Transparentně a předvídatelně. Takovým způsobem by měly v dohledné době začít přistupovat všechny pražské samosprávy k developerům při jednání o nových projektech na svých uzemích. Alespoň to slibuje tým náměstka primátora Petra Hlaváčka, který připravuje nová celopražská pravidla.
Jakmile jejich finální podobu schválí zastupitelstvo, začnou podle nich město a městské části uzavírat s investory smlouvy o realizaci stavebních projektů. Vodítkem jim bude nová metodika, která určí výši finančního příspěvku developera na občanskou vybavenost, a to jak podle stávajícího stavu územního plánu, tak podle toho, nakolik se kvůli realizaci developerského záměru musel změnit. Výsledkem má být snadnější jednání, díky němuž se slovy Petra Hlaváčka bude „v Praze stavět rychleji a přitom kvalitněji
„Pro developery je prostředí dosud velmi nepřehledné a nepředvídatelné v tom, že když jdete koupit nějaký pozemek, nevíte, jaké veškeré náklady si s ním ponesete do budoucna. Co městská část, to jiné očekávání a požadavky, co by měl investor prezentovat. V takovém prostředí se plánuje velmi složitě. Ve finále to vede k tomu, že se procesy komplikují a protahují a bydlení se pro klienta prodražuje,“ říká generální ředitel Skanska Reality, Petr Michálek.
Kluziště i školka
Z developerů přitom zdaleka není sám, kdo změnu vítá. Podle Leoše Anderleho, výkonného ředitele společnosti Sekyra Group, mají pravidla potenciál urychlit dosahování dohod mezi developery a samosprávou i veřejností. „V tomto kontextu je důležité, aby se uplatňovala dlouhodobě a průběžně se neměnila,“ zdůrazňuje. Dohodu v území podle něj usnadní i to, že nově na infrastrukturu či občanskou vybavenost přispějí všichni investoři bez ohledu na velikost projektu.
Oba ovšem připomínají, že kontribuce do veřejné vybavenosti není pro řadu investorů novinkou, a to jak v Česku, tak městech západní Evropy. Příkladů je spousta. Třeba v Praze 9 loni v blízkosti parku Podviní vyrostlo zimní kluziště pro veřejnost. K jeho vzniku přispěla městská část a společnost Skanska, která tu staví rezidenční areál a v rámci svého programu Dobrý soused se ujala vyčištění a přípravy lokality. Což navíc pojala udržitelně, protože k osazení části prostoru využila betonové panely ze svého patentovaného recyklovaného materiálu rebetong.
Podobně se Skanska chopila výstavby udržitelné mateřské školy, která je součástí připravovaného rezidenčního areálu Albatros Kbely. S tím, že školku po dokončení převede i s pozemkem na městskou část. Vedle toho chce ve veřejném prostoru areálu vybudovat tři dětská hřiště, workoutové sportoviště s cyklostezkou, společný prostor pro grilování nebo prvky podporující biodiverzitu, jako například hmyzí hotel.
S veřejností se počítá
Aktivně s městem spolupracuje i společnost Sekyra Group, která se věnuje rozvoji velkých územních celků typu Smíchov City, Rohan City či Žižkov City. V jejich rámci přitom počítá s vybudováním veřejných základních škol. „Na jejich vznik přispíváme i finančně. Součástí projektů je také nadřazená městská infrastruktura a veřejná vybavenost, ať jde o rozsáhlé veřejné parky, pěší zóny, nebo dopravní infrastrukturu. U menších projektů přispíváme na investice městským částem, v Čakovicích zase například budujeme mateřskou školu, kterou poté městské části předáme,“ vyjmenovává příklady Leoš Anderle.
Jak snadná je v Česku domluva s městem o tom, co na území vznikne, záleží na konkrétní samosprávě. „Pokud má město vlastní představu, je to pro nás ideální – můžeme tak lépe reagovat na konkrétní potřebu. Návrhy ale často vyplývají z iniciativy developera., který v nich může zrcadlit své vlastní priority, třeba právě udržitelnost, podporu komunitního života a veřejného prostoru,“ upřesňuje za Skanska Renata Vildomcová, ředitelka marketingu a komunikace.
Což ilustruje na příkladu projektu Modřanský cukrovar, kde developer k procesu plánování přistoupil formou veřejné participace. V praxi šlo o dva roky jednání s veřejností na několika setkáních, kde se zjistilo, co lidi chtějí a nechtějí. Jejich podněty pak Skanska zahrnula do zadání pro architekty.
Správný závěr
„Participace dává největší smysl ve fázi, kdy projekt ještě není naplánován nebo je v opravdu časných fázích, kdy lze úpravy provést. Modřanský cukrovar tyto předpoklady splňoval, o to hlubší význam pak tato participace měla. Participaci jsme realizovali i na projektu Michelské pekárny a plánujeme ji využít i dalších projektech,“ říká Renata Vildomcová.
Filantropie se ovšem v rámci těchto počinů nekoná. A rozhodně ne v Praze, kde poptávka po bydlení není saturována dostatečnou nabídkou a investorům nezbývá prostor na hraní si s cenami. „Neznamená to, že nová metodika bydlení zdraží. Věřím, že přinese sjednocení pravidel. Ale pokud je investor žádán o příspěvek na veřejné vybavení, tak se dá očekávat, že se to propíše i do celkové ceny produktu,“ dodává Renata Vildomcová.
