Měl to být rok oživení, místo toho se české stavebnictví meziročně dál propadá. Hůř než loni si zatím vede pozemní i inženýrské stavitelství.
České stavebnictví stále ne a ne vybřednout z problémů. Přestože po dvou letech útlumu ožívá developerský trh a stát lije rekordní miliardy do výstavby dopravní infrastruktury, a vše by tedy nasvědčovalo oživení, čísla statistiků hovoří jinak.
Podle posledních údajů ČSÚ klesla letos v červnu oproti stejnému měsíci loňského roku stavební produkce v Česku o více než deset procent. „Tento pokles se odehrával v pozemním i inženýrském stavitelství podobným tempem,“ říká Petra Cuřínová, vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ. K lepšímu výkonu tedy nepomohl ani meziročně o devět procent vyšší počet zahájených bytů v bytových domech, ani veřejné zakázky.
Jaké jsou důvody trudného obrázku stavebnictví? „Z červnových čísel jsem byl nemile překvapen. Signály od členských firem o tak špatné situaci nemáme. Neříkám, že jsou všichni spokojeni, ale jsou naplněni zakázkami řádově na 97 až 98 procent, a pokles si proto neumíme vysvětlit,“ přiznává prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza. Svaz podle jeho slov pátrá po příčinách a s napětím očekává čísla za další měsíce roku.
Příliš vysoké úroky
Do letošního roku přitom vstupovaly stavební firmy plny očekávání, že se nebude opakovat loňský, nepříliš úspěšný rok. „Na začátku roku jsme odhadovali, že objem stavební výroby za rok 2024 bude zhruba stejný jako v roce 2023 a že během roku postupně dojde k obratu trendu směrem k mírnému růstu,“ říká mluvčí společnosti Metrostav Radim Mana. K optimismu podle něj firmu vedly informace o dostatku práce pro většinu velkých stavebních společností a také předpoklad poklesu úrokových sazeb.
Zatím se ovšem toto očekávání jeví jako liché. „Vývoj za období od ledna do července tohoto roku ukazuje, že se náš optimismus nenaplňuje a že k obratu směrem k růstu dojde zřejmě až výrazně později během druhého pololetí,“ konstatuje Radim Mana a dodává, že Metrostav kvůli tomu upravil svou predikci a za celý letošní rok očekává pokles stavební produkce od dvou do pěti procent.
V čem vidí příčiny pokračujícího útlumu samotné stavební firmy? „Situace ve stavebnictví je komplexní a statistický pokles produkce nelze připisovat pouze jedné příčině. Jedním z faktorů nicméně může být odkládání investic ze strany obcí a dalších veřejných zadavatelů v oblasti pozemního stavitelství,“ myslí si mluvčí společnosti Strabag Edita Novotná.
Dlouhodobou brzdou je podle ní i nedostatek lidí v celém sektoru, a to napříč všemi důležitými profesemi potřebnými na stavbách. „Tento nedostatek snižuje kapacitu českého stavebnictví a schopnost realizovat větší objem prací v požadovaných termínech,“ vysvětluje Novotná. Kromě toho nedostatek lidí tlačí také na růst mezd. Tento faktor bude i nadále ovlivňovat celkové náklady na stavební projekty a tím i konečné ceny pro investory.
Jisté zklamání z dosavadního letošního vývoje ve stavebnictví je cítit i od výrobců stavebních materiálů. Ti loni zažili propad tržeb, letošek ale zatím zůstává za jejich očekáváním. Podle generálního ředitele společnosti Wienerberger Kamila Jeřábka za tím můžou být stále relativně vysoké úrokové sazby. „Za sledovaná data společnosti lze říci, že počet kalkulací spotřeby materiálů značek Porotherm a Tondach v čase postupně rostou, objem prodeje však těmto kalkulacím neodpovídá. Stavební trh tak s ohledem na nedostupné financování přešlapuje na místě. Zásadním milníkem pro rozhýbání stavebního trhu je tak jednoznačně vývoj výše úrokových sazeb,“ vysvětluje Jeřábek.
Tápání s digitalizací
Otazníky s ohledem na budoucí vývoje ve stavebnictví vzbuzuje také zatím nepříliš hladký rozjezd digitalizace stavebního řízení. První dva měsíce od jeho spuštění systém, který měl povolování staveb urychlit, vykazoval řadu problémů a naopak komplikoval stavařům podávání žádostí o stavební povolení. Pokud se problémy nepodaří rychle vyřešit, potíže ve stavebnictví to může prohloubit.
„Jestli se zrychlí či nezrychlí stavební řízení, se vzhledem ke stanoveným povolovacím lhůtám dozvíme až z čísel za podzim. To, že aktuálně jsou problémy s digitalizací, zatím na výkon stavebnictví nemá zásadní vliv. Pokud by však situace přetrvávala a systém byl neprůchodný, nebo se jeho průchodnost zhoršila, což zatím nelze vyloučit, pak by dopady do stavebnictví jistě byly,“ upozorňuje Jiří Nouza.
Prozatím nový systém a jeho porodní bolesti žádné zásadní škody podle stavařů nenapáchaly. „Na to, že stanovené správní lhůty nejsou dodržovány a že se řízení vlečou nepochopitelně dlouho, je odborná komunita bohužel zvyklá. Jedno- až dvouměsíční výpadek tak neznamená nijak výjimečnou komplikaci,“ říká Radim Mana. Zároveň apeluje na vládu, aby tlačila na co nejrychlejší odstranění chyb v digitalizovaném stavebním řízení. „V případě, že by nefunkčnost systému trvala déle, budou škody značné. Věříme, že vláda přijme za každou cenu účinná opatření, aby se stavební řízení co nejdříve zprůchodnilo,“ konstatuje mluvčí Metrostavu.
Ceny materiálů se stabilizovaly
Jednou z velkých bolestí českého stavebnictví v minulých letech byly vysoké a nevyzpytatelné ceny stavebních materiálů. Ty kvůli zpřetrhaným dodavatelským řetězcům během covidu a následně vinou vysokých cen energií významně kolísaly. „Ceny stavebních materiálů, stejně tak mzdy a ostatní provozní náklady stavebních firem jsou vyšší, než tomu bylo před rokem 2020, kdy nastalo období turbulentního vývoje cen včetně skokových zdražování v důsledku situace vyvolané pandemií covidu a později též válkou Ruska proti Ukrajině,“ potvrzuje mluvčí Metrostavu Radim Mana.
V letošním roce se ale podle stavařů ceny dostaly na stabilní úroveň, byť ta je vyšší než v minulosti. „Nemáme žádné signály o tom, že by situace v některých segmentech byla jiná nebo se nějakým způsobem lišila. Co můžeme s jistou říct, že ceny se nevrátí na úroveň před válkou nebo před covidem,“ myslí si Jiří Nouza ze Svazu podnikatelů ve stavebnictví.
„Ceny stavebních materiálů odrážejí náklady na jejich výrobu a poptávku na trhu. V současné době je poptávka na úrovni nabídky a ceny odpovídají nákladům výrobců. Proto očekáváme, že jednotkové ceny stavebních materiálů nějakou dobu vydrží stabilní, do konce roku nečekáme významnější pohyby,“ ubezpečuje také mluvčí prodejce stavebnin, společnosti DEK Martina Lebedová.
Pomocná ruka státu
Firmy s nadějí vyhlížejí poslední měsíce roku, které by mohly přinést další uvolnění měnové politiky České národní banky a tím i nižší úroky a levnější půjčky. „Na zásadní rozhýbání trhu si ale budeme muset počkat až do začátku roku 2025, kdy by se dle našeho očekávání mohly úrokové sazby pohybovat okolo hranice 3,5 procenta, což výrazně ovlivní hypoteční trh a zájem investorů o stavbu domů,“ doplňuje generální ředitel společnosti Wienerberger.
Příliš optimistický ohledně zbytku letošního roku není ani Svaz podnikatelů ve stavebnictví. „V tuto chvíli je těžké cokoliv predikovat. Pro druhou část roku 2024 platila mírně optimistická očekávání, uvidíme, zda se naplní, ale čísla tomu zatím nenasvědčují,“ obává se Jiří Nouza.
Do jisté míry by oživení mohly pomoci plánované 150miliardové investice státu do infrastruktury, případně některé dotační programy. „Státní investice a dotační programy mají na určitý segment trhu pozitivní vliv. Je otázkou, jak významný tento vliv z pohledu celého stavebnictví je. Zrychlení stavebního řízení by mohlo našemu oboru pomoci výrazně více,“ tvrdí mluvčí stavebnin DEK Martina Lebedová.
Roli bude hrát nejen digitalizace stavebního řízení, ale i dalších systémů. „Digitalizace stavebnictví by měla být prioritou a z hlediska stavební firmy považujeme za nezbytné, aby stát nastavil efektivní a transparentní prostředí pro digitální komunikaci ve stavebnictví. Ve veřejných zakázkách je pak důležité v širší míře umožnit používání digitálních nástrojů tak, abychom se co nejdříve dostali ke skutečně bezpapírovým projektům,“ apeluje mluvčí firmy Strabag Edita Novotná.
-63 %
Stavební povolení na nové byty
Za letošních první sedm měsíců povolily stavební úřady stavbu 6546 bytů. To je o téměř 12 tisíc méně než je dlouhodobý průměr. Do budoucna to znamená méně práce pro stavební firmy.
-7,1 %
Stavební produkce
Produkce pozemního stavitelství se ve 2. čtvrtletí letošního roku propadla meziročně o více než 7 procent. Ani za červenec objem stavební produkce nedosáhl úrovně loňského roku.
Světlo na konci tunelu
Text: Jan Němec
Foto: Archiv
