Současná výstava s pregnantním názvem Now Is the Time je dosud největší retrospektivou rakouské umělkyně. Přispěla k tomu také prestižní výstava loňského bienále umění v Benátkách, kam byla její díla zařazena. Kurátorská koncepce benátské přehlídky akcentovala nejen prožitky posledních let a skrze modernistické paralely se snažila naznačovat metamorfózu lidského těla, ale také zkoumala umělecké vize identity a osobních mytologií.
Kiki Kogelnik (1935–1997), která ve svých malbách, objektech nebo performancích ukazovala erotičnost zdánlivě zbavenou veškerých emocí – těla se stávají součástkami a vedou nás k zamyšlení nad mechanismy tělesné smyslnosti, a snad také sexuality strojů –, se tak stala prominentní autorkou.
Kritika konzumu
Krátce po studiích na vídeňské akademii se Kogelnik na počátku 60. let setkala s americkými umělci Joan Mitchell a Samem Francisem v Paříži. I prostřednictvím romantického vztahu s Francisem se poprvé dostala do New Yorku a od té doby žila a tvořila na obou stranách Atlantiku. Logicky je tak často zařazována ke generaci umělců amerického pop-artu. Ačkoli se přátelila s řadou významných osobností kolem Andyho Warhola, kteří spoludefinovali podobu poválečného umění, její umělecká praxe a bohaté dílo překračovaly dané kategorie.
Prvotní popartové reminiscence, výrazná barevnost typická pro estetiku 60. let společně s fascinací pro nejrůznější materiály, ale také kritika konzumního stylu společnosti dala vzniknout originálnímu a autentickému jazyku. Dalším signifikantním zdrojem pro dílo Kogelnik byl svět moderní technologie, robotů a obecně mechanismů, které mohou reprezentovat lidské tělo. V následujících desetiletích se k tomu přidává svět módního průmyslu, reklamy a fotografie. Kogelnik vytváří slavné velkoformátové obrazy s ženskými figurami v zářivých odstínech, přitažlivých šatech, jejichž obličeje jsou však zredukovány na geometrické tvary. Postavy připomínající duchy či bezcharakterní prázdné schránky byly opět silnou kritikou soudobého zobrazení ženského těla a vůbec jednostranně prezentované role ženy ve společnosti.
Téma smrti
Vedle silného hlasu feminismu je pozdější dílo věnováno tématu umění, smrti a života. Umělkyně navíc onemocněla rakovinou, což ještě více posílilo její zabývání se smrtí. Známá je především série děl kombinujících malbu s keramickými objekty, ve kterých se humorným způsobem snažila pojednat smrt a vůbec zármutek ze ztráty, jenž se snaží soudobá společnost vytěsnit.
Kiki Kogelnik byla velice odvážnou osobností, jejíž díla dodnes vyzařují jasné sebevědomí ženy. Umělkyně volila prostředky, které dokážou promlouvat aktuálním jazykem. Navzdory rozličným tématům dokázala své vize úspěšně komunikovat.
Kiki Kogelnik | Now Is the Time
Wien Kunstforum, výstava portvá do 24. června 2023