České zemědělství bylo po několika dekádách jednotné zemědělské výroby v žalostném stavu a i přes zlepšení v posledních letech stále zaostává za západními modely živočišné i rostlinné výroby. I proto je potenciál růstu v tomto sektoru stále velký. Investoři by se neměli zaměřovat čistě na zemědělskou půdu, ale spíše na farmy, kde je značný výnosový potenciál. Zejména jsou to farmy s celým výrobním cyklem – od pěstování obilí přes výkrm dobytka a produkci mléka a dalších produktů až po bioplynovou stanici. Podle Kateřiny Zychové, spoluzakladatelky Verdi fondu farem, který vznikl v minulém roce, je trend v českém zemědělství růstový a chytit se jej by se mělo vyplatit podobně jako na akciovém trhu.
Zemědělství jako nový Google
Srovnání se silně růstovými akciemi je namístě, protože analytici z Bank of America nedávno představili skupinu akcií označovanou FAANG 2.0, které podle nich napříště potáhnou vzhůru akciový trh. Od doby, kdy zkratka FAANG vešla ve všeobecnou tržní známost, doznala řady změn, rozšíření a dalších úprav. Z původních společností Facebook, Apple, Amazon, Netflix a Google zbyly jen tři. První zmíněná se přeměnila na Meta Platforms a poslední nyní kraluje on-line vyhledávání a reklamě pod názvem Alphabet. Označení FAANG 2.0 není tentokrát zkratkou pro jednotlivé firmy, ale pro celé sektory, jež by měly na burze nabízet nadprůměrné výnosy. Bank of America je vytipovala jako ty, kterým se bude výrazně dařit v novém světě zjitřené geopolitiky – a v zastoupení písmene A nechybí ani agriculture, tedy právě zemědělství.
Při rozhodování, do čeho investovat, se většina profesionálních investorů řídí přístupem top-down, při kterém se snaží správně předpovědět budoucí globální makroekonomický vývoj a jeho následný vliv na jednotlivé třídy aktiv, na rozličné oblasti ekonomiky, na konkrétní sektory a v neposlední řadě na jednotlivé společnosti. Nejen proto je české zemědělství potřeba zasadit do globálních trendů.
„Naše planeta bude muset v příštích čtyřiceti letech vyprodukovat tolik potravin jako za uplynulých osm tisíc let. S tím budou spojeny rozsáhlé investice do zemědělství. Budoucí poptávka po potravinách bude přímo ovlivněna populačním růstem, demografickými změnami a růstem příjmů a cen potravin,“ zdůrazňuje Kateřina Zychová, která za svou profesionální kariéru prošla řadou investičních bank na Wall Street a v londýnské City.
Nelze opomenout ani environmentální proměny evropského, potažmo českého zemědělského sektoru, v němž je v rámci dotační politiky Evropské unie silně podporováno především farmaření šetrné k přírodě. Společensky a ekologicky odpovědné investování je také jedním z velkých trendů posledních let a tzv. ESG prostupuje do rozhodování samotných investorů. „Investoři po celém světě jasně preferují ESG formy investic, a zemědělství se tak může stát jedním z hlavních sektorů, kam budou směřovat. To je jeden z důvodů, proč se snažíme naše farmy vybírat a certifikovat jako ekologicky udržitelné,“ vysvětluje Zychová.
Politika ovlivňuje produkci
Roli budou hrát také sociokulturní změny, proměny životního stylu a příklon spotřebitelů ke zdravé a udržitelné stravě. Nezanedbatelný vliv budou mít rovněž vládní politiky mířící na ceny potravin, jejich značení či jiné formy státní regulace. Poptávku po nepotravinářském využívání zemědělských komodit pak rovněž ovlivňuje řada faktorů. Na velikost poptávky po krmivech má dopad zájem o živočišné produkty, což následně určuje množství chovaných zvířat. Využívání biopaliv je zase silně závislé na vládních politikách. Globální poptávka po zemědělských komoditách by se podle výhledu OECD a FAO měla v příští dekádě zvyšovat tempem 1,1 procenta ročně.
Globální trend zvyšující se poptávky je více než zřejmý a s ním také potenciál budoucího růstu zisků tohoto sektoru, což je vidět i v Česku, kdy hodnota produkce českého zemědělství dlouhodobě roste. Za loňský rok vzrostla o 17 procent na 195 miliard korun. Největší české agropodniky vydělávají stovky milionů korun ročně, a směle se tak vyrovnají velkým průmyslovým firmám. Ačkoli je zemědělství z pohledu podílu na české ekonomice minoritní (1,6 procent), jedná se o velmi stabilní sektor. Zároveň zemědělství nabízí stabilní zisky, na kterých mohou kromě samotných vlastníků farem nově participovat investoři ve fondech kvalifikovaných investorů.
„České farmy jsou oblast, která není z investorského hlediska zatím ‚přeplněná‘ a nabízí stále velký prostor pro zefektivnění,“ říká Tomáš Trávníček, který se snaží při řízení farmy Agrospol Starý Pelhřimov aplikovat zkušenosti, které nasbíral na německých, technologicky vyspělejších farmách.
Víc než jen půda
Investor by měl k investicím do farem přistupovat jako k zajímavé alternativě pro své portfolio, protože nabízejí téměř dokonalé odtržení od vývoje cen klasických aktiv, jako jsou akcie a dluhopisy, a představují proto vynikající diverzifikaci. Nelze však také opomenout protiinflační aspekt, jelikož podkladovým aktivem na každé farmě je vždy alespoň částečně vlastněná zemědělská půda.
Poptávka po zemědělské půdě v uplynulém roce rostla. Větší zájem byl hlavně mezi nezemědělskými a drobnými investory, kteří půdu považují za dobrou ochranu svého kapitálu před inflací. Cena půdy dlouhodobě roste. Podle informací portálu Farmy.cz vzrostla cena půdy v roce 2021 o 16,1 procenta na 294 326 korun za hektar a v roce 2022 pak o 13,5 procent na aktuální průměrnou hodnotu 334 080 korun za hektar. Vzhledem k vývoji inflace lze i letos předpokládat růst ceny zemědělské půdy způsobený zvýšenou poptávkou, jak vyplývá z informací společnosti Agro21, která se zabývá především nákupem půdy pro zemědělce.
Spoléhat jen na růst zemědělské půdy není ale úplně pragmatické, při investování do českého zemědělství je důležité výhodně nakoupit a následně se zaměřit na zefektivnění provozu, restrukturalizaci a samotný rozvoj farem. „Lepší efektivity farem chceme ve fondu docílit například snížením nákladů díky modernizaci, zavedení nových technologií nebo využití odpadového tepla. Díky efektivnímu řízení dokážeme zlepšit a citelně zvýšit hodnotu farem. Očekáváme, že celkové čisté zhodnocení fondu bude více než deset procent ročně,“ shrnuje investiční strategii Kateřina Zychová.
