- Vyhlašovatel: Hlavní město Praha, zastoupené odborem hospodaření s majetkem, a Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy, příspěvková organizace.
- Řádní členové poroty – nezávislí: Ing. arch. Josef Pleskot, MgA. Marcela Steinbachová, Peter Gero, Andreas Cukrowicz, Tina Saaby, Michael Sedláček
- Řádní členové poroty – závislí: Zdeněk Hřib, primátor hlavního města Prahy; Lubomír Zaorálek, ministr kultury České republiky (v době vyhlášení soutěže); Petr Hlaváček, 1. náměstek primátora hlavního města Prahy pro oblast územního rozvoje a územního plánu; Jan Čižinský, starosta městské části Praha 7; Martin Krupauer, vedoucí projektového týmu Vltavská filharmonie
- Datum vyhlášení soutěže: 18. srpna 2021
- Datum vyhlášení výsledků: 17. května 2022
1. místo: Bjarke Ingels Group
- Autor: Bjarke Ingels, Brian Yang
- Spolupracující osoby: Aleš Marek, Šárka Schneiderová / AED PROJECT; John Henley, Karel Košek, Tomas Hradek Marc Quiquerez, Neza Kravanja / NAGATA ACOUSTICS; Findlay Ross, Mark Stroomer / THEATRE PROJECTS; George Keliris, Kostis Lysikatos, Michael Keverne / BURO HAPPOLD; Tiffanie Yamashita / SYSTEMATICA; Marc Simmons, Jill Fredrickson / FRONT
Vltavská filharmonie je komponována jako meandrující cesta od břehu řeky na střešní terasu. Proudy veřejnosti a pražská belvederová náměstí spojují městský život s hudbou v jejím srdci. Pražské sály jsou stvořené dominanty na pohled, vyladěny pro zvuk, orchestrovány funkčně i pro spojování lidí. Z této rytmické struktury vystupuje symfonie kolonád a balkonů jako platforma pro veřejný život. Expresivní i pragmatická, nová filharmonie se stane klíčovou dominantou Prahy. Od řeky až na střechu.
Hodnocení poroty
Soutěžní porota se jednoznačně shodla, že jde o výjimečný návrh, který z pohledu urbanismu a architektury maximálně využívá potenciálu řešeného území a nejlépe naplňuje ideu stavby koncertní síně Vltavské filharmonie. Porota je zároveň přesvědčena, že zvolené řešení umožňuje další rozvoj tohoto potenciálu, který bude předmětem diskuse a spolupráce mezi vybraným multidisciplinárním týmem a budoucím uživatelem stavby, tak aby byly zajištěny provozní, technické a akustické parametry na světové úrovni. Soutěžní návrh tak zcela naplnil očekávání zadavatele, definované v soutěžním zadání.
Porota ocenila především zvolené urbanistické a architektonické řešení s plně využitým potenciálem pro ikonickou stavbu, která bude reprezentovat instituci filharmonie v kontextu městského panoramatu. Návrh důsledně pracuje s využitím motivu přístupné střešní krajiny stoupající od řeky až do nejvyššího patra stavby, s řadou možností propojení interiéru a exteriéru stavby. Stavba zároveň nemá žádnou zadní fasádu a její hmota působí elegantně všemi směry jak v nejbližším okolí, tak ze vzdálenějších pohledů. V tomto směru je architektonický výraz velmi kontextuální, až poetický.
Pozitivně je hodnocen také relativně kompaktní tvar hlavního objemu budovy s přiměřeným měřítkem a velikostí stavby, s ohledem na charakter řešeného území a efektivní řešení vnitřního uspořádání všech sálů i souvisejících provozních vazeb. V dispozici objektu jsou racionálně a přehledně uspořádány všechny požadované funkce a velmi přesně je dodržen stavební program. Architektonické a akustické řešení jednotlivých koncertních i multifunkčních sálů je zcela zvládnuté a umístění kreativního centra a knihovny podporuje jejich zapojení do celkového konceptu. Řešení velkoryse prosklených fasád umožňuje denní osvětlení většiny provozních prostor zázemí, zároveň velké přesahy střech částečně stíní před sluncem.
Přiměřená a důstojná je velikost prostranství před hlavním vstupem do filharmonie a dostatečný odstup od staveb v okolí, ke kterým se zároveň objekt neobrací zády. Přirozené je propojení stavby a nábřeží řeky, s dobře vyřešenou pěší a cyklistickou dopravou a zvolená forma je současnou interpretací vltavské náplavky. Navržené stromy jsou umístěny v rostlém terénu. Řešení sjezdu z Hlávkova mostu je sice stavebně komplikovanější, ale uvolňuje celý prostor nábřeží. Přesvědčivé, odvážné a zároveň racionální je konstrukční a technologické řešení stavby.
Porota považuje za méně vhodné dopravní řešení zásobovacího dvora a příjezdu VIP a umístění vzrostlých stromů pouze ve zpevněných plochách, které mají větší rozsah než u jiných návrhů. Prostor pro menší akce je sice v atraktivní poloze, ale v celkovém dispozičním řešení je ve vzdálenější poloze od multifunkčního sálu.
K dalšímu prověření je statické zatížení od pater nad konstrukcí stropů malého a víceúčelového sálu, možnosti údržby a charakteru střešních teras a řešení detailů fasádního pláště.
2. místo: Barozzi Veiga + Atelier M1
- Autor: Alberto Fernandez Veiga, Fabrizio Barozzi
- Spolupracující osoby: Pavel Joba, Jan Hájek, Jakub Havlas, Tereza Březovská, Martin Holba, Václav Jirásek, Motoo Komoda, Marc Quiquerez, Noémie Liotard, Findlay Ross, Mark Stroomer, Rod Manson, Leonard Grosch, Martin Schmitz, Leonard Schmidt
Romantická architektura budovy nové filharmonie, inspirovaná dynamikou metropole a plynutím hudby jako řeky, vytváří nový orientační bod zakořeněný ve městě a přináší aktivní, dynamický a prostupný veřejný prostor otevřený k řece. Vertikální forma budovy, vypínající se jako maják pod pražským nebem, vytváří architekturu schopnou souznít s pražským panoramatem a pulsujícím velkoměstem, schopnou aktivovat v lokalitě Vltavská život a rozvoj.
Hodnocení poroty
Porota ocenila především velmi přesvědčivý architektonický výraz a umístění hlavního solitérního objektu se zakřivenými ustupujícími vertikálními plochami. Zvolené hmotové a materiálové řešení je současné a zároveň solidní a zřetelně odkazuje na typologii stavby – filharmonie. Navržené urbanistické a krajinářské řešení odkazuje na měřítko pražských veřejných prostranství kolem kulturních staveb a v tomto směru má potenciál stát se další ikonickou stavbou města. Zároveň je vhodně otevřené směrem k řece a má dobrou prostupnost řešeného území v severojižním směru. Hmota stavby působí elegantním a důstojným dojmem všemi směry a všechny fasády působí rovnocenným dojmem. Zároveň je architektura a kompozice domu čitelná jak z nejbližšího okolí, tak při vzdálenějších pohledech a stále tak komunikuje s městem.
Zvolené koncepční řešení vertikálního uspořádání trojice sálů s dostatečnou velikostí foyer a dobrou oddělitelností provozů je v interiéru dobře čitelné a provozně funkční. Samotné architektonické a akustické řešení koncertních a multifunkčních sálů je na vysoké úrovni, stejně jako interiérové řešení lobby a foyer. Kladně jsou hodnoceny ustupující střešní terasy s dostatečnými výhledy na městské panorama.
Velmi vhodně je zvolené měřítko a členění jednotlivých úrovní nábřeží, s dobrou přístupností náplavky, pobytového schodiště a veřejného prostranství směrem k filharmonii. Pozitivně je hodnoceno velké množství vzrostlých stromů, řešení povrchů a vodních prvků. Dopravní a logistické řešení podzemního parkoviště a zásobovacího dvora je provozně dobře zvládnuté.
Porota považuje za méně vhodné umístění dvojice menších objektů k Bubenské ulici a Negrelliho viaduktu, které je problematické i z pohledu umístění části stavebního programu kreativního centra a orchestrů pro fungování instituce jako celku – propojení je navrženo pouze v podzemí, oslabuje tak celkovou koncepci hlavního objektu. Měřítko a využití prostranství mezi objekty bylo porotou velmi diskutováno, bez jednoznačného závěru.
Jako méně vhodný je hodnocen také celkový objem navržené stavby a rozsah hrubých podlažních ploch, především ve větším rozsahu podzemních podlažích objektu, velké navýšení kapacity parkoviště a umístění konstrukce silniční komunikace do stavby objektu. K dalšímu prověření je místy nepřesvědčivé dispoziční řešení u fasád v zakřivených částech objektu.
Z pohledu památkové péče se navržený objem jeví jako příliš velký a dominantní. Návrh také zřejmě nedodržuje územní rezervu Antonínská-Bubenská.
3. místo: Bevk Perović architekti
- Autor: Matija Bevk, Vasa J. Perović, Kaja Stopar, Martin Tomažič, Blaž Goričan, Rok Primažič, Mitja Usenik, Samo Bojnec Valentin Tribušon Ovsenik
- Spolupracující osoby: Miomir Mijić, Gašper Blejec, Niko Kristanič
Nová Vltavská filharmonie je koncipována jako koncentrovaný objem – vertikální řada na sebe naskládaných koncertních sálů, které „uvolňují“ okolní pozemek, aby se mohl rozvíjet jako velký park/náměstí. Stohováním koncertních sálů je dosaženo optimálního rozložení prvků budovy, což umožňuje současné využití všech funkcí budovy. Velké lobby a foyer, vznášející se nad střechami města, poskytují panoramatický výhled na celé město. Tři koncertní sály skryté uvnitř nabízejí nejlepší možný hudební zážitek a jsou završeny koncertní scénou pod širým nebem na střeše, s kavárnami a restaurací sloužícími uživatelům a návštěvníkům budovy i města. Průsvitný plášť z litého skla, opona zavěšená mimo objem, se v noci třpytí nad Prahou.
Hodnocení poroty
Porota ocenila především velkorysé architektonické řešení unikátního solitérního objektu s měřítkem odpovídajícím širšímu kontextu budoucí zástavby Holešovic a meandru Vltavy. Z urbanistického a krajinářského pohledu je v návrhu přesvědčivě řešeno umístění objektu a rozdělení prostranství na část náměstí, parku a nábřeží a s celkově dobrou prostupností řešeného území. Vhodně jsou také ve všech směrech navrženy vazby na okolí, umístění vzrostlých stromů v místech rostlého terénu a rozmanitá biodiverzita krajinářského řešení.
V dispozici objektu jsou racionálně a přehledně uspořádány všechny požadované funkce s krátkými vazbami mezi jednotlivými provozními soubory. Komplexně je řešeno architektonické a akustické řešení koncertních i víceúčelových sálů. Vhodně je umístěno zázemí všech provozů filharmonie, umístění kreativního centra a knihovny v nižších patrech, s dobrou přístupností pro veřejnost. Umístění vyhlídkové terasy a otevřené tribuny s výhledem na panorama Prahy zaručuje kontakt s městem. Hmota stavby působí elegantním a důstojným dojmem všemi směry a všechny fasády působí rovnocenným dojmem jak při pohledu zblízka, tak v celkovém panoramatu města.
Přesvědčivé, odvážné a zároveň racionální je konstrukční a technologické řešení stavby. Kontextuální je materiálové řešení exteriérového fasádního pláště a interiérového obložení sálů. Řešení fasády objektu umožňuje vizuální kontakt mezi interiérem a exteriérem, s denním osvětlením většiny místností. Zvolený koncept zároveň ve větší míře umožňuje budoucí flexibilitu a variabilitu.
Vhodné je také řešení náplavky, nábřeží a prostoru pod viaduktem s dobrou a plynulou přístupností na platformu parku a náměstí kolem objektu filharmonie. Dopravní a logistické řešení podzemního parkoviště a zásobovacího dvora je provozně dobře zvládnuto.
Porota považuje za méně vhodné přeložení nábřežní komunikace v podzemí na nižší úroveň, především s ohledem na navazující infrastrukturu v místech Negrelliho viaduktu a tramvajové trati. Problematické se jeví z hlediska dopravy podzemní úrovňové křížení chodců přicházejících od metra, respektive od řeky a frekventované komunikace nábřeží Kapitána Jaroše.
K dalšímu prověření je větší objem a výška stropu hlavního sálu a navržené kapacity vertikálních komunikací a výtahů s ohledem na provoz a požární bezpečnost. Problematická může být blízkost multifunkčního a koncertního sálu z pohledu akustiky při souběhu různých akcí. Celkově větší objem navržené stavby může také navýšit stavební i provozní náklady, například při údržbě fasády.
Z pohledu památkové péče se navržený objem jeví jako příliš velký a dominantní.
4. místo: Petr Hájek Architekti
- Autor: Petr Hájek, Matyáš Barák, Jan Janoušek, Tomáš Pevný, Nikoleta Slováková, Martin Stoss, Natália Sýkorová
- Spolupracující osoby: Marc Quiquerez, Juraj Cholvádt, Tereza Havránková, Sára Gebauerová, Matúš Sumbal, Petr Sadovský, Dušan Zoula, Michal Dědourek, Ladislav Říha, Milan Hlava
Architektura návrhu filharmonie vychází z inspirace řekou Vltavou a její energií. Proudění vody je transformováno do vnějších tvarů sálů, interiéru i všech detailů budovy. Foyer hlavního sálu je otevřeno velkým oknem směrem na panorama historického centra města Prahy a na řeku Vltavu. Budova v sobě integruje architekturu se špičkovými technologiemi prostorové i stavební akustiky. Velká péče byla věnována napojení komplexu na veřejné prostory a dopravní systémy města.
Hodnocení poroty
Porota ocenila především velmi odvážné, expresivní až ikonické architektonické řešení návrhu, inspirované řekou a její energií, s odkazem na oblé tvary kamenů modelované proudící vodou. Zvolené měřítko je potřeba vnímat v širším kontextu rozvojového území. Mírně formální, ale velmi atraktivní je řešení prostranství s pobytovými schody směrem k nábřeží.
Velmi dobře je hodnoceno provozní a dispoziční řešení všech celků, včetně vzájemných vazeb mezi jednotlivými soubory a funkcemi. Dobrá je vnitřní i vnější čitelnost hierarchie provozů, která se zřetelně odráží v architektonickém řešení. Vhodně je řešeno akustické a architektonické řešení sálů, řešení interiérů a výhodou je otočená orientace malého a velkého sálu s možností sloučení jejich zázemí.
Umístění velkých prosklených ploch u foyer sálů a přístupné střešní terasy s atraktivním výhledem na město vhodně propojují interiér a exteriér stavby. Řešení nábřežní hrany v tomto případě odpovídá měřítku celku. Dobře je vyřešena doprava parkoviště a zásobovacího dvora. Celkově jde o prostorově efektivní stavbu odpovídající předpokládanému objemu a podlahovým plochám stavebního programu.
Porota považuje za méně vhodné především řešení uličního parteru a spodní části stavby. Solitérnost objektů umístěných na střeše nepůsobí z běžného uličního prostoru příliš městotvorně a filharmonii může kolemjdoucím odcizovat. Střešní krajina nepůsobí dostatečně propojeně s okolním veřejným prostranstvím města. Jistá formálnost byla porotou diskutována dále u zvoleného tvaru a měřítka stavby.
Konstrukční řešení sálů a jejich fasád se jeví náročnější z pohledu stavby, provozu i údržby a řešení detailu fasády a denního osvětlení interiéru není v zobrazení vizualizací zcela přesvědčivé.
V návrhu je pouze malé množství vzrostlých stromů a krajinářské řešení působí monotónním dojmem, které by bylo vhodné dále dopracovat.
Z pohledu památkové péče a vnímání stavby v kontextu širšího centra Prahy může návrh působit poněkud cizorodým dojmem.
5. místo: Snøhetta
- Autor: Kjetil Trædal Thorsen, Daniel Berlin, Jette Cathrin Hopp
- Spolupracující osoby: Tom Lamming, Knut Stockhusen, Alberto Sanchez, Dominik Pleva, Marc Quiquerez, Noémie Liotard, Rasmus Sorensen, James Burlumi
Navrhujeme architekturu, kde jsou překračovány hranice běžného a linie přestávají být ostré. Ptáme se sami sebe – můžeme vytvořit architekturu, kde se úspěšně střetává více ontologií? Nová kvalitní demokratická půda – spíše platforma než budova. Naší odpovědí na tuto otázku je šikmost a extrémní horizontalita – opravdu veřejná a skutečně otevřená – prostupná na více úrovních a osách, doslova a fenomenologicky. Ve hře je posun litosférické desky nesmírnými a násobícími silami.
Hodnocení poroty
Porota ocenila především zvolené koncepční řešení nakloněné „litosférické“ desky a pozvolna stoupající střešní krajiny, přístupné veřejnosti. Horizontalita stavby umožňuje několik přístupů a cest, které vedou návštěvníka jejím exteriérem i interiérem a pokračují na hlavní terasu u řeky a dále střechu, poskytující řadu překvapivých prostorových momentů a výhledů.
Velmi expresivní a místy abstraktní je architektonické a materiálové řešení, včetně pojetí interiéru hlavních prostor foyer a sálů. Tvar stavby umožňuje využití denního světla pro většinu provozů, které jsou vhodně umístěny a propojeny. Koncept zelené střechy je funkční, otázkou je jeho udržitelnost.
Stavba má kompaktní tvar s dobrým konstrukčním a technologickým řešením, náročnější ale může být provedení a údržba fasády z žulového obkladu.
Porota považuje za méně vhodné zastavění celého bloku, který je sice částečně prostupný veřejnou pasáží, ale například z Bubenské ulice s velmi omezeným přístupem. Orientace velkých prosklených ploch směrem k viaduktu a řešení parteru stavby evokuje jistou uzavřenost instituce. Nevhodné je z hlediska provozu umístění kreativního centra a hudební knihovny. Střešní krajina a hlavní terasa nepůsobí dostatečně propojeně s okolním veřejným prostranstvím města.
K dalšímu prověření je nižší výška, větší délka a celkové proporce hlavního sálu. Diskutabilní je také měřítko konzoly náměstí nad nábřežím a řekou, rozlehlé řešení zásobování v podzemním podlaží a nevhodné je umístění výjezdu z garáží pod viadukt.
Méně zřetelné je v návrhu řešení pěšího propojení pod Hlávkovým mostem a vedení cyklodopravy po nábřeží. Návrh také zřejmě nedodržuje územní rezervu Antonínská-Bubenská.
Ostatní finalisté
JAJA Architects
- Autor: Jakob Steen Christensen, Jan Yoshiyuki Tanaka, Kathrin Susanna Gimmel
- Spolupracující osoby: Stephen Dietz-Hodgson, Connor Forecast, Julie Kongsbak, Alice Miller, Evita Marioglou, Magnus Tollnes Kjærnes, Tateo Nakajima, Matthew Atwood, Ed Arenius, Philip Wright, David Hegarty, Connor McGrath, Rory McGowan, Jens Linnet, Karolina Potoczniak, Zala Dimc, Dominika Misterka
Od dopravní situace k urbanistickému katalyzátoru a centru hudebního života v Praze. Představujeme si, že vytvoříme kulturní místo nové generace pro setkávání, kde se filharmonický sál a městský život spojí v jedno. Výchozím bodem pro náš návrh je vytvoření kvalitního veřejného prostoru, který poskytuje přirozené místo pro setkávání milovníků hudby i široké veřejnosti. Tím, že stavíme na lidsky a urbanisticky zaměřeném přístupu, formujeme filharmonický sál a vytváříme budovu s vysokými ambicemi na veřejný prostor a kulturní zážitek, kde vzniká jedinečné prostředí pro nepřetržitý městský život a hudbu podél Vltavy.
Samotná velikost pozemku předurčuje náš urbanistický návrh jak pro budovu, tak i veřejný prostor. Prostor zde vidíme jako katalyzátor urbanistické proměny Bubnů a Holešovic. Pozemek považujeme za základ transformačního plánu Holešovice Bubny-Zátory a měl by být zvýrazněn charakteristickou stavbou, místem setkávání a zároveň napojen na Holešovice a nábřeží.
Filharmonie se nachází na rozhraní dvou os, začátku magistrály a modro-zelené struktury podél Vltavy. Navrhujeme hybridní typologii budov, která spojuje městské ulice se zřetelnými fasádami a zároveň ustupuje a nabízí okolí a návštěvníkům velkolepou krajinu a park s výhledem na Prahu.
Střecha filharmonie, navržená jako přirozená integrovaná veřejná krajina ve městě, je přístupná pro pěší ze všech čtyř rohů budovy. Krajina střechy se skládá z řady plošin, kapes a otvorů vytvářejících porézní scenérii a pulzující život kolem filharmonie. Centrálně na střeše se krajina zvedá a vytváří dva monumentální objemy ve tvaru údolí. Údolí vytváří jak průchod, tak porézní panoráma a výhledový koridor ze severu. Pokud jde o prostor krajiny a objem, je průčelí naprogramováno tak, aby umožňovalo jak variace, tak aktivity na střeše.
Krajina filharmonie se vpisuje podél majestátní řeky Vltavy a jejího zeleného a svěžího nábřeží. Nábřeží podél filharmonie je součástí zeleného propojení a parkové struktury vedoucí od Letenských sadů po zeleném nábřeží a dále směrem na východ k plánované lávce pro pěší spojující Rohanské sady. Panorama filharmonie je při pohledu z historického centra Prahy součástí vltavsko-zelenomodré stavby, která je protějškem „města věží“.
Největším přírodním bohatstvím lokality je řeka Vltava. S novým dopravním plánem se tramvajová doprava po nábřeží Kapitána Jaroše posouvá a uvolňuje prostor pro naklonění východní části silnice do severního tunelu pod mostem a stále umožňuje čtyři jízdní pruhy – dva v každém směru. Úpravou komunikace získáváme prostor pro vytvoření velkorysého městského prostoru a protažení lobby až k nábřeží s využitím plného potenciálu vltavského nábřeží.
Diller Scofidio + Renfro
- Autor: Charles Renfro, Elizabeth Diller, Ricardo Scofidio, Benjamin Gilmartin
- Spolupracující osoby: 4CT, Siebert+Talaš, Tomáš Janeček, Michel Desvigne, Buro Happold, Stantec Prague, Fisher Dachs Associates, L’Observatoire, Nagata, AECOM, Transsolar, Mobility in Chain
1. Zmenšování
Pro zachování měřítka okolní městské struktury je lokalita rozdělena na třetiny ve směru od Hlávkova mostu po Negrelliho viadukt a rovněž ve směru od Antonínské ulice k řece Vltavě. Výsledná síť devíti polygonů vymezuje umístění hmot budov a veřejných prostranství. Podloubí nové konstrukce železničního viaduktu umožňuje propojení s Pražskou tržnicí i novou čtvrtí Bubny-Zátory, v obloucích jsou umístěny pronajímatelné obchody i restaurace.
2. Město k řece; řeka k městu
Stupňovité krajinářské řešení překlenuje stávající nábřeží Kapitána Jaroše a propojuje Vltavu i novou nábřežní promenádu s areálem filharmonie a okolní čtvrtí. Dvě formálnější náměstí v severovýchodním a severozápadním rohu pozemku propojují život uvnitř i vně budovy a nábřežní park. Veřejnost může procházet od zastávek MHD k nábřeží, aniž by musela vstupovat do budovy.
3. Individuální a společná identita
Každý ze tří sálů – Hlavní sál, Malý sál a Víceúčelový sál – tvoří vlastní výrazný objem a má jedinečnou identitu. Tyto tři hmoty budov obklopují společné nádvoří a jsou vzájemně propojeny v podzemních podlažích. Centrálně umístěná, převážně transparentní hmota, v níž se nachází kreativní centrum, přitahuje návštěvníky do hlavní haly a k centrální pokladně. Z haly vedou cesty přímo k Víceúčelovému sálu v horním patře a k Hlavnímu a Malému koncertnímu sálu napravo a nalevo a na nádvoří.
4. Čtvrtý sál
Čtvrtý sál – nádvoří – je letní scénou pro venkovní veřejné koncerty a akce. Centrální pozice nádvoří nabízí prostor pro rozmanitý repertoár a široké publikum. Nádvoří je vybaveno integrovanou infrastrukturou pro zvukovou techniku a osvětlení. Při deštivém počasí lze nad nádvořím roztáhnout skládací střechu. Další prostor pro představení pod širým nebem se nachází přímo na nábřeží. Přírodní terasovitý amfiteátr je součástí krajinného řešení a je orientován s výhledem na řeku a na přistavitelné plovoucí pódium.
5. Městská vrstva
Bezbariérová vrstva parteru propojuje všechny části pozemku. Tato vrstva zahrnuje uliční úroveň severních náměstí, centrální vstupní halu, s propojením do kreativního centra a víceúčelového sálu, úroveň orchestřiště Hlavního sálu na východě a Malého sálu na západě, nádvoří a nábřežní park na jihu.
6. Společná obálka
Jednotný plášť z místního pískovce a tvarovaného skla spojuje obvodové fasády všech tří hmot. Zvolený materiál odkazuje na bohatou historii pražských zděných staveb i modernistické experimenty se skleněnými fasádami. Materiál umožňuje střídavě využívat efekty neprůhlednosti, průhlednosti a průsvitnosti, a tedy odhalovat, nebo naopak skrývat hmoty sálů a zákulisní aktivity uvnitř budovy.
7. Horizont
Jednotlivé hmoty objektu filharmonie vytvářejí ve výšce zhruba sedmi metrů nad úrovní ulice z perspektivy chodce jasný průhled mezi obytnou čtvrtí a nábřežím. Toto vizuální propojení zve všechny kolemjdoucí k návštěvě filharmonie, ať už se vstupenkou na koncert, nebo bez ní.
OFFICE KGDVS + CHRIST & GANTENBEIN
- Autor: OFFICE Kersten Geers David Van Severen, Christ & Gantenbein International AG
- Spolupracující osoby: AcousticsRD, Schnetzer Puskas, Inside Outside BV
Nová filharmonie pro město Keplera je dokonalou krychlí. Jedná se o celistvý hudební box (hrací skříňku). Elegantní nástroj vyvinutý výhradně pro hudební mizanscénu, profesionální a precizní: jeho velká městská okna vystavují různá foyer vstříc městu a vizuálně je zapojují do hudebního života, který se uvnitř odehrává. Díky své prominentní poloze přímo na břehu Vltavy a podél magistrály vytváří tento „Velký dům hudby“ park a náměstí. Náměstí představuje jak budovu, tak město a chce je proměnit v metropolitní celek. Park v zadní části je ekologickým majákem pro novou budoucí čtvrť, která je ve vývoji.
Vertikálním uspořádáním programu Vltavské filharmonie jsme dosáhli minimálního otisku. Tato malá plocha nám umožňuje radikálně přehodnotit otevřený prostor kolem budovy, mezi řekou a novou městskou čtvrtí, prostor, který může být opravdu veřejný. V severní části, směrem k nové zástavbě, vyplňuje polovinu pozemku skutečný park s velkými stromy, zatímco na západě se hlavní náměstí vedoucí k „Music Boxu“ stává velkým pevným veřejným prostorem s vodní plochou. Na břehu řeky pokračuje podél Vltavy promenáda v celé délce. Toto nábřeží umožňuje, aby se Vltava stala nedílnou součástí areálu a okolního města.
Navzdory malému půdorysu dominuje monumentální budova „Music Boxu“ o rozměrech 72 x 72 x 72 m pozemku. Svou rozlohou přímo navazuje na řeku Vltavu a okolní město. Uvnitř město pokračuje vertikálně, s foyer a hudebními sály na různých úrovních. Velkorysá okna otevírají interiér směrem k neuvěřitelným výhledům na celou Prahu.
Mecanoo & CHYBIK + KRISTOF
- Autor: Francine Houben, Ondřej Chybík, Michal Krištof
- Spolupracující osoby: Nuno Fontarra, Rodrigo Bandini, Jiří Vala, Ingrid Spáčilová, Eliška Morysková, Ondrej Mičuda, Tomáš Wojtek, Vadim Shaptala, Tomáš Babka, Daniele Del Grosso, Victor Serbanescu, Isabella Banfi, Selin Gulsen, Omar El Hassan, Alessandro Luporino, Mattia Cavaglieri, Florian Foerster, Rob Buckley, Šárka Schneiderová, Petr Vlasák, John Henley, Jiří Petlach, Jaroslav Miklós, Martin Růžička, Motoo Komoda, Marc Quiquerez, Neža Kravanja
Budovu nové Vltavské filharmonie jsme navrhli jako soudobou reprezentaci kultury, urbanismu a architektury důstojně reprezentující Česko v mezinárodním kontextu. Zvolený výraz analogicky sleduje vývoj moderního stavitelství a špičkového akustického řešení sálů. To se snoubí se sklářským uměním artikulovaným formou skleněné fasády. Ta přímo odkazuje na tradici české sklářské školy, tolik slavné a znovu objevené globálním publikem.
Sou Fujimoto Architects
- Autor: Sou Fujimoto, Marie de France
- Spolupracující osoby: Jiří Fousek, Duncan Campbell, Marc Quiquerez, Aldo de Sousa, Laure Baretaud
Stověžatá Praha stojí na Vltavě, jejímiž vodami se nesou příběhy této země. Hudba zde stále zní, a když pozorně sledujete ruku dirigentovu, začíná se rýsovat sto první pražská věž. Nová filharmonie pulzuje životem a její architektonický návrh evokuje tok hudby, tok Vltavy a tok procházejících lidí. V koncertní síni sedíme blízko vedle sebe jako celek a necháváme ji naplnit hudbou.
Carrilho da Graça Arquitectos
- Autor: João Luís Carrilho da Graça
- Spolupracující osoby: Luís Cordeiro, João Freire Aragão, Eckhard Kahle, Yann Jurkiewicz, Jean Hugues Manoury, João Gomes da Silva, Vasco Appleton, Rui Delgado, Pavla Melková, Miroslav Cikán, André Ramos, Camila Carpinteiro, Rui Batista, Paulo Prata Ramos, Luca Martinucci, Anna Cavazzoni, Inês Doutel, Bernardo Pimentel
Cílem zadání je vytvořit v Praze unikátní filharmonickou síň, která bude schopna dostát prvotřídním světovým standardům. Náš návrh sleduje ideu jednoduchosti a předpokládá pulzující a silnou ikonickou budovu. Při procesu vývoje návrhu, který upřednostňuje jednoduché před složitým, se snažíme dosáhnout vyčištěného řešení, kde architektura ve své nejčistší formě slouží jako podpora všeho dění, které přináleží soudobému kulturnímu centru.
ALA + o-va
- Autor: Juho Grönholm, Štěpán Valouch, Antti Nousjoki, Samuli Woolston, Jiří Opočenský, Ondřej Králík
- Spolupracující osoby: Ivana Adamcová, Chiraz Frih, David Gallo, Pauliina Rossi, Thomas Stevens, Aleksi Vuola, Jan Hájek, Františka Chaloupková, Barbora Juřičková, Ed Arenius, Philip Wright, Kelsey Habla, Rory McGowan, Cathan Quinn, Tatio Nakajima, Alan Duggan, Oto Melter, Luyao Han, Jinyuan Kang, Yongqiang Hou, Yonghao Wu, Xiaotong Shen, Mo Zhang
Nový sál Vltavské filharmonie je uměleckým dílem. Architektura je zrozena z umění hudby a dohromady tvoří jedinečný zážitek. Dramatický tvar budovy je fyzickou interpretací zvukových vln vycházejících z koncertních sálů. Budova tak přeměnou hudby v architekturu obohacuje pocit ze samotných koncertů. Výsledkem je jedinečný „landmark“, který nabízí návštěvníkům místo k ojedinělým zážitkům a vzdělávání, a účinkujícím prostory na vysoké úrovni.
Ateliers Jean Nouvel
- Autor: Jean Nouvel, Ateliers Jean Nouvel
- Spolupracující osoby: Nagata Acoustics International
Většina velkých světových hudebních míst si klade za cíl vytvořit přítomnost jediného prestižního „divadelního místa“, odhaleného zevnitř i zvenčí. Dnešní programy se vyvinuly a prostory spolu soutěží a jejich vnitřní a vnější části se navzájem svádějí. Geografie je zde proto, aby inspirovala historii. Společně jsou přítomny, aby svedly místní úředníky i architekty. Soutěže byly vždy především vizí, relevantní myšlenkou, a k jejímu uskutečnění je potřeba, aby se na místě vždy vybudovalo to, co jinde udělat nelze.
MVRDV
- Autor: Winy Maas, Stefan de Koning, Fokke Moerel
- Spolupracující osoby: AED: Aleš Marek, Thornton Tomasetti: Daniel Bosia, Topotek1: Martin Rein-Cano, RLB: Eddie Visscher, Transsolar: Stefan Holst, dUCKS: Pierre Jaubert de Beaujeu, Kahle: Cees Mulder, Nemec Polak: Ivan Nemec, Aveton: Tomas Hradek, Lasvit: Alena Trunečková, AED: Petr Vlasák, ETC: Jiří Souček
Krystalická forma nové budovy Vltavské filharmonie, která je vyvrcholením pražského meandru, působí na pozadí někdejšího průmyslového areálu Holešovic a jeho budoucího sousedství jako velmi jemný tvar. Každý šperk vyžaduje prostředí, které umocní krásu jeho drahokamu, a tak veřejný prostor, který novou budovu obklopuje, rámuje její spojení s Vltavou a zároveň vytváří jak živé centrum kulturního a společenského života v souladu s přírodním prostředím, tak mnohostranné vazby na město.
SANAA
- Autor: Kazuyo Sejima, Ryue Nishizawa
- Spolupracující osoby: MS architekti, Nagata Acoustics International, Inc., Paris, France, Transsolar Energietechnik GmbH, Front, Inc., The Space Factory, Arup, Sheffield, Arup, Tokyo
Náš návrh je veřejným prostorem v měřítku čtvrti, který se obrací zevnitř ven a vytváří novou porézní a živou krajinu. Jedná se o elegantní architekturu s atmosférou parku: shluky aktivit se rozvíjejí vedle sebe nebo společně jako jeden celek, vizuálně i zážitkově. Návrh stírá jakýkoli jasný rozdíl mezi interiérem a exteriérem díky volnému rozmístění zakřivených stěn, které jemně rámují každý prostor a nabízejí programy k rozšiřování, smršťování a rozlévání ven. Filharmonický sál je srdcem návrhu, který propojuje řeku, ulice a oblohu do živého celkového prostředí.
ŠÉPKA ARCHITEKTI
- Autor: Jan Šépka, Jan Bárta, Marek Fischer
- Spolupracující osoby: Carlos Pereda
Filozofií návrhu jsou kompaktní tvary „kamenů“, které vycházejí z inspirace megalitické stavby – dolmenu. Výsledná geometrie je definována vloženými sály a navazujícími provozy. Každý „kámen“ zohledňuje ve své geometrii vložený sál. Na třech podporách je posazen hlavní koncertní sál. Pomyslně tedy tři menší sály nesou na svých bedrech velký sál a vytvářejí tak zastřešené náměstí. Koncepce dolmenu má vyjadřovat monumentalitu, kterou vnímáme především v její duchovní hodnotě.
David Chipperfield Architects + Jakub Cigler architekti
- Autor: David Chipperfield
- Spolupracující osoby: Alexander Schwarz, Annette Flohrschütz, Bernhard Danigel, Hubert Pawela, Eckhard Kahle, Jakub Cigler, Jan Šimek, Václav Malina, Petr Zajíc, Martin Elze, Stephen Jolly, Peter Wirtz
Území je přeměněno v plynulé výškové řešení navazující na své okolí a vystupující na parkovou plošinu nad Vltavou. Z plošiny se sklápí směrem k vodě. Budova se svým okolím komunikuje vrstvami teras, které navazují jak na bezprostřední okolí, tak i na vzdálenější krajinnou strukturu. Nová topografie území a výrazné terasy budovy Vltavské filharmonie slavnostním způsobem poukazují na mezinárodní význam lokality a zároveň vytvářejí protipól Vyšehradu, který stojí proti proudu na druhé straně města.
Cobe + Lundgaard & Tranberg Architects
- Autor: Dan Stubbergaard, Lene Tranberg
- Spolupracující osoby: Anders Christian Gade, Jan-Inge Gustafsson, Kayin Dawoodi, Peter Jackson, Jan Berglund
Pět bijících srdcí filharmonie tluče do svého okolí, vítají všechny kolemjdoucí a posílají je dobře naladěné dále městem. Život v parku je podporován extrovertními provozy v parteru. Koncept návrhu je inspirován vlněním hudby a tvary akustických stěn – „reflektorů“ zušlechťujících hudbu. Filharmonie je pojata jako „dokonalý nástroj“ architektury a krajiny, který vstřebává esenci hudby a předává ji návštěvníkům na všech úrovních. Okolní sousedství jsou přirozeně napojena na řešené území, kde trasy pokračují směrem k břehům Vltavy budovou a parkem.
Henning Larsen Architects
- Autor: Jacob Kurek, Merete Alder
- Spolupracující osoby: David Chisholm, Marc Quiquerez, Clément Dreano, Eddie Visscher, Paul Roberts, Josef Filip, Michael Trnka
Filharmonie, jejímž cílem je propojení s městem, čtvrtí a jejími návštěvníky, nemá být místem střízlivosti nebo samoty, ale místem, které pulzuje životem. Samotný prostor uvnitř budovy je navržen v duchu „náměstí zvuku“, jež má být otevřené a přístupné čtyřiadvacet hodin denně, sedm dní v týdnu. Pražané zde budou zváni nejen na koncerty, ale sami budou moci aktivně hudební představení tvořit. Ačkoliv bude filharmonie a její okolí využíváno převážně Pražany, její význam bude daleko širší a stane se především symbolem hrdosti a kulturního ducha národa země otevřené občanům světa.
