Umění a jeho vývoj se nikdy nedá předpovědět na sto procent, přece jen je to obor abstraktní a do velké míry založený na subjektivním vnímání. Záleží v něm také na mnoha různých faktorech, které nelze mít zcela pod kontrolou – chování umělce, počtu děl, které za život vytvoří, intenzitě vystavování, účasti na mezinárodních akcích či budování mediálního obrazu a tak podobně. Nemusí to však platit však zcela vždy.
Třeba takový František Kupka za svého života příliš nevystavoval, ani se jinak nepodílel na společenském životě a tvořil spíše stranou výtvarného provozu. Navzdory tomu patří dnes mezi nejvýznamnější postavy českého umění první poloviny 20. století a patří mu také titul nejdražšího českého autora. Z letošního března pochází aukční rekord ve výši 230 milionů korun, za které se v aukčním domě Sotheby´s vydražilo Kupkovo plátno z 20. let nazvané Tryskání II. Podle J&T Banky, která je také autorem uměleckého žebříčku Art Index, ze zkušenosti tuzemských galerií vyplývá, že k nejvýraznějšímu zhodnocení uměleckých děl dochází zpravidla v řádu jedné či více generací. Prozřetelně se situací nakládala banka, která poskytla úvěr na dům malíři Václavu Špálovi. Namísto splátek jí pak umělec věnoval obrazy ve stejné hodnotě. Banka si tak budovala sbírku jako budoucí investici a zároveň pomohla umělci s budováním postavení na trhu.
Také další díla moderních českých umělců, která mají dnes hodnotu i několika milionů korun, se za jejich života pohybovala v podobných cenových relacích, jako jsou díla současných umělců ve vztahu k aktuálnímu průměrnému platu. „Základem pro každou sbírku je jasná představa, co od nákupu uměleckých děl očekávám, a samozřejmě, i co se mi osobně líbí. Rozdílně bude vybírat investor, který od své sbírky čeká co nejvyšší zhodnocení v určitém časovém horizontu, a sběratel, který se svou sbírkou žije a denně se na ni dívá. Tyto dva přístupy se přitom vzájemně nevylučují. Stejně důležité je dát prostor osobnímu vkusu, preferencím různých období, stylů, ale i jednotlivým uměleckým médiím,“ vysvětluje Valérie Dvořáková, art specialistka J&T Banky.
Díla by měla hlavně těšit
O něco radikálnější je majitel aukční síně Art House Hejtmánek Tomáš Hejtmánek, který radí: „Nakupujte více srdcem než rozumem. Jen tak mohou vzniknout opravdu cenné sbírky s nějakým přesahem. Pokud jde o umění z pohledu investice, samozřejmě se pozornost upírá hlavně ke známým jménům, kde je riziko, že se spálíte, téměř nulové. Ale je to stejné jako s jinými komoditami: stoprocentní jistotu zkrátka nebudete mít nikdy. I zde se totiž objevují různé trendy, které se mohou měnit.“ Ten většinový říká, že investicí do etablovaných a známých umělců určitě nic nezkazíte.
Potvrzují jej i odborníci z galerie DSC, kteří své výstavní portfolio během pandemie významně přehodnotili a nasměrovali více na západ. „Nechali jsme si několik nejlepších Čechů a přidali prestižní zahraniční jména, vše ve spolupráci se slavnými domovskými galeriemi. Strategii zařadit do sbírek i Berlín a Londýn je něco, co čeští sběratelé ocenili. Již teď se na obrazy Martina Edera dělá pořadník, berlínský talent Norbert Stefan u nás výstavu vyprodal v den své vernisáže a březnová prezentace ruské superstar Pavla Peppersteina byla velmi úspěšná i navzdory tomu, že se uskutečnila v zavřené galerii,“ říká Olga Trčková, zakladatelka DSC Gallery. Do DSC podle ní pro umění chodí poměrně různorodá klientela – od studenta medicíny, který si přes prázdniny vydělal na brigádě a přijde si za 18 000 korun koupit dostupnější dílo na papíře od Jiřího Georga Dokoupila, až po sběratele, kteří si přejí dosavadní sbírku doplnit o nejnovější obraz od zavedených hvězd – Adama Štecha nebo Lubomíra Typlta.
Nárůst prodejů
Pro konkrétní jména chodí klienti také do žižkovské galerie Hunt Kastner. „Většina sběratelů, kteří u nás nakupují umění, hledá práci konkrétních umělců, o kterých už slyšeli, anebo vědí, že máme vynikající výsledky při jejich výběru. Mezi vyhledávaná jména patří naše stálice, jako Eva Koťátková, Klára Hosnedlová, Anna Hulačová nebo Jiří Thýn,“ říká Kacha Kastner, jedna ze zakladatelek galerie.
Risk v podobě začínajícího autora a možnost většího exponenciálního potenciálu si chválí kurátor galerie Kvalitář Jan Dotřel a doporučuje investovat vyváženě do obou druhů, které nabízí různá zhodnocení. „Co se týká mladších autorů, v době pandemie bych vyzvedl dvě jména z oblasti umění – v rámci kombinované techniky na plátně Antonii Stanovou, z oblasti designu Annu Jožovou. Jako příklad zavedených jmen, která v období pandemie zaznamenala nárůst prodejů děl, bych chtěl vyzdvihnout Jiřího Matějů a Jana Poupěte,“ shrnuje své zkušenosti z minulého roku. Zvýšený zájem o uměleckořemeslné předměty dekorativního a užitného charakteru, jakým je třeba nábytek, zaznamenali v aukční síni Art House Hejtmánek. „Lidé v dnešní době tráví více času doma či na chalupách, zkrášlují a dovybavují své městské i venkovské příbytky hezkými věcmi,“ vyvozuje majitel stejnojmenné aukční síně Tomáš Hejtmánek.
Noví zájemci
„Z mého pohledu se trhu s uměním v době koronaviru zatím daří paradoxně lépe. Je to nejspíš i díky novým kanálům prodeje, jímž jsou online aukce,“ chválí si Tomáš Hejtmánek. A jeho slova potvrzují i další galeristé. V galerii Kvalitář zaznamenali enormní nárůst mezi malými sběrateli zaměřenými zejména na mladší umění. „Proměna klientského spektra v období pandemie byla poměrně markantní. Hlavně prvosběratelé se zaměřili na vizuální umění spíše mladších autorů a designových kolekcí. Intenzita budování uměleckých sbírek u velkých sběratelů se v době pandemie příliš neproměnila,“ komentuje vývoj kurátor galerie Kvalitář Jan Dotřel. Opět se potvrdilo, že ruku v ruce s obdobím ekonomické nejistoty kráčí zájem o alternativní investice, do kterých mimo jiné spadá i umění.
„Jakožto aktivum, které není vázáno na pohyby globálního trhu, přitahuje umění zvýšený zájem. Někteří z našich stálých klientů začali více investovat, jiní se zase s ohledem na jejich podnikatelské zaměření či kvůli nemožnosti cestovat odmlčeli. Velmi optimisticky potom zapůsobila vlna zájmu od střední generace, nových milovníků umění, kteří začali nakupovat s nadšením pro umění jako takové, ale i pro aspekt jeho zhodnocení,“ popisuje majitelka umělecké galerie Karpuchina Alexandra Karpuchina.
Přechod do virtuálního prostoru
Zato v galerii Hunt Kastner tento trend pozorují už posledních patnáct let. „Počet našich nových sběratelů z České republiky celkově roste. Během pandemie jsme zaznamenali růst zájmu doma i v zahraničí, který lze přičíst hlavně tomu, že lidé mají více času na prosazování svých zájmů,“ soudí Kacha Kastner. „Z mé zkušenosti se projevily více ti klienti, kteří mají opravdu o umění zájem a kupují ho za každé situace. Pro nás to proto bylo spíš objevení nových klientů z různých koutů světa. Ti, co se dříve bránili nákupu umění, aniž by ho předem viděli na vlastní oči, si pozvolna začali zvykat a adaptovat se na situaci,“ říká a vyzdvihuje význam přechodu do online prostředí majitelka online galerie současného umění Artistellar.com Adéla Šmejkalová. „Pandemie nás naučila být kreativnější a vymýšlet nové způsoby, jak diváky a klienty zaujmout i na dálku nebo online,“ dodává.
Do virtuálního prostoru přechází koneckonců znatelná část uměleckého trhu včetně DSC gallery, která v září otevírá první virtuální galerii v Česku. První dílo v metasvětě bude Lenin letící do Kosmu od Jiřího Černického. „Všichni jsou vítáni, aby si vytvořili svého avatara a navštívili galerii nejen fyzicky, ale i ve virtuální realitě,“ zve k návštěvě Olga Trčková.
Umění jako investice
Za nárůst ceny se vám galerie sice přímo nezaručí, platí však, že kvalitní obchodník umí budoucí nárůst předpokládat a na požádání vám jej doloží dosavadními aktivitami. Většina z nich také nabízí službu auditu a osobního poradenství, při kterém vám doporučí, se kterými díly je nejlepší sbírku začít, která naopak ve správný čas prodat a se kterými se ještě ve sbírce potěšit. Kromě zmíněných můžete zavítat také do Galerie Kodl, Nevan Contempo nebo Drdova Gallery. V oboru se dá samozřejmě také samostatně vzdělávat, což je služba, se kterou cíleně přišel projekt Eduart Experience.
„Naše programy rozvíjejí individuální umělecký vkus a pěstují sběratelskou vášeň. Formou netradičních zážitků ukazují, jak funguje trh s uměním, zprostředkovávají mezinárodní kontext i přinášejí zajímavé příběhy lidí, kteří se v tomto oboru pohybují,“ přibližuje za Eduart Experience Barbora Půlpánová, která platformu založila po zkušenostech v aukční síni Christie’s v New Yorku, Londýně a Hongkongu a podílela se na řízení klubu pro začínající sběratele. Díky jejímu programu si tak umění pořídí i člověk, který se na trhu tolik neorientuje a společně s odbornicí dojde ke spokojenosti. Vše začíná u diskuze o očekávání a finančních možnostech investice, pokračuje představením vybraných umělců a vrcholí setkáním s galeristou, galeristkou nebo umělcem samotným a končí nákupem díla podle představ. Dobré zkušenosti s akademií Art Lovers mají i v DSC Gallery, kde jí budou pro velký zájem znovu zavádět. Letošní ročník se zaměří na koncepci sbírek, investice nebo na nástrahy při nákupu NFT uměleckých děl.
