• Místo: Evropská 866/65, Praha 6
• Investor: KKCG Real Estate Group
• Autoři: Jan Aulík, Leoš Horák / Aulík Fišer architekti
• Spolupráce: Jakub Fišer, Jakub Hemzal, Gabriela Králová, David Zalabák, Alena Sedláková, Petra Coufal Skalická, Eva Mašková, Jan Dluhoš
• Projekční tým: Ondřej Černý, Petra Měrková, Oleksandr Nebozhenko, Vojtěch Štamberg, Kristýna Zámostná
• Boardroom design: Michal Froněk, Jan Němeček / Olgoj Chorchoj
• Vizuální styl: Toman Design
• Spolupráce na mobiliáři obchodní pasáže: Studio Perspektiv
• Zastavěná plocha: 10 780 m²
• Užitná plocha: 69 735 m² 
• Náklady: 3,5 miliardy korun
• Projekt: 2018
• Realizace: 2021

Kontext

Pozemek leží u Evropské třídy – významné, ale současně velmi rušné městské radiály vedoucí z centra Prahy na letiště, přímo u stanice metra. Pozemek s nepravidelným tvarem a výškovým převýšením sedm až čtrnáct metrů se nachází v různorodém kontextu okolní zástavby: je zde vilová čtvrť, středně vysoká bytová zástavba a v širším kontextu i panelové objekty sídliště.

Vzhledem k významu i komplikovanému charakteru místa uspořádala společnost KKCG REG v roce 2012 mezinárodní architektonický workshop. Výzvou pro všechny účastníky se stala neadekvátnost prázdného místa u stanice metra a tramvaje, ve významné pozici pražského reliéfu s výhledem na Pražský hrad.

Vize pro lokalitu / živé městské prostředí

Vize investora KKCG Real Estate Group spočívala ve funkčním propojení architektury s veřejným prostorem tak, aby sloužil místním obyvatelům i návštěvníkům městské části Prahy 6. Základním kritériem byla komplexnost a výjimečnost řešení při zachování kontextu místa. Cílem byl návrh architektury dostatečně sebevědomé a zároveň korespondující s různorodou okolní zástavbou. Důraz se kladl především na kultivaci veřejného prostoru, maximální prostupnost pro pěší, tvorbu městského prostoru a zeleně. S požadavky na „A“ kvalitu vlastního kancelářského prostředí byl spojen požadavek udržitelnosti při provozu budov.

Zadáním do workshopu bylo zejména využití morfologie pozemku, a to tak, že v podzemních částech projektu na úrovni ulice Kladenská vznikne malé lokální obchodní centrum (cca 9 000 m²) a na této platformě bude vícero objektů (minimálně tři) pro kancelářské účely (cca 26 000 m²).

Ulice Evropská prošla ve dvacátém století velkým rozvojem. Byly podél ní postaveny nové budovy se sídly významných společností, které ale urbanisticky posilují pouze charakter městské radiály, méně už lokální městské prostředí za ní.

Společným cílem developera a architektů bylo vytvořit skutečně živé městské prostředí, které nabídne místním obyvatelům nejen služby, kavárny, restaurace a obchody, ale také odpovídající kultivovaný veřejný prostor.

Princip fraktální podobnosti

Při studiu historických map jsme si uvědomili, že nepravidelný tvar pozemku v podobě velmi protáhlého trojúhelníku je záznamem historických cest vedoucích k Pražskému hradu. Ostrý úhel, který cesty svírají, je důsledkem jejich různé nivelety. Toto geometrické schéma jsme rozvinuli a průchod pozemkem opět umožnili. Nepravidelnou parcelu jsme fraktálně strukturovali z ní odvozenými nepravidelnými segmenty.

Geometrie objektů vychází z principu fraktální podobnosti a je přímo odvozena z tvaru pozemku. Forma budov umožňuje reagovat na odlišná prostředí a nivelety okolních ulic a současně naplnit principy kancelářské typologie. Nepravidelnost objektů není pouhým vnějším designem, ale odpovídá potřebě vnitřního uspořádání a funkci budov. Objekty jsou tvarově vzájemně příbuzné a v pevných vazbách komponované k sobě. Sestava těchto „krystalů“ vytváří formu prostupného městského bloku.

Prostupnost a konektivita

Navázali jsme na vývoj urbanistických schémat pro současné město, jimiž se dlouhodobě zabýváme. Jde nám o hledání nové podoby blokové zástavby, která by dokázala evokovat kvality veřejného prostoru historického města, splňovala nároky na vnitřní prostředí budov a umožňovala individuální architektonickou formu.

Cílem architektonického návrhu tedy nebyla jenom estetika jednotlivých budov/krystalů a jejich vnitřní dispoziční racionality, ale především prostředí okolo nich a mezi nimi. Jednotlivé budovy jsou položeny na společné nízké platformě, která vyrovnává velké terénní rozdíly okolních ulic. Mezi jednotlivými krystaly tak vznikají uličky a veřejné prostory evokující sevřenou zástavbu, kterou známe z historických center měst.

Především je zde piazzetta navržená v místech historicky existujícího obdobného prostoru. Piazzetta umožňuje bezbariérové spojení celého centra a jeho okolí přímo s vestibulem metra. Význam tohoto místa podtrhuje socha Federica Díaze. Rozsah možného pohybu v interiéru i exteriéru, rovnoměrně prostupujícího celým souborem, lze přirovnat k mraveništi.

Skleněná fasáda

Použití technicky komplikovaného řešení celoskleněných fasád nebylo cílem samo o sobě ani projevem suverenity kancelářské typologie, ale prostředkem pro vyjádření zvolené blokové kompozice. Požadované exaktnosti, která by zachycovala krystalickou formu jednotlivých objektů, nejlépe odpovídala celoprosklená strukturální fasáda. Zvolené vlastnosti skel včetně míry reflexe umožňují vnímat geometrickou celistvost tvarů, ale nevytvářejí ve většině pozic a světelných podmínek silné zrcadlení, které by v daném kontextu města nebylo žádoucí. Výsledkem je nalezení citlivé rovnováhy technických vlastností s důrazem na kvalitu denního osvětlení i ve vnitřních částech pracovního prostředí. Vyrovnávací platforma, na kterou jsou prosklené objekty posazeny, je z důvodu integrace do běžného městského prostředí ulice Kladenské naopak spíš masivního, tradičního charakteru. Plné plochy stěn mezi uličními výkladci jsou obloženy světlými kamennými deskami.

Strukturální prosklené fasády jsou v pravidelnějších vertikálních částech řešeny systémem blokových fasád, ve složitějších, lomených, prostorových částech systémem rastrových fasád. Při vývoji nejkomplikovanějších nosných prvků byly použity 3D tištěné makety v měřítku 1:1.

Výjimečnou konstrukcí v opláštění budovy je prosklené zastropení dvorany mezi objekty I. a II. tvořené prostorovou ocelovou konstrukcí se zapuštěným instalačním prostorem pro technické periferie v dolních pásnicích.

Veřejný prostor a zeleň / rovnováha zastavěných a zelených ploch

Veřejné prostory jsou z velké části prosluněné a chráněné od dopravního ruchu městské radiály Evropská. Domy-krystaly jsou usazeny do terasovitých zahrad, v interiéru je pak systém atrií s vitální zelení procházející jako vlákna celými domy. Pro tento projekt byla vyvinuta experimentální forma zeleně, ta se výrazně odlišuje od běžných zelených stěn a má formu rozsáhlých prostorových útvarů tvořených vertikálními kůly s epifytickými rostlinami. Na to navazuje skutečný park ve východní části, kde už mohou růst velké stromy z přirozeného terénu. Tím jsou zastavěné a zelené plochy v pozemku v rovnováze.

V případě Bořislavky by výraznější použití zeleně šlo proti principu výtvarného záměru. Jednotlivé objekty stylizují krystaly a ty bývají čisté… Zeleň je v rámci Bořislavky v harmonickém měřítku s celkovým záměrem. Centrálním bodem je „Epifyt“ – vznikl jako hledání určité jedinečnosti použití interiérových rostlin. Jedinečnosti nejen ve vlastní instalaci, ale také jako součást architektury. Nejde jen o vegetační prvek, ale o výtvarné dílo, živé, proměnlivé.

Umění jako součást architektonického programu

V architektonickém konceptu Centra Bořislavka jsme od počátku počítali s uměleckými díly jako nedílnou součástí prostředí. První část děl, umístěná v předem určených pozicích exteriéru (piazzetta, prostor před vstupem do hlavní budovy) i interiéru, byla dokončena současně s budovami.

Umělecká díla zde byla vždy chápána jako svobodné vyjádření umělců, architektonické libreto vymezovalo pouze jejich umístění. Nikdy neexistovalo zadání ve smyslu společného východiska uvažovaných děl nebo jejich tématu, nebyla ani nijak definovaná míra integrity nebo kontrastnosti s architekturou.

Skutečnost, že skulpturální umělecká díla realizovaná v této etapě (Na Horu od Federica Díaze, Ledovec od Maxima Velčovského, Planeta od architektů Centra Jana Aulíka, Leoše Horáka, Davida Zalabáka a sochaře Pavla Filipa a Proudění od Jana Poupěte) jsou vztažena k základním přírodním principům, je výsledkem neplánované synergie mezi těmito tvůrci a prostředím, do kterého vstupovali. A samozřejmě i mezi autory navzájem.

Druhá část tvorby uměleckých děl bude pokračovat po dokončení centra především ve veřejném prostoru; pozice i výběr děl bude probíhat v kontextu existujících objektů a bude uměleckou reakcí na fyzicky přítomný prostor. Mohou zde opět vzniknout díla s předpokladem dlouhodobé koexistence v daném prostoru, ale i krátkodobé instalace a výstavy, tudíž zde bude prostor i pro zcela aktuální umělecká sdělení.

Vnitřní prostředí – kanceláře

Současné kancelářské prostředí je nevyhnutelně vyplněno unifikovanými produkty, a je proto pro jeho příjemné užívání velmi důležité integrovat do něj individuální, na míru a řemeslně zpracovaná řešení. Kompozice atypických a typizovaných částí je pevná a samozřejmá, ve vzájemné rovnováze. Důležitým prostředkem je přirozená barevnost a používání přírodních materiálů.

Udržitelnost

Celý komplex má mezinárodně uznávaný certifikát environmentální udržitelnosti LEED Gold, mimo jiné za využívání dešťové vody, rozsáhlé zelené střechy, hospodaření s energií (například rekuperaci energie z výtahů nebo výměník tepla).

Vizuální styl

Vytvořený logotyp vychází z toho, že určujícím prvkem architektury je prostor a prostupnost mezi budovami. Řešením je litera „B“, která je zbavena vnitřní hmoty a její tvar je vykreslen jen výrazným stínováním, které odkazuje ke skleněnému plášti budov. Geometrický charakter a množství asociací na architekturu obsahuje i font Bořislavka, který funguje jak ve vizuálním stylu, tak i v navigačním systému. Ten byl vytvořen agenturou Toman design ve spolupráci s typografem Vojtěchem Říhou.

Seznam uměleckých děl

• Na Horu: Studio Federico Díaz
• Planeta: Jan Aulík, Leoš Horák, David Zalabák, Pavel Filip
• Ledovec: Maxim Velčovský / Lasvit
• Proudění: Jan Poupě
• Ostatní díla:
• Pavel Roučka, František Hodonský, Jan Kovářík, Milan Houser

Skleněné objekty

• Noční obloha: Studna přání (v objektu 3): Jan Aulík, Leoš Horák, David Zalabák / Aulík Fišer architekti + BOMMA
• AURA (v objektu 4): Sans Souci
• Svítidlo (boardroom): Michal Froněk, Jan Němeček / Olgoj Chorchoj

Studio

Aulík Fišer architekti je architektonická kancelář se zaměřením na urbanismus velkých rozvojových území a návrhy administrativních a rezidenčních komplexů. Od největších měřítek až po zcela malé a propracované koncepty, interiéry, výstavy – AFA vždy hledají odpovídající a kontextuální řešení.

AFA navrhli BB Centrum – novou městskou čtvrť v pražské Michli. Jejich řadu let trvající práce na tomto území patří k největším počinům pražského urbanismu vedeného jedním architektonickým ateliérem. Poslední významnou realizací je nedávno dokončený soubor budov Bořislavka Centrum v Praze 6. AFA od svého založení v roce 2007 pracují pro developerské, institucionální i soukromé investory. Práce ateliéru jsou oceňovány a publikovány v tuzemských i zahraničních médiích.

Jan Aulík a Jakub Fišer vedli ateliéry na architektonických vysokých školách; aktivně působí v profesní a kulturní sféře.

Investor

KKCG Real Estate Group je členem investiční skupiny KKCG. Byla založena v roce 2012 za účelem efektivního řízení real estate projektů skupiny. Hlavním předmětem její činnosti je rezidenční a komerční development a facility management. Společnost dále monitoruje trendy a trhy v oblasti real estate, vyhledává vhodné investiční příležitosti a poskytuje poradenskou činnost pro mateřskou společnost. Vize společnosti KKCG Real Estate Group je vytvářet trvalé hodnoty spojením genia loci s inovativní architekturou v duchu zásad udržitelného rozvoje.

Kromě Centra Bořislavka firma vloni dokončila první etapu rezidenčního projektu top‘ rezidence Pomezí a v současné době v Praze 5 pokračuje ve výstavbě jeho druhé etapy. Společnost v Praze postavila pod značkou top‘ rezidence také padesát nízkoenergetických domů v Šáreckém údolí, za tento projekt získala mimo jiné druhé místo v soutěži Stavba roku.

V prosinci loňského roku KKCG REG prostřednictvím dceřiné společnosti VESTINLOG prodala pět výrobně-logistických areálů v Polsku, které jsou plně pronajaty renomovaným společnostem (například Kongsberg Automotive, Benteler či Sanden Manufacturing). V současné době pracují týmy pod hlavičkou KKCG REG na zhruba patnácti developerských projektech.

Budovu v roce 2022 koupil ČS nemovitostní fond obhospodařovaný REICO investiční společností České spořitelny, a. s.

Autor: Aulík Fišer architekti