Někteří developeři se už pouštějí do budování vlastních energetických sítí, díky nimž budoucím obyvatelům svých projektů slibují levnější elektřinu. Možnosti takových sítí mohou rozšířit inteligentní bateriová uložiště, která umí s elektřinou sama obchodovat.

Dřív se tady po chodbách procházeli důstojníci sovětské armády. Teď v opravené polyfunkční budově na kraji Jeseníku sídlí společnost Fenix Group. Kanceláře ještě doplňuje několik podkrovních bytů a restaurace v přízemí. Od loňského roku se tady odehrává zajímavý energetický experiment, který by mohl inspirovat nejen provozovatele kanceláří, ale také developery stavící velké rezidenční projekty nebo logistické a průmyslové areály. Ukazuje, že díky promyšlenému hospodaření s elektřinou mohou jednotliví odběratelé výrazně v platbách za energii ušetřit.

Jádro energetického systému jesenické budovy tvoří střešní fotovoltaická elektrárna a kontejnerové bateriové uložiště MES, které vyrábí společnost AERS ze skupiny Fenix Group. Baterie má kapacitu necelých 600 kilowatthodin. Dokáže díky automatickému algoritmu nejen přes den ukládat přebytečnou elektřinu ze solární elektrárny a následně ji posílat zpět do bytů a kanceláří, ale především obchoduje s elektřinou na spotovém trhu. Jinými slovy dobíjí baterii elektřinou ze sítě v době, kdy je levná, typicky v noci nebo v létě dopoledne a po poledni. Naopak v hodinách odběrových špiček, kdy cena elektřiny stoupá, především ráno a večer, elektřinu z baterie dodává do sítě. Díky kombinaci vlastní výroby a ziskům z obchodováním na spotovém trhu s pomocí inteligentní baterie se investice do takového systému vrátí přibližně za šest let.

Obchodní algoritmus

Rozdíly mezi minimální a maximální cenou elektřiny v jednotlivých hodinách během jednoho dne se letos v říjnu pohybovaly i přes 100 eur za megawatthodinu. Algoritmus v bateriích AERS, který vytvořili experti z ČVUT, si údaje o cenách na příští den stáhne od Operátora trhu s energiemi a podle očekávané výroby solární elektrárny a spotřeby objektu rozhodne, kdy bude elektřinu ze sítě kupovat a kdy ji naopak bude prodávat. „S obchodování na spotovém trhu s pomocí chytrého algoritmu napojeného na naši baterii HES jsme začali experimentovat u rodinného domu v jihomoravských Omicích. Ukázalo se, že návratnost investice je necelých sedm let. Proto jsme se rozhodli stejný systém nasadit také v našem jesenickém výrobním závodě,“ říká Cyril Svozil jr., ředitel společnosti AERS a nově také celé skupiny Fenix Group.

Vedle jedné z jesenických výrobních hal pokryté solárními panely se krčí dva velké kontejnery SAS, které dohromady mají kapacitu 2,4 megawatthodiny. Úspory získané spotřebou vlastní elektřiny společně se ziskem z nákupu a prodeje elektřiny z uložiště na denním trhu zajišťují návratnost investice za přibližně šest a půl roku. Navíc baterie chrání vnitřní síť před takzvanými mikrovýpadky, které mohou odstavit z provozu moderní robotická pracoviště a způsobit firmě značné škody. „Mikrovýpadky jsme snížili o 75 procent,“ dodává Svozil. Baterie také umí poskytnout závodu elektřinu až na pět hodin v případě přerušení dodávek z distribuční sítě. To je dost času třeba na bezpečné odstavení výrobních linek.

Jedna velká je lepší než hodně malých

Kombinace obnovitelných zdrojů se středními a velkými bateriovými uložišti by se v budoucnu mohla stát základem takzvané komunitní energetiky. V ní si vyrobenou elektřinu sdílejí účastníci energetického společenství. Cílem je, aby snížili náklady na spotřebovanou energii. Tuto úsporu může ještě zvýšit obchodování na spotovém trhu. „Optimální je postavit do lokality jeden velký bateriový kontejner místo jednotlivých domácích uložišť, která nemohou vyjít nákladově a návratností tak dobře,“ vysvětluje Svozil. Pro rezidenční projekty, kancelářské budovy, obchodní centra či čerpací stanice, na nichž budou dobíjecí stanice pro elektromobily, se hodí střední baterie MES, jejíž kapacita se dá přizpůsobit podle potřeb komunity od 100 do 600 kilowatthodin.

Komunitní energetiku už lze od letoška provozovat v bytových domech. Vznik větších energetických společenství umožní až novela energetického zákona, kterou nyní projednávají poslanci. „Náš systém je ale už teď použitelný pro developerské projekty, a to jak pro bytové domy, tak i pro soubor rodinných domů. Developer musí vybudovat lokální distribuční soustavu. Do ní pak zapojí místní fotovoltaické elektrárny a uložiště jako třeba MES,“ uvádí Svozil.

Čím větší instalovaná kapacita solárních elektráren, tím lépe, protože otevírá větší možnosti pro obchodování na spotovém trhu. „Je to i výzva pro architekty, jak solární panely umístit nejen na střechy, ale také na stěny. S panely na fasádě výrobní haly v Jeseníku máme zkušenosti. Fungují dobře i v zimě, kdy je nižší úhel osvitu, navíc neztrácejí výkon kvůli námraze,“ říká Svozil.

Stabilizátor sítě

Velikost bateriového uložiště instalovaného do lokální soustavy se určuje podle odběru jednotlivých domácností či komerčních provozoven a kanceláří. U bytových domů dokáže bateriové uložiště také vytvořit podmínky pro dobíjení elektromobilů v garážích. Vyřeší třeba situace, kdy by se najednou začalo nabíjet více aut a mohla by přetížit okolní distribuční síť. Zvládne běžné dobíjení výkonem 25 kilowattů, což je standardní výkon domácích nabíječek, tzv. wall-boxů.

Výhodou zapojení inteligentního bateriového uložiště do lokální sítě není jen snížení cen elektřiny pro konečné odběratele nebo zajištění jistoty dodávek v případě výpadků. Do budoucna budou na trhu s elektřinou hrát stále větší roli i takzvaní poskytovatelé flexibility. Ti provozovatelům přenosové a distribučních soustav budou moci prodávat kapacity pro stabilizaci sítě. Zatím tuto roli plní velké a střední elektrárny. Část jejich role ale budou moci převzít právě lokální sítě, které budou umět elektřinu v době přebytků akumulovat a v době nedostatku ji zase posílat zpět. A to i v řádu sekund. Návratnost investice do inteligentního bateriového uložiště se pak ještě zkrátí.

Text: Jan Stuchlík