„Za vysoké ceny v Praze může pomalá a nedostatečná výstavba. V zemích EU trvá vydání stavebního povolení průměrně 174 pracovních dnů. V Praze se běžně setkáváme s tím, že celý proces zabere mnoho let. Pokud by úřady daly developerům jasné mantinely a umožnily rychlou výstavbu, ceny přirozeně klesnou. Z dnešních vysokých cen se musíme zkrátka prostavět. I ten nejoptimističtější scénář změn pravidel pro výstavbu by znamenal, že současné nízké počty vydaných stavebních povolení začnou pozvolna růst nejdříve v roce 2023. Aby se to projevilo na cenách nemovitostí, musí se jednat o silný a dlouhodobý trend, a ten je vzhledem k současné situaci prakticky v nedohlednu,”říká Peter Višňovský, ředitel realitní kanceláře LEXXUS.
Je kde stavět, ale chybí odvaha
Přirozenou a prospěšnou možností výstavby jsou brownfieldy, území nevyužívaných průmyslových areálů. „K nejslibnějším celkům k rozvoji patří Bubny-Zátory na Praze 7, Nákladové nádraží Žižkov, stará továrna Tebas ve Vysočanech nebo bývalá Tesla v Hloubětíně. Z výstavby velkých celků však neustále panuje obava, přitom developeři přicházejí s atraktivními projekty, které by naše město architektonicky přiblížily moderním metropolím. A že stavět musíme říká i samo město. Podle Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy potřebuje Praha ročně šest až osm tisíc bytů. Za minulý rok se povedlo postavit 4 436 bytů,” připomíná Peter Višňovský.
Nestavět znamená větší zátěž než rozumná výstavba
Častým argumentem proti výstavbě je, že území další obyvatele nedokáže absorbovat. Problémy však přináší také suburbanizace, exodus obyvatel do Středočeského kraje. „Že Praha výstavbu odmítá nic nemění na touze lidí po vlastním bydlení. Lidé se stěhují stále dál od Prahy a silnice se plní auty. Tomuto trendu se snaží všechny západní metropole vyhnout dobře plánovanou výstavbou. Trendem je výstavba plně funkčních městských čtvrtí s kvalitní infrastrukturou. Developeři už tento trend dávno pochopili a plánují kvalitní projekty, za které lidé rádi zaplatí. Díky vysokým cenám pražský realitní trh zkrátka dospěl,” dodává Peter Višňovský.
