Když se loni na jaře objevil na Vltavě první 3D tištěný dům v Česku, vzbudil na veřejnosti poměrně velký ohlas. Co se dnes jeví jako anomálie, bude přitom v blízké budoucnosti běžnou záležitostí. „Dle našich analytických odhadů budou stavby se zapojením 3D tisku masově dostupné do tří až pěti let,“ říká Libor Vošický, generální ředitel Buřinky, která se stala garantem tohoto inovativního projektu.
3D budoucnost
Ostatně v zemích, jako je třeba Dubaj, se již 3D tisk využívá ve stavebnictví celkem běžně a jeho popularita podle všeho dále poroste – podle analytické společnosti Allied Market Research má segment 3D tisku vykázat v následujících šesti letech nejvyšší CAGR (složenou roční míru růstu) ze všech aplikovaných kategorií robotizace ve stavebnictví – konkrétně ve výši 45,4 procenta.
Důvodem nejsou jen nižší náklady, při sériové výrobě se podle analytiků Buřinky mohou dostat až na polovinu nákladů na klasickou stavbu, ale i nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců ve stavebnictví, který u nás jen za poslední dekádu klesl o 10 procent. „Počet stavebních zakázek ve stejném období vzrostl o 45 procent. 3D tisk může nastartovat automatizaci stavební výroby, přinést do bydlení zpět možnost individualizace i propojení s estetikou,“ uvádí Vošický.
Hlídač ceny i servisu
Z potenciálních disruptorů ve stavebnictví ale zdaleka nejde jen o 3D tisk. Na tuzemských stavbách se z nových technologií využívají například smart buldozery s GPS senzory, jimiž navádí operátora stroje k provedení toho, co stojí v projektu, drony a technologie digitální fabrikace, a zejména pak metoda BIM, která díky projektování ve 3D nahrazuje štosy nákresů.
K jednotlivým prvkům projektu, jakým je například cihla, umí navíc zadat další informace včetně ceny a časových údajů typu životnosti či termínu pro garanční prohlídky. „Jinými slovy s vámi model dokáže komunikovat, a pokud je správně nastaven, vede k úsporám a lepšímu plánování,“ říká Jiří Fousek, ředitel projekční kanceláře Obermyer Helika, která je v technologii BIM jedním z lídrů na našem trhu.
První krok
Česko je v této oblasti podle Jiřího Fouska relativně daleko, celkově je však robotizace ve stavebnictví u nás na začátku. Jedním z předpokladů jejího využití je totiž jistá úroveň technologického vybavení, kterou stavební společnosti podle průzkumu provedeného v letošním roce společností CEEC Research zatím nedisponují. Jako další překážku pro využití robotů vnímají ředitelé stavebních společností nízký zisk omezující investice do technologií a lidí nebo nízkou informovanost o možnostech využití robotů ve stavebnictví.
Z nadstandardu nutností
V globálu má ovšem oblast robotiky našlápnuto. Podle výzkumné společnosti Tractica se mají tržby v oblasti stavební robotiky zvednout do roku 2025 na 226 milionů dolarů, což je desetkrát více, než kolik činily roku 2018. Kromě toho očekává Tractica v této době nasazení více než sedmi tisíc robotů pro řešení stavebních a demoličních úkolů s tím, že poptávku bude táhnout zejména oblast Asie a Pacifiku coby vedoucího globálního trhu a Severní Amerika.
Co se dnes jeví jako nadstandard, se tak v budoucnu stane zřejmě nutností. Už kvůli zmíněnému nedostatku kvalifikovaných pracovních sil. „Jsou tu silně nadprůměrní odborníci, kteří dokážou vymyslet v oblasti moderních technologií úžasné věci. Avšak na straně uživatele to naráží na nedostatek dostatečně kvalifikovaných techniků, kteří by nové technologie dokázali efektivně využívat,“ říká Jiří Kozel, jednatel společnosti Swietelsky stavební, který vnímá robotizaci do budoucna jako jeden prostředků pro udržení přijatelných cen stavebních prací.
Revoluce, reformace, robotizace
To by se však musel změnit systém našeho vzdělávání, který podle něj už desítky let produkuje absolventy, které potřebuje jen málokdo. „Pokud chceme v budoucnu vidět na našich stavbách roboty, musí se zásadním způsobem změnit i naše školství ve prospěch technicky vybavených odborníků,“ říká.
I podle Jiřího Fouska nás technologická revoluce teprve čeká, protože zatím se jede na přísunu levné pracovní síly. A ten jednou ustane. „Podle mě to bude tak, že se lidi přesunou do fabrik na jemnější práce a hrubé stavební práce budou dělat stroje,“ předpovídá.
