V záplavě oranžových katalogových salaší nebo pseudoroubených satelitů, které vyrůstají v Krkonoších, lze najít světlé výjimky. Nedávná realizace od studia ADR Aleše Lapky a Petra Koláře v Horní Malé Úpě je jednou z nich. Novostavba horské chalupy stojící na louce v přírodním prostředí kolem obce Malá Úpa v Krkonoších je koncipována jako objekt pro krátkodobý pronájem. Chalupa s výhledem na Sněžku je usazena na pozemku ve stráni na kraji lokality zvané Nové domky. Navazuje na původní roztroušenou zástavbu tradičních stavení v okolí jak umístěním, tak estetikou. Celkovou formou odkazuje na starý typ roubeného pojizerského lidového domu západokrkonošského typu s přesahující střechou.
Místo: Horní Malá Úpa
Autoři: MgA. Aleš Lapka, MgA. Petr Kolář / ADR, s. r. o.
Spoluautor: Ing. Pavel Čermák
Spolupráce: Studio A91, stavební projekt
Projekční tým: Ing. arch. Markéta Tkáčová, Ing. arch. Filip Strnad
Užitná plocha: 283 m2
Projekt: 2019
Realizace: 2023
Foto: BoysPlayNice
Tvar domu je jednoduchý, vychází z původního rozvrhu horské chalupy na obdélníkovém půdorysu přiléhajícím bokem vodorovně k průběhu svahu. Objem domu tvoří kvádr spodního patra korunovaný sedlovou střechou s dvěma horními patry. Dispoziční řešení vytváří dva obsahové celky. Spodní podlaží kromě vstupu a nezbytného zázemí obsahuje hlavní obytný prostor s kuchyní a jídelnou. Z přízemního patra lze v zimě pohodlně vystoupit přímo na sjezdovku, která se stavením sousedí. V patře jsou ložnice určené k odpočinku, pro pocit soukromí a spánek vybavené nutným sociálním zázemím. Nejvyšší část krovu pak vyplňuje dělené spací patro ideální pro děti. Každá jeho část je propojena s hlavní ložnicí samostatným schodištěm.
Pro stavbu domu byl zvolen klasický způsob výstavby se zděnou konstrukcí a dřevěným krovem a dřevěným trámovým stropem. Fasádu chalupy tvoří převážně obklad s nehoblovaných prken přetřených černou přírodní barvou. Okenní otvory rámují černé hliníkové profily a střechu kryje falcovaný tmavě šedý plech. Venkovní přístavba zádveří s krytým přístupem sestává z pohledového na místě litého betonu.
Beton se částečně propisuje i do interiérů. V přízemí je přiznaný vnitřní betonový pilíř s přistavenými krbovými kamny, který odděluje obývací prostor s jídelnou. Interiér dotváří dřevěné obklady a dřevěný nábytek z lehce běleného smrkového dřeva, černá křesla, hnědé židle, kuchyně z nerezového leštěného plechu. Podlaha ve spodním patře je dřevěná, místy kombinovaná se stěrkou nebo plochami krytými kobercem. Ve spacím patře je na pochozí části využit koberec. Nábytek v patře je podobně jako v přízemí vyroben na míru z běleného smrkového dřeva. Interiér domu je z velké části řešen z pohledových prvků dřevěných konstrukcí, které doplňuje vestavěný interiér z běleného smrku. Krytina podlah je v kombinaci dřevěné podlahy a koberce, případně stěrky.
Materialita domu v sobě snoubí drsnost i útulnost, která je tak typická pro zdejší krajinu. Vnitřní uspořádání i vybavení je vyjádřením moderní estetiky, praktičnosti a odolnosti, která dobře slouží krátkodobému ubytování. Zároveň představuje paradoxně esenci historického horského stavení, přestože zde je vnitřní dispozice řešena podélně na rozdíl od příčného členění historických lidových staveb. I v tomto domě má ale vše být účelné, neokázale sloužit, má být po ruce a dlouho vydržet. Celkový tvar stavby v urbanistickém i přírodním rámci neruší, naopak jej citlivě doplňuje.