Hypoteční banky loni zažily nejlepší rok ve své historii. Přestože v závěru roku úvěry na bydlení dramaticky zdražovaly, konečná suma přes 400 miliard nových poskytnutých hypoték je téměř dvojnásobkem dosavadních rekordů.
Neutuchající zájem o pořízení rezidenční nemovitosti ať už pro vlastní bydlení, tak jako investici chránící před zrychlující inflací, se projevil ve zdražování u nových projektů i starších bytů. Ceny rostly ve všech velkých městech. Například v Praze už se na konci roku 2021 prakticky nedal koupit nový byt pod 120 tisíc korun za metr čtvereční a nabídkové ceny atakují 140tisícovou metu. Nad 100 tisíci se ceny v novostavbách usadily také v Brně.
Razantní akce České národní banky, která začala výrazně zvyšovat úrokové sazby a hodlá v tom pokračovat i na začátku letošního roku, vyženou letos sazby hypoték k pěti- až šestiprocentní hranici. Díky tomu a také zpřísněné regulaci se letos hypoteční žně nemají opakovat, což by mohlo přinést i jisté ochlazení růstu prodejních cen bytů.
V oblasti komerčních realit se loni dařilo nejvíc skladům a logistickým halám, a to především díky pandemií hnaného růstu zájmu o internetový prodej. Právě e-shopy a přepravní firmy nejčastěji rozšiřovaly svůj byznys a výsledkem je téměř vyčerpaná nabídka volných kapacit. Z nejhoršího se loni vzpamatovala také obchodní centra, naopak nejpostiženějším sektorem zůstávají hotely kvůli stále ochromenému cestovnímu ruchu.
1. Ceny nových bytů v pražských developerských projektech zdražily o 15 procent
Nové byty v hlavním městě výrazně zdražovaly i v druhém covidovém roce. Levné hypotéky v první polovině roku i vzrůstající úspory domácností vedly k velkému zájmu o nemovitosti, který se v Praze projevil růstem prodejních i nabídkových cen. Nové byty se na konci třetího čtvrtletí prodávaly v průměru za 126,4 tisíc korun za metr čtvereční, což představuje 15procentní meziroční nárůst. Průměrná nabídková cena dosáhla dokonce průměrných 138,9 tisíce korun za metr čtvereční, což bylo o 17,5 procenta víc než ve stejném období roku 2020. Nejlevněji se nový byt dal pořídit v Praze 9 a Praze 10, a to za 115,3, respektive 116,7 tisíce korun. Nejdražší bylo centrum s prodejními cenami nad hranicí 160 tisíc korun za metr čtvereční. V příštím roce by se mělo začít projevovat zdražování hypoték a také nová, přísnější regulace ČNB. Na druhou stranu se ale do cen promítnou dražší materiály a stavební práce. Podle realitních expertů by se tak růst cen mohl zpomalit k tempu od pěti do deseti procent, se zlevněním se počítat nedá.
Petr Beneš, ředitel společnosti Geosan Development: „Investoři, kteří koupili byt hned zkraje roku 2021, během jediného roku vydělali na nákupu deset až patnáct procent, protože jeho cena rostla téměř každý měsíc, což je nebývale dobré zhodnocení vložených prostředků. Tempo růstu cen nemovitostí samozřejmě reflektuje vysokou míru poptávky i skokový nárůst stavebních nákladů. Hlad po bytech je akcelerován taktéž stále vysokou potřebou vlastnického bydlení, která je v porovnání se západem unikátní.”
Petr Palička, Country Managing Director Czech Republic: „Je zajímavé, jak malý je rozdíl cen bytů někde v Praze 9 nebo 10 a bytů v centru. I když v centru asi není dostatečný statistický vzorek, člověk by řekl, že ceny v centru by měly být několikanásobky cen na okraji.”
Jiří Šalda, zakladatel společnosti All New Development: „Dle mého názoru se ceny bytů budou dále zvyšovat, protože se v nich ještě naplno neodrazil nárůst cen energií, stejně jako cena lidské práce, které je čím dál tím větší nedostatek. Dále vidím, že se trh začne výrazně segregovat na byty v méně prestižních lokalitách a na byty v top lokalitách, kterých ubývá, vzhledem ke složitosti výstavby v tzv. stabilizovaných územích prémiových částí Prahy. Dalším důvodem zvyšování cen nemovitostí v prémiových lokalitách je nedostupnost luxusních materiálů a zboží dovážených ze zahraničí. Vesměs u všech výrobců se prodloužily dodací lhůty na pět až šest měsíců a ceny vyskočily i o desítky procent. Tím, jak určitá část společnosti bohatne, tak poptávka v tomto segmentu neustále roste a mám za to, že nejsem daleko od pravdy, když tvrdím, že v budoucích dvou letech nebude nereálná cena u prémiových nemovitostí v Praze mezi 350 a 400 tisíci za m2.”
Petr Michálek, generální ředitel a předseda představenstva Skanska Reality: „Na počátku loňského roku málokdo čekal, že v době nejistoty spojené s pandemií zažijeme tak enormní zájem o nové bydlení. Ani zvyšující se ceny tažené silnou poptávkou, nedostatečnou nabídkou a rostoucími náklady nebyly pro kupující překážkou. Volného kapitálu je totiž mezi kupujícími stále dost, navíc vloni byl dostupný i kapitál cizí, především hypotéky. Investice do nového bytu je tak i v takto nejistých časech považována za bezpečnou. Stejně jako jinde platí, že nastavení ceny umí pozitivně ovlivnit především zdravé tržní prostředí. Věřme proto, že nová vláda uchopí nový stavební zákon tak, aby došlo k urychlení povolovacích procesů, a tím i k postupnému vyrovnávání nabídky s poptávkou.“
Petr Teplý, zakladatel společnosti Top Estates Group: „Vzhledem k aktuálním cenám novostaveb předpokládáme, že dynamika růstu cen zpomalí. V rámci výstavby projektu Barrandez-vous jsme pozorovali, že na vlně zdražování se svezly i obory, které k navýšení neměly důvod. Vnímáme však, že i další velké developerské společnosti přistoupily k navýšení ceny jen u neprodaných bytových jednotek, díky dlouhodobě kvalitním obchodním vztahům s dodavateli. Pro další růst cen nemovitostí ale stále hovoří mnoho faktorů – zdražování vstupních nákladů od energií, stavebních materiálů až po bankovní úvěry a do nových projektů bude potřeba v rámci cenotvorby již tyto faktory zahrnout.”
2. Počet prodaných bytů v Praze: 7 500
Díky vysoké poptávce společně s výjimečnou aktivitou developerů se loňský rok zapíše v rámci posledního desetiletí jako rekordní také z hlediska prodaných bytů. Developerské společnosti v Praze za první tři čtvrletí vykázaly ve statistikách prodejů 6,1 tisíce jednotek. Podle konzervativního odhadu celoroční prodeje dosáhnou zhruba 7,5 tisíce jednotek. Developeři tak bez nadsázky vyprázdnili katalogy: zákazníci měli na konci roku na výběr z necelých 2,8 tisíce bytů, což je poloviční počet než v roce 2020. Nabídce v příštích letech pomůže letošní rekordní počet povolených bytů. Stavební úřady jich v hlavním městě schválily 5 952, což byl zhruba dvojnásobný počet oproti průměru posledních několika let. Největší nabídka bude letos ve čtvrté, páté a deváté městské části, kde se na brownfieldech staví několik velkých projektů.
Petr Beneš, ředitel společnosti Geosan Development: „V loňském roce přibylo oproti dřívějším letům klientů, kteří nakupovali byty pro své dospívající děti a také se objevil nový trend covidových prodejů – tj. nákupy bytů bez předem daného účelu využití. Tento trend nám potvrzuje, že investoři stále berou nemovitosti jako bezpečné uložení finančních prostředků v nejisté době a také jako ochranu před inflací. Tyto specifické nákupy spolu s prodeji investičních bytů a pokrytím potřeb pro vlastní bydlení byly hlavními důvody, proč byl loňský rok tak silný na počet prodejů.”
Marcel Soural, předseda představenstva investiční skupiny Trigema: „Rekordní zájem o byty byl v loňském roce dán zejména tím, že lidé považovali a stále považují investici do nemovitostí za jednu z nejbezpečnějších vůbec a vidí v ní příležitost, jak ochránit své úspory před znehodnocením způsobeným inflací. Druhým důvodem rekordních prodejů pak byla i kriticky nízká nabídka, spojená zejména s velmi komplikovaným povolováním, která se meziročně zredukovala asi o padesát procent. V letošním roce získalo povolení více developerských projektů, ale ani to deficit nedoplní.”
Leoš Anderle, výkonný ředitel Sekyra Group: „Tento stav jako developeři nevítáme, trh je opravdu velmi vyprodaný, přestože se do cen už promítají nárůsty cen stavebních materiálů a prací. Zvýšený počet povolených bytů v loňském roce věci bohužel nepomůže, developeři uvádějí projekty na trh nejpozději při vydání stavebního povolení a současné tempo prodeje je velmi rychlé, tj. značná část těchto bytů již má své zákazníky. Ani přes současnou sníženou dostupnost hypoték nepředpokládám, že v letošním roce dojde k vyrovnání nabídky a poptávky.”
Petr Palička, Country Managing Director Czech Republic: „Prodej 7,5 tisíce bytů znamená, že se prodá jen o 1000 až 1500 bytů méně, než by se mělo v Praze prodat každý rok, aby byla uspokojená poptávka. Taktéž informace, že byla povolena výstavba 5952 bytů znamená, že jich bylo povoleno o cca 2,5 až 3 tisíce méně, než by bylo potřeba. Takže člověk vlastně neví, jestli ta čísla jsou pozitivní nebo negativní informací.”
Petr Teplý, zakladatel společnosti Top Estates Group: „Výhodné hypotéky, obavy z rostoucí inflace i alarmující nedostatek bytů způsobily ještě větší zájem o nemovitosti než v předchozích letech. V aktuálním projektu Barrandez-vous jsme mimo zvýšenou poptávku zaznamenali i nový trend zájmu našich klientů o více bytových jednotek, se záměrem koupě nemovitostí také pro jejich děti ve studentských letech. Vidíme v tom velmi silnou snahu investovat úspory, neboť jde o jednu z mála bezpečných investic a komodit, která si nejen dlouhodobě drží svoji hodnotu, ale naopak ji výrazně zhodnocuje.”
3. Cena starších bytů v hlavním městě vzrostla o 22 procent
Prudký růst cen se v roce 2021 nevyhnul ani starším bytům v metropoli. Meziroční zdražení bytů v panelových domech dosáhlo 22 procent (na 97,6 tisíce korun za metr čtvereční) a patřilo k jednomu z nejvyšších v posledních letech. Méně dramatický růst cen ukazují statistiky Real Indexu poradenské společnosti Deloitte v případě cihlových domů. Průměrná prodejní cena v třetím čtvrtletí dosáhla 112,7 tisíce za metr, tedy asi o 13,3 procenta více než ve stejném období roku 2020. Stejně jako v případě novostaveb, i na secondhandovém trhu rezidenčních nemovitostí v Praze se letos dá očekávat mírné ochladnutí poptávky kvůli hůře dostupným hypotékám a s tím spojený nižší růst cen.
Viktor Peška, obchodní ředitel Crestyl Group: „Z opačného pohledu na otimistickou notu – každý, kdo si více než před rokem pořídil v Praze (nejen) panelákový byt např. za pět milionů korun na hypotéku a zaplatil jeden milon z vlastních zdrojů, pak jen za loňský rok svou investici do nemovitosti zhodnotil více než zdvojnásobně. Anebo jinak – pouhé zvýšení hodnoty nemovitosti za rok 2021 mu pokryje veškeré náklady na úroky z hypotéky po celou dobu jejího splácení (při čtyřmilionové hypotéce na 25 let a průměrné hypotéční sazbě roku 2021).”
4. Průměrná cena bytů v regionech činila 84 300 Kč/m2
Průměrné ceny starších i nových bytů po zahrnutí všech krajů loni do třetího kvartálu stouply bezmála o pětinu a překonaly hranici 84 tisíc korun za metr čtvereční. Druhé nejdražší bydlení po hlavním městě bylo v Brně, kde průměrná cena za metr dosáhla 91,4 tisíce korun, tedy skoro o 28 procent víc než v roce 2020. Nejlevněji bylo na Ústecku (22,5 tisíce za metr), Karlovarsku (27,6 tisíce za metr) a Ostravsku (29,6 tisíce za metr). Letošní rok bude v regionech ve jménu drahých hypoték a nižší poptávky, což podle realitních expertů v některých oblastech může vést až ke stagnaci cen. Celorepublikově by pak růst cen v roce 2022 měl zůstat pod deseti procenty.
5. Konec levných hypoték, jejich úroková sazba se blíží 4 procentům
Na podzim v Česku zřejmě nejméně na několik let skončila doba levných hypoték. Kvůli inflaci, která hrozí vystoupat na dvouciferné hodnoty, centrální banka v druhé polovině roku několikrát zvýšila základní úrokovou sazbu. Ta tak na začátku roku dosáhla 3,75 procenta, což se rychle promítlo do cen hypotečních úvěrů. Na konci roku se sazby u půjček na bydlení dostaly ke čtyřprocentní hranici a letos bude růst pokračovat ještě výš. Česká národní banka totiž avizovala, že se zvyšováním sazeb nejspíš ještě neskončila. Téměř jistě se tak nebude opakovat loňský rekordní rok, kdy hypoteční banky uzavřely podle posledních odhadů nové úvěry za více 400 miliard korun. Zájem o hypoteční úvěry bude nižší nejen kvůli zdražení, ale také nové, přísnější regulaci České národní banky. Ta na konci roku 2021 mimo jiné stanovila jako maximální poměr úvěru k hodnotě nemovitosti na 80 procent. Jinými slovy, každý žadatel bude muset našetřit pětinu ceny bytu nebo domu, který si chce koupit.
Petr Beneš, ředitel společnosti Geosan Development: „Dostupnost vlastního bydlení se části klientů nadále vzdaluje vyššími úrokovými sazbami i rostoucími životními náklady, které pro běžné spotřebitele budou v následujících měsících a možná i letech citelné. Lze očekávat ochlazení prodejů, které sebou ale přinese i určitou stabilizaci trhu. Vysoká úroková sazba může být pro řadu zájemců o nový byt rozhodující pro odložení nákupu a uchýlení se k nájemnímu bydlení.”
Jan Řežáb, majitel a zakladatel společnosti JRD: „Při tak obtížné situaci, kdy je trh tlačen do vysokých cen velmi nízkou nabídkou bytů, způsobenou zejména nepovolováním staveb, Česná národní banka trhu nejen nepomáhá, ale ještě svými kroky razantně stěžuje přístup k hypotékám. Je potřeba si uvědomit, že Česká národní banka je ve svých krocích téměř osamocená, a to nejen v Evropě. Domněnka, že zkrotí inflaci vysokými sazbami, když její podstatná část je dovezená ze zahraničí, vysokými cenami vstupu (zejména cen materiálu) mi přijde spíše úsměvná či velmi odvážná. Doufám, že nebudeme svědky podobného neúspěšného experimentu, jakým bylo držení kurzu na 27 korun a neblahých důsledků na trh pracovní síly, kdy se dodnes zahraniční pracovníci do České republiky nevrátili a hospodářství ve svém důsledku velmi utrpělo. Pokud srovnáme reakce jiných centrálních bank na současný stav, tak jsou přinejmenším zdrženlivé a jejich sazby při stejné inflaci jsou stále záporné. Nepříjemným důsledkem bude omezení hospodářského růstu a ztížení podmínek pro průmyslové producenty. Česká národní banka tedy v důsledku svými kroky škodí firmám i občanům, kteří trpí nejen zvyšujícími cenami energií, ale i razantním růstem splátek hypoték.”
Viktor Peška, obchodní ředitel Crestyl Group: „Hypotéční trh zamíchá v roce 2022 poptávkou po novém bydlení. Zájemci budou chvíli vyčkávat a mentálně absorbovat cenový šok. I proto banky na letošek v průměru plánují, že objem nových hypoték bude cca o čtyřicet procent nižší než loni. Na druhou stranu, výhodnost hypotéky v době vysoké inflace zůstává, je-li hypotéční sazba čtyři procenta a reálná inflace atakuje šest procent p.a., je to podobné jako když hypotéky měly sazbu cca dvě procenta a inflace byla pod tři procenta p.a.. Hypotéka se teď vyplatí i při vyšších úrokových sazbách.”
6. Průměrná cena nájemních bytů v Česku činila 247 Kč/m2
Pandemie covidu a výpadky turismu vedly především v Praze k výraznému poklesu cen nájemního bydlení, který se v menší míře přelil i do regionů. V roce 2021 se ale trend postupně obrátil a nájmy začaly opět růst. Celorepublikový průměr dosáhl na konci třetího čtvrtletí podle Deloitte Rent Indexu 247 korun za metr čtvereční, což bylo meziročně o 4,2 procenta více. Druhé nejdražší po Praze bylo Brno s 278 korunami za metr, pod dvousetkorunu za metr se dal byt pronajmout jen v Karlových Varech, Ústí nad Labem a v Ostravě. Trh nájemního bydlení bude podle realitních makléřů zdražovat i letos. Mimo jiné to bude způsobeno horší dostupností vlastího bydlení, která část zájemců o bydlení přesune na nájemní trh.
7. Průměrná cena nájemních bytů v Praze činila 293 Kč/m2
Nejhorší dopady měl covid na trh nájmů v Praze, kde se pokles činží kvůli přebytku nabídky v roce 2020 počítal až v desítkách procent. Loni se díky částečnému oživení turismu na trh vrátila zhruba polovina z původních 14 tisíc jednotek nabízených před krizí. Ve třetím čtvrtletí 2021 podle statistik společnosti Deloitte stouplo nájemné meziročně ve všech pražských čtvrtích, průměrné zdražení činilo 2,1 procenta. Zhruba patnáct procent nabídky na trhu nájmů podle Deloitte Rent Indexu přestavovaly byty v developerských projektech, které byly zároveň nejdražší: 308 korun za metr. Zhruba dvě pětiny bytů se pronajímaly v cihlových domech za 297 korun za metr a zbylá část připadla na jednotky v panelácích za 257 korun za metr čtvereční. Letos bude růst cen nájmů pokračovat, k celorepublikové horší dostupnosti vlastního bydlení se v Praze přidá další oživení turismu a krátkodobých nájmů a také rostoucí podíl nájemních bytů v developerských projektech. Developeři jen letos chystají dokončit stovky činžovních jednotek do svého portfolia nebo na prodej pro velké investiční fondy orientované na správu nájemních bytů.
Petr Palička, Country Managing Director Czech Republic: „Když si vezmeme informace z odstavce 1 a z tohoto odstavce, vyjde nám, že v průměru není nájemné ani ve výši tří procent ceny nového bytu. Když uvažujeme všechny náklady na provoz bytu (různé náklady na obnovu, opravy a fondy), tak je to spíše někde okolo dvou procent. To by asi bylo jakž takž přijatelné v samém centru města, kde jsou nemovitosti unikátní, ovšem u běžných domů na okraji města si myslím, že je to dlouhodobě neudržitelné a že nájemné se bude muset zvyšovat. A také si myslím, že to, že i za těchto podmínek se byty prodávají minimálně z padesáti procent jako byty investiční, je známka naprostého nedostatku jiných investičních nástrojů pochopitelných a akceptovatelných běžným člověkem.”
8. Nových kancelářských prostor se v Praze postavilo celkem 70 tisíc m2
Kanceláře sice vinou pandemie nezanikly, nejistota z roku 2020 se nicméně promítla do aktivity na trhu i v loňském roce. Kvůli opatrnosti došlo k odložení nebo zpoždění některých kancelářských developerských projektů, a tak se rok 2021 zapíše do historie jako nejhorší za posledních pět let. Podle poradenské společnosti Cushman&Wakefield loni na trhu přibylo jen asi 70 tisíc metrů čtverečních nových kancelářských prostor. To je asi polovina průměru poslední pětiletky. Letos situace nebude o mnoho lepší a nově odstartované větší projekty se na trh dostanou až v roce 2023.
Viktor Peška, obchodní ředitel Crestyl Group: „Rok 2022 bude co do dokončenosti v m2 opravdu slabší a kdo se plánuje stěhovat do nového, měl by začít jednat bez váhání. Zatím je pořád z čeho vybírat, ale nových špičkových kanceláří bude brzy dočasně na trhu méně. Navíc, výrazné zvýšení stavebních nákladů a nové požadavky na ekologičnost budov se u připravovaných a nově zahajovaných staveb odrazí v jejich ceně, takže očekávejme, že současné nájemné poroste. Zdražení v budoucnu by mohlo částečně kompenzovat posílení kurzu koruny vůči euru.”
9. Pouze 15 procent lidí v Praze se nevrátilo alespoň částečně do práce a pracuje výhradně z domu
Optimismu developerů pro příští roky nahrávají i statistiky, které ukazují rychlejší návrat do pražských administrativních budov. A to jak ve srovnání s původními pesimistickými scénáři pandemie, tak při pohledu do jiných zemí. Analýza Cushman&Wakefield uvádí, že podle Google Mobility Reportu byla loni na podzim aktivita v pražských kancelářích jen patnáct procent oproti „normálu” na začátku roku 2020. Naproti tomu v Londýně pohyb lidí v officech zůstával stále o 36 procent, v Amsterdamu o 30 procent a ve Varšavě o 26 procent nižší než před covidem. Nepotvrdil se zároveň trend dramatického opouštění nebo zmenšování kancelářských prostor. Pokračovat letos nebude ani vzestup podnájmů kanceláří, který dominoval začátku epidemie. Část firem už volné kapacity pronajala, část do nich vrací zaměstnance a nové nabídky nepřibývají.
Viktor Peška, obchodní ředitel Crestyl Group: „Je to tak. Aktivita v našich kancelářských objektech se pomalu blíží předpandemickým časům, slyšíme to od managementu firem i vidíme podle obsazenosti stravovacích zařízení nebo garáží. Při renegociaci kancelářských prostor neregistrujeme potřebu ke zmenšování, naopak máme poptávky současných klientů, hlavně z oblasti IT a služeb po expanzních prostorech.”
10. Celková neobsazenost skladů v Česku činila pouze 1,75 procent
Neobsazenost skladů a průmyslových prostor v nejžádanější české lokalitě – v Praze a středočeském okolí – loni klesla téměř k nule, na 0,9 procenta. Region širšího okolí hlavního města přitom nabízí celou třetinu všech průmyslových a skladových ploch v Česku. Celorepubliková neobsazenost pak ve třetím kvartálu 2021 spadla na 1,75 procenta. Celkem bylo v nabídce na 9,5 milionu metrů, z toho bezmála 330 tisíc dokončených loni. Tahounem zájmu jsou a i letos budou především e-shopy či logistické a distribuční firmy. Ve výstavbě je podle poradenské společnosti Savills rekordních sedmnáct objektů o rozloze 20 tisíc metrů čtverečních a více, z nichž největší je vícepodlažní distribuční centrum s celkovou pronajímatelnou plochou 186 tisíc metrů budované společností Panattoni pro Amazon. Celkem byl na konci roku v Česku ve výstavě přes milion metrů čtverečních průmyslových a skladových ploch.
11. Covid zcela proměnil fungování obchodních center, víc jak 50 procent prodejen se přizpůsobilo situaci
Přesun nákupů na internet zásadně proměnil obchod a posílil sektor e-commerce. Zároveň se ale promítl i do byznys modelu majitelů kamenných prodejen ve velkých obchodních centrech. Podle statistik poradenské společnosti CBRE více než polovina obchodů v centrech funguje také jako odběrové místo e-shopu. Bezkontaktnímu byznysu se prodejci přizpůsobili také třeba vývojem vlastních mobilních aplikací. Kromě toho ale téměř třetina z nich plánuje změnu konceptu provozoven, která má přilákat nakupující zpět. Loni se to zatím dařilo – od května už byly podle Cushman&Wakefield tržby srovnatelné s předkrizovým rokem 2019 a na podzim byly dokonce vyšší.
12. Celkový objem realitních transakcí v Česku v roce 2021 činil zhruba 40 miliard korun
Trh s komerčními nemovitostmi poznamenala pandemie poměrně výrazně i v druhém roce. Předloni objem realitních transakcí podle společnosti Savills dosáhl necelých 70 miliard korun, což byl šestnáctiprocentní meziroční propad. Loni se kvůli několika odloženým akvizicím statistiky ještě zhoršily: podle předběžných odhadů Savills dosáhly zhruba 40 miliard korun. Pro letošní rok ovšem společnost předpovídá mnohem optimističtější nálady investorů, které se projeví i na chuti nakupovat. Pokračovat bude zájem o průmyslové nemovitosti, které vládly i roku 2021. Vzrůst by měl opět i zájem o kanceláře či obchodní centra. Na celkovém objemu transakcí se nicméně může negativně projevit nedostatek kvalitních komerčních nemovitostí na prodej.
13. Nejzajímavější realitní transakce roku 2021 dosáhla hodnoty 2 miliardy korun
Loňský rok nepřinesl žádnou ohromující transakci, několik zajímavých obchodů se ale uskutečnilo. V kancelářském sektoru mezi ně patří například dvoumiliardová transakce, v níž společnost Skanska prodala investiční společnosti Deka Immobilien administrativní budovu Parkview v Praze na Pankráci. AFI Europe pak za pražský Avenir Park zaplatila asi 1,7 miliardy. V regionech upoutal prodej ostravského centra Nová Karolina, které od developera Passerinvest koupila skupina RT Torax Group. V průmyslovém sektoru stojí za zmínku akvizice pražského Eastgate Parku, nošovického logistického parku nebo portfolio několika nemovitostí, které prodala společnost P3 fondu CGL Investment. Aktivní byly opět i nemovitostní fondy: švédský Heimstaden koupil od developera Finep za zhruba 1,2 miliardy část projektu Pergamenka, tuzemský Mint Group si od Metrostavu pořídil 200 bytů v projektu Vysočanský mlýn.
Petr Teplý, zakladatel společnosti Top Estates Group: „Na realitním trhu je znát, že již není zaskočen pandemií, podnikatelé s ní počítají a nebojí se investovat či prodávat. V loňském roce jsme i my prodali tři projekty v Praze a například počátkem roku udělali naši největší investici vstupem na Slovensko, do projektu Portum Towers v exponované lokalitě Bratislavy. Rok 2022 bude tedy rokem hledání optimálních řešení s dodavateli, abychom mohli co nejlépe nastavit cenovou politiku tohoto exkluzivního rezidenčního projektu. Díky vlastní strategii construction management však nejsme odkázáni na generálního dodavatele a alternativy řešení i proměnlivost trhu dokážeme efektivně řešit přímo s našimi partnery.”
