Místo: Řevnice
Autoři: Peter Sticzay-Gromski, Jan Horký, Sebastian Sticzay / Grido, architektura a design
Realizace: 2023
Foto: Alex Shoots Buildings
AUTORSKÁ ZPRÁVA
Zadáním klienta bylo navrhnout sportovní halu pro žáky, pro sportovní kroužky a pro využití celé městské komunity. Jako místo pro halu byl určen prostor bývalých tenisových dvorců na pozemku mezi novou přístavbou základní školy a Lidovým domem. Vznikl tak sportovní kampus s halou a sousedním atletickým oválem v areálu školy.
Hmota haly o minimálních vnějších rozměrech 45 × 25 × 10 m musela být osazena v zahuštěné, převážně rezidenční zástavbě tak, aby co nejméně rušila. Proto jsme zvolili zakulacené rohy. Zároveň většina objektů v okolí má vždy kolem sebe přístavby, lodžie a pergoly a tím „rozpouští“ svůj objem do prostoru kolem sebe.
Vstup do haly z ulice definuje poloha obslužného křídla. To je umístěno na východě od haly tak, aby se neměnily výhledové poměry spodních tříd ZŠ, a zároveň halu odtlačilo od školy trochu dále splnění hygienických limitů. Na této úrovni jsou umístěny všechny šatny s klubovnou a kotelnou. Vstupní prostory jsou spojené širokým „sokolským“ sedacím schodištěm.
Hala je dělitelná pomocí sítí se spodní neprůhlednou částí na tři menší tělocvičny. Do každé z nich je možno vstoupit přímo z chodby tak, aby návštěvníci nerušili zbylé provozy. Každá tělocvična má svoji spodní a horní tribunu a svůj sklad. Hlavní nářaďovna je umístěna tak, aby byla přístupná z každé tělocvičny. Osvětlení je řešeno celoobvodovým „bazilikálním“ světlem z horního světlíku na výšku příhradového nosníku. Difuzní charakter světla je zabezpečen svislými exteriérovými lamelami.
Interiér je navržen zdravě spartánsky – spoře, s přiznanou technologii. Na podlaze haly je masivní dřevěná palubovka, na stěnách je akustický obklad z dřevěných latí a tlumivého absorbéru pod nimi. Strop je sjednocen dřevěným obkladem. Rámy výplní otvorů jsou provedeny z hliníku tmavého odstínu.
HODNOCENÍ POROTY
Ve Školní ulici v Řevnicích se dobré architektuře zřejmě daří. Kromě zdařilé moderní přístavby původní historické budovy školy zde brzy vyroste na východní straně areálu nový pavilon podle vítězného návrhu vzešlého z mezinárodní architektonické soutěže. Mezitím však na protější západní straně, na místě původní nafukovací haly trojice tenisových kurtů, vyrostla nová sportovní hala. Vznikla z iniciativy soukromého investora, který ji také financoval. Její hlavní využití je pro žáky školy, další sportovní kluby a různé aktivity celé místní městské komunity. Přestože je schéma areálu poměrně jednoduché – víceúčelová sportovní hala se zázemím a parkovištěm –, architektonický výsledek zdaleka není triviální. Vertikální strukturování hmoty s vystupující římsou parteru potlačilo dojem velkého monolitu halové stavby. Bazilikální osvětlení, vtipně využívající geometrii velkorozponových střešních vazníků, je základním výrazovým prvkem architektonického slovníku budovy. Zvenčí i zevnitř. Celoobvodové světlo shora vytváří v interiéru uvolněnou atmosféru, aniž by oslňovalo. Zároveň umožňuje, aby korpus stropu ladně levitoval nad celým prostorem haly. Přítomnost dřeva na stropě, na podlaze a na stěnách není jen designovým záměrem, ale velmi aktivně přispívá ke kvalitě prostorové akustiky. Design interiéru je založen na jednoduché racionalitě, přírodní kráse a kombinaci základních materiálů betonu, dřeva a skla. Je zabalen do vnějšího pláště z příjemné nadčasové poetiky bílé omítky, odkazující na českou architekturu třicátých let 20. století. Uliční frontu ve Školní ulici tak doplnil elegantní městský dům, který sleduje záměr rozvíjet nejen školu, ale celou ulici jako plnohodnotný kulturní prostor města.
