Firmu Rojek, která je v portfoliu podfondu Czech Capital Restart Fund, jste úspěšně vyvedli z insolvenčního řízení a udělali z ní opět ziskovou společnost. Které kroky byly v tomto procesu nejdůležitější?
Takových bylo několik. Museli jsme osekat výrobu na její nejziskovější části, přenastavit vnitřní procesy nebo zajistit financování. Ale pokud mám vypíchnout jeden vůbec nejdůležitější krok, tak je to ten úplně první. Včas jsme navázali vztah s dlužníkem, tedy firmou Rojek, a jeho lidmi a zajistili si jejich ochotu poskytnout opravdu hloubkové informace o stavu firmy. Bez toho totiž není možné o nějakém majetkovém vstupu do podniku vůbec rozhodnout.
Jaké plány máte s firmou Rojek letos a do budoucna?
Rojek je společnost se stoletou tradicí, naší ambicí ale není spravovat ji další století. Z našeho pohledu se vlastně podařilo to, o co jsme usilovali, a to bylo její ozdravení. Nyní se začínáme poohlížet po kupci – strategickém investorovi. To samozřejmě také nějakou dobu potrvá.
Jak si z pohledu výnosnosti vedl podfond Restart v loňském roce?
Restart je specifický tím, že akcie nejsou spojeny s podfondem jako celkem, ale vždy s konkrétní zachraňovanou firmou. Každý projekt má tak jiné investory a jiné výnosy. V případě investičních akcií spojených se společností Rojek byl výnos 226 procent ročně.
Kolik peněz se vám povedlo do Restartu loni získat od investorů?
Na přelomu roku 2021 a 2022 jsme uskutečnili dva samostatné raisingy pro dvě odlišné společnosti. Dohromady jsme takto od investorů získali 90 milionů korun.
Uvádíte, že tři další firmy připravujete, abyste do nich mohli investovat a zařadit je do portfolia Restartu. Která má k tomuto cíli nejblíž?
Aktuálně má nejblíže ke vstupu do podfondu velmi zajímavá textilní společnost, která velikostí odpovídá přibližně společnosti Rojek. Velkou výhodou je v jejím případě nejen mimořádný exportní potenciál především do západní Evropy, ale i fakt, že tuto firmu naše skupina opečovává už dva roky, takže ji detailně známe. Současně zvažujeme, že do Restartu vstoupí také náš už tříletý projekt evropské fabriky na chipsy, která by se mohla stát tváří podfondu v zahraničí. Dále probíhají jednání o jedné významné české značce s obratem 300 až 400 milionů korun.
Na čem závisí zařazení firmy do Restartu?
Klíčová je opravdu detailní znalost firmy. Následně je třeba mít jasnou vizi, kam společnost chceme posunout, a ochotu přijmout spojená rizika. Dá se říct, že s každou další pohledávkou, kterou řešíme, se naše parametry trochu zpřísňují. Přibývá totiž věcí, o kterých víme, že jsme v nich v minulosti udělali chybu. Pokud jde o konkrétnější parametry, tak především musí být společnost pro záchranu dostatečně velká. Roli hraje také její historická velikost a samozřejmě výška počáteční investice.
Služby krizového managementu, kterým se zabýváte u svých firem, jste se rozhodli nabízet i firmám mimo fond. Jak se liší od běžné nabídky těchto služeb na trhu?
Předně je třeba říct, že to není náš hlavní byznys. Naše interní síly jsou exkluzivní, ale současně limitované, takže jsme schopni pomáhat jen několika firmám, kde cítíme, že si rozumíme. S rostoucí poptávkou i počtem firemních příběhů, ve kterých jsme sami zainvestovaní, si ale umíme kvalitní interim manažery i najmout a pod hlavičkou Khypo poskytnout do svých i cizích firem. Lišíme se jednak komplexními zkušenostmi se zachraňováním upadajících podniků, které na českém trhu může nabídnout jen velmi málo subjektů, a pak samozřejmě tím, že máme i vlastní fond, jehož struktura je pro pomoc firmám přímo vybudovaná.
Pomáhá vám krizový management nalézat investiční příležitosti pro vaše podfondy?
Ano, tato synergie je do budoucna důležitá, a právě díky ní nám dává smysl poskytnout i krátkodobě manažerské služby. Proto všechny případy vyhodnocujeme individuálně, snažíme se najít shodu s majitelem na novém směřování nebo i na expanzi do nových segmentů. To samozřejmě často vyžaduje investice, na které taková firma většinou nemá kapitál, s čímž jí může pomoci právě náš fond. Pokud se jedná o společnosti, které si do své vlastní strategie nechtějí nechat vůbec mluvit, většinou si raději najímají manažery úkolově přímo z trhu.
Rozjíždíte novou službu, kdy nabízíte správu majetku formou family office. V čem tato služba spočívá?
Službu budeme nabízet pod hlavičkou naší společnosti Proton, která má licenci na obhospodařování fondů. Máme s ní velké plány. Jedná se o fondovou službu určenou pro rodiny s velkým a diverzifikovaným majetkem, který vyžaduje nejen profesionální správu, ale i nastavení vztahů směrem k jednotlivým rodinným příslušníkům. Jejím předpokladem je budování dlouhodobého vztahu s klientem, což je pro nás velmi zajímavé a motivující.
V čem se struktura family office liší od jiných nástrojů správy rodinného majetku?
Pro family office jistě existuje spousta dílčích služeb zaměřených na správu různých druhů majetku. Dosud však pro majetné rodiny na našem trhu neexistovalo jednoduché řešení v podobě dlouhodobé komplexní služby, která by nabídla profesionální management rodinných firem, právní zaštítění, správu daní i nemovitostí a současně uměla pracovat s volným kapitálem a řešit vztahy vůči nejbližší rodině zakladatelů. V tomto strategickém řízení rodinného majetku vidíme velký potenciál.
Souvisí tato služba s vašimi aktivitami, kdy nabízíte hledání nástupců nebo pokračovatelů zavedených rodinných firem?
Většina rodinných firem, se kterými pracujeme, jsou společnosti, které potřebují pomoc. Většinou tedy nejde o klienty, kteří by aktuálně potřebovali family office řešit. S nadsázkou můžeme říci, že potenciální klienti jsou spíše mezi těmi, kteří námi zachráněné rodinné firmy kupují.
Významnou součástí fondu Czech Capital Fund SICAV je realitní fond Czech Capital Re Subfund. Kolik loni investorům vydělal?
Přestože byl loňský rok na realitním trhu značně turbulentní, podařilo se nám u našich prémiových akcií dosáhnout na zhodnocení kolem 9 procent.
Ve fondu jste měli několik činžovních domů v Praze určených k dalšímu developmentu. Změnili jste nějak investiční strategii fondu kvůli realitní krizi, která od loňska dusí nemovitostní sektor?
Samozřejmě jsme museli reagovat a už v loňském roce jsme zahájili prodej některých našich projektů. Konkrétně jsme prodali naprostou většinu bytů v našem bytovém domě na Heřmanově a jsme ve finální fázi prodeje naší prémiové nemovitosti v Truhlářské. Získaný kapitál využijeme k nákupu pohledávek krytých nemovitostmi, které se v důsledku krize začínají na trhu objevovat v míře, o níž jsme si v předchozích letech mohli nechat jen zdát.
Na jaké druhy pohledávek krytých nemovitostmi byste se chtěli především zaměřit?
Pro nás jsou samozřejmě zajímavé pohledávky, skrze které bychom mohli vstoupit do společností se silným příběhem a produktem, a následně je ozdravit prostřednictvím našeho fondu. Objemově se většinou jedná o pohledávky, jejichž hodnota se pohybuje v řádu desítek milionů korun.
S jakým diskontem jste schopní se k pohledávkám, a tedy i nemovitostem, dostat?
Myslím, že neexistuje obecná odpověď. Někdy dostanete za 90procentní diskont nulovou hodnotu, jindy se vyplatí jít i třeba na 120 procent hodnoty, protože máme dlouhodobou vizi, která by přinesla mnohem vyšší zhodnocení. Výběr pohledávky a správná cena také závisí nejen na výši a hodnotě zajištění, ale i na právních komplikacích, které mohou investora potkat. Především tato položka se nedá v reálném čase úplně predikovat a velkou roli u ní hrají investorské zkušenosti. Proto si myslím, že se správná cena pro každého investora liší s ohledem na jeho výši kapitálu, potřebu časového zhodnocení a zkušenosti.
Kolik prostředků do realitního podfondu loni přiteklo?
Čistě do Re Subfund to bylo přes 45 milionů korun.
Budete schopni udržet dlouhodobě výnosnost realitního podfondu nad 10 procenty?
Obecně se snažíme, aby se výnosnost pohybovala nad osmi procenty, a je pravda, že se nám v posledních letech skutečně dařilo dosahovat i dvojciferných výsledků. Realitní trh sice na první pohled nezažívá nejlepší časy, ale pro nás je to naopak období mimořádných příležitostí v podobě zmíněného přílivu bankovních pohledávek, na které velmi sázíme a které jsou také jednou z forem investování do nemovitostí. Nemáme proto důvod se domnívat, že bychom dlouhodobě dosahovali nižších výnosů než dosud. Naopak věříme spíše v ještě lepší výsledky.
Je i za nových podmínek atraktivnější pro firmy z Restartu brát si úvěry od Mezaninu než jít do banky?
V Restartu máme společnosti, které potřebují ozdravit, a těm banky většinou prostě nepůjčí. My jim však můžeme prostřednictvím Mezaninu peníze nutné k restrukturalizaci nabídnout. Pokud se společnost v procesu záchrany dostane do fáze, že si může od banky půjčit za výhodnějších podmínek, jsme jen rádi. Znamená to, že se její kondice už výrazně zlepšila.
Co změna v Mezaninu znamená pro investory, kteří do fondu vkládají své prostředky?
Růst sazeb samozřejmě znamená vyšší výnosy. Investoři Mezaninu ale těží z mnohem více zdrojů. Do podfondu míří i pětiprocentní podíl na zisku z prodeje každé společnosti z podfondu Restart, kterou Mezanin pomáhal ozdravit. Díky výraznému růstu hodnoty společnosti Rojek se tak například mohou VIP akcie fondu Mezanin pochlubit výnosem přes 25 procent.
Jaké nejzajímavější výzvy vidíte pro letošní rok?
Rozhodně už zmíněné bankovní pohledávky kryté nemovitostmi. Jsem opravdu přesvědčen, že se mohou stát základem pro mimořádné budoucí výnosy. Současně se soustředíme na dobudování struktury naší služby family office. A máme také v plánu představit klientům možná hned několik nových podfondů.
Miloš Vančura
Založil a vlastní společnost Khypo, která se stará o přípravu a správu investičních projektů pro private equity investice. V roce 2016 založil investiční fond Czech Capital Fund SICAV. V oblasti financí začínal ve společnosti Afin Brokers, kde se staral o klientská portfolia. Vystudoval Elektrotechnickou fakultu na pražském ČVUT.
