Hotel Hradec od ateliéru architektky Barbory Škorpilové Mimolimit tvoří jednu ze světlých výjimek mezi českými horskými hotely v Peci pod Sněžkou. Nepůsobí předimenzovaně, lacině se nepodbízí, je střídmě elegantní, důmyslně komplexní a dobře řešený, z exteriéru neukřičený a v interiéru atraktivní a rozmanitý.
Místo: Pec pod Sněžkou
Autoři: Barbora Škorpilová / Mimolimit
Užitná plocha: 7 500 m2
Projekt: 2017
Realizace: 2020
Foto: Filip Šlapal
Návrh hotelu je tvořen prostorovou kompozicí hmot kvádrů, umístěných na široké horizontální podstavě navazující na terén. V těchto kvádrech je umístěno šedesát osm pokojů o celkové kapacitě dvě stě třináct lůžek, v horizontální podstavě pak všechny obslužné části hotelu, restaurace, konferenční místnosti, spa a dvojúrovňové vnitřní parkoviště.
Materiálové řešení fasády vychází ze snahy přiblížit se přírodě. Podstava hotelu je obložena hrubými velkoformátovými bloky sliveneckého mramoru. Tyto tzv. krajiny vznikají přirozeně při těžbě tohoto kamene v lomu Na Cikánce v Praze-Radotíně. Materiál, který se jinak používá na štípané dlažební kostky pražské mozaiky, byl pro dobu takřka dvou let sbírán a formátován.
Na ostatních plochách fasády vynikají rastry modřínových prken ve dvou povrchových úpravách, šedostříbrný přírodní s předvětralou lazurou a opalovaný černý. Ostatní plochy fasády jsou tvořeny lakovanými plechy nebo jemnozrnnou stěrkovou omítkou.
Vstup do hotelu a navázaní na parter je doplněn o kamenné plochy a velké oblé solitérní kameny z lulečské Droby.
Materiálové řešení interiéru hotelu směřuje k maximálnímu použití přírodních materiálů. Nástupním prostorem do hotelu je otevřené vstupní lobby s recepcí s navazující restaurací, barem a výtahovým lobby. Slivenecký mramor je zde uplatněn na obkladu stěn velkoformátovými krajinami a také na podlaze v nepravidelné dlažbě z otryskaného kamene, který volně přechází z interiéru do exteriéru. Recepce je tvořena dvěma velkými „krajinami“ ze stejného materiálu. Pohledový beton na sloupech a na některých částech stropu dramatičnost materiality interiéru zklidňuje, sloupy obložené dubovými krajinami jej pocitově zútulňují a snížený betonový strop patinovaný hliníkovými plátky difúzně šíří do prostoru odražené světlo.
O patro výše nad nástupní úrovní jsou konferenční sály s venkovním atriem a spa. Hlavní schodiště je z pohledového prefabrikovaného betonu s podsvícenými stupnicemi a zábradlím v kovářské černi. Na úrovni vstupního patra a o jednu úroveň pod ním jsou podzemní garáže.
Cílem ateliéru Mimolimit bylo vytvořit horský interiér z několika elementů symbolizovaných materiály.
Slivenecký mramor dal vzniknout kamenným „krajinám“, které prostoupily i do interiéru a promítají se na stěně za recepcí i na recepci. Tryskaný a pemrlovaný slivenec kryje podlahu. Beton se uplatňuje pohledově na sloupech, překladech a asi třetině stropu v restauraci, kde je v části postříbřen. Tato reflexní plocha slouží k dosvětlení i dotvoření atmosféry prostoru. Jemně se v ní zrcadlí na první pohled nepostřehnutelná červená barva na svítidlech.
Dubové fošny s krajinami, které částečně kryjí betonové sloupy, vertikálně rytmizují a dosvětlují prostor. V menších šířkách se uplatňují v podhledech a v příčných řezech jsou použity jako obklad baru. Radiální dýha se objevuje na jídelních stolech, krajiny fošen vynikají na soklových lištách.
Akustiku prostoru se tvůrci snažili příznivě korigovat podhledem z pruhů lněné látky na jedné třetině stropu lobby a restaurace. Mezi pruhy látky jsou umístěny světelné spoty, které se pohledově neuplatňují, ale v kombinaci s látkami vytvářejí odlehčenou prosvícenou kinetickou strukturu.
Veškerý sedací nábytek byl vyroben atypicky. Pro hotel byla navržena i speciální kolekce svíček a keramické květináče, originální je i kamenný krb z lulečských valounků pro třicet tři svíček. Osvětlení jako objekty se v interiérech neuplatňují. Tvůrci se snažili světlem tvarovat a konstruovat prostor a podnítit charaktery materiálů s tím, že vnímají jako primární a důležité světlo, nikoliv objekt, jež ho zprostředkuje.
