Sklo je ideální materiál z pohledu cirkulární ekonomiky. Je v podstatě plně recyklovatelné, přičemž při recyklaci prakticky neztrácí původní vlastnosti. Skleněné střepy vstupují jako součást vsázky při výrobě skleněných obalů, vláken i plochého skla používaného v oknech či na fasádách. U plochého skla vyráběného v Česku dnes běžně střepy tvoří 30 procent vstupních surovin. V Evropě se některé sklárny dostávají až na 40 či 50 procent. Většina sklářských firem si navíc sama stanovila cíle postupně podíl recyklovaného skla ve výrobě zvyšovat.
Úspora surovin a energie
Recyklované sklo šetří nejen vstupní primární suroviny pro výrobu surového skla, ale také energii, a tím snižuje emise skleníkových plynů. Použitím jedné tuny střepů lze ušetřit 1,2 tuny primární suroviny a snížit emise CO2 o 320 kilogramů. Každé procento využitých skleněných střepů při výrobě znamená úsporu energie až 0,25 procenta. Platí totiž, že čím je podíl střepů ve sklářském kmeni vyšší, tím nižší může být tavicí teplota. Při 40procentním podílu recyklátu lze sklářskou pec rozžhavit jen na 1150 místo 1600 stupňů Celsia.
V souvislosti s rostoucím důrazem na celkovou udržitelnost ve stavebnictví se stále více do popředí dostává také recyklace plochého skla použitého v budovách. Ať už jde o okna, či celé skleněné fasády. V Česku o možnosti zavedení systému zpětného odběru plochého skla hovoří státní Politika druhotných surovin. Nejde totiž jen o úsporu surovin či energie, ale větší míra recyklace odlehčí skládkám, kde právě stavební odpad zabírá nejvíce místa.
Miliony tun recyklovaného skla
V Evropě každý rok vznikne jen z plochého skla na pět milionů tun střepů. Pocházejí ze tří zdrojů. Největší část, zhruba dva miliony tun, tvoří přímo zbytky z výroby plochého skla. To jsou také nejcennější zdroje pro recyklaci, do výroby plochého skla se jich vrací až 80 procent. Produkce plochého skla je velmi citlivá na jakékoliv nežádoucí příměsi ve vsázce. Střepy z výroby jsou proto ideální, protože svým složením odpovídají vyráběnému sklu.
Druhým často používaným zdrojem recyklovaného skla ve výrobě plochého skla jsou střepy, které vznikly při zpracování už hotového tabulového skla ve výrobních firmách. Zpět do výroby se jich vrací přibližně čtvrtina. Ty tvoří odřezky, střepy z rozbitého skla nebo zbytky vzniklé při dalších technologických úpravách. I toto sklo, jehož se v Evropě ročně vyprodukuje na 1,5 milionu tun, částečně splňuje přísné požadavky na výrobu plochého skla.
Přibližně 1,5 milionu tun plochého skla vznikne v Evropě při likvidaci či rekonstrukcích budov. I z něj se může část uplatnit zpět ve výrobě skleněných tabulí. Většina ho ovšem spolu s dalšími střepy putuje do skláren, které se specializují na produkci obalů či skleněných vláken, které slouží jako materiál pro výrobu tepelné izolace. I ta se nakonec vrací zpět do nových budov, kde se s novým moderním zasklením stará o příjemné vnitřní klima a zároveň šetří energii potřebnou na vytápění či chlazení. Sklo je prostě udržitelné od A do Z.