Nebe nad Lesnou

S přestávkami třicet let se Marek Štěpán věnoval kostelu Blahoslavené Marie Restituty v Brně nad Lesnou. Tento architekt se na sakrální architekturu dlouhodobě zaměřuje. Idea stavby původně vznikla na sídlišti od Františka Zounka a Viktora Rudiše v uvolněné atmosféře roku 1968, myšlenka se ale táhla a do konce se ji podařilo dotáhnout až v roce 2020. Kostel, který mezinárodní porota vybrala v architektonické soutěži z celkem 36 návrhů, je založený na půdorysu kruhu jakožto odvěkém symbolu nebe a věčnosti. Jeho kupoli zdobí duhová obloha, která je jednou z mála dekorativních elementů jinak rozsáhlé betonové stavby, do níž se vejde až 400 návštěvníků. „Interiér kostela je vnitřním vesmírem, je orgánem pro komunikaci s Bohem, je jednoduchý, soustředěný a usebraný. Člověk by se zde měl cítit bezpečně, harmonicky, nerušen vnějším světem, asi jako v mateřském lůně,“ říká architekt. Velkou roli tu hraje světlo, které pomáhá tvarovat vnitřní prostor, působí měkce a netvoří kontrastní stíny. Zdroj světla je však utajený, okna jsou totiž schovaná za hlubokou římsou. Všechny prvky tu do sebe zapadají tak, aby vytvořily místo, které existuje mimo náš svět, a člověk si v něm připadá výjimečně.

Božská rampa

Na prestižní cenu Miese van der Rohe byl nominovaný projekt architekta Zdeňka Fránka, na jehož postavení si členové litomyšlské Církve bratrské museli počkat celých sto let. Architektonicky osobitý objekt Modlitebny Církve bratrské se střídavě skloněnými pultovými střechami navrhl Fránek v roce 2007, dostavět se ho podařilo o tři roky později. Zadáním byla pasáž z biblického žalmu: „Bože, tvé milosrdenství až k nebi sahá, až do mraků tvoje věrnost.“ Fránek se jej rozhodl znázornit symbolickou rampou, která směřuje k nebi. Naznačení cesty jako poutě za Bohem a vyšším poznáním umocnil svažitý pozemek, z něhož stavba, částečně zapuštěná do terénu, vyrůstá. Směrem od země její hmota ubývá a osvobozuje se, až na konci jedné z betonových přímek vyvrcholí skleněným křížem od Václava Ciglera z deseti vrstev optického skla. Právě kombinace skla a betonu vytváří křehký paradox, který v interiéru cítíme i ve třech uměleckých objektech Karla Malicha – stolu Páně, kazatelny a oltářní plastiky symbolizující vítězství světla nad tmou – a lavičkách Construqta od designérského týmu mmcité, který se při jejich tvarování inspiroval základním konstrukčním prvkem – příhradovým nosníkem.

Baroko nanovo

V Litomyšli se nachází také piaristický kostel Nalezení sv. Kříže, na němž se autoři již zmíněných staveb propojili a vytvořili nevídaně současný sakrální interiér – rekonstrukci barokního objektu v havarijním stavu dostal na starost Atelier Štěpán architekta Marka Štěpána. Umělecké zásahy provedli přední sklářští výtvarníci Václav Cigler a Michal Motyčka. Realizace z roku 2014 je jedním ze zdárných příkladů kvalitního řešení, jehož interiér odolává zubu času i osm let po dokončení. Byl to právě zmar, v němž se kostel před přestavbou nacházel, který autory inspiroval k aktuálnímu uchopení. Chrám totiž za dobu existence od roku 1726 celkem čtyřikrát vyhořel a sloužil třeba i jako sklad. „Jako by se zde setkávala masivnost hmoty s její dočasností, velikost myšlenek s jejich křehkostí, budování s ničením. Svým způsobem je zde zapsán i souboj křesťanství s komunismem,“ vyjádřil se ke stavbě vedoucí architekt Štěpán. Důležité milníky stavby tu v podlaze připomíná několik bronzových desek, které architekt použil už v projektu rekonstrukce kostela v Ostravě-Hrabové několik let předtím.

Interiér svatostánku je výtvarně propracovaný do nejmenších detailů. Na první pohled zcela nenápadným zásahem jsou úlomky třpytivé slídy vsazené do hlavic pilastrů, o něco viditelnější jsou malířsky pojednané omítky a nejvýraznějšími jsou pak zcela nové zásahy – moderní ocelová lávka, upravené jsou i prostory empory, východní oratoř a sakristie uzpůsobená pro výstavy umění. Na pozadí jednobarevných stěn, které jsou pro barokní kostel poměrně výjimečné, vyniká původní mobiliář včetně oltářů a soch, který se z ruiny podařilo zachránit a citlivě zrestaurovat. Nové vybavení je nenápadné, provedené ve světlém dubu a prostých formách. V kryptě kostela a křížení lodí vznikl také umělecký prostor pro intervenci předních sklářských výtvarníků Václava Ciglera a Michala Motyčky. Místo zde našla instalace symbolizující Ducha vznášejícího se nad vodami i matný oltářní stůl ze skla, uvnitř kterého se skrývá pulzující světelný zdroj, a zelený laserový kříž kopírující půdorys kostela ve tvaru latinského kříže.

Čím méně, tím lépe

Minimalistický přístup se osvědčil v rekonstrukci evangelického kostela v moravskoslezské obci Hodslavice od architektů Václava Šuby a Jakuba Červenky z pražského ateliéru Objektor. Chrám z roku 1813 dostal zcela moderní interiér, který reaguje na proměny života v evangelické církvi. Pro nové potřeby tu dnes slouží víceúčelové pódium, které farníci využívají pro sakrální i kulturní aktivity, které jsou nedílnou součástí dnešního života sboru. Oltář nahradilo mobilní řešení v podobě stolu, který se snadněji přizpůsobuje programu v kostele.

Moderní interiér je charakteristický i pro modlitebnu mezinárodní evangelické církve Faith Community v Praze, kterou pomáhali ztvárnit architekti ze studia No architects. Bývalé prostory nevyužívaného jednacího sálu ÚV KSČ přestavěli na jednoduchý svatostánek, který věrně odráží evangelickou filozofii – kostel bez lidí není kostelem. Symbolika je proto omezená na rozebíratelný kříž z blind rámu obrazu a kombinaci černých a bílých kostek, které slouží jako snadno adaptovatelné sezení.  

Částečnou rekonstrukci presbytáře a nový liturgický mobiliář si před pár lety dopřála také katedrála sv. Víta v Praze. O moderní prvky jej obohatili architekti Jiří a Michal Krejčíkovi z ARN Studia. Za zpracování si dokonce vysloužili ocenění German Design Award 2019. Pro katedrálu navrhli hned několik kusů nábytku a doplňkového vybavení – novou katedru, sedes, sedačky, odkládací stolky, stojan pro procesní kříž a úložiště pro relikvie světců. Všechny prvky tvoří ucelenou řadu a do významné stavby přináší nové podněty. Plně funkční, ale esteticky velmi vytříbené návrhy navrhli architekti s velkým důrazem na kvalitní řemeslné zpracování kovu a kůže, které navazuje na architektonické prvky interiéru.

Nové kontexty

Interiér královéhradeckého Sboru kněze Ambrože Církve československé husitské od ikonického moderního architekta Josefa Gočára před pár lety posloužil k umělecké instalaci Petra Duba. Umělec sakrální prostor vyfotografoval společně se Zdeňkem Porcalem ze Studia Flusser a postprodukčně jej doplnil o uměleckou projekci slov z manifestu amerického konceptualisty Sol LeWitta ze 60. let. Jeho Věty pro konceptuální umění až paradoxně navázaly na Gočárův interiér z druhé poloviny 20. let minulého století vystavěný v asketickém duchu právě nastupujícího modernismu.

Čím dál častěji se však sakrální budovy také fyzicky otevírají svěžímu pojetí prostor, které do nich vnáší nový život. Příkladem za všechny mohou být působivé interiéry benediktinského kláštera Broumov, který do areálu láká návštěvníky hned několika způsoby – v jejich mnišských celách se dá strávit víkend, do kláštera zajít na koncert nebo na výstavu a pobyt zakončit v příjemné restauraci U Tří růží od architektů z ateliéru ADR.

V minulém roce se klášter obzvlášť vyznamenal díky mezinárodní výstavě současného umění Ora et lege pod kurátorským vedením Moniky Čejkové. Mezi umělci nechyběla taková hvězdná jména současného umění, jako Ed Atkins, Liam Gillick, Martin Kohout nebo Slavs and Tatars. Expozici Čejková záměrně zaměřila na téma vědění, učení a duchovní kulturu úzce související s filozofií benediktinů. Ti se řídí řádovým mottem Ora et labora (Modli se a pracuj), což se odrazilo i do názvu rozsáhlé výstavy. Opatství se významným kulturním a vzdělávacím centrem střední Evropy stalo především během 17. a 18. století, kdy získalo barokní podobu podle projektu architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Výstava prostupovala impozantními prostory včetně interiéru kostela sv. Vojtěcha, jeho sakristií a zádušní kaplí, konventní knihovnou a refektářem kláštera. Pomohla návštěvníkům podívat se na významné historické interiéry z atraktivního úhlu pohledu.

Autor: Eva Slunečková

Foto: Sbor kněze Ambrože Církve československé husitské, Lesná, Nalezení sv. Kříže, Objektor, Modlitebna Církve bratrské, Jiří Fišer, BoysPlayNice