Smečka vlků se žene finskou plání. Dupe, funí, když pronásleduje stádo ovcí stvořené finským bájným bohatýrem Lemminkäinenem. Jxe soustředěné k útoku. Přitom jde jen o ilustraci, jednu z mnoha, které vytvořil český výtvarník, sochař a scénograf Stanislav Kolíbal. Jednoduchá svými výrazovými prostředky, a přesto tak energická, že na první pohled upoutá návštěvníky při vstupu na novou Kolíbalovu výstavu, kterou připravilo pražské Museum Kampa.
Výstava se zaměřuje na dva ikonické okruhy Kolíbalovy tvorby, knižní ilustrace a geometrické sochy. Ukazuje široký rejstřík technik, forem a výrazů, které žijící legenda českého výtvarného umění dokázala používat.
Hravá různorodost
První sál výstavy obsahuje ilustrace k řadě knih pro děti i dospělé. Kolíbal celkem ilustroval 42 titulů, většina z nich vyšla před rokem 1990. „Kolíbala vždycky inspirovala literatura, od dětství si psal poznámky, výpisky, hodně četl. Jeho první ilustrace spadají do roku 1947, kdy ještě studoval. Nejzásadnější knihou je ale dvoudílný Strom pohádek z celého světa vydaný o deset let později. Vyšel několikrát a v mnoha jazycích, ovlivnil tedy mnoho generací dětí,“ říká kurátorka výstavy Martina Vítková.
U ilustrací dětských knih měly na jejich konečnou podobu vliv i umělcovy děti Pavel a Markéta. Všímal si, jak je vnímají, jak o nich přemýšlí a co je pro ně zajímavé. Ilustrace pro dospělé jsou převážně černobílé a více existenciální, nespoléhají na barvu, ale spíše na čáru. „Například série kreseb ke knize Marca Aurelia Hovory k sobě je překvapivě geometrická. Velmi objevné jsou ilustrace pro Jeden den Ivana Děnisoviče od Solženicyna. Tato kniha přitom byla považována za neilustrovatelnou,“ dodává Vítková.
Různorodost Kolíbalových ilustrací je úžasná. Ke každé knize autor přistupuje, jako by ji četl poprvé, a upravuje ji pro nezasvěceného čtenáře. Dřevoryty jsou tak jemné, že by se daly zaměnit za kaligrafickou kresbu. Ilustrace k finskému eposu Kalevala, mezi něž patří i vlčí smečka, vytvořil autor jen pomocí průmyslové černě nanesené na zmačkaný papír, aby připomínaly dávné skalní malby. Čínské pohádky zase po vzoru tradičních čínských vystřihovánek Kolíbal doprovodil jednoduchými až schematickými obrázky vystřiženými z barevného papíru.
Geometrická strohost
Druhý sál přináší výběr Kolíbalovy geometrické tvorby. Prostor vyplňují sochy Stavby. Ty vznikly z půdorysu kreseb, které vytvořil v letech 1988 až 1991 při pobytu v Berlíně. Na stěnách visí ilustrace k Hovorům k sobě spolu s geometrickými reliéfy a akvarely z roku 2022. Přes celou čelní stěnu se rozprostírá velkoformátová lineární kresba, která bude zdobit stanici Novodvorská nově budované linky metra D.
Stanislav Kolíbal vystudoval ilustraci a grafiku na uměleckoprůmyslové škole, ale je známý spíše jako sochař a architekt výstav. „Obě polohy jeho tvorby, knižní a sochařská, které na výstavě představujeme, jsou známé, oblíbené a ceněné, přesto může být pro návštěvníky překvapením, že autorem temperamentních barevných ilustrací i uměřených a uspořádaných staveb je tentýž Stanislav Kolíbal,“ uvádí Martina Vítková.
V době normalizace autor nemohl na víc než deset let vystavovat, jeho práce se na velké zahraniční přehlídky dostávaly velmi komplikovaně, ale zaznamenaly mimořádný úspěch. Byly vnímány jako součást minimalistického sochařství, které autor překračoval evropskou obsahovostí. Bývá řazen k celosvětovému proudu konceptuálního umění, které o několik let předešel. Jeho dílo je zastoupeno v nejvýznamnějších světových i domácích sbírkách. Na tuzemských aukcích se Kolíbalovy práce prodávají v řádu stovek tisíc korun. Třikrát už dokázaly překonat milionovou hranici.
Stanislav Kolíbal: Knihy a stavby
5. listopadu 2022 – 12. února 2023
Museum Kampa, Praha 1
