Do deseti let nebude v Praze až tak velký problém povolování staveb, ale najít dostatek stavebních kapacit pro novou výstavbu.
Byty v Praze jsou nedostupné. Nejen v Praze, ale v celé České republice, Evropě a také Lagosu, Kinshase, Manile či Ho Či Minově Městě. Bydlení se stalo globálním problémem. Za bezprecedentní (mimochodem desetiletí trvající) zdražování bytů již byli odsouzeni nenasytní developeři, nekompetentní politici, prokrastinující úředníci, zhulení aktivisté, Angela Merkelová a Vladimír Putin. Pravá příčina nedostupnosti mi však byla odhalena až díky zúžení tří jízdních pruhů na pražské magistrále do jednoho. Získal jsem totiž hodinu denně navíc na přemýšlení o společnosti, ve které žiji a kterou jako každý z nás spoluvytvářím.
Jsem už tak starý, že si pamatuji doby, kdy byl pro stavbu bytového domu klíčový stavbyvedoucí, mistr a parta zkušených řemeslníků. Dnes jsou tyto archaické pozice postupně vytlačovány ESG manažery, specialisty na udržitelnost, právními vykladači stavebních předpisů. Na jednu zednickou lžíci připadají tři excelové tabulky.
Kde nastala chyba?
Naše školství rezignovalo na výchovu nových řemeslníků a produkuje dlouhodobý nadbytek vysokoškoláků všemožných specializací. V rámci strategie přežití tak naše a následné generace vytváří v rámci behaviorální adaptace nové agendy, nová pravidla, normy, zákony, dokonce nová pohlaví. Do deseti let nebude v Praze problém s povolováním stavby, ale se stavebními kapacitami pro novou výstavbu. Uvěřili jsme, že chlapa či ženu se zednickou lžící nahradí robot, ale zatím nejsme schopni v rámci veřejné správy zdigitalizovat blbé PDF.
Mladí lidé, kteří se před třiceti lety vraceli do svých rodných obcí, míří dnes do velkých měst ve vidině blízkosti pracovních příležitostí, kaváren a fitness center. Tam ale naráží na nedostatek nových bytů. Jdou na okraj nebo za hranice města. Pak už stačí ony zúžené pruhy na hlavní dopravní tepně (takový skrytý humor náměstků pro dopravu) a hlavním kritériem pro výběr zaměstnavatele se stává podíl home office. S rozmáhající se prací z domova klesá sociální interakce, naopak roste poptávka po digitálních dematerializovaných pozicích.
Rozbít touhu po průměrnosti
Donald Trump samozřejmě vyřeší tyto problémy do čtyřiadvaceti hodin. Co ale my chudáci v Praze? Nám nezbývá než se věnovat své práci a každý den hledat příležitost, jak rozbít inkluzivní touhu po průměrnosti. Ve Finepu hledáme nové cesty k dostupnosti bydlení, jakými jsou kupříkladu družstva či nájemní byty. Vymýšlíme nové kancelářské projekty, aby se staly konkurencí home office a přilákaly zaměstnance zpět do zdravého prostředí běžného lidského kontaktu.
Občas, když čtu zprávy z realitního trhu, propadám skepsi. Pak si ale vzpomenu, že moje generace před dvaceti třiceti lety začínala na stejné startovní čáře jako dnešní mladí. Nové bydlení se zdálo nedostupným luxusem. Od té doby se v Praze ale nezdražily jen nové byty, vzrostla také hodnota statisíců starých bytů, které v rámci rodin mohou pomoci najít nové cesty k bydlení mladých.
Kdo bude čekat na lepší časy, možná zjistí, že už se nikdy nevrátí.
Podílel se na vzniku eBanky, ze které odešel v roce 2001 z pozice generálního ředitele, poté pracoval ve vysokých manažerských pozicích v bankovním a poradenském sektoru. Od roku 2007 působí na pozici generálního ředitele developerské společnosti FINEP HOLDING.
Tomáš Pardubický