• Místo: Břeclav-Poštorná
• Autor: Helena Dařbujánová
• Spoluautor: Helena Dařbujánová, DAD STUDIO
• Užitná plocha: 396 m2
• Projekt: 2021
• Realizace: 2021

Pozdně historizující stavbu navrhl lichtenštejnský dvorní architekt Karl Weinbrenner v květnu roku 1900 jako obytný dům pro závodního lékaře a hlavního účetního Poštorenských keramických závodů (PKZ). Vila byla nejspíš zbudována už v letech 1901–1902. Do roku 1920 byl coby majitel veden kníže Jan II. z Lichtenštejna. Poté, co kníže v témže roce PKZ prodal, spolu s nimi přešla z knížecího držení do soukromého vlastnictví i vila. V roce 1921 se v domě nacházelo pět bytů. Ve vlastnictví PKZ vila zůstala do srpna 1924, kdy ji koupili Rudolf Havlíček a jeho budoucí žena. Rudolf si na investici vypůjčil u banky, ale později nebyl schopen své dluhy umořovat, a tak třípatrová vila o deset let později propadla bance. Následně ji získal ONV Břeclav pod podmínkou, že zde zřídí zdravotnické zařízení, které zde sloužilo až do roku 2010. Následujících deset let byla vila nevyužitá. Od roku 2020 vilu spravuje Nadační fond Moravská krása manželů Vintrlíkových, který inicioval její rekonstrukci.

Exteriér vily se pyšní cennou fasádou z červených cihel z lichtenštejnské cihelny. Střechu kryjí původní pálené střešní tašky. Vše je funkční, exteriér zůstal beze změn, byla pouze opravena zatékající střešní krytina. V létě 2021 došlo k rekonstrukci vnitřních prostor vily a realizaci nových interiérů tak, aby vila mohla plnit novou funkci centra nadačního fondu. Byly odstraněny nepatřičné zásahy z minulých dob. V interiéru se dochovala řada původních architektonických detailů, které byly začleněny do celkového kontextu – ústřední arkádové schodiště, výplně okenních a části dveřních otvorů, dobová dlažba, původní krov, nápisy od mistrů kominíků na komínových tělesech…

Cílem investora bylo vybudovat v Havlíčkově vile nejen administrativní zázemí nadačního fondu, ale zejména prostory pro jeho rozsáhlou činnost. Ve všech podlažích vily tak vznikly rozsáhlé galerijní prostory s profesionálním osvětlovacím systémem, výstavním systémem a potřebným zastíněním oken, připravené pro využití i k jiným činnostem. Ve vstupním podlaží byla otevřena kavárna. Ve druhém nadzemním podlaží je umístěna kancelář, kuchyňka pro zaměstnance, VIP salonek a univerzální místnost pro workshopy, přednášky, promítání a malé koncerty.

Třetí nadzemní podlaží, kde je původní krov, bylo ponecháno jako otevřený prostor zpřístupněný návštěvníkům vily, byť s určitými specifickými podmínkami. Strop není připraven k běžnému užívání, proto zde byly po konzultaci se statiky vybudovány pochozí lávky umožňující návštěvníkům pohyb prostorem. A tak vznikl další atraktivní prostor pro speciální výstavní instalace.

V interiérech vily byly ponechány všechny dveře tak, aby prostory bylo možno využívat multifunkčně. Barevnost autorka volila čistou, jemnou, moravskou, plnou vzduchu, slunce a moravské pohostinnosti.

Podlahová krytina je vyjma původní dlažby všude stejná, a to marmoleum barvy slonové kosti. Ve stejné barvě jsou realizovány i nátěry dveří a také nová otopná tělesa.

Jediným barevným detailem v interiéru jsou zárubně světle tyrkysové barvy. Technicistním detailem a kontrastem v interiéru jsou černé vypínače a kliky. Vybavení interiéru je z velké části dílem českých značek – nábytek značky Master&Master, TON, Helena Dařbujánová, DECHEM, svítidla LUCIS, Jiří Pelcl, kliky M&T, interiér doplňují výtvarná díla Zlatky Lamrové a Matyáše Chocholy, držitele Ceny Jindřicha Chalupeckého, který je autorem i domovního znamení a čísla popisného. Vybavení kavárny je doplněno stoličkami z limitované kolekce Moravská krása, která vznikla ve spolupráci Heleny Dařbujánové a Marie Švirgové, malérečky z Lanžhota.

Veškeré úpravy byly navrženy a realizovány tak, aby vynikl genius loci této impozantní stavby a v interiérech se promítl současný obsah. Nadační fond Moravská krása, který zde sídlí, pečuje o umění lidových maléreček, vyučuje dovednosti malování ornamentu a šíří lidový ornament, pečuje o tradici lidového kroje, pořádá folklorní výstavy, výtvarné dílny a kurzy, vytváří sbírkový fond lidové kultury. Prostřednictvím moderního umění a spoluprací s novodobými umělci propojuje kulturní odkaz minulosti se současností, aby dál mohly žít a růst společně tady u nás v Česku i v zahraničí. Havlíčkova vila aspiruje na to stát se jednou z nejvýznamnějších kulturně-uměleckých destinací na jižní Moravě.

Autor: Helena Dařbujánová

Foto: Tomáš Dittrich