S pokračující klimatickou změnou Česku hrozí, že bude ubývat zdrojů pro výrobu pitné vody. Už nyní v letních epizodách sucha je třeba zajistit v některých místech alternativní zásobování. Proto bude důraz na šetření pitnou vodou v příštích letech růst. Do popředí se tak dostane i recyklace odpadní šedé vody a její opětovné použití pro splachování nebo praní.
Recyklační pionýři
První novostavbu, jejíž obyvatelé mohou šetřit pitnou vodu díky využívání systému membránové recyklace šedé vody z koupelen, postavila v Praze Skanska. V projektu Botanica K se 163 byty v posledních čtyřech letech od instalace takto ušetřili necelou čtvrtinu pitné vody, tedy celkem více než deset milionů litrů. Odpadní voda z koupelen teče do suterénních nádrží, kde se zbaví pevných nečistot a bakterií. Vyčištěná voda, jejíž parametry se blíží té pitné, pak míří paralelními rozvody k WC v jednotlivých bytech.
Skanska tímto projektem v podstatě začala prošlapávat cestu ostatním, aby mohli systémy pro čištění a opětovné použití šedé vody do bytových domů instalovat. „Sbírali jsme data, na projekt Botanica jsme vodili zástupce ministerstva životního prostředí a Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Všem včetně hygieniků jsme vysvětlovali, jak systém funguje,“ říká Petr Dušta, senior projektový manažer rezidenčního developera Skanska, který se soustředí na výstavbu udržitelného a hospodárného bydlení.
Bariéry padají
Původní nechuť státních úřadů povolovat instalaci recyklačních systémů v bytových domech postupně opadla. V roce 2021 vznikla technická norma, která stanovuje kvalitu upravené vody. Další zjednodušení platí od února 2022, kdy šedou vodu z koupelen pro opětovné použití ve WC, na praní či zalévání definoval zákon o ochraně veřejného zdraví.
Konkrétní kvalitativní parametry vyčištěné vody, aby ji bylo možné dál v budovách používat, má vyhláškou upravit ministerstvo zdravotnictví. To čeká nyní na výsledky výzkumu SZÚ pro vytvoření pravidel pro hygienické požadavky na recyklaci vody v budovách. K dispozici by měly být v prvním čtvrtletí roku 2023. Pak ministerstvo vyhlášku připraví. Sledovat bude hodnoty vybraných mikrobiologických ukazatelů a vlastností, jako je barva, zákal a pach. Nutné bude také striktní oddělení rozvodů pitné a upravené šedé vody, což už je ale na trhu standard. Do budoucna bude třeba také sjednotit postup a požadavky jednotlivých krajských hygienických stanic, které instalace recyklačních systémů v budovách povolují.
Otázka návratnosti
Využívání šedé vody se postupně rozšiřuje. „Vodu ze sprch a umyvadel už používáme v komerčních projektech a budeme v tom pokračovat. V případně rezidenčních projektů zatím zůstáváme v rovině úvah,“ říká Jaromír Krb, ředitel pro komerční development ze společnosti Crestyl. Jedním z důvodů, proč developer u bytových domů zatím váhá, je poměrně dlouhá návratnost vstupní investice. Podobně hovoří také JRD Development, který si u svých projektů zakládá na instalaci technologií šetrných k životnímu prostředí. „Systém šedé vody má velmi dlouhou finanční návratnost a jeho provoz vyžaduje pravidelnou údržbu, kterou musí hradit společenství vlastníků,“ uvádí Petr Valeš, manažer kvality a rozvoje JRD.
Ze zkušeností Skansky a kalkulací, které ve studii pro ministerstvo životního prostředí připravila Asociace pro vodu ČR, vychází doba návratnosti mezi deseti a patnácti lety u bytového domu se sto a více byty. „To se nijak zvlášť nevymyká z návratností jiných alternativních technologií, jako jsou třeba solární panely nebo tepelná čerpadla. Hlavní smysl je ale samotná úspora pitné vody než peněz,“ dodává Dušta ze Skansky. V projektu Botanica K stojí roční servis a provoz recyklačního systému 110 tisíc korun, na jeden byt jde o náklady v řádů stovek korun za rok. Prvotní investice se pohybovala kolem dvou milionů korun.
Dotace a praní
Zrychlit návratnost investice do recyklace šedé vody pomáhá stát dotacemi z programu Nová zelená úsporám. Mohou ji získat majitelé rodinných domů, stavebníci bytových domů či společenství vlastníků. Letos Státní fond životního prostředí, který dotační program spravuje, přijal necelé dva tisíce žádostí o dotaci na využití dešťové a šedé vody v celkové hodnotě 97 milionů korun. Přímo v budovách využije dešťovou a šedou vodu necelých čtyřicet procent projektů. Převážně jde o rodinné domy.
Na dotace z evropských fondů si sáhnou také veřejné instituce. Liberecký kraj při rekonstrukci Obchodní akademie v České Lípě instaloval za necelých deset milionů korun systém recyklace a rozvodu dešťové a šedé vody. Sedmimilionová dotace zkrátila dobu návratnosti na patnáct let. Úspora pitné vody se postupně vyšplhala k padesáti procentům. „Další projekty připravujeme. Nejdále je projekt na Střední průmyslové škole Česká Lípa,“ tvrdí Filip Trdla, mluvčí krajského úřadu Libereckého kraje.
Výrazně ovšem může návratnost zkrátit větší použití vyčištěné vody. Kromě splachování se v ní dá také prát prádlo. U bytového domu se stovkou bytů se pak mohou vložené prostředky vrátit za šest až deset let i bez dotací. Tam směřuje i Skanska. U rozestavěného projektu Modřanský cukrovar povedou rozvody recyklované vody také k pračkám. Pokud se na ně napojí všichni budoucí obyvatelé, mohli by uspořit až polovinu pitné vody ve srovnání s podobnými domy bez recyklace.
Čistě hypoteticky, pokud by se stejně zachovaly všechny české domácnosti, ušetřily by ročně tolik vody, kolik by stačilo na napuštění 45 tisíc olympijských bazénů nebo devatenácti Rožmberků.
