Indonésie se může pochlubit slušnou kolekcí mrakodrapů, které lámou výškové rekordy. Drtivá většina z nich, včetně zatím nejvyšší zdejší – Gama Tower –, se nachází na Jávě v Jakartě. Může venkovské Bali s touto 316 metrů vysokou budovou soupeřit? Jistě. Zahraničnímu cestovnímu ruchu zasvěcený indonéský ostrov od roku 2015 nabízí vlastní, navýsost originální rekord. Nejvyšší obytnou stavbu světa, postavenou pouze z bambusu.
Na výšku přesahuje 24 metrů a je v mnoha ohledech unikátem. Ještě než se stala vyhledávaným luxusním hotýlkem pro početnější partičky movitých výletníků, byla zamýšlena a řešena jako víkendový dům pro rodinu Sharma. Těm nabízela zázemí čtyř ložnic a společenských prostor, dohromady o celkové výměře 750 metrů čtverečních na šesti podlažích. Vzhledem k těmto štědrým dispozicím se jako pravděpodobné jeví spekulace o tom, že plán na komerční, hotelový pronájem byl ve hře už od samého počátku.
Stavba stojí u Sibang Gede, na dohled od posvátné řeky Auyng. V místě, kde se komerční záměry obvykle posuzují jinak, ostřeji než ty rezidenční. To už jsou ale lokální legislativní specifika Bali a vlastně celé Indonésie. Ohromující vizuální zážitek, který Sharma Springs svým současným obyvatelům zprostředkovává, to nikterak neumenšuje. Objekt, který vyrostl z ryze přírodních materiálů, je velkou inspirací. Bambus je plošně dostupným a levným stavebním materiálem pro všechny. Obří stavba z ostrova Bali názorně poukazuje, že jeho funkčních limitů zdaleka ještě dosaženo nebylo.
Lehčí než ocel
„Trávy z čeledi lipnicovitých, s dutými a dřevnatějícími stonky,“ vyčteme o bambusu z knih. To skutečně nezní jako spolehlivá volba pro jakoukoliv stavbu, natož vícepodlažní. Nicméně taxonomickou definici bambusů je třeba rozšířit o informace, že některé z druhů těchto divokých travin hravě dorůstají 20 metrů výšky, a dokonce atakují výškový limit růstu 40 metrů. Jsou velmi pestrou skupinou, jež pokrývá okolo 1440 různých druhů. A ty disponují nejrozmanitějšími vlastnostmi pro technické zužitkování.
Bambus, duté dřevo, je univerzální a odolná tyčovina. Jeho pevná vlákna prostupují měkčí a pružnější hmotou, takže když je na konstrukci z těchto trav vyvinut vnější tlak, umožní to tuhým vláknům rozestoupit se a snášet nápor. Bambus se neláme, ale ohýbá. Je lehčí než ocel, v tahu pětkrát pevnější než beton. Tvrdostí překonává dub, dokonale odolává opotřebení. Nechutná hmyzím škůdcům, nepodléhá plísním, má přirozené antibakteriální vlastnosti, skvěle pracuje s vlhkostí. A když přijde na ničivá zemětřesení, pruží, a při zachování konstrukčních pravidel odolává otřesům o síle 8 na Richterově škále.
Rychlerostoucí, ekologický, šetrný, emise nevytvářející stavební materiál je darem celé Asie a všech tropických zemí světa. Darem, s nímž se na solidní bázi dosud pracovalo jen velmi skromně – při stavbě maloformátových domků, chýší a chatrčí, altánů. Pravda, architekti, převážně z Číny a Tchaj-wanu, v posledních letech prezentovali světové veřejnosti i několik mimořádných bambusových pavilonů. U těch z principu chybí praktické využití pro civilní stavební praxi. To ale Sharma Springs z ostrova Bali mění.
Nabízí stavbu kvalitativně bezchybnou, obytnou, maximálně elegantní, vznosnou, vícepodlažní. Určenou plně k obývání. Za celým projektem stojí invence studia IBUKU, respektive vytrvalost jeho šéf-architektky Elory Hardy.
Organická stavba
Hardy na Bali vyrůstala, lásku k propracovanému designu zdědila po rodičích. Technické vzdělání v oboru architektury a stavitelství si vydobyla na prestižních amerických univerzitách, aby se zpět na ostrov svého dětství v roce 2010 vrátila. A hned tu začala rozvíjet, co se naučila: čerpat ze stavebních tradic místa, posouvat funkční hranice materiálů. Což tady znamenalo práci s vyplétaným bambusem, respektive jeho sedmi druhy, nejvhodnějšími pro stavební praxi. Za tři léta úspěšně realizovala projekty sedmnácti rezidenčních staveb z bambusu.
Tou dobou už se ve světě stala udržitelnost termínem skloňovaným ve všech pádech. „Utrácely se a stále ještě se utrácejí ohromné sumy za testování a vývoj nových ekologických stavebních materiálů,“ říká Hardy. „Přitom jeden dokonale funkční, ekologický, tu byl celou dobu,“ dodává architektka. Aby svět přesvědčila, že budoucností architektury je právě bambus, rozhodla se svůj příští projekt pojmout v odlišném, rekordním duchu.
Sharma Springs, postupně tvořená od roku 2012, demonstruje, co je možné čistě s bambusem dokázat. Stavby z něj se nemusí vůbec držet při zemi, nemusí být svými parametry zanedbatelné. I když se na některé stavební součásti čekalo tři roky, než dorostly požadované délky (případně, že žádný z nosných segmentů stavby není svou délkou identický s jiným), je možné z nich vytvořit mimořádnou stavbu. Ryze konstrukční fáze této šestipatrové budovy trvala jen jedenáct měsíců.
Rychlost stavby je jistě potěšující, ale pojí se s ní praktická varování. S bambusem se nedá pracovat ve stejném duchu jako s uniformní produkcí továrních stavebnin. Každý jeden kus vám musí projít rukama, je třeba zhodnotit jeho kvality. Stavba samotná neprobíhá jako proces vrstvení od základů vzhůru, ale spíše kompaktní růst z okrajů do středu. Neuvažuje se tu v liniích a vrstvách, ale spíše v rovinách obousměrného napětí, tlaků, vyvažování. Dá se tedy říct, že bambus jako stavební materiál nebude vyhovovat architektům uvyklým k produkci projektů klasických zemních staveb, ale porozumí mu ti, co například navrhují mostní konstrukce.
Tým studia IBUKU, který dala Hardy dohromady, vyškolila a dnes čítá na 23 architektů, se řadí ke světovým expertům. O zakázky nemají nouzi. Na majáku příležitostí jménem Sharma Springs mohou názorně doložit, kudy se ubírá budoucnost udržitelné a ekologické architektury v tropech.
Jako obří houba
Sharma Springs je stavbou netradiční, a proto i její popis nesnadno postihuje realitu. Rekordní výšce tu nahrála především topografie, výrazný terénní zlom na parcele o rozloze 2602 metrů čtverečních. Objekt těží z toho, že se může připoutat ke skalisku, jež ho ve vertikálním průběhu doprovází. Vstup dovnitř je zarovnán k hraně svahu a je veden na úrovni 4. patra. Byť s těmi patry a podlažími tu musíme opatrně. Dům je sestavou plošin a platforem, které od sebe dělí někde desítky centimetrů a jinde celé metry půlpater. Vinou se kolem středu po spirále, vyvyšují se a klesají, vydobývají si vlastní prostor.
Základy domu sahají do hloubky 1,5 metru pod zem. Odtud vychází šestitečné sekce základových svazků bambusů o průměru 16 centimetrů zapevněných kameny. Na úrovni terénu se nachází zahrada a dvůr. Zeleň je rozčleněna na část s permakulturní produkcí, druhá je meditativní zahradou. Předělem mezi nimi jsou vsazené vodní prvky, jezírka a umělé vodopády. Je tu i venkovní koupelna, přírodní lázeň. Výhled tu limituje odhalené skalisko porostlé mechy a lišejníky a tropická vegetace obestupující obvod přízemí.
Vzestupně vzhůru narazíme na první dětský pokoj s ložnicí, dětský pokoj s hernou posunutý do středu těžiště a odbočnou plochu knihovny. To vše stojí kdesi mezi 1. a 2. podlažím. Už tady si ale naplno uvědomíme jeden ze zásadních rysů Sharma Springs. Je to stavba otevřená, bez předělů stěn, transparentních bariér. Objekt je cele přístupný okolnímu prostředí. Jednotlivé etáže tu zastiňují přesahy střech vyšších pater, ale od pralesní vegetace jste na délku paže daleko.
Odvážný koncept, v němž neexistuje hranice mezi vnitřním a vnějším prostředím, má své nepopiratelné kouzlo, které je ovšem přístupné jen ve vyhřátém tropickém klimatu. Ventilaci není třeba uměle zprostředkovávat, budova je přirozeně provívána. Studená skála svahu dům příjemně ochlazuje, osvěžující mlha stoupá od řeky Ayung, pralesní vegetace se stará o čištění vzduchu. Je to dokonalý příklad open-air living, při němž jsou obyvatelé vystaveni okolnímu prostředí.
Vztah člověka a jeho životního prostředí snad ani nemůže být těsnější. Sharma roste od kořenů, jako obří houba klestí cestu pro nepravidelné klobouky svých střech, vine se podél kmenů stromů, dorovnává výšku jejich korun a svou poslední, nejvyšší věží je překonává. Po celou dobu je ale s nimi. Masivní střechy z rákosových došků a vyplétaných listů přitom garantují, že dovnitř neproprší ani v průběhu monzunových dešťů a teplota je v interiéru stabilně o 5 až 7 °C nižší než v sousední džungli. Takže i v noci je tu komfortních 20 °C.
Místo, kde je pobyt zážitkem
Schodiště obíhající kolem centrální věže vede dál vzhůru. K dalšímu dětskému pokoji a ke dvěma velkým ložnicím královských parametrů. U nich nechybí ani kompletní hygienické zázemí včetně toalet a koupelen. Společenská místnost rámuje vnější část obvodu třetího podlaží, čtvrté je vyhrazeno pro kuchyni a jídelnu. Právě sem ústí hlavní vchod, který ale nepozbývá smysl pro drama. Vede totiž 15 metrů dlouhým bambusovým tunelem. Výše, na úrovni 5. etáže, se nachází sál obývacího pokoje. Od něj vzhůru pak vede užší schodiště na vyhlídkovou plošinu krytou vrchlíkem dynamické střechy.
Uceleně tedy stavba disponuje šesti podlažími (z nichž 4. a 5. je obytné), nabízí čtyři ložnice a prostorný obývací pokoj s vynikajícím výhledem. Stavbu nese a podpírá centrální věž, která drží menší vnitřní věž. Vnitřní věž je inženýrským tajemstvím majestátní výšky. Design jednotlivých střech, které spirálovitě překrývají objekt, byl inspirován okvětními lístky lotosového květu. V širším souboru k bambusovému domu patří ještě vstupní budova, dům pro hosty, skladovací jeskyně, pavilon pro jógu umístěný u řeky, venkovní lázně a gril u bazénu. To vše obklopené divokou džunglí, přístupné po úzkých osvětlených pěšinkách.
Každá místnost rozvíjí trochu jiné téma, a to na základě přání klienta. Místní kovotepci vyrobili sprchové kouty na zakázku, řezbáři z Jávy vytesali balvany žuly do desek na kuchyňské pulty. Otočné dveře připomínají kapky slz. Sharma Springs je atypická stavebním materiálem i organickými tvary. Navenek připomíná živý organismus. A díky architektům ze studia IBUKU je tento organismus dokonale životaschopný, reprezentující v dosud nebývalých měřítcích nové možnosti tradičního stavebního materiálu.
Autor: Radomír Dohnal
Foto: Tim Street Porter, Rio Helmi, Errol Vaes
