Centrální přírodní kruhová sakrální stavba, inspirovaná středověkými stavebními postupy, propojuje tradici s moderními technologickými možnostmi. Konstrukce z ručně tesaných trámů a inovativní dřevěné lamelové konstrukce vyrůstá z kamenného soklu a hliněné podlahy.
Kaple Panny Marie Bolestné v Nesvačilce
Místo: Nesvačilka, 664 54 Těšany
Investor: Římskokatolická farnost Moutnice
Autor: Jan Říčný / RCNKSK
Spoluautor: Michal Říčný
Spolupráce: Vít Mlázovský, Filip Chmel – statika; Eva Wagnerová – krajinářské řešení; Hanno Burtscher, Matěj Janský – realizace podlahy z dusané hlíny
Užitná plocha: 147 m2
Náklady: 24 mil. Kč
Projekt: 2012
Realizace: 2024
Foto: Ondřej Bouška
Autorská zpráva
Nesvačilští po celých sto let toužili po kapli, po místě duchovního zastavení, po prostoru, kde by se mohli setkat ve společenství víry. Farář René Strouhal společně s farníky nesdílel jen tuto touhu, ale také vizi: přinést svému kraji stavbu, která by nejen utvářela okolní krajinu, ale měla by vliv na samotnou kulturu, společnost a dědictví tohoto místa. Tehdy jsem ještě netušil, že se tímto rozhodnutím vydáváme na cestu dlouhou dvanáct let.
Mírně zvlněná krajina jižní Moravy je zde rozlehlá, s nekonečnými lány polí. Vesnička Nesvačilka se od svého vzniku v době baroka příliš nerozšířila a zachovala prostor na vrcholku nad obcí, ke kterému zástavba graduje a je vidět zdaleka. Toto místo je jako stvořené k naplnění barokních principů zkulturnění krajiny – krajiny, kde široko daleko není vidět lesy ani skály, pouze hlínu a pole. Použití přírodních, ale v této oblasti nedostatkových materiálů, jako jsou kámen a dřevo, působí symbolicky: dodat víru do vyprahlé krajiny. Zvolil jsem princip centrální stavby, která na vrcholku mezi poli působí jako maják, orientační bod v prostoru i v duchovním smyslu.
Místní si vybrali jako patronku Pannu Marii Bolestnou, symbol utrpení, které prožívala. Její příběh a emoce se zrcadlí v prostoru. Na místním prachu a hlíně, jež tvoří podlahu, stavíme chrám. Spodní část, rulové kameny, představují nás, neposlušné, tvrdohlavé a těžko tvárné lidstvo. Sedmero Mariiných bolestí – trámů – pak směřuje z těchto kamenů vzhůru k nebi a propojuje nás s Bohem. Z nebe se pak na nás snáší závoj Mariiných slz, pláč nad námi. Jemná dřevěná konstrukce, protkaná drobnými okny, umožňuje, aby sluneční paprsky vždy pronikly do nitra kaple. Stavbu obklopuje prstenec křížové cesty doplněný jabloněmi, které tvoří také alej vedoucí ke kapli, a sad za ní navazující na záhumení.
Stavba vychází z tradice a propojuje ji se současností. Konstrukce je inspirována středověkými stavebními postupy, které vstupují do dialogu s moderními technologiemi. Podlahu tvoří dusaná broušená hlína, stěny soklu lomový kámen. Nosná lamelová konstrukce z tisíce dřevěných prvků tradičně spojovaných na čepy a klíny je vytvořena pomocí CNC-frézy. Ručně tesané trámy, dlouhé patnáct metrů, volně protínají prostor a podpírají střechu, kde vše korunuje ocelová věžička. Při vstupu vás přivítají pět metrů vysoká vrata, za nimiž se otevírá dynamický prostor. Perspektiva trámů spolu s okolní lamelovou konstrukcí vás táhne vzhůru. Kaple není ukotvena v čase – netušíte, kdy byla postavena. Vnímáte její výraz, hru světla, akustiku i vůni. Materiály jsou přirozené, haptické, plné řemeslného doteku, snaží se vás odvést mimo každodenní všednost. Důležitou roli při volbě materiálů hraje i jejich schopnost krásně stárnout – aby čas jejich povrchům neubíral, ale naopak přidával na kvalitě.
Stavba byla kompletně financována z darů, což prodloužilo dobu výstavby. Tento čas mi ale umožnil nejen kriticky přehodnocovat vlastní návrh, ale také důkladně promyslet technické i významové stránky projektu a realizovat ho s pečlivostí. Úzké propojení se staviteli a důraz na specifické detaily vedly k tomu, že jsem zpracovával nejen prováděcí, ale i výrobní dokumentaci, řešil výrobní postupy a optimalizoval proces v závislosti na finančních a technických možnostech.
Ateliér založili Filip Kosek a Jan Říčný v roce 2015 po již prověřené spolupráci z dob studií na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze.
Architektonické studio RCNKSK (rozhovor naleznete v časopise Architect+ 1/25)
Zaměřují se na všechny formy architektury od urbanismu po detail kliky. Vytvářejí prostor, atmosféru, místo k životu, od studie po prováděcí dokumentaci, s důrazem na udržení počátečního konceptu v každém měřítku i detailu stavby. Pracují na různých formách projektů, protože pestrost projektů člověka nezastaví ve vývoji. Věnují se hledání vhodného estetického i technického řešení v závislosti na kvalitě, fungování v čase, ceně. Rádi prověřují a pracují s tradičními řemeslnými postupy ve spojení se současnými technologickými možnostmi.
