Zájem o zelené střechy či fasády, vertikální zahrady a další zelené prvky na budovách v Česku rok od roku roste. Budovy pokryté zelení jsou dražší na výstavbu i údržbu, kromě estetické stránky mají ale také mnoho dalších výhod.
Při procházce městem na ně narazíte stále častěji. Zkrášlují střechy a fasády kancelářských budov, bytových domů i rodinných vilek, ale také třeba některých zastávek městské hromadné dopravy. Zelené střechy a fasády či vertikální zahrady v posledních letech získávají na oblibě a někde jsou dokonce u určitých projektů povinné. Jejich instalace i následná údržba rozhodně nejsou zadarmo. Kromě toho, že lahodí oku, s sebou ale přinášejí i mnoho dalších výhod, které nákladnou investici mohou vyvážit. A na vybudování louky na střeše se dá získat také dotace.
Zelená má zelenou
Výstavbu kancelářské budovy Masaryčka provázelo od počátku mnoho komplikací. Budova leží v centru Prahy, v památkové rezervaci, a tak si poněkud extravagantní architektonický počin vyžádal zdlouhavá jednání s památkáři i veřejností. Kontroverze přinesla ale nejen fasáda budovy zdobená zlatými prvky. Nevoli u části lidí vyvolávala i ta část kancelářského centra, která na první pohled z ulice není vidět a kvůli níž je potřeba vyjet až do nejvyššího patra.
Střecha Masaryčky vypadá skoro jako zahrada. Na ní i na terasách je vysázeno na čtyři desítky stromů a čtyři stovky dalších dřevin. Kromě nich tu zahradníci zasadili také kolem 20 tisíc rostlin. Ještě před několika lety by přitom něco takového v historickém jádru metropole bylo nemyslitelné, a to kvůli památkové ochraně. Tlak na přizpůsobování budov klimatickým změnám ale nakonec zvítězil a Masaryčka je teprve druhou budovou v centru Prahy, kterou zdobí zelená střecha.
Trend zakomponování trávníků, rostlin a stromů do rezidenční i komerční výstavby lze však pozorovat u většiny nových projektů. Stromy a keře jsou například jednou z prvních věcí, která zaujme pozornost u bytových domů, které postaví developer Central Group na Žižkově podle návrhu architektky Evy Jiřičné. Ačkoliv projekt kvůli kritice UNESCO musel doznat změn, zeleň v něm jako jedna z dominant zůstala. „Zásadním přínosem využití zeleně na budovách je zlepšení kvality bydlení. Modrozelená infrastruktura, do které mimo zeleň na budovách patří i zeleň osazená v okolí projektů s využitím funkčních vodních prvků, je zařazována v čím dal větším měřítku,“ vysvětluje hlavní analytik Central Group Ondřej Šťastný.
Zelenou střechu zvolila pro svůj nedávno dokončený projekt Astrid Garden také společnost UBM Development. „V souladu s názvem projektu jsme na střechách vysadili extenzivní zeleň, v úrovni parteru pak intenzivní zeleň různorodých travin a stromů. Části střech jednotlivých sekcí bytového domu budou osázeny extenzivní zelení, jež produkuje kyslík, zadržuje oxid uhličitý a zabraňuje přehřívání střech,“ říká marketingová a obchodní ředitelka společnosti Alice Slámová.
Vedou soukromé novostavby
O rostoucím zájmu o zelené prvky na budovách svědčí i statistiky, které pravidelně zveřejňuje Asociace zelených střech a fasád. Podle jejího kvalifikovaného odhadu se ke konci roku 2022 nacházelo na území Česka mezi 2,5 až třemi miliony metrů čtverečních zelených střech, který vznikly od roku 1990. Pro lepší představu, tato rozloha odpovídá 350 až 400 fotbalovým hřištím.
Jen v roce 2022 přibylo zelených střech o rozloze 396 tisíc metrů čtverečních. Ve srovnání s rokem 2016, kdy se střešní zahrady začaly ve větším měřítku v Česku prosazovat, je to trojnásobek. Podle asociace za budováním většiny zelených konstrukcí na budovách stojí zpravidla soukromé investice – v roce 2022 to byly tři čtvrtiny. Téměř polovina zelených střech vyrostla na rodinných domech, po 15 procentech se na přírůstku podílely komerční objekty a bytové domy. Zbylou čtvrtinu zajistil veřejný sektor, velmi často například školy.
S ohledem na přituhující projevy klimatické změny zájem s jistotou poroste i v příštích letech. A to nejen při nové výstavbě. „Zelené střechy dosud jednoznačně převažují na novostavbách. Do budoucna je ale nezbytné maximálně usnadnit ozeleňování už dokončených budov. Hlavně pro obyvatelnost měst v prohlubující se klimatické krizi. Vyžaduje to větší úsilí zákonodárců, vstřícnost stavebních úřadů a soulad s evropskou legislativou,“ konstatuje zástupce asociace a jednatel společnosti GreenVille Pavel Dostal.
Estetika i úspora
Patrně i nejzarytější zastánce městského života připustí, že pohled na budovy, jejichž střechy či fasáda jsou osázené zelení, je příjemnější než koukat na betonové zdi. Estetické hledisko ale není zdaleka jediným důvodem, proč stále více developerů ne zrovna levný element přidává do svých projektů.
„Kromě estetického hlediska přináší zeleň na budovách řadu výhod. Například zlepšuje kvalitu ovzduší, neboť rostliny absorbují prach, oxid uhličitý a další znečišťující látky,“ vysvětluje Dalibor Slíva, majitel společnosti Graseko, která se budováním zelených střech a fasád zabývá. Nesporné plus představují podle něj živé rostliny na budovách také v parných letních měsících, protože snižují efekt městského tepelného ostrova. „Jde o fenomén, kdy městské oblasti mají vyšší teploty než okolní venkovské oblasti kvůli nahrazování zeleně umělými materiály, jako je asfalt, beton a podobně,“ dodává Slíva.
Zelené prvky na střechách pomáhají také se zadržováním dešťové vody. „Snižuje zatížení městské kanalizace a riziko povodní. Tato voda je pak využívána rostlinami, což přispívá k jejich růstu a ke zlepšování mikroklimatu,“ vysvětluje jednatel společnosti Vertigia Systems Radek Otevřel. Díky izolačním vlastnostem mohou také šetřit peníze. „Snižují náklady na vytápění a chlazení budov. To vede k dlouhodobým úsporám na energiích a nižším emisím skleníkových plynů,“ říká Otevřel.
Vyhledávané ze strany firem jsou zelené střechy a fasády také z čistě pragmatických důvodů. „Nabízí rozšíření užitné plochy nemovitosti, zvyšují její hodnotu, atraktivitu a hodnocení ESG,“ vysvětluje Pavel Dostal.
Shrnuto: zelené budovy vracejí přírodu i do míst, kde by to jinak kvůli nedostatku vhodného prostoru bylo jen těžko možné. Díky tomu si mohou i v centrech měst najít útočiště ptáci, motýli, včely a další hmyz. „Tím podporují biodiverzitu ve městech,“ tvrdí Radek Otevřel.
A konečně, zeleň podle specializovaných firem i developerů jednoduše přispívá k lepší duševní pohodě obyvatel či lidí, kteří v zelených budovách bydlí či pracují. „Hledisko estetické navíc není jen o pohledu a designu, ale o pocitech, který zeleň vyvolává při pobytu v její blízkosti i při letmém pohledu nebo bez jejího aktivního prohlížení,“ potvrzuje majitel developerské skupiny Realism Martin Hubinger.
Dražší než beton
Zásadní otázkou při rozhodování, zda a jakou zelení oživit kancelářskou budovu nebo obytný dům, je ovšem také cena. Fasáda zdobená květinami vyjde dráž, než obyčejná omítka. „Počáteční náklady na instalaci zelených střech a fasád jsou obvykle vyšší než u tradičních stavebních materiálů. Náklady zahrnují nejen materiál a pracovní sílu, ale také specializované odborníky a technologie,“ vysvětluje jednatel Vertigia Systems Radek Otevřel.
V případě zelených střech je například třeba počítat s odolnou konstrukcí, která unese zeminu, vodu i samotné rostliny. „Klíčová je i kvalitní hydroizolace a její provedení, aby se zabránilo prosakování vody a následnému poškození budovy a s tím souvisí i efektivní systémy odvodnění, které zvládnou zadržet a odvádět přebytečnou vodu,“ dodává Otevřel.
O kolik konkrétně je výstavba budovy osázené zelení dražší než v případě tradičního domu? To podle odborníků nelze zobecnit. „Rozptyl ceny je podle umístění a druhové skladby příliš velký, než aby šly náklady vyjádřit jedním číslem,“ vysvětluje Martin Hubinger.
Zásadní cenový rozdíl je například podle typu rostliny pokrývající fasádu. „Je velký rozdíl, jestli použijeme například pouze popínavé rostliny zasazené k patě budovy do rostlého terénu bez jakékoli opory a nutnosti závlahy, nebo jestli zvolíme treláž z nerezové sítě a k nim ovíjivé rostliny, případně i zasazené do nádob s nutností automatické závlahy, či dokonce zelenou fasádu z plného kazetového systému kotveného do stavby s nutností sofistikovaného závlahového systému a náročné péče,“ popisuje různě finančně náročné varianty Radek Otevřel.
U střech zase záleží na tom, zda jde o extenzivní střešní zahradu s menší mocností substrátu či méně náročnými typy rostlin, anebo o intenzivní zahradu, kde lidé tráví čas, a vyžaduje proto nákladnější prvky, jako jsou chodníky nebo terasy. Totéž platí pro následnou péči o zelenou střechu. „Takže podle způsobu použití zeleně se nám mohou náklady na výstavbu domu s integrovanou zelení zvýšit výrazně, minimálně, anebo téměř vůbec,“ shrnuje Otevřel.
Metr za 15 tisíc
Určité vodítko ohledně nákladů nicméně mohou poskytnout konkrétní projekty a zkušenosti developerů. Jednou z nejzelenějších budov v Česku je kancelářské centrum AFI Karlín, které má v celoproskleném obvodovém plášti na 600 panelů s živou zelení o celkové ploše 1,4 tisíce metrů čtverečních. „Ze zkušeností z projektu AFI Karlín lze velmi obecně říci, že v době výstavby v letech 2015 až 2018 znamenal každý metr čtvereční vertikální zahrady na fasádě navýšení její celkové ceny o zhruba 15 tisíc korun,“ počítá hlavní inženýr AFI Europe Pavel Jelínek.
Náklady na výstavbu i údržbu podle Jelínka v případě AFI Karlín zvyšovaly i další parametry. „S instalací a provozem vertikálních zahrad souvisí rovněž nutnost vybudování závěsného kolejového systému s dvoumístnou pracovní gondolou pro pohyb zahradníků. Provozní náklady budovy se pak zvyšují o provoz automatických závlah (čerpadla, živiny, voda, údržba zařízení a čištění) a odbornou údržbu zeleně a nutnost častějšího mytí celé fasády,“ dodává Jelínek.
Velkým množstvím zeleně se pyšní také projekt Nová Waltrovka společnosti Penta Real Estate. V jejím případě podle mluvčího Martina Lánského činily náklady na vysázení a zajištění zeleně na budovách i v prostorech mezi nimi necelá dvě procenta z celkových nákladů projektu.
Údržba jednodušších střešních zahrad nicméně nemusí být velkou zátěží. „Obecně u tzv. extenzivních zelených střech se roční náklady na údržbu mohou u budovy velikosti rodinného domu pohybovat mezi 25 až 70 korunami za metr čtvereční. Údržba je jednoduchá a zvládnou ji klidně sami majitelé. U intenzivních zelených střech je údržba náročnější vzhledem k náročnější vegetaci a pravidelné závlaze,“ počítá Pavel Dostal ze společnosti GreenVille.
Co se samotné výstavby týče, je možné v případě zelených střech využít také finanční pomocnou ruku státu. „Na zelené střechy lze čerpat dotaci v rámci programu Nová zelená úsporám,“ upozorňuje Dalibor Slíva ze společnosti Graseko.
Není květina jako květina
Kromě samotného technického řešení je potřeba myslet ale také na to nejpodstatnější, a sice volbu vhodných rostlin k výsadbě – ať už jde o zelenou střechu, fasádu, nebo přímo vertikální zahradu. „Výběr vhodných rostlin je důležitý s ohledem na často velmi extrémní klimatické podmínky (expozice k slunci, vítr a další) a požadavky na údržbu. Často nezbytné jsou i integrované zavlažovací systémy pro udržení zeleně na těchto extrémních stanovištích,“ popisuje Radek Otevřel.
I s tímto problémem má praktické zkušenosti společnost AFI Europe. „Co nás překvapilo po několika letech provozu, je poměrně vysoký úhyn rostlin, který se snažíme regulovat postupnou výměnou za odolnější a vhodnější druhy – bohužel, tuto skutečnost ovlivňuje mnoho faktorů, které lze při prvním výběru skladby rostlin jen těžko předvídat,“ vzpomíná hlavní inženýr firmy Pavel Jelínek.
Motivace versus povinnost
Ze zkušeností odborných firem i developerů vyplývá, že z ekonomického hlediska může být v závislosti na typu zeleně, jíž se budova oživí, přínos zelených střech, fasád či vertikálních zahrad sporný. „S uvážením všeho výše uvedeného se sice investice do zelené fasády ekonomicky nevyplatí, nicméně nelze jí upřít její estetické a funkční přínosy,“ shrnuje Pavel Jelínek z AFI Europe.
Totéž platí pro výše zmiňované úspory. „Pokud jsou prvky zeleně, např. vegetační střechy nebo zelené fasády, navržené účelně kvůli úsporám, tak také určité úspory vytváří. Pokud jsou však prvky zeleně navrženy pouze jako estetické fragmenty, pak je úsporný efekt velmi diskutabilní,“ upozorňuje Radek Otevřel.
I přesto se ale jak developeři, tak společnosti specializované na budování zelených domů shodují, že zájem poroste i v příštích letech. A to nejen díky státní metodě cukru v případě dotací a dalších výhod. „Od července 2022 platí pro právnické osoby a veřejné instituce nová motivační vyhláška. Pokud na budově mají zelenou střechu, hradí snížený stočný poplatek za srážkovou vodu. V evropském měřítku jde o výjimečně progresivní úpravu,“ vyzdvihuje ředitelka Svazu zakládání a údržby zeleně Jana Šimečková, která zároveň dodává, že neřešeným nedostatkem je množství výjimek pro subjekty, které za odvádění srážkové vody platit vůbec nemusí.
Není totiž vyloučeno, že tlak klimatické krize přiměje politiky k podobnému kroku, jaký oznámil brněnský magistrát. „V Brně musí být od letošního července na všech nových projektech se sklonem střechy do 20 stupňů zelená střecha,“ říká Pavel Dostal. V zahraničí se podle něj tento trend povinných zelených střech objevil už před lety, a dá se tak očekávat, že se postupně rozšíří také u nás.
Text: Jan Němec
Foto: Archiv