Již první etapa multifázového rezidenčního projektu Modřanský cukrovar přináší řadu inovačních řešení. Při výstavbě, která byla zahájena v roce 2022, se autoři projektu zaměřili i na implementaci materiálů s použitím recyklátu.

V Praze 12, na místě bývalého areálu Modřanského cukrovaru při ulici Komořanská, vzniká nová rezidenční čtvrť nesoucí stejné jméno. Tento projekt staví na myšlence udržitelnosti, která prostupuje celým jeho konceptem. Zahrnuje zapojení veřejnosti do finální podoby projektu, využití brownfieldu, použití materiálů s použitím recyklátu při výstavbě a zajištění energeticky efektivního provozu. Některé z použitých technologií zde dokonce na českém trhu debutují.

Rezidenční čtvrť Modřanský cukrovar postupně vzniká v šesti fázích, během kterých nabídne přibližně 800 nízkoenergetických bytů na ploše 58 000 m². Součástí projektu bude také nové náměstí, obchody, amfiteátr, prvky modrozelené infrastruktury nebo umělecká díla ve veřejném prostoru. První etapa, zahájená v roce 2022, je již dokončena. Autoři projektu zde poprvé v České republice využili 3D tisk z betonu – robotická tiskárna během dvou hodin přímo na staveništi vytvořila kompletní místnost sloužící jako zázemí komunitní terasy. Obyvatelé mohou také poprvé využívat recyklovanou, tzv. šedou vodu i na praní v automatických pračkách, přičemž odpadní teplo z této technologie slouží k ohřevu teplé vody pro zajištění dalších úspor. Projekt efektivně hospodaří také s pitnou vodou a její spotřeba bude díky řadě důmyslných řešení nižší až o polovinu.

Beton s využitím recyklátů

Pro budovy A a B tak byl využit tzv. Rebetong, tedy beton, ve kterém se přírodní vytěžené kamenivo až ze 100 % nahrazuje stavební sutí. Jedná se o betonový, cihelný nebo směsný recyklát získaný z demolic jiných budov. Vedle toho byl během výstavby použit i RebetoNG (Rebetong nové generace – vývoj a implementace vznikla i díky podpoře projektu Horizon Circ-Boost), kde je použito vedle recyklovaného i přírodní kamenivo. Recyklovaný materiál je zastoupen od 20 % do 75 % celkového obsahu kameniva. Výhodou tohoto betonu jsou lepší vlastnosti, např. pružnost. Ostatní složky – cement, příměsi či stavební chemie jsou použité ve srovnatelných dávkách jako u konvenčního betonu. Velmi kladně je navíc hodnocena i jeho pohledovost (v rámci dalšího vývoje této technologie byly vytvořeny mimo jiné fasádní a obkladové panely).

Rebetong je vyráběn na základě podnikové normy TN TRB 03/2019, která přebírá specifikované vlastnosti podle ČSN EN 206, ČSN P 73 2404 a navazujících zkušebních norem a technických požadavků.

Během let 2022 a 2023 bylo na stavbě první etapy projektu v Modřanech využito více než 1700 m³ betonu s různým poměrem recyklátu pro podkladní betony, konstrukční beton i železobetonové stěny. Použití Rebetongu i RebetoNG bylo předem určeno statikem. Zdroj recyklátu na stavbu objektů A a B pochází z demolic různých objektů z Prahy.  

Náhrada přírodního kameniva v betonu kamenivem recyklovaným s sebou přináší výhody v environmentální i ekonomické rovině.

Ekologický přístup ke zpracování odpadů

Z environmentálního pohledu se jedná o zpracování málo využívaných, a přitom recyklovaných surovin, které jsou z větší části ukládány na skládkách a deponiích. Kapacita skládek tak může být navýšena pro skladování odpadů, které nelze dále využít. Zároveň jde o úsporu přírodních zdrojů kameniva pro aplikace, kde je přírodní kamenivo nenahraditelné (mosty, předpjaté konstrukce, výškové budovy atd.). Dalším přínosem je snížení zátěže z dopravy, protože zdroje stavebních sutí pocházejí z demolic starých objektů, které se většinou nacházejí blíže k betonárnám než pískovny a lomy přírodního kameniva.

V rovině ekonomické se jedná o snížení materiálových nákladů už jen díky náhradě drahého přírodního kameniva stavební sutí, což může představovat úsporu až v desítkách procent.

Autorům projektu se podařilo nahradit až 25 % monolitických konstrukcí právě RebetoNG a zároveň  si ověřili možnost jeho využití jako estetického prvku (např. obklady a mobiliář) nebo herní prvky (parkour). Dokázali si poradit i s výzvou při realizaci, která spočívala ve správném nastavení konzistence a odlišné zpracovatelností pro jednotlivé konstrukce (podkladní betony, stěny). Do budoucna se bude společnost Skanska Residential snažit zapracovat návrh na použití této technologie již jako požadavek investora do projektové dokumentace.

Mezi hlavní výzvy v práci a k dalšímu vývoji Rebetongu patří udržení jeho zpracovatelnosti v čase, které se řeší přidáním speciálních přísad. Mírně zvýšená lepivost směsí navíc vyžaduje určité typy odbedňovacích přípravků. Dalším bodem je pomalejší náběh pevnosti, zejména v zimních měsících, i zde se ale pracuje na nových řešeních, které bude společnost Skanska testovat na dalších stavbách.  

Autor je senior manažer projektu, Skanska Residential, a. s.

TEXT: Petr Dušta
FOTO: SKANSKA