Jen za první kvartál roku 2020 dosáhlo globální zadlužení 258 bilionů dolarů, což je zhruba 331 % světového HDP. Jaké budou celosvětové důsledky takového zadlužení?
Lukáš Kudláček: Je to velký nárůst. Celkově se dluh na konci roku 2020 vyšplhal až na 281,5 bilionu dolarů, což představuje 355 % světového HDP a tento dluh dále roste. To nelze jen tak přejít a ignorovat, významně to bude zatěžovat další generace v oblasti inovací, vývoje a výzkumu. Dluh samotný je již prakticky nesplatitelný a v rámci důsledků se nacházíme v bodě, kdy to nikomu nevadí, a celý svět se s dluhem naučil žít. Dokážu si představit, například v EU, plošné seškrtání dluhu napříč členskými státy, zvlášť mladší generace by k tomu mohla v budoucnu přistoupit. Důsledek je zejména omezení budoucích investic a tím hospodářského růstu.
Pavel Zbořil, Red Stone: Nejdůležitější je, jak dlouho bude celá situace trvat, zda se jedná o pouhý výkyv, anebo trend. Výchozí podmínky států jsou velmi různé, a tak je zcela logické, že různit se budou i dopady. Pokud se podaří virus celosvětově eliminovat, nemusí být celkové důsledky tak dramatické. Analytici očekávají zejména vyšší inflaci, lze očekávat nárůst nezaměstnanosti a propad vybraných odvětví. Já osobně jsem v tomto případě ale optimistou, a tak věřím, že se podaří situaci zvládnout a pandemie nás nepoškodí na dlouhá léta dopředu. Upřímně, nejvíce se obávám toho, že kompenzační programy pokřiví chování lidí a firem a stanou se normou. To by mělo horší dopady než virus jako takový.
Jan Šovar, Finreg Partners: Lze předpokládat, že i v budoucnosti budou mít státy tendenci se více zadlužovat. V tomto smyslu již zřejmě byla prolomena jakási psychologická bariéra, která by tomu měla bránit. Státy budou patrně nadále zvyšovat výdaje z veřejných rozpočtů, což se z politických důvodů změní jen velmi obtížně. S tím souvisí také rostoucí objem peněžních prostředků v oběhu, což by mělo vést k rostoucí ceně aktiv a k inflaci jako takové. To bude zřejmě znamenat další rozevírání nůžek mezi bohatými a chudšími vrstvy obyvatelstva, a to prakticky kdekoliv na světě.
Celosvětová pandemie výrazně mění určitá odvětví. V současné době se enormně dluží na poli e-commerce nebo farmaceutickým společnostem. Jsou tyto segmenty vhodné pro investory, a jak se do nich lze případně aktivně zapojit?
Lukáš Kudláček: Tyto segmenty trhu, jako e-commerce a farmacie, jsou zajímavé dlouhodobě, epidemie je jen akceleruje. Sektor e-commerce roste na základě čím dál většího přesunu lidí do on-line prostředí, kdy většina spotřeby se odehrává na nákupu opakujícího se zboží. To bude pokračovat, tedy sektor je a bude atraktivní pro investory. Investor může koupit akcie jak e-commerce firem, tak logistických společností či obalových materiálů. Farmacie těží z neustále se prodlužujícího věku dožití napříč světem. Jedná se však o velmi konkurenční prostředí, brzké expirace patentů a dlouhého vývoje nových léků. Zde bych se více věnoval zdravotním nástrojům, péči jako takové či lékárnám.
Pavel Zbořil, Red Stone: Je pochopitelné, že do segmentů, jejichž výstupy jsou v pandemické situaci předmětem zvýšené poptávky, se razantně investuje. Osobně bych ale varoval před paušalizujícím přístupem, globálně hodnotícím odvětví jako celek. Vždy záleží na tom, jak konkrétní firma v daném odvětví postaví svou strategii a bude úspěšná. Rychle nafouknuté bubliny mají tendenci prasknout. V této souvislosti bych rád upozornil, že oblast real estate patří k dlouhodobě nejstabilnějším a bude jistě motorem růstu i po pandemii. Pakliže investor odpovědně posoudí kvalitu portfolia projektů, je investice do dluhopisů v tomto segmentu dobrá volba.
Jan Šovar, Finreg Partners: E-commerce a farmaceutický průmysl byl v době pandemie logicky na vzestupu. Chování lidí v rámci společnosti se muselo prudce změnit a do značné míry přesunout do online prostředí. V tomto smyslu pandemie skutečně podstatně zrychlila technologický a společenský vývoj v této oblasti. Je patrné, že po celou dobu pandemie prudce rostly veškeré, zejména americké, tituly z oblasti tak zvaných tech stocks. Investoři by však dle mého názoru měli být velmi obezřetní. I přes nedávný pokles způsobený růstem úrokových sazeb je cena těchto akcií stále velmi vysoko, což může indikovat existenci bublin na takových trzích.
Jak vnímáte fenomén sociální sítě Reddit? Dochází díky ní k nějaké hlubší transformaci celého akciového trhu?
Lukáš Kudláček: Ve své podstatě ne. Samozřejmě, koordinované akce určité komunity investorů mohou mít účinek u malých akcií, které nemají velkou likviditu a které jsou hodně shortované jako Gamestop. Co se ale týče trhu jako celku či velkých likvidních titulů, jako byla hned ta další snaha u stříbra, na to je síla takové komunity příliš malá a nemá velké zdroje. Navíc platforma jako Robinhood, přes kterou se obchodovalo zejména, je zčásti vlastněna právě těmi, které se uživatelé snažili přetlačit, tedy velkými fondy. To je důvod, proč se obchodování následně omezilo. Transformace trhu tedy ne, ukazuje nám to ale, že svoboda na trhu také úplně není, a to je dobré si uvědomit.
Pavel Zbořil, Red Stone: Přestože má Reddit po celém světě přes 400 milionů uživatelů, sám k nim nepatřím, i když IT, matematika a teorie systémů je můj původní obor. Sleduji, jak skupiny na této síti koordinovaným přístupem dokážou hýbat s trhem a ovlivnit hodnotu vybraných titulů. Je to zajímavé téma i pro regulaci trhu legislativou, u institucionálních investorů by to mohlo být za hranou. Hlavní otázkou ale je, jak je v ekonomice distribuována informace pro správnou alokaci zdrojů. Jestli je aritmetickým průměrem názor masy, nebo jde o zdravý úsudek i kus intuice jednotlivce. Já doporučuji kolektivní názory vždy podrobit individuálnímu úsudku.
Jan Šovar, Finreg Partners: Je patrné, že dochází k jakési podstatnější změně v rámci akciových trhů. Reddit a wallstreetbets je toho však spíše důsledkem než příčinou. Nepochybně roste na trzích přítomnost retailového investora, který má nyní možnost snadno a prakticky bez poplatků investovat prostřednictvím jednoduchých platforem, jako je třeba Robinhood. Kromě toho má taky přístup k většímu množství informací než kdy předtím. Obecně vnímám spíše pozitivně, pokud roste zájem veřejnosti o kapitálové trhy. Ať už tomu Reddit pomáhá, či nikoliv. Z právního pohledu však bude do budoucna zřejmě potřebné upravit některá pravidla týkající se tržní manipulace a využívání údajů o investorech tak, aby retailový investor byl dostatečně chráněn.
Co si myslíte o revolučním principu Pee to peer, který říká, že klient nepotřebuje žádnou banku nebo finanční instituci, která by na veškeré transakce dohlížela či je nějakým způsobem koordinovala a následně si z nich brala provize?
Lukáš Kudláček: Myslím si, že to není špatný princip. Funguje v mnoha oblastech a funguje velmi úspěšně a čistě. Pochopitelně, vždy tu byla snaha obejít systém, aby nikdo nemohl zablokovat vaše transakce a nikdo se neptal, odkud a kam peníze plynou. Samotná technologie blockchainu je velmi dobrá a široce použitelná, kryptoměny jako celek ovšem již moc ne. Jsou totiž velmi snadno zneužitelné, a teď tu nemluvím o krádežích bitcoinů, ale o širokém praní špinavých peněz z nelegálních aktivit, a bohužel na tom je to celé postavené. Samotný princip je dobrý, minimálně v podstatě dané alternativy ke klasickému transakčnímu systému, ovšem je značně zneužitý. Nicméně je to budoucnost.
Pavel Zbořil, Red Stone: Před pár lety tento přístup dorazil i na náš trh, chápu, že v některých oblastech má úspěch a prosazuje se. Asi to ale není úplně volba pro konzervativního investora. Na to má tato metoda příliš krátkou historii vychytávání problémů, navíc do věci silně vstupuje subjektivní pohled toho, kdo si půjčuje, i toho, kdo půjčuje. Určitě bych doporučoval velmi pečlivě studovat náležitosti smluv, práva a povinnosti obou stran a porovnával je se standardy, které se dlouhodobě etablovaly například v bankovním sektoru.
Jan Šovar, Finreg Partners: Zřejmě máte na mysli fenomén zvaný DeFi, tedy decentralizaci financí za využití technologie blockchainu, o které se v poslední době hodně hovoří. Obecně si myslím, že tyto technologie svůj potenciál skutečně mají. V poslední době vnímáme spoustu tendencí nastavovat nové technologické řešení tak, aby byl vypuštěn tak zvaný middle man, tedy prostředník, ať už tímto prostředníkem banka, finanční zprostředkovatel, nebo třeba správce portfolia. U samotného DeFi však je ještě nepochybně poměrně dlouhá cesta, než se tento systém dostatečně rozvine a uchytí v mainstreamu.
Jaké inovace v rámci vašeho byznysu vám přinesl rok 2020?
Lukáš Kudláček: V rámci obchodování s akciemi určitě znatelný nárůst mobilních aplikací určených k obchodování, jako je již zmíněný Robinhood či Revolut nebo eToro. Využívají je zejména mladí investoři, kteří nemají moc zkušeností a obchodují na základě komunity. Pro ně je to v podstatě druh hry, červená, zelená. Nechci to bagatelizovat, nicméně zde chybí opatrnost a zkušenost, kterou vám můžou poskytnout jen obchodníci, kteří jsou na trhu dlouho a ví, co trh dokáže předvést. Další inovací jsou rozhodně sektorově úzce vymezená ETF, stále oblíbenější mezi investory, ovšem právě ty mohou být spouštěčem dalšího výprodeje.
Pavel Zbořil, Red Stone: Hlavně adaptační inovace, tj. využití technologií k práci za podmínek pandemie. Standardem se stala komunikace prostřednictvím videokonferencí, týmová práce na dálku, sdílení dat. Mnohem méně cestujeme a je velký tlak na efektivitu využívání času, optimalizaci procesů, využívání synergií, mobilizaci rezerv. Řada pracovních postupů se jistě prosadí i po návratu do normálu. Je v módě říkat, že pandemie urychlí průmyslovou revoluci 4.0 a svět se po ní změní k nepoznání. V detailech možná, nebyl bych ale rád, aby se tento tak zvaný výjimečný stav stal normalitou. Musí se vrátit i normální svět, kde lidé spolu komunikují napřímo.
Jan Šovar, Finreg Partners: Stejně jako jiní poskytovatelé služeb jsme se i my museli přizpůsobit zcela novému prostředí, a zejména přesunu veškerých kontaktů s klienty z osobní sféry do online prostředí a využívání komunikace na dálku. Jako právní kancelář jsme se při tom museli potýkat s řešením zcela nových právních problémů, ať už jde třeba o nastavování pandemických pohotovostních plánů v rámci finančních institucí, nebo s výkladem nové, tak zvané covidové legislativy.
