Kdo by nemiloval ticho. Tu chvíli, kdy roztěkané myšlenky usednou a tělo přestane mít nutkavou touhu být jinde než jen tady a teď. Dlouhé kilometry v nohách a v hlavě lehko. Srdce člověku bije jako o závod a oči se kochají patagonskou pampou. Je paradoxem, že tato pro lidské osídlení nehostinná krajina si zaslouží veškeré básnické přívlastky jako dechberoucí, magická či zázračná. Chilský básník, …