Ať už plánují postavit bytový dům, kancelářskou budovu, sklad nebo třeba průmyslovou halu, musí se developerské a stavební společnosti stále více soustředit na dopady svého byznysu na životní prostředí. A to jak při samotné výstavbě, tak při pozdějším provozu hotových projektů.
Ani stavebnictví se nevyhnul celoevropský trend zelenání. „Stavebnictví, přestože prochází zásadními změnami, stále patří mezi největší znečišťovatele. Může až za 38 procent celosvětových emisí CO2. Přibližně deset procent z těchto emisí se uvolňuje před zahájením výstavby, tedy během výroby a přepravy stavebních materiálů, a při samotném stavebním procesu. Zbylá část, 28 procent emisí, vzniká při provozu budov,“ připomíná Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy.
Požadavky na používání ekologických nebo recyklovaných materiálů, ale také třeba na šetrné nakládání s odpadem či energetickou úspornost budov se stupňují nejen kvůli stále přísnější legislativě, kterou developery a stavaře postrkuje k ohleduplnosti k životnímu prostředí Evropská unie. Stále důležitější je ekologie i mezi těmi, pro něž developeři staví. U mnoha firem už třeba nemá šanci uspět kancelářská budova, která nesplňuje nejpřísnější standardy a nepyšní se nejvyššími zelenými certifikacemi. Úspornost a šetrnost žádají také průmyslové firmy, které hledají nové haly k pronájmu.
Tlak ale poroste i z jiných směrů. Standardy udržitelnosti shrnuté v jedné z nejskloňovanějších zkratek evropského byznysu dneška, ESG, u svých firemních klientů už bedlivě sledují třeba banky. Kdo nevyhoví udržitelným kritériím, bude mít problém získat na stavbu úvěr.
Největší změny mají developerské firmy i stavaři stále před sebou. Evropské cíle zahrnuté ve strategii Fit for 55, jež má snížit evropské emise více než o polovinu do roku 2030, před ně staví další výzvu. Na konci desetiletky už budou muset být nově postavené budovy bezemisní. V případě kancelářských center je termín stanoven na ještě bližší dobu – rok 2026.
Nastupující trendy
Evropské cíle vytyčené v unijních plánech a směrnicích mají potenciál změnit zaběhnuté pořádky ve stavebnictví od základu. Nároky, které Evropská komise bude klást už za pár let na novou výstavbu, rozhodně nejsou malé. A v některých ohledech ani sami developeři ještě tak úplně nevědí, jak se jim podaří je naplnit.
Některé trendy už vidět jsou. „Vytápění na fosilní paliva všeho druhu jsou nahrazována tepelnými čerpadly, systémy s využitím rekuperace či solárními panely. Na to naváže rozvoj komunitní energetiky, s čímž počítá i chystaná novela českého energetického zákona. Kde to bude možné, bude se využívat odpadní teplo z elektráren. Experimentuje se také s využíváním fototermických panelů u kotlů,” vypočítává Rudolf Vacek, ředitel rozvoje Penta Real Estate.
Úspory energií na prvním místě
Ještě před vykreslováním budoucnosti ale není od věci podívat se, jak jsou na tom tuzemské stavební firmy s ekologií dnes. Z aktuální analýzy českého stavebnictví v druhém kvartálu letošního roku, kterou připravila agentura CEEC Research, například vyplývá, že nejčastější oblastí, kde se podniky snaží jít ekologii vstříc, je energetická úspornost. Tu se do svých projektů snaží zakomponovat na 70 procent z oslovených firem. Více než polovina z nich při výstavbě dbá také na omezování množství vyprodukovaného odpadu, použití recyklovaných materiálů a prodlužování životnosti strojů a techniky.
„Velký smysl spatřujeme především v šetření unikátních přírodních zdrojů, snižování objemu nevyužitelných odpadů a směřování k energeticky úsporným řešením. Zaměřujeme se významně například na recyklaci odpadů,“ potvrzuje generální ředitel společnosti Metrostav Jaroslav Heran.
Asi třetina respondentů uvedla, že se při svém byznysu zaměřila na využití fotovoltaických zdrojů energie. Příkladem je třeba developerská společnost Passerinvest. „Největší důraz a přínos nyní vnímáme v rovině technologií jak u obnovitelných zdrojů energie, které dokážou vyprodukovat čistou primární energii v místě stavby, tak u energetického inteligentního systému, který dosáhne optimalizace spotřeby energií a médií v objektu,“ vysvětluje technický ředitel a šéf přes ESG v Passerinvest Group Martin Unger.
Energetická stránka věci je jednou z nejdůležitějších také pro společnost Skanska, a to jak u komerční, tak rezidenční výstavby. „Nyní připravované projekty, například Modřanský cukrovar nebo Radlický Dřevák, se ale z pohledu energetiky přibližují pasivnímu standardu. Od příštího roku už budou všechny naše nové projekty splňovat nejnižší energetickou náročnost PENB a zároveň musí všechny naše projekty splnit přísné požadavky mezinárodní certifikace udržitelnosti BREEAM,“ popisuje mluvčí Skanska Residential Renata Vildomcová.
Vlažný rozjezd
V ostatních oblastech jsou ale podle průzkumu ekologické parametry stále na okraji zájmu. Například alternativní nízkouhlíkové materiály při výstavbě používá jen pět procent firem.
O tom, že ESG a ekologie obecně stále zůstávají menšinovou záležitostí, svědčí odpověď na otázku, jakou důležitost tato kritéria mají při rozhodování o investici do výstavby nových projektů. Pouze 38 procent z oslovených podniků ji označilo za velkou či spíše velkou. Pro zbytek, tedy 62 procent, jde spíš o okrajové téma.
Ve výrazné menšině jsou podle CEEC také stavební firmy, které vlastní ESG strategii konkrétně vtělily do vnitropodnikových směrnic či dokumentů. Je jich pouze čtvrtina, ostatní na papíře nic nemají.
Šetrnost není zadarmo
Nutnosti či správnost postupné ekologizace stavebnictví většinou stavaři příliš nerozporují. Zároveň jim ale přináší také starosti. Patrně největší jsou dvě: růst nákladů spojený s výstavbou bezemisních budov a nejistota ohledně vhodných technologií, a to včetně stavebních materiálů.
„Pokud budeme uvažovat pouze investice do budovy ve smyslu bezemisního provozu a za předpokladu následného využití elektřiny s certifikáty původu, zvýšení investičních nákladů uvidíme v řádu 10 až 20 procent z ceny stavby,“ počítá Martin Unger z Passerinvestu. Podobný odhad mají také manažeři z Pentra Real Estate.
Výpočty, o kolik nové požadavky na stavaře zdraží jejich produkci, však komplikuje, že třeba u některých stavebních materiálů v podstatě neexistuje masově rozšířená čistá alternativa. „Klíčovými materiály při výstavbě větších projektů i přes snahu více využít dřevo a různé kompozitní materiály jsou a stále budou cement, respektive beton, železo a hliník. Ty jsou značně náročné při své výrobě na primární energii. K podstatnému posunu k bezemisní výstavbě nedojde, dokud nebudeme umět produkovat bezemisní cement, železo a hliník. Tyto suroviny uvádíme úmyslně, protože je nutné komentovat stavebnictví obecně v celé své komplexnosti a masové produkci, nemá smysl diskutovat nad experimenty, které nemají potenciál velkoprodukci nahradit,“ upozorňuje na limity Martin Unger.
Pokusy s novými materiály
V případě oceli se v Evropě objevují zatím jen nesmělé první pokusy, jak nahradit fosilní paliva ve vysokých pecích čistou alternativou. Například ve Švédsku už umějí pohánět pece vodíkem. I ten je ale potřeba nejprve vyrobit. Kromě toho takto produkovaná ocel je několikanásobně dražší. Nedá se tedy zatím považovat za reálně použitelnou náhradu tradiční oceli, při jejíž výrobě se pálí uhlí nebo zemní plyn.
„Uhlíková neutralita bude pro celý obor obrovskou výzvou a neobejde se bez investic do inovací a aplikace nových postupů výstavby. Klíčové proto bude nalezení udržitelnější alternativy konvenčních stavebních materiálů,“ vysvětluje Renata Vildomcová.
Bez komplikací nebude ani používání recyklovaných materiálů. „Recyklace, respektive využití recyklovaných materiálů má své zásadní limity, které spočívají ve svých především fyzikálních vlastnostech,“ myslí si Martin Unger z Passerinvestu. Přesto tlak na opětovné využití materiálů ze staveb bude dál růst. „Například u brownfieldů bude nutné mnohem více než dnes zvažovat, jestli je třeba původní budovu celou demolovat, a tedy materiál odvážet a nový vyprodukovat a přivézt, nebo zda by nešla část konstrukce použít. Takové úvahy budou typické u přestaveb nevyhovujících administrativních budov,“ dodává Petr Palička, country managing director v Penta Real Estate.
V praxi si tak developeři i stavební firmy možnosti náhrady materiálů teprve osahávají. Například společnost Skanska se pustila do výroby recyklovaného betonu. Ten se podle firmy dá využít stejně jako nový stavební materiál. Úspory surovin nejsou malé – použitím jednoho metru krychlového recyklovaného betonu je možné ušetřit až tunu přírodního kameniva, několik kilo cementu a až 100 litrů vody.
Jak obstojí dnešní budovy
Už u dnešní výstavby se developeři prakticky neobejdou bez toho, aby jejich projekty dostaly ekologické razítko v podobě různých certifikací. Nabízí se tak vcelku logická otázka, do jaké míry dnes postavená administrativní centra nebo bytové domy obstojí tváří v tvář budoucím požadavkům evropské legislativy. „Stavíme v současnosti budovy, které sice nemají nulové emise, ale jsou v nejvyšších energetických třídách, s nejmodernějším technickým a technologickým vybavením, a jsou na vysoké úrovni i z hlediska udržitelnosti. Dosahují nejvyšších stupňů mezinárodních certifikací budov (např. LEED Platinum, BREEAM Excellent). Naše budovy tedy zcela jistě obstojí,“ uvádí Rudolf Vacek z Penta Real Estate.
„Záleží na tom, jak si definujeme tzv. udržitelnost. Pokud budeme vycházet z připravované EU taxonomie a budeme schopni naplnit požadované kritéria, obstojíme i za dvacet let a dále, protože filozofie tohoto posuzování je postavená na dlouhodobé predikci vývoje klimatických rizik v kontextu současného technického návrhu a technického řešení,“ soudí Martin Unger z Passerinvestu.
U bytových domů bude situace zřejmě o něco komplikovanější. „Je velmi obtížné predikovat budoucí vývoj v horizontu deseti až dvaceti let, protože nevíme, jak budou vypadat požadavky pro dosažení uhlíkové neutrality, úprava legislativy a nastavení norem. Pokud ale firmy doposud podnikaly směrem k uhlíkové neutralitě pouze povinné kroky, bude toto zpřísnění znamenat výrazný zásah do jejich práce a procesů,“ říká mluvčí Skansky Renata Vildomcová. Už dnes jsou nové bytové domy na velmi vysoké úrovni, uhlíková neutralita si ale bude žádat daleko výraznější transformaci.
