Jen málo staveb v hlavním městě za poslední roky vyvolalo tolik pozornosti a vzrušených diskusí jako právě novostavba na Florenci. Pokud jste si ještě nestihli udělat názor, třeba vám naše stránky pomohou.
Místo: Na Florenci, Praha 1
Investor: Penta Real Estate
Autor: Jakub Klaška / Zaha Hadid architects
Generální projektant: Jakub Cigler architekti
Technický návrh fasády: OKF, s. r. o.
Spolupráce: Jakub Cigler, Alžběta Linhartová, Vladimír Vacek, Martin Vítek, Klára Poskočilová, Filip Šmolík, Lukáš Vacovský, Ilia Charushin, Jan Šebek, Tereza Přenosilová, Martin Zemánek, Antonín Holubec, Anna Salingerová, Kateřina Pazourková, Pavel Prchal (HIP)
Plocha řešeného území: 6 407 m2
Hrubá podlahová plocha: 31 091 m2 nadzemní, 11 850 m2 podzemní
Projekt: 2021
Realizace: 2023
Širší vztahy
Masaryčka, ohraničená na jihu nástupišti Masarykova nádraží, na severu ulicí Na Florenci a na východě viaduktem Wilsonovy ulice, vyplnila desetiletí opuštěný centrální pražský brownfield. Kancelářský a maloobchodní komplex o rozloze 28 000 m2 vznikl v reakci na poptávku pražského nemovitostního trhu po prostorech naplňujících představy o pracovištích 21. století. Tvar budovy se sedmi podlažími ve východní části a devíti na západním konci je definován okružními trasami, které umožní přístup uživatelů k novým městským prostorům. Na západě pak Masaryčka nahrazuje stávající parkoviště novým náměstím umožňujícím přestupy mezi městskou železniční, tramvajovou a autobusovou sítí a pomáhá definovat vstupní bránu do města pro všechny uživatele hromadné dopravy. Do budoucna by měla plnit tento účel i pro všechny návštěvníky města, kteří budou využívat budované vysokorychlostní železniční spojení s pražským letištěm.
Tvarování
Pouhý kilometr dělí budovu od Staroměstského náměstí – i proto design budovy vytváří dialog mezi starým a novým. „Zlatá Praha“ se v architektuře této stavby zrcadlí v podobě stejně barevných fasádních lamel, jež nejen že slouží jako stínění, ale záměrně transformují horizontální kompozici projektu (vycházející ze symbolu kolejí v sousedství) do podoby vertikální dominanty v západním cípu obrácené čelem k věžím Starého Města.
Udržitelnost
Stavba byla navržena tak, aby splnila kritéria certifikátu LEED Platinum. Dostatečně izolovaný fasádní plášť zajišťuje optimální přirozené světlo ve všech pracovních a společných prostorech domu. Kaskáda teras rozděluje budovu na dvě části, přičemž na východě jsou díky podobnému řešení všechna podlaží propojena přímým vstupem s velkorysými venkovními prostory. Společné střešní zahrady nabízejí panoramatický výhled na město. Hybridní větrání doplňuje vysoce účinná rekuperace odpadního tepla, zatímco inteligentní systémy řízení budovy nepřetržitě monitorují a upravují průběžnou energetickou bilanci stavby tak, aby byla její spotřeba co nejnižší.
V rámci dodavatelského řetězce byly při stavbě Masaryčky upřednostňovány místní dodavatelé a materiály s vysokým obsahem recyklátu tak, aby uhlíková stopa budovy a celého stavebního cyklu splňovala cíle stanovené v rámci RIBA 2030 Climate Challenge.
Krajina
Celá stavba a její nejbližší okolí mají rozsáhlý systém retence vody, který poslouží k zavlažování velkého množství zeleně na střechách a terasách obou budov včetně nového stromořadí v ulici Na Florenci, napomáhá zlepšit přirozenou cirkulaci vzduchu a v letních měsících prostory ochlazuje. V rámci krajinných úprav byly na střeše i v okolí vysazeny místní druhy rostlin, keřů a stromů, jejichž závlahu zajišťuje právě dešťová voda z budovy a okolí.
Uzel
V návaznosti na modernizaci historického Masarykova nádraží, Masaryčka zlepší dostupnost železničních nástupišť a zároveň nabídne nové pěší trasy mezi Florencí a Hybernskou ulicí po obou stranách nádraží. Rekonstrukce Masarykova nádraží, která má být dokončena v roce 2026, zachovává stávající podobu historické budovy, přičemž v jejím rámci vznikne nové náměstí nad částečně zastřešeným kolejištěm. To umožní přístup k jednotlivým nástupištím a přímý přestup na trasu pražského metra B. Přeměna nádraží v plně dostupný multimodální dopravní uzel zahrnuje i rozšíření současného počtu kolejí ze sedmi na devět a rekonstruuje všechna nástupiště i obnovu zařízení trolejového vedení.