Budova polytechnických dílen levitující nad podstavcem městské galerie. Zatímco umění zůstává „uzemněno“, dílny s unikátní projekcí se vznáší nad severním okrajem renovovaného areálu. Bez nutnosti se podbízet dominantní historické architektuře původních mlýnů posouvají komplex do 21. století.
GAMPA a Sféra
Místo: Pardubice
Autor: Jan Bárta, Marek Fischer, Jan Šépka / Šépka architekti
Investor: město Pardubice
Dodavatel: Stavirezek, s. r. o., Brickwork, s. r. o., Zbyněk Šustr, s. r. o., Sollus nábytek, s. r. o.
Projekt: 2019
Realizace: 2023
Užitná plocha: 2522 m2
Náklady: 280 mil. Kč
Foto: Aleš Jungmann
Autorská zpráva
Novostavba GAMPY a Sféry uzavírá ze severní strany navrhovaný blok areálu bývalých Winternitzových automatických mlýnů v Pardubicích. Jedná se o dva objekty financované městem, kdy každý má svůj osobitý program. Galerie města Pardubic – GAMPA – se nachází v parteru a nad ní levituje objekt Centrálních polytechnických dílen – Sféra. Mezi oběma jsme ponechali mezeru s průhledem do okolí, aby velká hmota novostavby nepůsobila jako bariéra. Díky vyzdvižení objektu Sféry je ve vyšších patrech zajištěn klid potřebný pro práci studentů, zatímco GAMPA, která je umístěna ve spodní části, je více propojena s veřejným prostorem.
Galerie představuje jakýsi sokl, veřejně přístupná je i její střecha. Objekt je kompletně cihelný a navazuje na veřejný prostor Automatických mlýnů, jenž tak získává další dimenzi i tím, že je zde umístěn amfiteátr pro dvě stě padesát osob, kde lze pořádat v letním období řadu akcí pod širým nebem. Venkovní scéna je zakryta vykonzolovanou částí hmoty dílen a je možné ji úplně zakrýt výsuvnou roletou. Z veřejného prostoru může návštěvník vstoupit rovnou do foyeru, kde se nachází recepce, šatny a toalety. Dále je možné pokračovat přímo do galerie, která obíhá celý obvod řešeného území a je navržena přes dvě patra. Pracujeme primárně s horním osvětlením všech výstavních sálů, v hlavním prostoru pak záměrně umožňujeme výhled z okna směrem k hlavnímu vchodu do celého areálu mlýnů. Galerie je rozdělena do několika místností, které lze uzavírat posuvnými a harmonikovými dveřmi. Lze zde tedy uskutečnit řadu různých expozic, případně jednu větší výstavu. V létě se nabízí možnost úplně otevřít parter pomocí posuvných stěn směrem do nádvoří a umožnit větší propojení s interiérem galerie. Kanceláře se nacházejí ve druhém patře a jsou přístupné po samostatném schodišti. V opačné části řešeného území se nachází rezidenční ateliér určený pro práci hostujících umělců.
Sféra se nachází nad GAMPOU a je přístupna dvěma schodišti, která vytvářejí zároveň i statickou podporu objektu. Dílny jsou určeny především žákům základních a středních škol a nabízejí špičkově vybavené učebny a laboratoře pro výuku technických a přírodovědných oborů. Do vstupní haly ve čtvrtém nadzemním podlaží, kde je recepce i šatny, se dostaneme hlavním vstupem v přízemí, který slouží i jako vstup do galerie. Vertikální komunikaci umožňují jak zmíněná schodiště, tak výtahy, přičemž vždy jedny deklarujeme jako hlavní vstup a druhé jako únikovou cestu. Každé ze dvou pater má po stranách umístěny dvě učebny, a to dílny nebo laboratoře. V návaznosti na vstupní halu a učebny je situován kabinet. Naproti se nacházejí toalety. V samotném středu objektu jsme navrhli dvoupatrový promítací prostor s centrálně umístěnou koulí, na kterou je možné promítat a simulovat přírodní jevy naší planety. Spodní patro dílen textilu, grafiky, dřeva a kovu má přirozené osvětlení okny. Naopak laboratoře fyziky, chemie, přírodopisu a robotiky v nejvyšším patře mají horní osvětlení střešními světlíky krytými stíněním v podobě pyramid. Ve stejném patře, jako jsou laboratoře, nalezneme ještě místnost sférického hřiště, které je určeno předškolním dětem a kde se tyto seznámí s přírodními a fyzikálními jevy formou her. Pro lepší orientaci jsme ve spolupráci s pedagogy a studenty UMPRUM navrhli výtvarně pojednané niky, jež reagují na jednotlivé dílny. Vznikly koláže ze dřeva, textilu, kovu a grafických matric. V části střechy je situována kotelna se strojovnou, přístupná jedním z vertikálních schodišť.
Při řešení objektu jsme si kladli otázku pravdivosti architektonického výrazu. Naší odpovědí je přiznaná konstrukce a materiálové provedení. Tam, kde vidíme cihly, jsou opravdu zděné nosné stěny, kde je pohledový beton, jedná se o nosnou betonovou konstrukci, a kde se nachází obklad z cortenového plechu, je nenosný plášť panelů. Snahou bylo navrhnout koherentní materiálové provedení v interiéru i exteriéru. Spodní část galerie je zděná, a navazuje tak na industriální stavbu mlýnů. Cihelné zdivo nezakryté omítkou neznamená jen odkaz na památkově chráněný objekt, ale jde o přirozené působení samotné zdi, která hraje ústřední roli v utváření prostoru. Jedná se o „nahou“ zeď, jež se nepotřebuje zahalovat, ale vyžaduje pečlivé řemeslné provedení. Stejně tak lze hovořit o dalších konstrukčních prvcích, jako jsou stropy, stěny i podlahy. Celá stavba k nám hovoří, z čeho a jak byla opravdu zhotovena. Všechny materiály jsme barevně ladili k cihelnému zdivu. V případě betonu se muselo odlít téměř třicet různých vzorků v podobě kostek, než se podařilo barvu namíchat. Tyto kostky jsme se rozhodli zazdít do cihelného zdiva ve vstupní hale jako vzpomínku na hledání správného odstínu. V případě dílen jsme použili probarvený pohledový beton pro konstrukce a podlahy. Konstrukce dílen je založena na nosných betonových žebrech v rastru 3 × 3 metry, která podepírají na krajích při fasádě X-nosníky. Překlenout devítimetrové rozpony nám pomáhají metrové nosníky s otvory, jež umožňují instalovat rozvody přiznané v interiéru. Učebny tak nemusejí mít další vnitřní podpory. X-nosníky jsou jakousi hybridní perforovanou stěnou, která zároveň zavětruje celou stavbu po obvodu. Zvenku jsou umístěny lehké panely se zateplením, kryté cortenovým plechem.
