Pokud někdo pochyboval, nakolik jsou kryptoměny skutečné, nedávná transakce v hodnotě 22,5 milionu dolarů (v přepočtu téměř půl miliardy korun) ho z těchto nejistot dokonale vyvedla. Za zmíněnou sumu si totiž anonymní kupec zakoupil v červnu ve čtvrti Surfside u Miami Beach luxusní penthouse. Čímž vytvořil světový rekord nejen co se týče částky, kterou kdo zaplatil za nemovitost v kryptoměně, ale i ceny za metr čtvereční v tomto populárním městě na Floridě.
Možná ale nebude trvat dlouho a tuhle zajímavost přepíše mnohem lukrativnější transakce. Londýnský miliardář a podnikatel v nemovitostech Nicky Candy mezitím oznámil, že svůj dvoupatrový penthouse v komplexu One Hyde Park prodá za 175 milionů liber (v přepočtu 5,2 miliardy korun) a přijímat za něj bude i kryptoměny.
Podobně se digitální oběživo šíří přes svou vysokou volatilitu i do nájemného. Například Rick Caruso, majitel jedné z největších realitních společností v Los Angeles, oznámil letos možnost platit za nájem v jejích maloobchodních i komerčních budovách v bitcoinech.
Malé i velké ryby
Obchodování s realitami v kryptoměnách se zkrátka děje stále častěji, a přestože ne všichni makléři dosud s touto inovací umí pracovat, většina tuší, že se jim pod rukama rodí další zlatý důl, schopný vtáhnout do hry novou skupinu investorů. „V uplynulém roce vytvořily platformy jako Robinhood a fóra na Redditu, jako Wall Street Bets, zcela nový pool investorů, který se podle všeho přelije na realitní trh s využitím kryptoměn,“ říká John Galich z realitní společnosti Sotheby´s International Realty – Beverly Hills Brokerage. Jenže zatímco od těchto investorů se transakce nad milion dolarů příliš nečekají, víc si makléři slibují od zájemců o luxusní nemovitosti. Právě na ně totiž připadá většina obchodů v kryptoměnách. „Podle mého názoru je to lákavá varianta zejména pro zahraniční investory, kteří nejsou ochotni směnit svá digitální aktiva za fiat, jak se říká nucenému oběživu, a raději nakoupí přímo za kryptoměnu,“ dodává John Galich. Nejde ale zdaleka jen o digitální měnu. Ještě větší význam má podle odborníků pro realitní sektor, a nejen pro něj, technologie blockchain, na níž jsou bitcoin i všechny jeho další alternativy zvané altcoiny postaveny. Díky ní by totiž mohlo dojít třeba k výraznému urychlení transakcí i zvýšení jejich transparentnosti.
Důvěra a transparentnost
Pro vysvětlení – blockchain je cosi jako nekonečná účetní kniha na internetu. Přesněji řečeno decentralizovaná distribuovaná databáze, do které se zaznamenávají všechny transakce s daným aktivem, například s bitcoinem. Tyto záznamy přitom na sebe chronologicky navazují a řetězec neustále roste, aniž by měl nad ním kdokoli kontrolu. Díky tomu je vyloučen jakýkoli neoprávněný zásah zvenčí i ze strany účastníků transakcí, stejně jako možnost jejich zfalšování. Z čehož plyne, že hlavní výhodou blockchainu je naprostá důvěryhodnost a transparentnost provázející výměnu aktiv, která se navíc obejde bez prostředníků typu banky či notáře. Není divu, že mnozí této technologii přičítají potenciál transformovat řadu odvětví, a to včetně tradičně konzervativního realitního byznysu. V případě komerčních realit by jedním z přínosů bylo urychlení a zjednodušení smluvního procesu. Plusem by v řadě případů byla i automatizace provádění nájemních i prodejních smluv v každé jejich části díky takzvaným chytrým kontraktům. Neboli software, který zaznamenává podmínky smlouvy a dokáže si vynutit jejich vykonání podmíněním spuštění další akce.
Pro i proti
A pak je tu ještě takzvaná tokenizace realit, která zjednodušuje proces investice do nemovitostí a otevírá prostor i menším investorů. Stačí si koupit takzvaný digitální token, který díky funkci blockchainu coby velké účetní knihy dokládá vlastnický podíl investora v dané nemovitosti, a v případě potřeby jej zase jednoduše prodat.
S čímž souvisí i výrazně vyšší likvidnost, než jaká panuje u běžně nelikvidních nemovitostí. Ne vše je ale zalité sluncem. Kritici upozorňují, že tokenizace může vyvolat větší volatilitu trhu. A chytré kontrakty zase zatím nemají pokročilejší mechanismy, které jsou třeba k vynucení speciálních závazků a práv. Naproti tomu u katastrální agendy přínosy blockchainu jednoznačně převažují, což dokládá příklad Estonska, které s jeho využitím spustilo tamní katastr nemovitostí pod názvem E-Land Register. Pokusy o implementaci probíhají i ve Švédsku nebo Gruzii a využití zvažuje i Británie. Zato Česko, které se například díky velikosti výpočetního výkonu vynakládaného na těžbu kryptoměn pokládá v oblasti kryptoměn za velmoc, se podle všeho stejným směrem nechystá. Alespoň prozatím.
Text: Andrea Votrubová
