Sopce Hafnarfjall dalo před čtyřmi miliony lety vzniknout divoce tektonické období, které výrazně zformovalo podobu celého ostrova. Dnes je vulkán rýsující se proti tmavé obloze svým 884 metrů vysokým kuželem studený a vyhaslý. Hluboce pod povrchem ale stále vře, stejně jako celý Island. Připomínají to četné výstupy par a plynů linoucích se z puklin po táhlých svazích lemovaných vyvřelým čedičem a ryolitem. Jednoho dne by teoreticky mohl znovu procitnout k životu ničivý živel, který zatím jen neklidně pospává a vytváří zlověstnou kulisu pro malou stavbu moderního rodinného domu, která v přesně opačném duchu evokuje atmosféru pohody, komfortu a standardu bezpečí. Kontrast by snad ani nemohl být větší.

Zachmuřená tvář Islandu

Architekti ze studia Manta North právě z tohoto efektu vizuálního rozporu zdařile těží. Proti nepravidelně zvrásněné topografii členitého terénu utvářené před miliony lety nepředstavitelně destruktivní silou staví pravidelnost linií objektu, vyrobeného s přesně dávkovaným vstupem energie na každý detail. Vedle milionů let stáří, názorně demonstrovaných geologickou historií místa, staví objekt s předem designovanou pomíjivostí a stálostí programově nastavenou v horizontu dekád. Pod úbočí nepřehlédnutelného masivu, jenž vznikl bez přičinění člověka, kladou uměle vytvořenou strukturu lidskou, v měřítkách čistě minimalistických. Přes tyto zřetelně patrné rozdíly se moderní rodinný dům nestaví do opozice vůči svému okolí, ale pokouší se, a to zjevně úspěšně, o hlubší splynutí s mimořádnou lokalitou divoké stavební parcely.

Která, alespoň v parametrech toho, na co jsme uvyklí, nemůže být méně pohostinná. Černavá silueta vulkánu, monument zkázy, je totiž přirozenou bariérou pohybu vzdušné masy vanoucí od oceánu. A prosolená námořnická poetika zavánějící přirovnáním o tom, že „větry bičují svahy Hafnarfjall“ je tu každodenní poznanou realitou. Při zde běžných poryvech o síle 50, a ne až tak mimořádných 70 m/s, totiž černý písek teče proti svahům zpět nahoru. Je tu opravdu extrémně větrno, vítr je to vytrvalý, vlhký, studený. Prosycený slanou vodou. Korozivní, nahlodávající strukturu všech staveb. K tomu je třeba přičíst ještě typicky subpolární klima, které o sobě umí dát vědět nejen v osmi měsících s -10 °C, ale skokovými výkyvy k -30 °C. Teplotám, při nichž to po čase začíná vzdávat i sebelepší beton. A sníh? Jistě, ten k zimě na Islandu patří též. Tady ale mohou větrem hnané návěje dosahovat metrových výšek a utvářet se během necelých hodin. Což všechny konstrukce, zvlášť během tání, zatěžuje.

Krajina už je adaptovaná, teď se musí přizpůsobit lidé

Zkrátka a dobře, tohle není úplně typická stavební parcela, kde byste chtěli žít. Jenže řešení navržená architekty tu zvládají zásadním způsobem odstínit to, co by se jinak jevilo překážkou. Klimatická specifika lokality usazené mezi oceánem a vulkánem v mnohém násobí i to, co je na už tak dost odchylném ostrově běžné. A tyto vlivy pochopitelně působí i na zdejší přírodu, která je tu unikátním souborem poddruhů, variet a endemitů, které jsou na zdejší podmínky adaptovány a náležitě chráněny.

I vůči nim pak rodinný dům přichází s nebývalým respektem, protože jinak by tu legislativně nebyla žádná stavba možná. Ani z hlediska stavební a uživatelské logiky, protože zima na Islandu umí být pořádně nemilosrdná, neuznává dodatečné kapitulace a nebere na milost zajatce, kteří ji podcenili. Přizpůsobení se momentální situaci a lokálním extrémům je přitom pro nově vnesený objekt charakteristické. Tím, že dokáže obstát v konstantním větru, mrazu i závějích, vlastně vytváří tu nejlepší demonstraci své hodnoty, neživou, a přesto dynamickou reklamu. Název architektonického a designérského studia Manta North je totiž současně i jeho hlavním produktem. Jeho doménou je vysoká adaptabilita, dosahovaná s pomocí technologie patentované skládané konstrukce.

Dům jako produkt dílen

Rodinný dům usazený mezi vulkánem Hafnarfjall a oceánem je totiž plně modulární stavbou. Stavbou, kterou profesionálové pod vedením Reinise Saliņše vyhotoví na základě přání svých klientů a dodají ji jako kompletní dílo na klíč. Studio Manta North se vymyká běžnému srovnání. Investorům nenabízí neohraničenou množinu hypotetických realizací, ale vlastně jen čtyři typová řešení jedné jediné stavby. Nicméně i s tímto silně omezeným sortimentem dokážou oslovit potenciální zájemce. Na základě zúžené nabídky variant totiž mohou lépe rozvíjet flexibilitu a potenciál konkrétních zakázek ve vztahu ke klientům a jejich požadavkům, v adaptaci na podmínky a podnebí v místě realizace. Co víc, celé stavební řízení a zvažování je možné realizovat po síti. Hotový dům si tak přímo na místo určení objednáte stejně, jako si necháváte poslat nákup.

Tento marketingový aspekt pak silně lichotí mladé generaci, nejen té islandské, která chce bydlet rychle, bez zbytečného trápení a protahování. A také o něco levněji. Manta North si může dovolit jít naproti nízkým cenám, protože materiál pro dimenzované konstrukční prvky shání ve velkém a dílensky je zpracovává do hotových modulů. Architekti tím částečně nabourávají představu o tom, že každý dům musí padnout jako dobře ušitý oblek. Přesněji: „Že dům musí svým obyvatelům sedět, rozhodně nepopíráme, ale řekněme, že u nás sériově vyrábíme jen několik konfekčních velikostí. A ty pak upravujeme podle požadavků,“ vysvětluje Emīls Penēzis, manažer odbytu. Přístup Manta North má ještě jednu, na první pohled možná nezjevnou výhodu. Zatímco architekti s širším tvůrčím záběrem svých realizací se musí u každé stavby znovu učit a hledat, jak ji zdokonalit, tady díky úzkému výseku produkce takový moment nehrozí.

Bydlení na počkání

Dokonalost je tu vypilovaná s mikronovou přesností a předem otestovaná všemi myslitelnými způsoby. Jejich základní stavební materiál, CLT panely křížem vrstveného dřeva, nabízí průnik mezi konstrukčně-strukturní odolností, obnovitelností a recyklovatelností, ekologického stavitelství, funkčností. A modulární povaha staveb jim umožňuje sunout žádané principy udržitelnosti až za technologický horizont. Rodinný dům, který má za zády sopku a čelem se staví větru Atlantiku a Severního ledového oceánu, je toho nejlepším dokladem. Jeho nynější majitelé toužili v první řadě po bydlení, na nějž nebudou muset čekat léta. Proto jim idea továrně vyhotoveného obydlí, u nějž by absentoval nekonečný konstrukční proces, přišla tak svůdná.

Podstatu rozdílu asi nejlépe vystihuje osobní vzpomínka současných spokojených majitelů bydlení od Manta North: „Naším nejbližším sousedem je mladý tesař, milý muž, který tu začal budovat dům pro svou rodinu asi dva roky před tím, než jsme se chtěli pod úbočí Hafnarfjall nastěhovat. Přes den pracoval do úmoru ve své dílně u Hafnarskogur, pozdní odpoledne trávil na stavbě nového domu, za tmy se vracel k rodině do Reykjavíku. I když ze sebe vydával víc než maximum a je nepochybně velmi zručný, nešlo mu to zrovna rychle. Tímhle tempem se bude stěhovat do svého za další dva roky. Náš dům dorazil na místo tři týdny po objednání a zabydlet jsme se v něm mohli – po několika hodinách osazení – ještě tentýž večer. Výraz ve tváři našeho souseda, když spatřil náš hotový dům, který tam včera ještě nestál, byl víc než výmluvný.“

Okamžik proti věčnosti

Jak se ale může modulární stavba sžít s tak divokým místem? I v tom spočívá výhoda studia Manta North, jež si může dovolit v rámci definovaného designu hledat nejvyšší stupně kvality. Například přídatné formy vnitřního a externího vnějšího zateplení krytého za fasádou z chemicky neošetřeného (ale termálně opracovaného) modřínového dřeva, kterému leptavě slaný vzduch nevadí. V zesílené konstrukci rámů, které propojenou dvojici zakázkových modulů definují v prostoru a fixují profil rovné střechy. Zatravněné, respektive porostlé mechem a lišejníky. I ty nánosem zeminy izolují interiér od nevlídného podnebí a jsou schopné snášet sníh zvící malé laviny.

Ochrana přírody? Je tu na prvním místě, propojené moduly Manta North o rozměrech 48 a 25 metrů čtverečních s propojovacím krčkem průchozí pasáže 6 metrů jsou usazeny na bytelném dřevěném podkladu, díky němuž se objekt vznáší nad terénem a nezasahuje do něj. Současně se tím vytváří prostor pro vnější rozšíření paluby pochozí terasy, s dvorem částečně krytým závětřím stavby. Uvnitř se nachází, v příslušně vyladěném režimu minimalismu, velký obývací pokoj, ložnice, kuchyně, jídelna a koupelna. Kamna na vyhřívání, podlahové vytápění jako doplňkové řešení zvyšující komfort obyvatelnosti i v těch nejtužších zimách. Stavební řešení je přitom uzpůsobeno tak, že lokální extrémy počasí vevnitř nepocítíte, byť se jimi zpoza celostěnných oken můžete kochat a opájet se severskou divočinou.
Modulární Manta North v této modifikaci nabývá podoby rodinného domu, zakotvila tu mezi vulkánem a oceánem a nepředstírá, že bude stát na věčnost. Takové privilegium ponechává sopce Hafnarfjall a zdejší krajině. Sama zůstává pohotovým a dostupným moderním bydlením pro následující desetiletí, aby – až jednou doslouží svému účelu – zase zmizela a byla kompletně recyklována, třeba do podoby dalšího nového domu.

Autor: Radomír Dohnal

Foto: Leszek Nowakowski