Obliba dřevostaveb v Evropě v posledních letech rychle roste. Některé země plánují podporovat výstavbu z tohoto materiálu kvůli mnoha pozitivním vlastnostem, díky nimž jsou budovy ze dřeva šetrnější k životnímu prostředí – jak při výstavbě, tak při samotném provozu.
V Česku zatím přísná legislativa neumožňuje developerům a stavebním firmám, aby se více rozmáchly. Drtivá většina výstavby se proto drží při zemi. V posledních letech si na nové výstavbě rodinných domů ukously dřevostavby v průměru 14- až 16procentní podíl. V absolutních číslech to znamená necelé tři tisíce domů ročně. Developeři ale věří, že potenciál je mnohem větší.
Předsudky na ústupu
V minulosti stavební firmy orientované na dřevostavby zažívaly jistou skepsi na straně zákazníků. Mezi lidmi kolovalo několik mýtů. Opatrnost panovala třeba kvůli obavám, že dřevostavby nejsou bezpečné, mají krátkou životnost, nejsou dostatečně odolné vůči přírodním živlům nebo že jsou náchylné k plísním či zranitelné kvůli dřevokazným parazitům.
Léta trpělivého vysvětlování, a především spokojenost těch, kteří na skepsi nedali a dřevostavbu si pořídili, ale podle stavebních firem postupně nedůvěru většiny lidí zlomily. „Základna lidí, kteří mají k dřevostavbám pozitivní vztah, se rozšiřuje. Klíčovou roli v tom hrají pozitivní zkušenosti příbuzných nebo známých jak ze stavby, tak z provozu,“ potvrzuje architekt Pavel Horák ze společnosti Prodesi/Domesi, která se na projektování a stavbu dřevěných domů specializuje.
Podobné zkušenosti mají i další společnosti sázející na dřevostavby. „Mýty mezi lidmi pořád kolují, ale vzdělanost a informovanost veřejnosti je mnohem lepší než v minulosti. Máme rok 2023 a dřevostavba v dnešní době je úplně něco jiného než před třiceti lety. Používají se velmi kvalitní materiály, které mají životnost desítky let. Díky vyvracení zažitých klišé se dřevostavbám daří,“ konstatuje Jan Kubát, mluvčí skupiny Progresu, do níž patří také největší český výrobce dřevostaveb RD Rýmařov.
Obavy, že dřevěný dům v případě požáru shoří jako papír, jsou dnes neopodstatněné kvůli pokročilým materiálům. „Moderní dřevostavby splňují přísné požární předpisy a standardy. V Timber Praha používáme inovativní masivní CLT panely (takzvané Cross Laminated Timber neboli křížem lepené dřevo), které vynikají výbornou požární odolností,“ vysvětluje Josef Wiedermann, jednatel společnosti UBM Development. Tyto materiály navíc zaručují velmi dlouhou životnost dřevostavby. „Mohou mít životnost i staletí,“ dodává.
Obavy z požárů
Jestliže předsudky zákazníků se stavebním firmám podařilo z velké části vymýtit, zatím neuspěli u zákonodárců. Větší rozvoj dřevostaveb stále brzdí příliš přísná legislativa. Ta nehraje sice zásadní roli u rodinných domů, je ale velmi limitující u výstavby větších budov.
„Tendence na větší využívání dřeva naráží na striktní legislativu týkající se především požární bezpečnosti. Ta stanovuje maximální výšku dřevostavby na 12 metrů,“ vysvětluje Marek Lokaj, generální ředitel společnosti YIT Stavo, jejíž finská matka v domovské zemi podobné problémy řešit nemusí.
Podle jednatele společnosti UBM Development Josefa Wiedermanna přitom zkušenosti ze zahraničí ukazují, že podobně striktní pravidla nedávají smysl. „Problematická je de facto jedna tabulka udávající požární normu čtyř nadzemních podlaží. Jakékoliv obavy z výstavby vyšších budov jsou ale naprosto zbytečné. V okolních zemích, jako je Německo či Rakousko, ale i ve Skandinávii se již osmi- až dvanáctipodlažní dřevostavby staví standardně a případná rizika jsou zcela srovnatelná s ostatními typy staveb. Například ve Vídni jsou ze dřeva celé čtvrti,“ poukazuje Josef Wiedermann.
Váhání legislativců
Společnosti UBM Development a Prodesi/Domesi už iniciovaly založení odborné Platformy pro udržitelné stavebnictví ze dřeva. Ta si stanovila za cíl dostat informace o výstavbě ze dřeva do širšího povědomí a také popíchnout úřady a politiky ke změně omezujících pravidel.
„První návrh nových norem by měl podle našich posledních informací vzniknout za zhruba dva až tři roky, bude se pak ale ještě dlouze schvalovat. A to je z našeho pohledu příliš pomalé. Máme zájem celý proces urychlit,“ popisuje Josef Wiedermann dosavadní výsledky práce platformy.
A jak na volání po uvolnění paragrafů reaguje Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, které se stavebními předpisy zabývá? Podle mluvčí úřadu Veroniky Hešíkové je z hlediska dřevostaveb klíčová vyhláška o technických požadavcích na stavby, která provádí stavební zákon. „Ta stanovuje obecné požadavky komplexně na všechny stavby, a to z pohledu mechanické odolnosti a stability, požární bezpečnosti, ochrany zdraví osob a zvířat, zdravých životních podmínek a životního prostředí, ochrany proti hluku, bezpečnosti při užívání, úspory energie a tepelné ochrany,“ popisuje ministerská mluvčí.
Určité změny by podle Veroniky Hešíkové mohl přinést nový stavební zákon, který stanovuje, že stavba musí být navržena a provedena tak, aby byla vhodná pro určené využití a po celou dobu trvání plnila při běžné údržbě a působení běžně předvídatelných vlivů základní požadavky na stavby, tedy včetně zmiňované požární bezpečnosti. Podrobné požadavky na umísťování staveb a technické požadavky pak podle ní určuje prováděcí právní předpis. „Na jeho návrhu v současné době ministerstvo pro místní rozvoj pracuje,“ uzavírá mluvčí MMR.
Ekologie na prvním místě
Pokud se podaří zlomit nepřízeň českých stavebních paragrafů, mohlo by to podle stavebních firem i developerů nakopnout zájem o dřevostavby na zcela novou úroveň. Jak zdůrazňují lidé z oboru, nejenže neplatí výše zmiňované mýty, ale domy, a to i ty vysoké, bytové, mají oproti tradiční výstavbě z kamene a betonu mnoho dalších výhod.
Některé z nich jsou v dnešní době obzvlášť zajímavé, kdy se celá Evropa snaží zezelenat a přetransformovat průmysl, ale také stavebnictví do nové, udržitelnější podoby. „Dřevo je v současnosti jediným obnovitelným materiálem. Je plně recyklovatelné, ba dokonce upcyklovatelné, a dokáže ukládat uhlík,“ vysvětluje Jan Kubát ze společnosti Progresus. Oproti klasické stavbě tak může výstavba domu ze dřeva mít až o tři čtvrtiny nižší emise než tradiční stavba.
Zajímavé jsou dřevostavby i z pohledu dnešní bytové krize, respektive nedostatečné a pomalé výstavby v Praze i dalších českých městech. „Mezi další obrovské výhody patří rychlost výstavby, modularita, prefabrikace. Když si zákazníci dřevostavbu teď objednají, zpravidla do pár měsíců bydlí. Například v RD Rýmařov je to tak, že když přijedeme na stavbu, do dvou týdnů dům stojí a třetí týden se lidé stěhují,“ popisuje Jan Kubát.
Významnou úsporu času hlásí i developeři v případě výstavby kancelářských center nebo bytových domů ze dřeva, což potvrzuje třeba společnost UBM Development. „U projektu Timber Praha počítáme se zkrácením výstavby zhruba o třetinu,“ tvrdí šéf firmy Josef Wiedermann.
Činžáky i kanceláře
V Česku se dosud výstavba ze dřeva soustředila v drtivé většině na rodinné domy. Loni a letos se ale objevilo hned několik zajímavých projektů, které mají větší ambice. Jedním z nejodvážnějších je v testování zájmu Čechů o bydlení v dřevěném bytovém domě projekt společnosti Skanska v pražských Radlicích. Projekt s názvem Radlický Dřevák počítá se dvěma tradičními budovami a jednou dřevostavbou. Ta sama o sobě nabídne bezmála 80 bytových jednotek. Výstavba by měla začít už příští rok.
V případě dalšího projektu, výše zmiňovaného Timber Praha, už společnost UBM Development stavět začala. Její bytové domy o maximální aktuálně povolené výšce – tedy čtyř podlaží – budou vůbec první svého typu v Česku. V městské části Praha-Řeporyje takto UBM nabídne přes 60 bytových jednotek.
Firma zdůrazňuje, že ekologičtější nebudou jen materiály, které používá. Timber Praha míří na certifikaci BREEAM Excellent a na energetický průkaz v nejúspornější kategorii A. Domy, které developer dokončí na konci příštího roku, budou disponovat energeticky úspornými prvky, tepelnými čerpadly, fotovoltaickými panely, geotermálními vrty, retenčními nádržemi k opětovnému využití dešťové vody a chytrými technologiemi.
Testovací projekt dřevostavby chystá i společnost YIT Stavo. „Po vzoru naší mateřské společnosti YIT Group, předního finského developera a stavební firmy, plánujeme s výstavbou dřevostaveb samozřejmě začít i na našem území. V našem plánovaném projektu na Kladensku bychom rádi postavili školku, která bude celá ze dřeva,“ vysvětluje šéf firmy Marek Lokaj. V budoucnu ale podle něj YIT Stavo počítá i s rezidenčními projekty založenými na dřevostavbách.
Výhradně na dřevostavby se chce soustředit také skupina Progresus. Ta v současnosti připravuje tři projekty v Praze a okolí, které mají v bytových domech a vilách nabídnout kolem dvou tisíc bytů. „Všechny naše připravované projekty jsou koncipované pro dřevostavby. Jsou mezi nimi rovněž administrativní projekty, obchod, školy a školky,“ tvrdí mluvčí firmy Jan Kubát.
Z rodinných domů na větší projekty se přeorientovává také společnost Prodesi/Domesi. „Za největší výzvu současnosti považujeme nový trend v oblasti větších a vícepodlažních projektů. Zde máme za sebou několik bytových domů, školek a škol nebo návrhy sídel pro odpovědně smýšlející firmy,“ vypočítává architekt firmy Pavel Horák. Stejně jako další firmy, i Prodesi/Domesi přitom netrpělivě čeká, až česká legislativa umožní pustit se do ještě odvážnějších akcí. „Zájem developerů a investorů zejména v Praze prudce roste,“ dodává Horák.
Dřevěné mrakodrapy
Zkušenosti ze zahraničí naznačují, že pokud se podaří prolomit bariéru paragrafů, dá se očekávat dramatický nárůst zájmu o dřevostavby i jejich výstavby. Jedním z příkladů může být Finsko. Finská vláda výstavbu s nulovými emisemi oxidu uhličitého ukotvila i legislativně. V rámci dekarbonizace veřejného sektoru 1. března 2023 přijala nový stavební zákon, jenž zahrnuje komplexní opatření pro zmírnění změny klimatu. Pevně stanovuje limitní hodnoty pro všechny nové projekty, které vyžadují stavební povolení.
Na podporu využití dřeva v městské zástavbě, veřejných budovách i velkých stavbách by se chtěl více zaměřit také ředitel speciálního programu na výstavbu ze dřeva v rámci Ministerstva životního prostředí Finské republiky Petri Heino. Do roku 2025 by podle něj mělo být ve Finsku ze dřeva postaveno nejméně 45 procent veřejných budov.
Daleko větší prostor k rozletu má i německá matka společnosti UBM Development Czechia. „V Německu a Rakousku již řadu let existují technické a požární předpisy umožňující výstavbu vysokých dřevěných a hybridních staveb. Běžně se tam projektují bytové a administrativní domy o šesti i více patrech. Naše mateřská společnost UBM Development AG připravuje nyní například v Mainzu dvanáctipodlažní administrativní budovu Timber Peak, na jejíž výstavbu se použije šest tisíc metrů kubických dřeva,“ popisuje Josef Wiedermann.
Jako apel na české zákonodárce pro větší vstřícnost k výstavbě ze dřeva mohou sloužit i příklady nejvyšších světových dřevostaveb, které by za současné české legislativy neměly v Česku nejmenší šanci. Například v norském městě Brumunddal vyrostla osmnáctipodlažní budova Mjøstårnet, která je vysoká více než 85 metrů. Je tedy vyšší než například pražská Petřínská rozhledna. Projekt Mjøstårnet přitom dokazuje nejen to, že podobně vysoký věžák ze dřeva není problém postavit. Zajímavá je i časová úspora. Montáž celé budovy z CLT panelů trvala pouhého tři čtvrtě roku.
Skoro stejně vysokou dřevostavbu lze obdivovat také v rakouském hlavním městě. Budova HoHo Vienna ve Vídni má 24 pater a celkem 84 metrů na výšku. Loni dokončená Hyperiion Tower ve francouzském Bordeaux ční do výšky 55 metrů a například bytový dům Haut v nizozemském Amsterdamu dosáhne výšky 73 metrů.
Už v roce 2025 by měl žebříček nejvyšších dřevostaveb světa mít nového lídra. Stát se jím má bytový dům Rocket&Tigerli ve švýcarském Winterthuru. Projekt, který navrhlo dánské studio Schmidt Hammer Lassen Architects, má vyrůst dokonce do výšky 100 metrů.
