Téměř dva tisíce hektarů. Minimálně takovou plochu zaujímají nevyužívaná a chátrající území na Slovensku. Tyto brownfieldy, na Slovensku nazývané jako degradovaná území, se v současnosti vyskytují v 570 lokalitách. Vyplývá to ze statistiky Slovenské agentúry životného prostredia (SAŽP), která se touto problematikou zabývá už od roku 2012. Na základě podrobného terénního výzkumu její zaměstnanci postupně identifikují a inventarizují degradované lokality a následně podle toho vytváří i specializovanou databázi slovenských měst. Zatím se jim takto podařilo zmapovat přinejmenším 125 slovenských měst. Nejen v Bratislavě, ale i v mnoha dalších městech jsou nevyužívaná území palčivým urbanistickým problémem, který vyžaduje dlouhodobá řešení.
K nejčastějším brownfieldům na Slovensku patří podle Martina Varačky, partnera ze společnosti Space Brokers, především bývalé výrobní závody, skladově-montážní komplexy v centrech i v okrajových částech měst. „A často to je právě takováto jedinečná lokalita, která je důvodem pro redevelopment daného území,“ říká Varačka a dodává, že k plánu pro revitalizaci takovýchto území dochází obvykle až podle využití samotné lokality.
Stovky brownfieldů
V případě, že se okolí bývalého průmyslového areálu od doby jeho vzniku změnilo na obytnou lokalitu a samotný areál již není funkční nebo je jeho fungování ve stále větším rozporu s okolními obytnými domy, stojí za zvážení spolupráce s městem na změně územního plánu. Následná přestavba takové lokality na výstavbu bytů zlepší celkové životní prostředí v místě. „Pokud si lokalita stále zachovává průmyslový charakter, je v případě příznivých faktorů (cena, náklady na revitalizaci, malá dostupnost pozemků pro průmyslovou zástavbu) možné její šetrné využití i pro výrobu či skladování,“ vysvětluje Varačka.
Díky tomu, že Slovensko má geograficky i industriálně velice odlišná území, zahrnuje skladba brownfieldů minimálně devět odlišných typů degradovaných území. Podle původního funkčního využití patří podle SAŽP do rezidenčních oblastí bydlení a občanské vybavenosti v současnosti 224 sledovaných lokalit. Na 172 identifikovaných plochách kdysi existovaly různé typy průmyslových výrob. Jen v Bratislavě bylo před rokem a půl Metropolitním institutem Bratislavy (MIB) identifikováno více než 130 zanedbaných lokalit s plochou 629 hektarů. Na řadě míst se už teď odehrávají změny.
Lázně s knihovnou
Jednou ze slibně probíhajících revitalizací brownfieldů, kterou zastřešují městské instituce, je obnova přes sto dvacet pět let starých ikonických lázní Grössling. Za renovací této poslední dosud neobnovené národní kulturní památky přímo v centru Bratislavy stojí magistrátní institut MIB a vítězný italský ateliér OPPS architettura, který byl pro realizaci vybrán v mezinárodní soutěži. Návrat lázní do kulturního života města by měl být podle záměrů italských architektů velkolepý.
V budoucnu by zde měly vzniknout nejen nové městské lázně s třemi vnitřními a jedním venkovním bazénem inspirovaným dávnými římskými lázněmi. Bude tu i městská knihovna, kavárna a prostor pro děti a vedle vznikne park. Areál by měl sloužit nejen plavcům, ale i pro nové formy kulturně komunitních aktivit, jak uvádí autoři vítězného návrhu. V současnosti se zde dokončují vyklízecí práce, při kterých zmizelo už přes 1500 tun sutin. Celková rekonstrukce lázní by měla probíhat až do roku 2026 s finanční podporou státního investičního fondu Slovak Investment Holding.
Inspirace pro vlastníky brownfieldů
Multifunkční využití se plánuje i v rámci další netrpělivě očekávané revitalizace bratislavského brownfieldu, a to areálu bývalých Technických služeb v ulici Bazová. Z nevyužívaného urbanistického průmyslového bloku by měl během následujících deseti let vzejít funkční živý městský blok, který by měl podle MIB zastřešovat širokou škálu potřeb obyvatel města od vzdělávání, bydlení až po kulturně-společenské vyžití a aktivní trávení volného času.
Autoři obnovy chtějí zachovat industriální tvarosloví architektury areálu včetně vybraných ocelových a betonových prvků. Minimálně desetiletá revitalizace je naplánovaná po etapách. Na první se bude podílet ateliér GutGut. Město chce takto inspirovat ostatní vlastníky brownfieldů, a to především ve způsobu, jakým plánuje obnovit celé území, které ztratilo původní funkci.
Továrny ožívají
Loni dokončenou revitalizací bratislavského brownfieldu byla obnova prostor někdejší přádelny a továrny na výrobu nití Pradiareň 1900 z počátku 20. století. Podle návrhu mezinárodní architektonické kanceláře Jacobs zde díky soukromému financování vzniklo moderní inovační centrum farmaceutické společnosti Takeda Pharmaceuticals Slovakia (Innovation Capability Center – ICC), které disponuje environmentální certifikací BREEAM a inteligentním systémem provozu a správy budovy.
Z úspěšných revitalizací brownfieldů mimo Bratislavu za zmínku podle Martina Varačky určitě stojí rekonstrukce bývalých košických kasáren rakousko-uherské armády z 19. století na centrum kultury, odpočinku a vzdělávání. Projekt Kulturpark Košice, na kterém se podílel tým renomovaných slovenských architektů, získal Cenu Slovenské komory architektů a také ocenění ARCH 2014.
Mezi dalšími brownfieldy, jejichž revitalizace je příkladem skvělého využití území, je podle Varačky možné jmenovat revitalizaci průmyslové zóny Slovunit Sliacska v Bratislavě. Jde o obnovu průmyslové zóny částečně pro průmyslové a částečně pro obytné využití. Podobný projekt je i Presskam Bratislava, kde se po rekonstrukci pokračuje s průmyslovým využitím prostoru. V Martině se pracuje na revitalizaci hal bývalé ZTS (Závody ťažkého strojárstva) s názvem Severní brána.
Iniciativa zdola
Tak jako všude ve světě, tak i na Slovensku vznikají inspirativní iniciativy, které chtějí na chátrající území či stavby upozornit a vdechnout jim nový život. Jednou z takovýchto aktivit je projekt Zásahy, který postupně hledá ve slovenských městech veřejné prostory, které už přestaly fungovat. Zapojeny jsou do něj jak města samotná, tak i městské organizace, které ve spolupráci s občanským sdružením UzemnéPlany.sk mobilizují odbornou i laickou veřejnost.
Výsledkem jsou seznamy území s vysokým veřejným potenciálem včetně návrhů na smysluplné revitalizace. Zástupci měst pak mohou lépe koncepčně uvažovat o veřejném prostoru města. V zapojených městech jsou nyní takto zpracovány desítky lokálních projektů.
