Donald Trump po lednovém návratu do Bílého domu téměř okamžitě podepsal řadu dekretů a nařízení, která mají zásadní ekonomický dopad – nebo alespoň oznámil, že má v úmyslu je podepsat. Tím zatím posledním, ale dosud nejvýraznějším, bylo na začátku března uvalení cel na zboží z Kanady a Mexika a zvýšení dovozních přirážek na dovoz z Číny. Analytici označují tento krok jako začátek obchodní války. Investoři jsou dál v napětí, akcie technologických firem či automobilek oslabují, inflace podle odhadů poroste, a co hůř, dopad Trumpových kroků pocítí nejen Spojené státy, ale většina západního světa včetně Česka.
V první fázi po nástupu nového amerického prezidenta Donalda Trumpa do funkce si finanční trhy spojily cla s inflací a vyššími úrokovými sazbami, míní hlavní ekonom Creditas Petr Dufek. „Nyní, když už se skutečně cla zvyšují a fakticky začíná obchodní válka, se trhy obávají o ekonomický růst USA. Aktuální reakce je proto negativní. Výrazně poklesly výnosy státních dluhopisů, ztrácely akcie a oslabil dolar,“ říká Dufek.
Na dovoz z Kanady a Mexika uvalil Trump cla 25 procent, dohromady ve dvou krocích o dalších dvacet procent zvýšil cla na zboží dovážené z Číny. Ta odpověděla zavedením odvetných cel mezi 10 až 15 procenty. Navíc Peking omezil vývoz některých kritických surovin pro high-tech výrobu do USA. Obě největší ekonomiky světa tak zřejmě míří k další obchodní válce, jako byla ta v roce 2018 v době prvního Trumpova mandátu.
Kanada v reakci na kroky Washingtonu zavedla na produkty z USA cla 25 procent – podle premiéra Justina Trudeaua se to bude týkat zboží z USA v hodnotě 155 miliard kanadských dolarů, tedy skoro 2,6 bilionu korun. Aktuální výše dovozních přirážek je podle analytiků nejvyšší za posledních sto let.
Americké akcie bezprostředně po uvalení cel ze strany Spojených států (4. března, pozn. aut.) oslabily. Podle agentury AP index S&P 500 přišel o veškeré zisky, které si připsal po zvolení Trumpa prezidentem. Na devizovém trhu americký dolar po zavedení cel oslabil na nejnižší úroveň za poslední tři měsíce. Důvodem jsou obavy ze zpomalování hospodářského růstu v USA. Ty posiluje i únorový propad důvěry amerických spotřebitelů v ekonomiku.
Obchodní válka se přenese i do dalších zemí
Cla chápe Dufek v americkém případě jako pobídku – v první řadě směrovanou vůči dotčeným zemím, aby v některých oblastech Spojeným státům ustoupily. V druhé řadě jsou impulsem pro dotčené zahraniční firmy, aby začaly vyrábět přímo v USA, a clům se tak vyhnuly. „Je to vlastně primární součást snahy podpořit americkou ekonomiku, avšak je otázkou, zda nakonec nepřinese více škod než užitku,“ podotýká ekonom.
Obchodní válka se ale nebude týkat jen výše zmíněných zemí. „S posledními kroky Donalda Trumpa také roste pravděpodobnost ostrého postupu vůči Evropě,“ odhaduje hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. Ve hře jsou podle něj na prvním místě cla na evropský automobilový průmysl ve výši okolo 25 procent, a to podle dostupných informací na finální produkci i meziprodukci směřující z Evropy do USA.
Exportní ekonomiky jako ta česká v ohrožení
Patria Finance spočítala, že nejvíce zranitelnou ekonomikou v Evropě je Slovensko, které by mohlo přijít o půl procentního bodu HDP. Přímé dopady na českou ekonomiku – pokles o 0,15 procentního bodu – odhaduje jako o poznání nižší.
„Česko má při porovnání se Slovenskem sice podobně významný podíl automobilového průmyslu na HDP, orientace na americký trh je však výrazně nižší. Finální produkce vyráběná v Česku na americký trh prakticky nesměřuje. Škoda Auto se primárně orientuje na Evropu (sekundárně Asii), stejně jako kolínská Toyota a nošovický Hyundai,“ podotýká Bureš.
Evropské automobilky ovšem nemusí být jedinou obětí Trumpova útoku. Seznam odvětví může být podle Bureše ve finále o poznání širší. „A navíc, obchodní nejistota sama o sobě může výrazně tlumit investiční aktivitu v nejvíce exportně orientovaných ekonomikách. A na této frontě Česko patří jednoznačně k nejvíce ohroženým,“ míní.
Evropská unie v napětí
Na kroky staronového šéfa Bílého domu se EU připravuje. Administrativa prezidenta Trumpa zatím neuvedla, kdy cla zavede. Poradenská firma S&P Global v té souvislosti uvedla, že až se tak stane, omezí to zřejmě hospodářský růst celé střední Evropy, a tím se i zhorší její současné rozpočtové problémy.
Evropská komise na začátku března uvedla, že krok USA zavést cla na dovoz z Kanady a Mexika hluboce lituje. „Tento krok riskuje narušení globálního obchodu, poškození klíčových ekonomických partnerů a vytvoření zbytečné nejistoty v době, kdy je mezinárodní spolupráce důležitější než kdy jindy,“ uvedla komise v prohlášení.
„Evropská unie je zatím v napětí, protože i když stojí zatím tak trochu stranou první várky cel, má vůči ní americký prezident velké výhrady,“ míní hlavní ekonom Creditas Petr Dufek. Cla by navíc přišla v okamžiku, kdy Unie prochází deindustrializací, kterou si podle ekonoma „sama naordinovala bezbřehou byrokracií, bujícími regulacemi a drahými energiemi“.
Zpět k myšlence společného trhu
Ostatně i český premiér Petr Fiala z ODS na konci února v mimořádném projevu prohlásil, že je potřeba, aby Evropa začala deregulovat a mimo jiné i podrobila revizi celý koncept Green Dealu a dekarbonizace. „EU by měla konečně vzít v úvahu novou geopolitickou a ekonomickou realitu. Skloubit dekarbonizaci a prosperitu se jí zatím nepodařilo – a najednou je tu i třetí cíl – dlouhodobě opomíjená bezpečnost,“ říká Dufek.
Země Unie se musí podle něj rozhodnout, co má přednost, a v tomto směru zaúkolovat byrokratické centrum v Bruselu. „Představa, že se tam či jinde slíbí půjčky a dotace a vše se tak vyřeší, fungovat nejspíš nebude. EU by se měla vrátit k původní myšlence společného trhu, kterou nikdy ani nedotáhla do konce, a ostatní ponechat stranou,“ míní.
Rekordní ztráta v historii burzy
Do vývoje zejména technologické burzy Nasdaq na konci ledna tvrdě zasáhlo kromě Trumpových nařízení i spuštění nového modelu umělé inteligence AI od čínské společnosti DeepSeek. Je totiž údajně mnohem levnější než americké projekty v čele s ChatGPT od společnosti OpenAI. Index Nasdaq Composite ztratil v den uvedení DeepSeeku na trh 27. ledna přes tři procenta. Důvodem byl zejména propad akcií výrobce čipů Nvidia o 17 procent. Tržní hodnota společnosti se tak dramaticky smrskla o téměř 600 miliard dolarů, asi 14 bilionů korun. To představuje nejprudší jednodenní pokles v historii amerického akciového trhu, napsal server CNBC.
Lednová inflace v USA překvapivě vzrostla
Meziroční inflace v lednu dosáhla ve Spojených státech tří procent a oproti očekáváním analytiků stoupla. Zdražily zejména potraviny, pohonné hmoty a nájmy. To zřejmě ochladí snahu Federálního rezervního systému (Fed) dál snižovat úrokové sazby, inflace totiž stále překračuje dvouprocentní cíl Fedu. Agentura AP v té souvislosti v polovině února uvedla, že Donald Trump se v předvolební kampani zavázal snížit ceny, ačkoli většina ekonomů se obává, že jeho četná navrhovaná a následně zavedená cla by mohla naopak životní náklady zvýšit. Člen české Národní ekonomické rady vlády Libor Dušek na počátku března na síti X napsal, že Trumpova cla „pochopitelně dopadnou na peněženky všech amerických občanů skrze vyšší ceny, v průměru tak Američané ztratí 1,7 procenta svých příjmů“.
