Stále většího významu nabývá v současné turbulentní době, kdy se ukazuje jako ideální forma bydlení pro ty, kdo chtějí pružně reagovat na nepředvídatelné situace a vyhnout se pasti vysokých cen nemovitostí. Společnost CBRE, světový lídr v oblasti komerčních realitních služeb, zanalyzovala klíčové západoevropské metropole jako Londýn, Amsterdam, Berlín nebo Vídeň, kde je spolubydlení naprosto běžné. Výsledky ukazují, jak silný potenciál může coliving mít i pro český trh. A to nejen z pohledu jednotlivců, kteří potřebují bydlet, ale také investorů hledajících zajímavé příležitosti.
Jaké výhody coliving přináší?
Charakteristickou vlastností colivingu je sdílení. Obyvatelé mají k dispozici soukromý pokoj, přičemž všechny ostatní prostory jsou již společné. Ať už se jedná o kuchyň, obývací pokoj anebo třeba tělocvičnu, hernu, bar či speciální pracovní prostor ve stylu coworkingu. Výhodou je, že spektrum sdílených místností je široké a jejich vybavení zpravidla nadstandardní. „Podobné projekty se často nacházejí v atraktivních lokalitách v centru měst, kde nabízejí krátkodobé ubytování na několik dnů i dlouhodobý pronájem v řádu let. Menší míra soukromí je tak vyvážena nižším nájmem na dobré adrese, vysokou flexibilitou, bohatými sociálními kontakty a přístupem k věcem, které by si lidé za jiných okolností nemohli sami dovolit. To vše na bázi měsíční platby, která zahrnuje veškeré poplatky,“ komentuje Jakub Stanislav, Director v oddělení investic CBRE, a dodává: „Stávající colivingové platformy ukazují, že tento koncept je dobře odolný i v době pandemie koronaviru. Každý rezident má vlastní zázemí, které umožňuje sociální distancování. Nicméně společné prostory jsou natolik velkorysé, že bez problémů umožňují dodržování bezpečných rozestupů. Centralizovaná správa zajišťuje pravidelný úklid a údržbu. Nechybí vysokorychlostní internet pro práci z domova. A digitální komunikační kanály umožňují obyvatelům zůstat ve společenském kontaktu a udržovat si aktuální informace.“
Od mileniálů k dalším věkovým kategoriím
Měnící se způsob práce, rostoucí podíl singles ve velkoměstech a rozvoj sdílené ekonomiky nutí lidi přehodnocovat prostředí, v němž chtějí žít. I když colivingové projekty primárně vyhledává generace mileniálů ve věku od 24 do 39 let, postupně se začíná prosazovat i mezi dalšími věkovými kategoriemi. „V České republice je zatím coliving v plenkách, nicméně právě proto představuje pro potenciální investory atraktivní příležitost. Jeho očekávaný nástup lze přirovnat k nedávnému rozmachu coworkingových center. Fenomén sdílených kanceláří se do Česka dostal v roce 2009 s několikaletým zpožděním oproti zahraničí a jeho rozjezd byl pozvolný. Ovšem jakmile si lidé navykli pracovat v živé komunitě, začala poptávka růst. V současnosti mají už některá centra klienty na čekací listině. Když si Češi na něco zvyknou a začnou to využívat, je cesta k rychlému šíření otevřena. Očekáváme, že u colivingu bude vývoj obdobný. Na tomto konceptu již funguje bydlení pro studenty, které provozují například společnosti Zeitraum a Karlín Group v Praze anebo CTP v projektu Domeq v Brně. Komunitní bydlení pro všechny bez ohledu na věk chystá třeba Acord Invest a Trigema, rekonstrukcí za stejným účelem projde i první československý mrakodrap známý jako Dům Radost. Nově se chystá otevřít WorkLounge Living na Žižkově,“ uvádí Jakub Stanislav.
Bohatou inspiraci pro tuzemské projekty přinášejí platformy ze zahraničí. Bydlení ve stylu colivingu je běžné ve velkých metropolích USA jako New York či San Franscisco, ale prosazuje se i v západní Evropě. Jako příklad lze uvést Londýn, Amsterdam, Berlín či Vídeň, kde je aktivní celá řada provozovatelů. Navíc postupně vznikají i různé řetězce zaměřené přímo na coliving. Analýza CBRE přináší zajímavá data o těchto trzích i přehled současných provozovatelů, kteří jsou zde aktivní:
- Londýn – podíl lidí bydlících v nájmu zde vzrostl z 22 % v roce 2010 na 30 % v roce 2018, lidé utratí za nájem 37 % čisté mzdy; mezi provozovatele colivingu patří: The Collective, Dandi, Scape, Yoo Capital, The Stay Club a Tide Construction
- Amsterdam – čekací doba na byt s regulovaným nájemným dosahuje 15 let, ceny nemovitostí vzrostly mezi lety 2015 a 2019 o 59 %, současnou poptávku po colivingu tvoří 277 tisíc lidí ve věku od 18 do 38 let; mezi provozovatele colivingu patří: Quarters, Our Domain by Greystar, The FIZZ by IC Netherlands, Change= by CBRE GI, The Student Hotel, Zoku a 2Peer by Amvest
- Berlín – počet obyvatel Berlína každý rok vzroste o 40 tisíc, navzdory probíhající výstavbě se dlouhodobě nedaří pokrýt poptávku – to vede k rostoucím cenám nájmů, podíl vlastnického bydlení patří k nejnižším v celé Evropě; mezi provozovatele colivingu patří: Quarters, Youniq/Corestate, Staytoo, The Fizz/International Campus, LifeX, Berlinovo Apartment, Smartments/GBI a The Student Hotel
- Vídeň – počet obyvatel ve věku od 20 do 32 let vzrostl v letech 2000 až 2019 o 35 %; mezi provozovatele colivingu patří: Corestate (JOYN, CRM Students), International Campus, The Student Hotel, Greystar a Smartments Business
Potenciál do budoucna spočívá v reakci colivingu na řadu současných trendů
Hnací silou colivingu je dlouhodobě neutěšená situace na trhu s bydlením v kombinaci s celospolečenskými změnami. Prvním z nich jsou rostoucí ceny nemovitostí. Podle údajů Oxford Economics za rok 2018 se ceny domů napříč Evropou meziročně zvýšily o 4,4 %, zatímco reálné mzdy vzrostly o pouhých 0,8 %. Zároveň s tím se zpřísnily i podmínky pro získání hypoték. Pro většinu mladých lidí se z pořízení vlastního domu či bytu stal nedostupný sen. Průměrný věk osob, které si poprvé pořizují nemovitost, vystoupal na 31. Současně podíl pronájmů posledních deset let vytrvale roste. Zatímco v roce 2008 žilo v nájmu 27 % obyvatel EU, o deset let později již 31 %. Coliving nabízí flexibilní a cenově dostupnou alternativu pro mladé dospělé, kteří chtějí překlenout období mezi odchodem od rodičů a koupí vlastní nemovitosti.
Druhým významným faktorem je prodlužující se věk, kdy lidé vstupují do manželství a zakládají rodinu. Evropské statistiky ukazují, že v průměru lidé uzavírají manželství v 31 letech, zatímco ještě v roce 2008 to bylo v 29. O dva roky se také posunul průměrný věk, kdy si pořizují prvního potomka: z 27 na 29 let. Jedná se přitom o dva klíčové milníky v životě každého jedince, které jsou hlavním spouštěčem pro koupi vlastního bydlení. Jelikož se jejich dovršení stále oddaluje, roste i počet lidí žijících v nájmu. Důvodem je zvyšující se počet mladých lidí, kteří absolvují univerzitní vzdělání. Léta po promoci pak spíše než zakládání rodiny věnují budování kariéry. To platí zejména pro ženy, které se s vyšším vzděláním stávají finančně nezávislejšími. Z dat Eurostatu za rok 2019 vyplývá, že téměř polovina žen dokončila své univerzitní studium ve věku od 30 do 34 let. Přitom v roce 2002 to bylo 25 %. Coliving je řešením pro tzv. singles, kteří z různých důvodů žijí sami bez partnera a přitom nechtějí trpět sociální izolací.
Třetím významným hlediskem je zahušťování evropských měst. Podle Světové banky žije až 75 % populace EU v městských oblastech, kam se stěhují za prací a vzděláním, a OSN očekává, že do roku 2050 to bude až 84 %. Rostoucí podíl lidí žijících ve městech logicky znamená, že se zde také více lidí snaží najít dostupné bydlení. Coliving přitom ukazuje, jakým způsobem lze efektivně využívat stávající infrastrukturu i existující objekty. Málo podobných komplexů vzniká na zelené louce, ale v nově rekonstruovaných nemovitostech v atraktivních lokalitách v centrech měst. Coliving umožňuje dosáhnout vyšší obsazenosti těchto budov, přitom bez ústupků na životní úrovni. Bez nadsázky lze proto říci, že coliving představuje bydlení budoucnosti.
