- Místo: Praha-Strašnice
- Investor: soukromá osoba
- Autor: Boris Redčenkov, Prokop Tomášek, Jaroslav Wertig / A69 – architekti
- Spolupráce: Miroslav Petrtýl
- Hlavní dodavatel: Jaroslav Paur, Tomáš David / EKOLS
- Profese: Ing. Jan Škopek, Ing. Ctibor Zgraja (HIP) / Omega Project, Ing. František Denk, Ph.D. (statika), Ing. Zdeněk Sadílek (ZTI), Ing. Jiří Kejmar (VZT), Ing. Jan Myšička (VYT/CHL), Oto Papoušek (ELE) / OP Electric, Michal Kraus (světelná technika) / SETEC, Jan Drahoš (zpracovatel PBŘ), Ing. Jiří Cihlář (projektant dopravních staveb), Andrej Jakovlev (audio) / MEDIA TRADING
- Projekt: 2015
- Realizace: 2021
Autorská zpráva
Novostavba rodinného domu je kompaktní hranol o výšce dvou nadzemních podlaží a jednoho podzemního podlaží. Nástupní podlaží v úrovni 1.NP je na protilehlých rozích vyříznuto okny nebo dovnitř zabíhajícími terasami/atrii. Výška atik navazuje na římsy okolní zástavby. Směrem na jih, do zahrady terén klesá, takže na úroveň ulice na severu navazující nástupní podlaží je vůči zahradě vyvýšeno o zhruba polovinu výšky patra. Za fasádou prostupují přes obě podlaží nárožní atria odlehčující formu domu a zvětšující podíl proskleného pláště, aniž by se dojem kompaktní formy narušil. Nástupní podlaží je hlavní společenskou částí domu se schodišťovou halou uprostřed. Vstup s garáží a hospodářskou částí navazuje na neutrální zónu bytu s kanceláří/pokojem pro hosta. Přes schodišťovou halu se vstupuje do obývacího pokoje nebo jídelny s kuchyní, které navazují na hlavní pobytovou terasu. Za kuchyní je herna dětí. V horním, intimním podlaží, se nacházejí dva ložnicové bloky. Blok master suite kombinuje ložnici rodičů, velkou průchozí šatnu a velkou koupelnu. Tento blok doplňuje malá pracovna. Dětský blok tvoří kombinace dvou symetrických ložnic se společným hygienickým zázemím.
Investoři si vybrali rezidenční čtvrť, která se řadí mezi nejstarší systematicky zastavěné vilové čtvrti v Praze. Od svého počátku byla založena na pravidelném šachovnicovém půdorysu pravoúhle se křížících ulic. V období po druhé světové válce se hledal další směr vývoje nejenom napříč kontinentem. I zde se proto míchají různé architektonické formy – mezi komunikační uliční sítí tu vedle sebe stojí historizující novorenesanční vily, secesní, ale i vily vystavěné ve stylu art-deco. Objevují se zde ale i nové formy, které se zcela odpoutaly od historizujících schémat a dokázaly se v té době oprostit od okázalosti a kultu strojené estetiky. V širším urbánním kontextu je čtvrť obklopena klasickou blokovou zástavbou v současnosti se silně pulzující dopravní infrastrukturou.
Naším úkolem bylo najít odpověď na takto definovaný kontext místa. Právě pevná ortogonální skořápka definovaná nejvyšším podlažím utváří jasné rozhraní – introvertní rámec domu. Definuje tak pevnou hranici domu – bezpečné teritorium – a zároveň odlehčenou stopu v terénu. Horní hmota podporuje vyšší intimitu – formuje skryté převýšené prostory prořezávající se skrze nadzemní podlaží a v dialogu se zemí rámuje obrazy nebes. Vzdušné vertikální prostory obohacují dům o různá pocitová měřítka a chápaní prostoru, stejně tak i předurčují celoroční různorodou scénu a hru se sluncem a stínem.
Interiérům domu dominují bílé povrchy, které nechávají pozornost pro výhledy do zahrady, ale i přírodní materiálové konstanty – v interiéru dřevo, kámen – v exteriéru zeleň. Konstrukčně je vila navržena z masivního stěnového konstrukčního systému založeného na plošných základech. Stropní a střešní konstrukce jsou deskové, stěny jsou monolitické. Vila v nejvyšší možné míře dosahuje pozitivního ovlivnění udržitelného rozvoje při uplatnění optimalizačních přístupů v technologii, návrhu a managementu v rámci životního cyklu stavby. Efektivně využívá obnovitelné zdroje pro zajištění teplotního celoročního komfortu vnitřního prostředí a pro výrobu elektrické energie. Dalším enviromentálním aspektem budovy je vlastní inteligentní řízení energetických systémů.
A69 – architekti
Původně chebský ateliér, jehož název je odvozen od roku narození partnerů, založili v roce 1996, hned po absolutoriu na FA ČVUT, Boris Redčenkov a Prokop Tomášek. O rok později tým doplnil Jaroslav Wertig. Ateliér má za sebou mnoho úspěšných a oceňovaných realizací, jak v oblasti individuální výstavby, tak i tvorbu větších rezidenčních komplexů. V posledních letech se A69 – architekti významně podílejí na urbanistických projektech či projektech městské infrastruktury – zejména jako tvůrci a spolutvůrci masterplánu Smíchov City, nové podoby Florence či jako autoři dopravního Terminálu Smíchov. Boris Redčenkov a Jaroslav Wertig se věnují i pedagogické práci, jak na Fakultě architektury ČVUT v Praze, tak na soukromé VŠ ARCHIP.
Autor: A69 – architekti
Foto: BoysPlayNice, A69 – architekti