Loňský rok byl ekonomicky extrémně náročný a na stavebnictví dolehla krize plnou vahou. Jak si vedla stavební firma RD Rýmařov?
Navzdory všemu, co se v roce 2022 událo, se nám dařilo velmi dobře. Očekávali jsme, že se budeme moci po náročných covidových letech věnovat naplno už jen rozvoji fabriky, ale válka na Ukrajině, dvacetiprocentní inflace a extrémní ceny energií nám položily do cesty řadu výzev. Díky schopnému vedení a zájmu našich skvělých zákazníků se nám ale podařilo i tyto problémy překonat. Během loňského roku jsme nakonec firmu zvedli v počtu postavených domů meziročně o třicet procent, a obratově dokonce o čtyřicet procent. Dokonce jsme zvýšili tržní podíl a expandovali jsme na nové, západní trhy.
To zní, jako by byl RD Rýmařov proti vývoji na trhu imunní.
Tak to samozřejmě není. Jak už jsem nastínil, museli jsme se vyrovnat s vysokými cenami energií a extrémním nárůstem cen vstupních materiálů. U některých položek se nárůst cen počítá ne v desítkách, ale ve stovkách procent. Bylo to velmi náročné, ale i přesto jsme dokázali masivně investovat do energetických úspor. Vůbec největší brzdou pro nás ale bylo zdražení. Tedy nedostupnost hypoték, která řadě našich potenciálních klientů vzala šanci na vlastní bydlení. Nebýt toho, mohli jsme růst ještě více.
Jak se tyto negativní okolnosti promítají do vašeho ceníku?
Nějaké korekce jsme udělat museli především kvůli velkému nárůstu cen materiálu. Některé domy jsme přecenili, s některými zákazníky jsme vyjednali dodatky smluv, ale pořád hovoříme o zdražení v jednotkách procent. Navíc je toto zvýšení cen vyvážené tím, že zákazník dostane v základu lepší technologie, jako je tepelné čerpadlo či fotovoltaika, nebo třeba základovou desku.
Lidé mají firmu RD Rýmařov spojenou především s rodinnými domy. Platí stále, že jsou rodinné domy jádrem jejího byznysu?
V tomto segmentu je RD Rýmařov vyprofilovaný a dlouhé roky je naprostou jedničkou na trhu. Zdaleka se ale nechceme na rodinné domy omezovat a ani to neděláme. Máme zkušenosti s výstavbou bytových domů a právě v tomto odvětví developmentu máme velké plány. Tyto zkušenosti a extrémně silné výrobní zázemí bychom rádi uplatnili i v segmentu kancelářských budov a v segmentu industriálních staveb. Vyčleňujeme pro tento účel i samostatnou divizi, která bude mít tyto větší segmenty na starosti.
Na konci loňského roku jste ohlásili vstup do industriálního developmentu prvním větším projektem s německým Garbe. Jak tento projekt pokračuje?
Nemohl jste se asi zeptat v lepší dobu, protože právě v těchto dnech jsme začali s výstavbou. Konkrétně se jedná o projekt v Klášterci nad Ohří, kde ve spolupráci s naším německým partnerem, společností Garbe Industrial Real Estate CEE, stavíme logistické centrum Garbe Park Chomutov II, jehož hodnota se blíží ke tři čtvrtě miliardě korun. Pokud všechno půjde podle plánu, do konce roku bychom měli mít postaveno.
Jak velký projekt to pro vás je?
Pro nás je to přelomový projekt, protože díky němu vstupujeme do industriálního odvětví. Náš partner Garbe je v tomto odvětví už přes třicet let a má za sebou přes 200 realizací a pod svou správou má aktiva za téměř 250 miliard korun. Rozhodli jsme se navázat partnerství a založit společnou firmu právě s touto společností, protože vyznává stejné hodnoty jako my a důraz na ESG a udržitelný development pro ně není jen prázdný pojem. Ještě ale zpět k vaší otázce. V následujících měsících vybudujeme v Klášterci logistické centrum s užitnou plochou přes dvacet tisíc metrů čtverečních. Nová budova bude splňovat nejvyšší ESG standardy udržitelné výstavby průmyslových nemovitostí dle certifikace BREEAM na úrovni Excellent.
Chápu, že jste teprve začali stavět, ale nájemce už máte?
Zatím o tom nemohu detailněji mluvit, nicméně už teď mohu prozradit, že máme prostory ze sedmdesáti procent pronajaté. O pronájmu zbývající kapacity haly nyní jednáme a věřím, že budeme mít jasno do několika týdnů.
Dnes se nejvíce klientů logistických center a průmyslových hal rekrutuje z oblasti e-commerce, automotive nebo výroby. Jací nájemci budou u vás?
Konkrétní nájemce budeme moci zveřejnit až později. Předběžně to odhaduji na začátek léta letošního roku. Jelikož máme s klienty podepsaná NDA, nebudu pro jistotu zmiňovat ani oblast jejich podnikání.
Jaké další industriální projekty máte rozjednané?
Rád bych vám to řekl, ale probíhající transakce nekomentujeme. Nerad bych, aby to vyznělo tak, že vám nechci nic prozradit, ale máme podepsané NDA, a proto vám k tomu nemohu říct bližší informace.
Řešíte nějaké industriální nebo rezidenční projekty v Brně?
Brno je stále v našem hledáčku, a to jak u rezidenčních projektů, tak těch industriálních. V Brně jsme například už v roce 2009 postavili 21 třípodlažních bytových domů se 120 byty za využití lehké prefabrikace dřeva. Další podobný projekt jsme řešili u developerského projektu Bernáčkova, kde jsme realizovali samotnou vrchní stavbu. Z Rýmařova jsme tehdy přivezli prefabrikované stěny a na místě je smontovali. Všech osmnáct bytových bloků jsme dovezli na 310 kamionech a stavba jednoho z nich nám trvala týden. A právě to dnes potřebují jak zákazníci, tak developeři. Rychlou a efektivní výrobu, která bude co nejvíce šetrná k životnímu prostředí. A to přesně bytové domy ze dřeva splňují.
Bude další váš logistický park v Brně a okolí?
Právě teď řešíme větší industriální projekt v bezprostřední blízkosti Brna. Ale bohužel vám k tomu opět nemohu říct bližší informace. Kdybychom dělali rozhovor o dva až tři měsíce později, už bych mohl být u tohoto i dalších industriálních projektů konkrétnější, nyní to však možné není. Upřímně bych rád řekl více, zvláště když sám v Brně žiju, ale musím odolat pokušení a držet jazyk za zuby.
Po odbočce k industriálu se ještě vraťme k dřevostavbám. Jaký je aktuálně jejich podíl na tuzemském stavebním trhu?
V roce 2020 bylo v Česku postaveno asi osmnáct tisíc domů, z toho šestnáct procent byly dřevostavby. Od té doby se ten podíl zvyšoval o 5,5 procenta ročně. Máme vypracovanou analýzu, podle níž český trh dřevostaveb rodinných domů představuje asi čtrnáct miliard korun ročně. Na statistice z Evropy si můžeme ukázat, jak se to číslo změní, když se k tomu přičtou bytové domy. Trh dřevostaveb rodinných domů v EU je asi 320 miliard ročně, s bytovými domy je to ale 900 miliard, tedy skoro trojnásobek. Vzhledem k tomu, že my byty umíme, jak jsem ilustroval na projektu v Brně, ale další podobný jsme už postavili i v Rakousku, tak je to pro nás velmi zajímavá perspektiva.
Český trh má řadu svých specifik, přičemž o stavebnictví to platí dvojnásob. Co v tuzemsku nejvíce brání rozmachu dřevostaveb?
Každý stavař v Česku vám řekne, že ho brzdí zastaralá legislativa. To byla dlouho pravda, ale dnes už se situace zlepšuje a není to ta největší bolest. My třeba nemíváme problémy se stavebním povolením obzvlášť u typových domů, protože většina stavebních úřadů v zemi dobře zná naši dokumentaci. Teď jsou závažnější spíše ty věci, o kterých jsme se už bavili – vysoké náklady na energie, materiály, lidská práce a pochopitelně drahé hypotéky. Dlouhodobě nás trápila nedůvěra v tento typ staveb, ale i to se mění. Například s požadavky na ESG, díky nimž je dřevo v kurzu. A pak je tu ještě jedna věc. Možná mi nebudete věřit, ale já mám opravdu radost z toho, že na trh dřevostaveb přicházejí velké nadnárodní firmy se silným brandem. Dřevostavbám to totiž velmi zvedne renomé.
Že vám přibude konkurence, vás netrápí?
Naopak. Konkurence je zdravá a vítaná. S naší mnohaletou zkušeností s výstavbou rodinných i bytových domů nemáme o naše dominantní postavení na trhu obavy. RD Rýmařov je na trhu přes padesát let. V tom čísle je ale především padesát let zkušeností, úspěchů i neúspěchů, které jsou pro nás i naše klienty nesmírně cenné. Je rozdíl, jestli máte za sebou 26 000 postavených domů, jako máme my, nebo jste jich postavili deset. Konkurenci vnímáme jako inspiraci a jsme za ni rádi.
Zmínil jste ESG. Přijde mi, že v Česku jsme zatím stále do značné míry v marketingové fázi, zatímco na Západě jde již o žitou realitu. Je to tak?
Máme za sebou jednání s velkými fondy, které dříve projevily zájem o některé z našich větších projektů. Věřím, že budoucím trendem bude fondové vlastnictví bytů a domů a následný pronájem. Jeden německý fond chtěl investovat i do výstavby a pak nakoupit hotové nemovitosti. Kdybychom nedělali dřevostavby a stavěli konvenčně, vůbec se s námi nebudou bavit. Tyto velké skupiny jsou pod velkým tlakem a my jsme pro ně příležitost, jak si narovnat ESG profil.
Na českém trhu takové partnery nehledáte?
Jsme otevřeni všem jednáním. Nicméně v zahraničí jsou přeci jenom k tématu ESG a dřevostaveb blíže.
V úvodu jste zmínil expanzi na zahraniční trhy. O jaké trhy jde?
Zaměřili jsme se zejména na Rakousko, Německo a Švýcarsko. Vedla nás k tomu obava ze zdejší inflace, která v době našeho rozhodování byla na dvojnásobných hodnotách než ve zmíněných zemích. Naší výhodou na těchto trzích je, že si většinu staveb vyrobíme relativně levně doma, za rozumné peníze prefabrikáty převezeme na místo a tam sestavíme. Z hlediska marží je tento postup zajímavější, než kdybychom vše stavěli na místě s pomocí tamní drahé pracovní síly.
Zvažujete možnosti i mimo německojazyčnou oblast?
V Česku jsme dominantní hráč. Rádi bychom byli silní i v rámci střední a východní Evropy (CEE) a také v německy mluvících regionech Evropy (DACH). Naplnění tohoto cíle je spíše na managementu RD Rýmařov. Ale je přirozené, že pokud vstoupíte na nový trh, snažíte se tam svou pozici rozvíjet. Zároveň se na nás obrací zákazníci a partneři z Belgie či Anglie, ale třeba i na Balkáně vedeme jednání. Takže příležitostí pro další růst a expanzi máme více, než si možná sami myslíme.
Než globální byznys ochromila koronavirová pandemie, byl jedním z nejfrekventovanějších termínů průmysl 4.0. To znamená v zásadě digitalizace a automatizace výroby, především výrobní logistiky. Plánujete investice v tomto směru?
To je velmi důležité téma. Rádi bychom dosáhli stavu, který lze nazvat provozní dokonalost. Sledujeme trh, zvažujeme jedno komplexní řešení od ABB, ale není to jediná varianta. Zároveň musíme zohlednit otázku personálu. V našem regionu jsme významný zaměstnavatel a s těmito automatizačními projekty je většinou spojené nepopulární propouštění. Na druhé straně zároveň musíte najít lidi, kteří budou schopni takto pokročilou výrobu obsluhovat. A těch není nazbyt. Je to tedy velmi komplikované a vždy je potřeba se na to podívat z více stran. Do automatizace a robotizace ale průběžně investujeme a dílčí výrobní procesy už dnes řešíme roboty. A abychom do budoucna naplnili naše strategické plány v navyšování tržního podílu, bez modernizace a automatizace výroby se neobejdeme.
Kde by podle vás měl RD Rýmařov být na konci letošního roku a kde na konci dekády?
Já jsem spokojen, když vidím, že nám roste obrat, tržní podíl a marže. Fabrika je vyprodaná na rok dopředu, takže očekávám nárůst objemu o patnáct až dvacet procent. Pokud ale celý trh letos výrazně klesne, což se dá předpokládat, může se náš tržní podíl i zdvojnásobit. A do dvou let můžeme zdvojnásobit i obrat. Na konci dekády chceme být na obratu přes deset miliard korun.
To zní neskromně. Jak toho chcete dosáhnout?
Fit for 55 je to jedno z hesel. Fit for 55 je plán Evropské unie snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 55 procent. Hádejte, kde je jejich velké množství. Ano – ve stavebnictví. A dřevostavby jsou jedno ze zásadních řešení. Výrobní zázemí, jako máme my, nemá prakticky nikdo. A můžeme ho dále rozvíjet a dodávat obrovské množství dřevostaveb na trh. Máme certifikovaný stavební systém, který můžeme dodávat ostatním stavebním firmám. Věřte tomu, že dřevostavitelů přibude. My jsme schopni tento systém předat v jakékoli fázi realizace stavby. Jelikož máme desítky let zkušeností, máme náskok nejen díky nabytému know-how, ale třeba i díky unikátní certifikaci na požární odolnost dřevostaveb. Další věc je, že už teď se ví o budoucím nedostatku kapacit na výrobu dřevostaveb a prefabrikátů. Naše výroba v Rýmařově je velká a jsme na to připraveni.
Lukáš Zrůst
V roce 2021 spolu s Lukášem Foralem založil a vede skupinu Progresus Invest Holding. Jako insolvenční právník má za sebou desítky úspěšně dokončených insolvenčních řízení. Řídil také tři restrukturalizace podniků, z nichž největší měl roční obrat přes tři miliardy korun. Prošel řadu vrcholných manažerských pozic. V roce 2019 vedl podniky s obratem přesahujícím pět miliard korun a zaměstnávající přes 3000 zaměstnanců.
