Čeští i světoví dolaroví milionáři bohatnou – a chtějí ještě více. S vítězstvím nad inflací jim narostla křídla a do svých portfolií pouštějí rizikovější, a tím i výnosnější aktiva.
Ještě před čtyřmi lety majitel luxusního koncernu LVMH Bernard Arnault ovládal majetek v hodnotě 76 miliard dolarů. Pak ale přišla strmá jízda vzhůru. Dnes má nejbohatší člověk jmění v hodnotě 233 miliard dolarů, spočítal americký magazín Forbes. Podobně raketové zbohatnutí má za sebou i druhý v pořadí Elon Musk. Majitel Tesly, Space X nebo sociální sítě X svůj majetek nafouknul za poslední čtyři roky z necelých 25 na 195 miliard dolarů.
Celkem se s majetkem přes sto miliard dolarů dostalo čtrnáct lidí. Dohromady vlastní aktiva za 2 biliony dolarů. Zajímavé je, že o patro níže, tedy s majetkem mezi 50 a 100 miliardami dolarů, skončilo jen dvanáct vyvolených, mezi nimi i tři ženy. Nejvýše postavená dědička kosmetického impéria L’Oreal Francoise Bettencourt Myers s majetkem odhadovaným na 99,5 miliardy dolarů jen těsně nepronikla do elitního klubu. Za poslední čtyři roky se hodnota jejího majetku zdvojnásobila.
Nebohatnou ovšem zdaleka jen ti největší miliardáři. Každoročně přibývá dolarových milionářů, všímá si švýcarská banka UBS ve své pravidelné analýze Global Wealth Report, která mapuje vývoj majetku obyvatel padesátky ekonomicky nejdůležitějších zemí světa. Od roku 2000 se jejich podíl ztrojnásobil na 1,5 procenta populace. Dohromady vlastní majetek v hodnotě 214 bilionů dolarů. Jen pro srovnání: 1,5 miliardy lidí, tedy asi 40 procent zkoumané populace, si musí vystačit s majetkem menším než 10 tisíc dolarů. Dohromady mají majetek v hodnotě 2,4 bilionu dolarů.
Zvyšování počtu dolarových milionářů a jejich bohatnutí UBS přičítá boomu technologických odvětví, rostoucím finančním trhům, zdražování nemovitostí, ale také hospodářskému růstu v rozvíjejících se ekonomikách. Většina nových milionářů si majetek vydělala vlastním podnikáním a jeho rozvojem. Jen menší část k penězům přišla díky uvedení svých firem na burzu. Analytici švýcarské banky odhadují, že celková hodnota majetku v přepočtu na osobu ve sledovaných zemích poroste, nejrychleji v rozvíjejících se ekonomikách. V některých by počet dolarových milionářů mohl v příštích pěti letech vzrůst až o polovinu. O tolik by měla nabobtnat milionářská populace na Tchaj-wanu, především díky prudkému rozvoji odvětví spojených s výrobou počítačových čipů. Ovšem například v Japonsku či Jižní Koreji by mohl počet milionářů vzrůst o čtvrtinu. Na rozdíl od Tchaj-wanu by většina z nich měla být podle analytiků UBS bohatí cizinci, kteří najdou v těchto zemích nový domov.
Z podnikatelů investory
Českým miliardářům letos vládne dědička impéria Petra Kellnera, jeho manželka Renata s rodinou. Český Forbes její majetek odhaduje na 386 miliard dolarů. Ve světovém srovnání jí patří 104. místo. Pohybuje se ve společnosti takových jmen jako Ruppert Murdoch nebo Lakshmi Mittal. Přes 200 miliard korun se v Česku dostali ještě druhý Daniel Křetínský a třetí Karel Komárek. I čeští miliardáři svůj majetek vybudovali podnikáním a v jejich firmách je také skrytá největší hodnota.
22 MILIONŮ DOLAROVÝCH MILIONÁŘŮ ŽIJE VE SPOJENÝCH STÁTECH, NEJVÍCE NA CELÉM SVĚTĚ. NA DRUHÉM MÍSTĚ JE ČÍNA S 6 MILIONY DOLAROVÝCH MILIONÁŘŮ.
Jak s majetkem čeští dolaroví milionáři zacházejí, zjišťuje každý rok J&T Banka Wealth Report. „V roce 2023 hleděli čeští a slovenští dolaroví milionáři do budoucna opět s optimismem. Zatímco rok 2022 se zapsal do historie jako jeden z nejsložitějších a nejtěžších roků za poslední dekády, a to nejen z pohledu investora, nyní se zdá, že se svět s nepříznivými vlivy popral,“ napsala v úvodu loňského reportu Alena Tkáčová, obchodní ředitelka J&T Banky.
Investiční portfolio bohatých Čechů se v posledních letech mění. „Z podnikatelů se poprvé stávají investoři,“ všímá si Tkáčová. Největší zhodnocení očekávají od akcií, korporátních dluhopisů nebo investic do private equity či startupů. Pryč jsou zjevně časy, kdy investicím vévodily nemovitosti. Kvůli vysokým úrokovým sazbám, utlumené poptávce a stagnaci cen klesal zájem milionářů o rezidenční nemovitosti, zemědělskou půdu i stavební pozemky.
Akcie mají přednost před nemovitostmi
Portfoliím dominuje růstová složka, tedy nástroje finančního trhu. Zejména u mladších dolarových milionářů je patrný větší příklon k akciím, které tvoří dokonce čtvrtinu jejich portfolia, u starších nad 60 let je to pak pětina, uvádí J&T Banka Wealth Report. Při investicích do akcií se snaží bohatí Češi investovat do titulů z oborů, kterému rozumí či ve kterém podnikají. Starší čeští dolaroví milionáři nad 60 let vlastní více dluhopisů (21 % vs. 15 % u mladších).
Pětina portfolia je napříč generacemi tvořena investičními nemovitostmi. V porovnání se Západem drží česko-slovenští milionáři dvojnásobný podíl real estate investic ve svém portfoliu. Více než polovina dolarových milionářů se domnívá, že mají nemovitostí ve svém portfoliu tak akorát. Přes 20 procent českých a čtvrtina slovenských dolarových milionářů ovšem přiznává, že nemovitosti zastávají v jejich portfoliu větší poměr než ten ideální. Nejčastěji dolaroví milionáři investují do klasických rezidenčních nemovitostí, čtvrtina pak do stavebních pozemků a přibližně pětina do zemědělské půdy, lesů a skladů či logistických center, zjistil J&T Banka Wealth Report.
V roce 2024 očekávaly tři čtvrtiny nejbohatších Čechů, že hodnota jejich majetku poroste, a to v rozmezí od 2 do 9 procent. Výrazný pokles svého majetku neočekává žádný z nich. Právě růst hodnoty majetku je cílem pro jeho správce. Deklarovalo to 40 procent českých dolarových milionářů. Čtvrtina si chce zajistit rentu a pětině stačí, když si majetek uchová kupní sílu. Přičemž zhodnocovat majetek chtějí více muži než ženy, které naopak preferují zajištění renty.
Dluhopisy a alternativy
Světoví dolaroví milionáři letos proměnili svá investiční portfolia, a to s podobnou logikou jako ti čeští. Od ochrany hodnoty majetku se přesunuli k jeho rozmnožování a růstu hodnoty portfolia. Důvodem bylo jednak zkrocení inflace ze strany centrálních bank, jednak větší důvěra bohatých investorů v růstová aktiva.
Na začátku roku drželi dolaroví milionáři čtvrtinu portfolia v hotovosti. O rok dříve to byla více než třetina. S poklesem nejistoty ohledně vývoje ekonomiky a finanční trhů začali nakupovat aktiva s potenciálem vysokého výnosu. V době vysokých úvěrových sazeb relativně vysoký, a přitom bezpečný výnos slibovaly dluhopisy. Během roku 2023 je proto bohatí investoři hojně nakupovali. Zatímco na začátku loňského roku podíl dluhopisů a dalších pevně úročených instrumentů tvořil 15 procent portfolia, o rok později už to bylo 20 procent. „Zejména lidé s čistým jměním nad 10 milionů dolarů kladou ve svých majetkových strategiích důraz na pevně úročená aktiva a daňovou optimalizaci,“ říká Barry Metzger, ředitel pro wealth management v americké společnosti Charles Schwab. Touha po větší diverzifikaci a hledání dalších zdrojů výnosů žene stále více investorů také k alternativním aktivům, jako jsou komodity, měny, private equity, hedgeové fondy nebo digitální aktiva. Jejich podíl v portfoliích milionářů meziročně vzrostl ze 13 na 15 procent. Atraktivita investic do private equity by měla podle analytiků Capgemini vydržet i letos. Dvě třetiny správců majetku, kteří se účastnili průzkumu Capgemini, zvažují letos vložit peníze nebo navýšit investice do tohoto nástroje. „Rok 2024 nejspíš nebude extra růstový. Proto se právě private equity jeví pro zvyšování hodnoty jmění jako mnohem atraktivnější než akcie,“ dodává Pierre Ramadier, ředitel pro wealth management v bance BNP Paribas.
Atraktivní nemovitosti
Navzdory loňským a předloňských problémům realitního sektoru bohatí investoři realitám věří. Podíl nemovitostí v portfoliu po čtyřleté stagnaci navýšili o čtyři procentní body na 19 procent. Zejména segment luxusních nemovitostí zaznamenal výrazný nárůst. V New Yorku se prodej luxusních nemovitostí na konci roku 2023 zvedl ve srovnání s předchozím rokem o 9 procent, Londýn zažil luxusní realitní skok o 25 procent, a v Dubaji se počet těchto transakcí dokonce zdvojnásobil. Po propadu cen komerčních nemovitostí se z této části realitního trhu stala vítaná investiční příležitost a dolaroví milionáři začali opět nakupovat také druhé bydlení s dlouhodobým investičním potenciálem.
Soukromí investoři loni nejvíce peněz uložili do rezidenčních nemovitostí. Podle statistik poradenské společnosti Knight Frank se tyto investice vyšplhaly na 100 miliard dolarů, téměř třetinu veškerých realitních investičních transakcí soukromých investorů. Na druhém místě lákaly milionáře průmyslové a logistické nemovitosti následované kancelářskými budovami. Nejvíce transakcí, které zahrnovaly soukromý zahraniční kapitál, se odehrálo v New Yorku, Londýně, Singapuru a Berlíně. Všechny destinace se v celkové hodnotě přeshraničních investic dostaly přes miliardu dolarů.
Milionáři a klima
Bohatí lidé zatěžují světové klima skleníkovými emisemi více než méně majetní lidé. Podle studií organizace Oxfam a Stockholmského institutu pro životní prostředí je jedno procento nejbohatších zodpovědných za více skleníkových emisí než 66 procent nejchudších. A zatímco chudí se před dopady klimatické změny neschovají, bohatí mají prostředky, jak dopady klimatické změny na sebe a svůj majetek výrazně omezit. Nicméně některé průzkumy ukazují, že velmi bohatí lidé si jsou své uhlíkové stopy vědomi a dvě třetiny z nich podnikají kroky k jejímu snížení. Dvě pětiny těchto lidí volí čím dál víc k dopravě elektromobily, což bude zároveň výzva i pro developery a majitele nemovitostí, kteří budou muset parkovací místa vybavovat nabíjecími stanicemi. Čtvrtina bohatých lidí vidí svá investiční a byznysová rozhodnutí jako nástroj pro snižování emisí. Téměř třetina milionářů už omezuje uhlíkovou stopu ve svém podnikání. Třetina se zaměřuje na své nemovitosti, ať už na ty, ve kterých bydlí, nebo ty, které vlastní jako investici, a snaží se zlepšovat jejich energetickou účinnost.
Když se dědí miliardy
Počet světových miliardářů sice roste, rekord z roku 2021, kdy po pandemii prudce vystřelily vzhůru finanční trhy či kryptoměny, ale zůstává nepřekonaný. Na konci loňského roku mělo majetek větší než miliardu dolarů 2544 osob, o dva roky dříve jich bylo 2686, uvádí miliardářský report švýcarské banky UBS. Celkový majetek ve vlastnictví dolarových miliardářů banka odhaduje na 12 bilionů dolarů. V roce 2021 měl hodnotu 13,4 bilionu dolarů.
Loni poprvé mezi novými miliardáři převládli ti, kteří majetek zdědili. Sice jich bylo o 31 méně než těch, kteří se k majetku dopracovali vlastním podnikáním, ale dohromady ovládali majetek v hodnotě 150,8 miliardy dolarů. Self-mademeni si přišli na 140,7 miliardy dolarů.
Tento trend bude podle analytiků UBS nejspíš pokračovat, protože éra předávání majetku na další generaci bude v plném proudu. V příštích dvaceti až třiceti letech svůj majetek na dědice převede tisícovka miliardářů. Do rukou mladší generace takto přejde více než 5,2 bilionu dolarů.
K nabytému majetku se budou chovat jinak než ti, kteří ho vydělali a rozmnožili. První generace miliardářů je podle expertů z UBS se více zaměřuje na zachování hodnoty vydělaného majetku, než na jeho rozšiřování. Preferují proto investice do dluhopisů a jiných nástrojů s pevným úročením. Čtyři z deseti těchto prvogeneračních miliardářů hodlá letos investovat do firemních dluhopisů a podobný podíl chce nakupovat státní dluhopisy rozvinutých zemí.
Naopak dědicové jsou ochotni více riskovat. Se získanými prostředky chtějí podnikat prostřednictvím investic do private equity, a to buď přímými investicemi do zajímavých firem, nebo do fondů, které se těmto investicím věnují a slibují nadprůměrné zhodnocení. Ani druhá generace miliardářů se ovšem nevyhýbá konzervativním instrumentům. Více než třetina hodlá část majetku investovat do dluhopisů.
