Vznik Banky československých legií se datuje do listopadu 1919. Byl odpovědí na volání československých legionářů v Rusku a ve Francii po založení peněžní instituce, která by byla schopna výhodně zhodnotit přebývající žold a kam by si legionáři mohli ukládat peníze za prodej nespotřebovaných přídělů potravin. Než se úřadovny banky přestěhovaly do nově postavené budovy Na Poříčí č. 22 (v současnosti 24), sídlily ve Štefánikových kasárnách a poté v hotelu U Saského dvora na rohu Hybernské a Senovážné.
První budova banky byla postavena na místě, kde dříve stával jednopatrový pozdně klasicistní dům z poloviny 19. století, ve kterém fungoval pravděpodobně první pražský kabaret a pivovar U Bucků. Tradice pivovaru sahala až do 14. století, kdy zde bývala sladovna. Pivovar název získal podle příjmení svého majitele Josefa Bucka v roce 1759. Odtud pochází také ustálený karetní výraz: U Bucků zhasli, který znamená, že něco definitivně skončilo. Banka dům zbořila a na jeho místě postavila šestipatrovou budovu Legiobanky, jež ve své době působila vedle ostatních nízkých domů jako mrakodrap.
České art deco jako definice nové republiky
Jednu z nejpozoruhodnějších pražských staveb, která je ukázkou českého vlastenectví, projektoval mladý architekt Josef Gočár. Ten už za sebou měl několik významných a úspěšných projektů a realizací jako například dům U Černé Matky Boží, kubistickou ikonu na Ovocném trhu v Praze nebo elegantní Jaruškův dům v Brně.
Gočár byl zastáncem nového slohu, který propojuje architekturu s uměním. Názvů má mnoho – rondokubismus, české art deco, styl Legiobanky či národní dekorativismus je jen několik z nich. Pro rondokubismus je typické, že původní kubistické hrany, krychle a jehlany zjemňuje a zaobluje v duchu slovanské tradice.
Přistavěný Zlatý klas
K práci na vznikající budově přizval Gočár další tři významné umělce. Plastiky na průčelí shrnující příběh legionářů, kteří se zasloužili o vznik mladé republiky, a oslavující jejich návrat domů jsou dílem sochaře Jana Štursy. Autorem reliéfního vlysu Návrat legií na parapetu ve druhém patře, který vyobrazuje vojáky odcházející do války a opět se navracející domů, je Otto Gutfreund, první kubistický sochař na světě. Nezaměnitelnou podobu interiéru ve formě malířské výzdoby a vitráží prosklené trojlisté klenby nad bankovní halou dal Legiobance František Kysela.
Protože se Legiobance jako takové vedlo velmi dobře, dala v letech 1937 až 1938 přistavět v sousedství druhou budovu – moderní dům ve funkcionalistickém stylu podle architekta Františka Marka, který je s Gočárovou rondokubistickou stavbou komunikačně propojen. Tato budova je nazývána Zlatý klas, což souvisí s výzdobou ve druhém patře s motivem tepaného klasu podle návrhu Josefa Kaplického.
Zrodila se Archa
V roce 1990 zakoupila komplex budov Československá obchodní banka, zrekonstruovala je a začala využívat pro své účely, kanceláře pronajala jiným firmám a do bývalého Divadla E. F. Buriana v suterénu novější budovy sesterské Legiobanky se nastěhovalo Divadlo Archa. Divadelní sál byl zrekonstruován podle projektů architektů Miroslava Meleny a Ivana Plicky. Vznikl v něm variabilní prostor, jehož kapacita podle způsobu využití sahá od 250 do 1200 diváků. Hlavní sál připomíná palubu lodi ‒ odtud vzešel název Archa.
Staňte se součástí příběhu
Komplex je tvořen čtyřmi budovami se samostatnými vchody, které jsou funkčně propojené malebným zeleným atriem, jež umožňuje průchod mezi ulicemi Na Poříčí a Na Florenci. Součástí budovy je funkcionalistická pasáž s obchodními prostorami, palác je nyní také důležitým místem kulturního vyžití.
Palác Archa je skvělým místem pro vaši kancelář, ordinaci či posluchárnu jazykové školy. Můžete se tak stát součástí příběhu ikonické historické budovy a pronajmout si prostory v prvorepublikovém skvostu v moderním hávu, s jedinečným umístěním a výbornou dopravní dostupností.
Autor: CPIPG
Foto: CPIPG
