Ve stavu, kdy se inflace vyšplhala meziročně na více než 17 procent, nedává příliš velký smysl nechávat našetřené úspory ležet ladem jen na běžných či spořicích účtech a nechat si je znehodnocovat. Situace se navíc zázračně nezmění. Podle prognóz člena bankovní rady České národní banky Tomáše Holuba nebo bývalého šéfa ČNB Jiřího Rusnoka bude inflace na podzim atakovat hranici 20 procent. Na dvouciferných číslech by měla zůstat až do konce roku.
Investice s rozmyslem
Stále více Čechů se snaží najít nové cesty k investování volných prostředků. Častokrát jsem se ale setkal s názorem, že lidé pořádně nevědí, do čeho by měli své finance vložit. Nechtějí totiž zbytečně riskovat. Radím proto se vždycky zamyslet, u čeho je z dlouhodobého hlediska alespoň částečná jistota zhodnocení. Slovo jistota sice může v kontextu posledních světových událostí znít dost přehnaně. Určité
investice jsou ale zkrátka výhledově perspektivnější než jiné.
Jednu z nejzajímavějších možností představuje investování do nemovitostí v zahraničí. Ty jsou jednak obecně vysoce výnosné, jednak se jedná o efektivní ochranu peněz před znehodnocením inflací a kolísáním hodnoty koruny. Ne všude v Evropě je růst cenové hladiny na tak vysoké úrovni jako v Česku, kde inflace patří k nejvyšším. Západní Evropa společně se Skandinávií a jižanskými státy se potýká s inflací v řádu pouhých jednotek, nejvýše okolo deseti procent. Přesto se cestou investování do zahraničních realit vydává stále jen relativně málo Čechů. Řadu lidí možná odrazuje prostředí cizího trhu, který dobře neznají. Přitom se v rámci členských států Evropské unie není potřeba obávat velkých překážek nebo o bezpečí investic. Právní prostředí se nijak výrazně od našich podmínek neliší a všude platí podobné principy včetně unijního práva.
Chorvatsko jako přístav pro investice
Proč to tedy nezkusit v Chorvatsku, které je Čechům tak blízké? A to nejen po stránce jazykové nebo vzdálenostní. Chorvatsko patří mezi nejrychleji se rozvíjející evropské státy s permanentně rostoucí kvalitou služeb a dopravní infrastruktury. Jen za loňský rok vzrostlo HDP Chorvatska nejvíce v jeho historii, a to o 10,4 procenta. Podle dat Evropské komise to byl po Irsku druhý nejrychlejší růst mezi státy EU, díky čemuž se ekonomika země opět rychle vrátila na úroveň z období před pandemií.
Také dlouhodobá průměrná míra inflace se dle Evropské komise pohybuje pod referenční hodnotou 4,9 procenta, což se ze států mimo eurozónu podařilo dosáhnout jen Švédsku. I díky tomu se Chorvatsko stane od 1. ledna 2023 novým členem eurozóny, což ještě více přispěje ke stabilizaci jeho makroekonomického prostředí.
Na chorvatském trhu s nemovitostmi se dá očekávat stabilní růst cen, které jsou již nyní na příznivé úrovni. Zvláště o rezidenční vily a holiday resorty na pobřeží je mezi evropskými investory značný zájem. Projekty rezidenčních apartmánů jsou dnes prakticky šité na míru těm, kteří chtějí investovat volnou likviditu v právně a finančně stabilním prostředí s perspektivou dlouhodobého a solidního zhodnocení na úrovni 5 až 7 procent ročně. Chorvatsko má veškeré předpoklady pro dlouhodobý a nerušený rozvoj turistiky, infrastruktury, turismu a investic obecně. Právě proto je dnes v Evropě vnímáno jako bezpečný přístav pro investice.
