Je jen jediné místo na světě, kde si budete přát, abyste mohli jíst a lyžovat zároveň. A je jen jediné místo, kde je prašan tak nadýchaný, že si připadáte jako v oblacích. Vítejte v japonském Niseku.
Pokud už jste si odškrtli alespoň jednu courchevelskou michelinku, panorama Dolomit znáte ze všech stran a nepřekvapí vás ani koňské pólo na sněhu ve Svatém Mořici, pak je načase posunout laťku o něco výš. Nebo dál. Vydejte se s námi na svahy, které brázdí šampioni F1 po boku miliardářů ze Silicon Valley. Do míst, kde si v bistru na sjezdovce můžete dát klidně krabí klepítka a kde den končí relaxem pod hvězdami v horkých pramenech. Vítejte v Niseku, japonské mece lyžování proslulé tím nejlepším sněhem i jídlem na světě.
Nejsevernější japonský ostrov Hokkaidó zažívá v posledních letech obrovský boom. Renomé utajeného lyžařského hotspotu smetánky z Hongkongu a Singapuru se doneslo k movitým Evropanům a Američanům a ti okamžitě propadli jeho kouzlu. Aspen Asie, jak resort Niseko United a přilehlé stejnojmenné městečko překřtily světové magazíny, překonává ve všech aspektech i ta nejnáročnější očekávání pro zimní dovolenou. Úroveň exkluzivních služeb navíc stále strmě stoupá. Ale pojďme postupně.
V tradiční japonské kultuře má sníh (yuki 雪) své neochvějné místo. Je symbolem čistoty a nevinnosti, ale také je spojován s tajemnými silami, kvůli kterým protkává zimní období celá řada rituálů původního náboženství šintó. Ve svých haiku o něm básnil věhlasný mistr Bašó, nechybí v ikonickém repertoáru dřevotisků umělce Kacušiky Hokusaje, objevuje se v lidových legendách, a dokonce se s ním pojí i speciální názvosloví. Hatsuyuki je první sníh sezony, který na sklonku podzimu zahalí krajinu bílým závojem. Skví se na rudých lístcích japonských javorů a uvádí návštěvníky i místní v němý úžas. A už jste někdy viděli sněhové vločky, které by byly tak velké a načechrané jako květiny? Právě tak vypadá botanyuki, doslova pivoňkový sníh.
MAGICKÝ SNÍH
Dvouletá pauza se skvělými výsledky
Když Japonsko během pandemie zavřelo své brány turistům, všichni vášniví freerideři jen tiše svorně záviděli. Zdejší Japow – kombinace slov JAPAN a POWDER – je totiž to nejlepší, v čem si můžete zajezdit. Vzniká z obrovského množství vodní páry, kterou přes Japonské moře naberou ledové větry ze Sibiře. Vysoko nad pevninou se vlhký vzduch v teplotách -15 °C až -20 °C extrémně zchladí a z mraků nad Hokkaidó potom padá světový unikát. Suchý, nadýchaný a nadpozemsky lehký sníh, který nikde jinde nenajdete. Je tak lehounký, že v něm hravě vydržíte celý den. A místní tuhle sněhovou pohádku měli dva roky jen pro sebe.
„Delší pauza bez turistů nakonec Niseku prospěla,“ vypráví Evan Wilcox, který na ostrově vede zážitkovou agenturu Kazan Japan Travel. Těsně před pandemií jsme společně brázdili po pás vysoké závěje v liduprázdných lokalitách, o kterých vědí jen ti, kdo tu žijí. Nezadržitelnou explozi turistické infrastruktury na Hokkaidó sleduje už deset let, a jak říká, ne vždy je takové tempo udržitelné: „Najednou si všichni museli dát dvouletou přestávku. Spousta podniků to neustála, ale ti úspěšnější šli o to víc nahoru. Restaurace, hotely, průvodci. Všude je teď absolutní profesionalita.“
To platí i o jízdě ve volném terénu, která začala být mnohem přísněji regulovaná i samotnými resorty s cílem chránit zdraví návštěvníků a předcházet zbytečným nehodám. Japonská střediska mívají své pevně vytyčené hranice, v rámci nichž probíhá standardní úprava sjezdovek. Na několika místech jsou však speciální brány, kterými mohou milovníci adrenalinu vyjet mimo resort.
Ačkoliv si uprostřed zimy málokdo dokáže představit ničivou lavinu v závějích lehkých jako peříčko, při výkyvech teplot, a zejména pak od konce února, začíná sníh těžknout a s tím roste i nebezpečí. Zatímco dříve ke vstupu do backcountry stačila helma, dnes je vyžadována moderní lavinová výbava. Vstup je navíc povolen striktně jen tehdy, když je brána otevřená – takové nenápadné podlézání lana nebo vjezd na některé ze dvou stabilně zakázaných území tu s tolerancí nepochodí. „Co se týče bezpečnosti, Niseko jde momentálně příkladem celému Japonsku,“ vysvětluje Evan.
Vulkanický skialp i jedinečný heliskiing
Resort tvoří dohromady čtyři střediska – Annupuri, Niseko Village, Hirafu a Hanazono – a společně nabízí 32 vleků a více než 50 kilometrů sjezdovek. Jeho nepřehlédnutelnou dominantou je vulkán Yōtei, který, ačkoliv má zhruba poloviční výšku, nápadně připomíná japonskou ikonu Fudži. Průkopník zdejšího lyžování a také první člověk, který v roce 1912 za velké slávy zdolal a sjel stěny sopky, byl překvapivě z Rakousko-Uherska. Podplukovníka Theodora von Lerch Edora dodnes v nedalekém městečku Kutchan připomíná bronzová socha v životní velikosti a jeho výstup na špici hory Yōtei následují na skialpech či splitboardech každý rok tisíce outdoorových nadšenců z celého světa. Z okraje vulkánu navíc nemusíte sjíždět rovnou zpátky dolů. Několik velkých měkkých oblouků vás doveze přímo do nitra stále aktivního, nicméně už tři tisíce let spícího kráteru. Odtud si sice musíte vyšlápnout opět nahoru, ale kdy jindy se vám poštěstí lyžovat uprostřed sopky?
Perfektní prašan daleko od lidí je ale pro zájemce dostupný i jinými, méně fyzicky náročnými způsoby. Oblíbené na Hokkaidó jsou například skupinové vyjížďky rolbou. Ta vás sice vyveze na kratší sjezdy, zato umožňuje větší flexibilitu a dobře se přizpůsobí individuálním schopnostem i požadavkům. Okolí menší sopky Shiribetsu kousek od dalšího populárního resortu Rusutsu je pak jediným místem v Japonsku, kde je možné provozovat heliskiing. Pokud se zrovna netrefíte do sněhové bouře, která by znemožnila start helikoptéry, podmínky pro sjezd budou vždycky fantastické. Na ostrově totiž každou zimu napadne okolo 16 metrů sněhu, což je zhruba třikrát více, než je roční průměr v alpských střediscích. Zkušení průvodci navíc moc dobře vědí, kde si jejich klienti v daný den nejlépe vychutnají ten pocit z vykrajování vlastní stopy neporušenými závějemi.
Michelinská hvězdička nejen pro restaurace
Zimní dovolená v Japonsku má co do sebe i z jiného důvodu – jakmile pod svahem vystoupíte z vázání, naplno vám dojde, že jste uprostřed docela jiné kultury. Dřevěné svatyně, zakřivené střechy, všudypřítomné japonské písmo a nepopsatelná vůně. Je libo sashimi z modrého tuňáka? Šťavnaté knedlíčky gyoza? Pomalu opékané maso na špejli známé jako yakitori nebo nejlepší hovězí na světě – tence nakrájené wagyu? V Niseku najdete vše, na co si zhýčkaný gourmet vzpomene.
Díky krátké vzdálenosti od oceánu mají místní podniky každodenní přísun čerstvých ryb a plodů moře, a i na sjezdovce si tak můžete vychutnat třeba mušle vařené v saké či ramen s krabími klepítky. Místními specialitami byste se neprojedli, ani kdybyste tu strávili kompletní sezonu, a každý jednotlivý pokrm je naprosto fantastický – od omakase neboli výběru šéfkuchaře za 80 tisíc jenů na hlavu až po malinkatá bistra, kde se najíte za hubičku.
V obřím repertoáru restaurací přímo v Niseku nechybí ani michelinky. Jako první se mezi ně zařadil malý podnik Kamimura pojmenovaný po svém zakladateli a šéfkuchaři. Aby mohl osobně zaručit tu nejvyšší kvalitu ingrediencí, Yuichi Kamimura pravidelně vyjíždí po celém ostrově za rybáři i farmáři a seznamuje se s jejich postupy. V kuchyni pak proměňuje to nejlepší z vod a lesů Hokkaidó v perfektní pokrmy ve francouzském stylu a překvapí kombinacemi, jako je třeba jemné rizoto s rybou fugu v tempuře nebo losos s křepelčím vejcem a krémem z tofu.
Michelinský průvodce navíc v letošním roce spustil novinku. Michelin Key je zcela nová kategorie pro hodnocení hotelů a svou hvězdičku stylizovanou do tvaru klíče okamžitě získalo hned pět velkých jmen v okolí resortu. Mezi nimi nechybí luxusní Higashiyama Niseko Village spadající pod globální brand Ritz-Carlton či nedávno otevřený hotel Setsu Niseko kombinující čistý design tradičních japonských interiérů s nadčasovou vybaveností a komfortem.
Nevšední odpočinek s japonskými pravidly
Zatímco západní klientela po dni na lyžích vyhledává dobrou restauraci a bar, Japonci preferují relax v horké vodě, hned po něm jedno pivo a brzký spánek. Japonské ostrovy se nachází v jedné z nejaktivnějších vulkanických zón na světě, a na spoustě místech proto vyvěrají termální prameny. V jejich blízkosti často narazíte na tzv. onsen, malé či větší lázně, kde můžete unavené tělo dokonale uvolnit, a místní sem chodí téměř každý den. Luxusní hotely a privátní chalety mívají své vlastní vířivé bazénky s termální vodou, pokud vás ale láká autentická atmosféra a nemáte strach z neznámého, rozhodně vyrazte do veřejných lázní.
Mužské a ženské sekce bývají striktně oddělené a vstupuje se do nich zásadně bez plavek, jenom s titěrným ručníčkem, který dostanete na kase, na případné decentní zakrytí. Celý lázeňský rituál provází přísná etiketa, což zahrnuje třeba i zákaz tetování. Drobný obrazec schováte tělovou tejpou, tetování v oblasti krku, hrudníku či ramen můžete zakrýt ručníčkem. V případě větších motivů ale raději do onsenu předem zavolejte a zeptejte se – můžete tak předejít nechtěnému vykázání.
Přísnost těchto pravidel napříč Japonskem vtipně dokazuje například iniciativa městečka Beppu, ve kterém se před lety konalo mistrovství světa v ragby. Místní radnice tehdy dala dohromady seznam stovky tradičních onsenů v okolí, které se uvolily přivítat do svých lázní od hlavy k patě potetované hráče. Asi není překvapením, že mezi západními turisty je tento seznam dodnes hojně vyhledáván. I s malými přešlapy je však návštěva onsenu jedním z nejlepších zážitků, který si vedle lyžování můžete na Hokkaidó dopřát. S trochou štěstí budete v jeho venkovní části zrovna ve chvíli, kdy se nad vámi lehounce roztrhají husté mraky a z horké lázně stále za jemného sněžení uvidíte hvězdy. Přesně tyhle momenty vás přimějí se jednoho dne vrátit. Arigatō za každý z nich.
