1. Módní salon Femina, Brno
V polovině dvacátých let vytvořil brněnský architekt Jaroslav Grunt, autor řady špičkových funkcionalistických staveb, návrh fasády módního salonu Femina. Mezi ulicemi Česká a Skrytá v centru Brna navrhl avantgardní plastickou fasádu, vycházející z dobových trendů evropské avantgardy, definované rozklady geometrických těles do podoby abstraktních kompozic modulujících jednotlivé části fasády. Pro majitelku obchodu Emmu Javůrkovou-Widhalmovou navrhl kubisticky koncipovaný hlavní portál a jednotlivé výlohy opatřil abstraktně tvarovanými rámy z ocelových T-profilů. Ty zároveň fungovaly jako sofistikovaný závěsný systém pro reklamní prvky. Zatímco fasáda obchodu byla pokrokovým dílem brněnské avantgardy inspirované dobovými mezinárodními tendencemi přicházejícími z Bauhausu nebo od hnutí De Stijl, interiér salonu byl zařízen velmi konzervativně. V roce 2017 proběhla obnova fasády do původní podoby podle návrhu Ateliéru Velehradský.
2. Fasáda klenotnictví, Praha
Plečnikův žák a jeden z nejvýraznějších představitelů emocionálního funkcionalismu a organické architektury druhé poloviny třicátých let, architekt Ludvík Hilgert, vytvořil mezi lety 1925 a 1927 nenápadný portál a výlohy dnes již bývalého klenotnictví. Fasádu tvoří výkladce vyrobené z mosazi a skla. V jednotlivých vchodech do domu jsou zapuštěny do hloubky ostění a tvoří půlkruhové vitríny. Mosaz autor doplnil kamenným obložením, které je zdobeno abstrahovanými reliéfy sochaře Bedřicha Stefana.
3. Lékárna u Jedličkova sanatoria, Praha
Lékárna u Jedličkova sanatoria byla otevřena v roce 1934 a od té doby se její podoba změnila jen minimálně. Interiér i úpravu fasády si u architekta a specialisty na interiérový design lékáren Václava Kubíka objednal lékárník Josef Havlík. Fasáda lékárny byla původně obložena travertinovými deskami, které byly bohužel v roce 1993 překryty hrubozrnnou omítkou. I tak můžeme dodnes obdivovat formální eleganci celého parteru. Centrální vstup rámují dvě zaoblené výlohy v ocelových chromovaných rámech. Nad nimi se nachází elegantní nápis Lékárna. Interiér provozovny je dodnes vybaven původním vestavěným nábytkem z ořechového dřeva.
4. Zoltán Egri, Brno
Řadu funkcionalistických interiérů, portálů a výkladních skříní navrhl a realizoval během svého pobytu v Brně architekt Zoltán Egri. Narodil se v maďarském Egeru. Stejně jako jeho krajan, slavnější Zikmund Kerekes, se v roce 1920 zapsal na Německou vysokou školu technickou, kterou vystudoval během tří let. Později působil jako společník v ateliéru Walterich, Egri & Co., Brünn. Jeho brněnské realizace tvoří výhradně komerční interiéry a úpravy portálů či parterů. Dodnes se zachovaly v centru Brna pouze některé fragmenty těchto vytříbených děl, stojících na pomezí architektury a designu. Některé z nich jsou dnes schovány pod nánosy nevkusných reklam a současného vizuálního smogu. I přesto se jedná o špičkové realizace, ve kterých Egri kombinoval sofistikované zámečnické prvky se sklem či dřevem a vytvářel elegantní obchodní prostory. Asi nejzajímavějším dílem zůstávají výkladní skříně a portály Curyšského domu hedvábí, na jehož místě dnes sídlí informační centrum policie. Výrazný geometrický rytmus celého parteru je charakteristický oblými a hranatými výkladními skříněmi se skleněnými výplněmi. Některé další Egriho portály lze stále rozpoznat na náměstí Svobody nebo Masarykově ulici.
5. Max Gerstl, Praha
Aktivním specialistou na typologii portálů a obchodních komerčních prostor byl židovský pražský architekt Max Gerstl. Po první světové válce studoval u Jana Kotěry na Akademii výtvarných umění. V roce 1926 si v Praze otevřel vlastní kancelář. K jeho nejslavnějším dílům patří aerodynamická markýza paláce ARA od architekta Milana Babušky ze začátku třicátých let. Bohužel jeho nejzajímavější dílo se dodnes nezachovalo. Jiné dva příklady neměly takovou smůlu a stále je můžeme obdivovat. Obdobně dynamicky ztvárněnou markýzu použil ve svém průčelí obchodu v ulici Na Hrázi v Praze-Libni. Prohnutí fasády v podobě výrazného kšiltu nad vchodem uplatnil architekt i na plochy reklamních prvků, které zároveň tvoří dynamicky tvarovanou římsu po celé délce fasády. Dalším zachovalým příkladem jeho tvorby je opět rohový parter na rohu ulic Havelská a Melantrichova, který vytvořil v první polovině třicátých let. Chromované ocelové detaily kombinoval se zaobleným sklem do podoby masivní fasády připomínající design amerického aerodynamického art deca. V roce 1938 Gerstl emigroval se svou rodinou do New Yorku, kde opět rozvinul aktivní projekční činnost. Do Prahy se už nikdy nevrátil.
6. Portál společnosti Poldi, Praha
Jedním z nejsofistikovanějších meziválečných portálů v Praze je ten pro firmu Poldi v Anglické ulici na Vinohradech. V letech 1931 až 1933 ho navrhl židovský německy mluvící architekt Paul Albert Kopetzky. Výrazný portál z chromované oceli charakterizuje rafinovaná mašinistická estetika, typická pro proudnicové formy art deca a modernismu třicátých let. Vertikální rýhování rizalitů a horizontálního překladu kontrastuje s jemnými detaily kruhových prvků a tvoří skutečně monumentální portál. Vnitřní prostor vstupu je dekorován mapou světa na dvou mozaikách umístěných v chromových rámech proti sobě. Nad hlavními vstupními dveřmi je umístěno historické logo společnosti Poldi.
7. Bývalý obchodní dům Brouk a Babka, Liberec
Obchodní domy společnosti Brouk a Babka byly od roku 1908, kdy byla společnost založena, symbolem společenského pokroku a růstu životních standardů. Ve třicátých letech dosáhly jejich obchody špičkové kvality díky funkcionalistické architektuře. Jedním z nejlepších příkladů je bývalý obchodní dům v Liberci, který v roce 1936 realizoval architekt Jan Gillar. Hlavní vstup architekt rytmizoval dvěma centrálními výkladními skříněmi se zaoblenými prosklenými rohy. Vstup do samotného obchodu se nachází až za nimi. Vzniká tak jakási malá pasáž, kterou zákazník prochází ještě před vstupem do samotné prodejny. Stejný princip těchto výkladců použil Gillar i v projektu nejslavnější pobočky obchodního domu Brouk a Babka, dnešní Bílé labutě, v Praze Na Poříčí.
8. Palác Alfa, Brno
Není pochyb o tom, že architekt Bohuslav Fuchs zcela zásadním způsobem ovlivnil vývoj architektury a urbanismu v Brně. Kromě jeho nejslavnějších realizací můžeme v centru moravské metropole dodnes navštívit relativně dobře zachovalé komerční prostory paláce Alfa, který realizoval mezi lety 1930 a 1937 ve spolupráci s architektem Karlem Bezroukem. V administrativním a komerčním paláci se nachází pasáž, ve které se dodnes zachovala celá řada zajímavých detailů, včetně těchto netypických rohových výkladců se zaoblenými skly.
9. Obchodní dům Baťa, Písek
Obuvnická firma Baťa kladla na prezentaci svých výrobků velký důraz. O tom svědčí i vynikající design jejich obchodů, které během třicátých let vyrostly téměř v každém větším městě v Československu. Jeden z takových méně známých příkladů se nachází ve městě Písek. Autorem celého projektu je architekt Antonín Vítek, který mezi lety 1938 a 1939 realizoval nevelký obchodní dům, který však upoutá především svými výkladci. Kaskádovité formy výkladců z ohýbaného skla rámují z obou stran centrální vstup do obchodního domu.
10. Nájemní a obchodní dům Ferdinanda Baumanna, Praha
Náš výčet zachovalých portálů a výkladců ze třicátých let minulého století by nebyl kompletní bez zmínky o nájemním a obchodním domě Ferdinanda Baumanna, který v roce 1938 dokončil architekt Eugen Rosenberg. Autor několika vynikajících nájemních domů těsně před vypuknutím druhé světové války kompletně zastavěl parcelu mezi ulicemi Štěpánskou a Ve Smečkách, které navzájem propojil moderně pojatou obchodní pasáží. I přes její současný žalostný stav pasáž nadále zdobí pozoruhodné výkladce. Zatímco parter do ulice Štěpánská tvoří rozlehlá volně stojící vitrína se zaoblenými rohy a mozaikovými obklady, uvnitř pasáže se nacházejí výlohy v ocelových rámech vsazených do mramorových obkladů.
11. Bývalý obchod Galex, Ostrava
Neorenesanční dům na rohu ulic Hollarovy a Nádražní v Ostravě byl postaven mezi lety 1894 a 1895. Po druhé světové válce byl parter celého rohového domu upraven do moderní podoby galanterního obchodu Františka Waltera, který na tomto místě navazoval na dlouhou tradici. Až později zde vznikla socialistická prodejna s galanterií Galex. Fasáda vytváří výrazný kontrast k historizující fasádě a svými zaoblenými prvky se hlásí k progresivnímu dynamickému funkcionalismu. Kamenné desky rámují prosklené plochy výloh, které byly osvětlovány kruhovými svítidly umístěnými na římse. Autory portálu jsou architekti Karel Gajovský a Vladimír Meduna. Vzhledem k tomu, že Meduna se po nástupu komunismu v Československu začal bytostně hlásit k socialistickému realismu, je tato realizace o to zajímavější. Je jedním z posledních závanů avantgardní architektury před nástupem komunistické moci. Dnes sídlí v prostorách, ve kterých se bohužel nezachovaly téměř žádné původní prvky, Městský ateliér prostorového plánování a architektury (MAPPA). V plánu je rekonstrukce celého domu s cílem akcentovat právě funkcionalistický portál. Autorem je Kamil Kavan (MAP Architekti).
