Bytový dům Bratislavská 51

Autorská zpráva

Zadáním klienta, v tomto případě města Brna, bylo vytvořit levné nájemní bydlení, jež reflektuje požadavky na současné potřeby obyvatel. Úkolem bylo navrhnout tedy startovací byty pro vymezenou skupinu obyvatelstva, jež může být znevýhodněna např. pro získání úvěru v bankovním sektoru. Z toho mimo jiné vyplynulo, že důležitým aspektem při práci na zakázce byla finanční dostupnost její realizace. Použitím levných materiálů, absencí detailů a efektivním prostorovým řešením jsme se pokusili dokázat, že úspornost a kvalita obytného prostředí nemusí být vzájemně v rozporu.

Novostavba navržená do proluky v ulici Bratislavská nedaleko radnice Brno-sever svou polohou uzavírá nedokončený městský blok činžovních domů z předválečného období.

V kontextu Brna se jedná o městskou část s neopakovatelným charakterem, kde v bezprostřední blízkosti centra města probíhá proměna tzv. „brněnského Bronxu“ v moderní rezidenční čtvrť.

Stavbu tvoří sedmipodlažní hranol, protkaný pravidelným rastrem čtvercových otvorů. Střídající se okna a lodžie přináší výraznou geometrickou plasticitu do jinak čisté kubické hmoty. Tu doplňuje pobytová, zelení osázená terasa na střeše garáží ve dvorní části parcely a atrium s ovocnými stromy.

Sportovního ducha v kontrastu k přísně geometrické, čistě bílé fasádě stavby dodává rudá podlaha společných prostor chodeb a schodišť, která se vine celým domem od vstupní haly až po kruhový světlík prosvětlující schodišťovou halu v horním podlaží.

Základní rozměr hmoty domu je dán tvarem parcely a okolní zástavbou. Půdorysně má parcela obdélníkový tvar šíře cca 23 m v uliční části. Římsa se nachází přibližně v úrovni hřebene okolních domů, tedy v sedmém nadzemním podlaží.

V přízemí budovy, hlavním vstupem bezprostředně navazujícím na ulici Bratislavskou, je navrženo technické zázemí domu (výměníková stanice, místnost pro uložení nádob na komunální odpad, úklidová místnost), příslušenství ubytovacích jednotek a nebytový prostor s hygienickým zázemím a denní místností personálu. Ve dvorní části 1. NP se nachází garáž pro potřeby obyvatel domu s devíti parkovacími stáními. Ve 2. NP je krom tří ubytovacích jednotek navržena společenská místnost se vstupem na střechu garáže s extenzivním ozeleněním a parkovou úpravou. V dalších pěti podlažích se nachází bytové jednotky o velikosti 1 + kk a 2 + kk. Největší jednotky orientované do dvora jsou upraveny pro užívání osob s omezenou možností pohybu a orientace.

Vertikálně celým domem prochází schodišťová hala s výtahem zajišťujícím bezbariérové propojení všech podlaží.
Konstrukční systém objektu je navržen převážně jako železobetonový monolitický, který tvoří základový rošt podepřený velkoprůměrovými pilotami a v jednotlivých podlažích železobetonové nosné stěny, sloupy a stropní desky. Ve vyšších podlažích jsou železobetonové svislé konstrukce částečně nahrazeny zděnými stěnami. Obvodové stěny jsou zatepleny kontaktním zateplovacím systémem. Jako tepelný izolant jsou navrženy tepelněizolační desky z minerální vlny, lepené a kotvené hmoždinkami. Svrchní vrstvu fasády tvoří armovací stěrka s vrchní silikonově-pryskyřičnou stěrkovou omítkou bílé barvy. Střecha objektu je plochá jednoplášťová, vegetační. Vnitřní příčky jsou navrženy z keramických tvárnic, instalační předstěny a přizdívky jsou řešeny jako pórobetonové, případně ze sádrokartonu. Výplně otvorů jsou v 1. NP navrženy z hliníkových profilů, ve vyšších podlažích mají okna plastové rámy a izolační zasklení. Vnitřní dveře jsou převážné plné, dřevěné, hladké, bezfalcové. Dveře dle potřeby pro užívání osob s omezenou schopností pohybu doplňují vodorovná madla ve výšce maximálně 900 mm, madlo je vždy osazeno z vnitřní strany dveří. Objekt je napojen na inženýrské sítě – veřejný vodovod, kanalizaci, silnoproud, sdělovací síť a parovod. Dešťové vody jsou svedeny do podzemní akumulační nádrže, ze které je řešena zálivka vegetační střechy nad garáží, přebytky dešťových vod jsou vypouštěny s regulovaným odtokem do kanalizační sítě.

Dům je vybaven nuceným větráním s rekuperací zajišťujícím výměnu vzduchu ve všech místnostech jednotlivých bytů. Odvětrávání prostoru garáže obstarává samostatná větev VZT. Vytápění v domě zajišťují radiátory. Zdrojem tepla pro vytápění a přípravu teplé vody je tlakově nezávislá parní předávací stanice umístěná v technické místnosti v přízemí domu. Dům je tedy napojen na veřejnou tepelnou soustavu města.

CL3

Autor: Ing. arch. Roman Gale, Ing. arch. Radek Pasterný, Ing. arch. David Bureš