Zašívárna je dřevostavba systému two-by-four z KVH profilů. Základna je přívěs typu plato s nosností tři tuny. Venkovní opláštění je zhotoveno sibiřským modřínem jak na obvodových stěnách, tak i střeše – celkově dvě stě čtyřicet devět prken, tisíc devět set třicet dva hřebíků a vrutů. Interiér je obložen překližkou a nábytkem ušitým na míru. Chata disponuje dvěma dvojlůžky, z toho jedno je ve spacím patře. V kuchyňském koutku se vaří na plynovém vařiči, k dispozici je i dřez – vše v jednom prostoru s na míru navrženým nábytkem vyřezaným z březové překližky.
Mobilní útočiště Zašívárna funguje jako „OFF-GRID“, odpojena od veškerých sítí, a tedy nezávislá. Voda se čerpá ze zásobníku a průběžně se doplňuje v závislosti od umístění, aktuálně z nedaleké studny. Jako energetický zdroj slouží fotovoltaické panely. WC je ekologické, odpad kompostovatelný.
Tepelnou pohodu v zimě zajišťují plynová kamna, dodatečné vyhřívání přímým slunečním zářením umožňují velkorysé prosklené plochy. Kvalitní tepelná obálka teplo v domku udrží. Naopak v létě se dá využít stínění těchto ploch. Komínovým efektem se větrá za pomocí střešních oken tam, kam právě nesvítí.
Díky velkému čtvercovému oknu je zajištěn maximální kontakt s přírodou. Podíváte se ven a nejraději byste se rovnou rozběhli. Ze spodního lůžka potěší výhled horizontálním oknem, to je jako stvořené pro monitorování lesní zvěře dalekohledem a kochání se přírodou v širokém zorném úhlu. Spací patro prosvětlují střešní okna, která v noci nabízejí nocležníkům nezapomenutelné výhledy na hvězdnou oblohu nerušenou světelným smogem z okolí. Okna jsou navíc panoramatická, je možné se do nich usadit „s nohama na střeše“ jako na lesní posed.
Zašívárna
Místo: Polom u Sulkovce
Investor: 3petrici studio
Autor: Zina Petríková, Marek Petrík, Lenka Petríková (Dobšíková) / 3petrici studio
Rozměry: 5,1 x 2,6 x 4
Návrh: 2020
Realizace: 2020
Foto: Jiří Hloušek
Rozhovor s Markem Petríkem, Lenkou Petríkovou a Zinou Petríkovou, autory mobilní chatky Zašívárna
Co stálo za myšlenkou realizovat „Zašívárnu“?
Sami rádi občas utíkáme z města za přírodou, klidem a pomalým tempem života. Tahle naše potřeba byla hodně silná v době, kdy nás na jaře zaskočila pandemie. Ve městě to vypadalo jako ve sci-fi filmu, ale v malé vesničce uprostřed Vysočiny, odkud pocházíme a kam jsme se před tím vším zmatkem zašili, jako by se zastavil čas. Tehdy jsme si poprvé řekli, že by bylo fajn zprostředkovat kousek téhle pohody i dalším lidem. Nápad nás nepustil a už za pár týdnů jsme na místě, které nás k tomu tak nějak samo vybízelo, montovali malou dřevostavbu na kolech!
Kde jste hledali inspiraci? Měli jste již zkušenost s podobnou realizací, vyzkoušeli jste si předtím podobný typ bydlení?
Když jsme před lety realizovali dům pro naše rodiče, používali jsme jako základnu klasickou maringotku. Ta tehdy sloužila nejen jako úschovna nářadí, ale také jako ložnice, kuchyně, jídelna a obývací pokoj. Scházelo se nás v ní poměrně dost, byla moderně „off-grid“ – bez proudu, bez přítoku vody, se starými kamny, která sloužila jako topení i jako sporák. Využili jsme každý její centimetr, úplný „tetris“ naživo. Tentokrát jsme se ale nechtěli vydat cestou přestavby použité maringotky, chtěli jsme vytvořit opravdový dům, který bude sice menší, ale neztratí na pohodlí. Vybrali jsme nádherné místo s výhledy jako malovanými a pustili se do díla!
Na jaké platformě je Zašívárna postavená?
Výběr podvozku byl pro náš záměr stěžejní, protože jeho typem je definována podoba a hmotnost celého objektu. Nakonec jsme zvolili vozík typu plato s nosností tři tuny. Pak nás čekalo podrobné propočítání hmotnosti všech použitých materiálů, a to doslova do posledního vrutu. Další oporu domku pak tvoří čtyři rektifikační nohy, které vynesly dřevostavbu systému two-by-four z KVH hranolů.
Počítá se s jejím přesouváním, nebo je to spíše na dlouhodobé ukotvení?
Jak jsme řekli, maximální možnou váhu nám předurčil výběr podvozku. Naše třítunová dřevostavba je tedy ve své podstatě mobilní, na výlet do Paříže sice stavěná není a nikdy ani nebyla, krátký přesun po okolí zvládne. Je na něj plně technicky připravená a není vyloučeno, že se ho v budoucnosti dočká. Nikdy jsme ji ale nestavěli primárně jako mobilní dům, chtěli jsme „chatku” na krásném pozemku, pro kterou nebude třeba stavební povolení. Nápad s přesouváním se postupem času sám nabídl v souvislosti právě s podvozkem. Myšlenka cestujícího domu jakožto nákladu na voze nám přišla zkrátka vtipná. Při vybírání současné lokace jsme chtěli zejména zaručit nekomplikovaný přístup pro návštěvníky a zajímavý výhled. Devadesát procent kouzla, za kterým by měli hosté přijet, totiž tvoří právě okolní příroda, domek samotný už je jen příjemná tečka. Pojetí domu „na kolech“ nám také vyřešilo jednu velkou nepříjemnost – jak umístit rekreační objekt na pozemek, který není stavební.
Jsou nějaké specifické podmínky pro její „zaparkování“?
Nevylučujeme, že Zašívárnu postupem času přesuneme na palouk uprostřed hustého lesa nebo k rybníku. Jsme nicméně schopni navrhnout domek podobného konceptu tak, aby byl schopen zdolat i delší trasu. Pomalu se nám v hlavě rýsují nápady na verzi Zašívárna 2.0, která by tuto touhu budoucího majitele naplnila.
Kdo navrhoval interiér?
Interiér jsme si navrhli sami, vše musí být zhotoveno na míru, abychom co nejlépe využili limitovaný prostor, který máme k dispozici. Rádi experimentujeme se dřevem, v poslední době máme zkušenosti hlavně s překližkou, proto jsme ji zvolili i sem jako materiál dominující interiéru. Od návrhu přes CNC výřezy po montáž si tedy veškeré detaily ohlídáme a jsme schopni řešit nesnáze za pochodu. Horní fréza, smirkový papír a lak – mix pro náš denní „voňavý” chléb.
Co se při realizaci ukázalo jako největší problém?
Věc, nad kterou si dosud lámeme hlavu, je vytápění takto malého prostoru. Na prvním místě je pro nás samozřejmě bezpečnost, hledíme ale také na ekologii, praktičnost a pohodlí hostů. Hledáme možné cesty, konzultujeme s odborníky, ale je to stále předmětem debat. Další oříšky, které nám spadly během procesu stavby pod nohy, jsme rozlouskli, takže už je vlastně problematicky nevnímáme. Kromě naší profese ale vstupují do hry další úkoly – business plán, účetnictví, komunikace s úřady atd.
Můžete říct výši nákladů?
Reálná výše nákladů je jedna věc, stovky hodin, které několik lidí strávilo jak za počítačem, tak na stavbě, je věc druhá. Rámcově se s náklady na materiály a vybavení pohybujeme v řádech stovek tisíc korun.
Od začátku jste počítali s řešením „off-grid“? Je funkční?
Prostředí, do kterého je Zašívárna umístěná a které je pointou celého projektu, nás determinovalo k cestě „off-grid“. Zároveň je to v poslední době „trendy“. Lidé si váží klidu, sami cítí, že jim odpojení se může přinést klid a pohodu, že kolem nás je toho mnoho zajímavějšího než v displeji před námi. Zároveň většina z nás cítí zvyšující se potřebu chovat se ekologicky a udržitelně. Návštěva Zašívárny může být odrazovým můstkem, jak na tomto zapracovat i ve svém dalším fungování. Nebo prostě jen chvílí odpočinku a načerpání nové energie.
Jaká je „obslužná kapacita“ Zašívárny? To jest, jak dlouho vydrží nádrž na vodu, toaleta při běžném provozu?
Předpokládáme, že výlet do Zašívárny bude spíše víkendovou akcí, na čtrnáctidenní pobyt se k nám pravděpodobně nikdo nevydá. Naším cílem je tedy vybavit domek tak, aby v něm čtyři hosté byli schopni pohodlně žít tři až čtyři dny. Množství elektřiny v baterii je závislé na počasí, ve slunečný den je možné využít energii k napájení lednice, dobití mobilního telefonu i počítače, budou ale samozřejmě také dny, kdy bude nutné s energií trochu lépe hospodařit. Na vaření jsme pak využili jako zdroj plyn. Nedostatek vody se pak dá jednoduše vyřešit ve studni nedaleké vesnice. Nevnímáme to jako nevýhodu, ale jako nezbytnou součást dobrodružství návratu do přírody.
Současná situace provozování Zašívárny jakožto „hotelu“ nepřeje… Jaké jsou další plány?
To je pravda, situaci sledujeme a čekáme, jak se pro nás vyvine. Na pronájmu domku naštěstí nejsme existenčně závislí, takže plán je následující: doladit poslední detaily a pozvat kamarády, aby podrobili Zašívárnu zatěžkávacím testům. Je pro nás hodně důležitá zpětná vazba, protože se můžeme snažit sebevíc, ale zachovat si nadhled je po téměř roce intenzivní práce asi nemožné. Jakmile to bude možné, spouštíme nachystaný rezervační web a budeme se těšit na první opravdové hosty. Podle zájmu na našich webových stránkách to zatím vypadá, že jich nebude málo.
Už jste naznačili možnost Zašívárny 2. Plánujete tedy své řešení multiplikovat? Budete mít víc Zašíváren?
Ano, jsme na té cestě, zájem veřejnosti cítíme od okamžiku, kdy jsme začali „cosi“ montovat na vozík. Cyklisté a turisté se zastavovali, tipovali, zda se jedná o zmrzlinový stánek, nebo řešení bytové krize. Postupem času se nám ozvalo i několik zájemců, kteří by na svém pozemku rádi jednu takovou Zašívárnu taky měli. Nehledají objekt, se kterým procestují svět, ale oázu klidu, kterou si umístí na pozemku bez nutnosti stavebního povolení. Někteří se u nás byli už podívat a společně se vydáváme na cestu vyjednávání o podobě jejich vysněné Zašívárny. A jestli i my sami jich jednou budeme mít více, to je asi zatím předčasná úvaha. Pokud k nám budou lidé rádi jezdit, proč ne, krásných míst je u nás na Vysočině ještě moc.
Ing. arch. Zina Petríková, Ing. arch. Marek Petrík, Ing. Lenka Petríková (Dobšíková) / 3Petrici
3PETRICI byli dříve, než se stali architektonickým a grafickým studiem, třemi sourozenci z malé vesnice na Vysočině. Prvním větším společným projektem se jim stala stavba domu rodičů. Dali hlavy dohromady, navrhli a z velké části také postavili moderní a účelnou dřevostavbu. Zjistili, že to mezi nimi funguje i profesně, a rozhodli se pokračovat i v dalších projektech, jejichž společným znakem často byly nestandardní podmínky vyžadující hledání nových východisek. Architekti Marek a Zina se snaží v projektech o jednoduchý design s důrazem na detail, sestra Lenka pak přidává originální grafické zpracování. Upřednostňují použití lokálních, šetrných a znovu obnovitelných zdrojů. Společnou cestu pak obohacují zkušenostmi z projektů různých měřítek, na kterých pracuje každý zvlášť. V projektu Zašívárny se navíc zcela netradičně stali nejen autory, ale také klienty, investory, staviteli a nyní se těší na roli hoteliérů! Ing. arch. Zina Petríková působila za patnáct let své praxe v několika španělských ateliérech a podílela se na stavbách rozličného měřítka – od rodinného domu po fotbalový stadion. Spolupracovala mj. s ateliéry Junquera Arquitectos, ateliér Israela Alby, Morph Estudio nebo Virai Arquitectos. Do projektů vnáší lehkost ovlivněnou podnebím a dobrým vínem svého druhého domova. Ing. arch. Marek Petrík zůstal po studiu na VUT v Brně, kde se věnuje nejen práci pro VELUX Česká republika, ale také svému velkému hobby – práci se dřevem. V projektu mu prošly rukama všechny vruty a hřebíky a důvěrně se zná s každým kusem dřeva.
