Dřív se tady vyráběl koks, tavilo železo a z něj ocel. Dnes je to centrum kultury a poznání. Ostravská Dolní oblast Vítkovice je typickou ukázkou zvládnuté regenerace bývalého průmyslového areálu, která zdaleka není u konce. Navíc nový život čeká také sousední brownfield. „Centrální část města mezi Dolními Vítkovicemi a Karolinou již brzy projde zásadní proměnou,“ připomněla náměstkyně ostravského primátora Zuzana Bajgarová účastníkům letošní konference Brownfieldy 2022.
Právě ve stínu bývalých vysokých pecí se zástupci veřejné správy, developerů a experti bavili o zkušenostech s revitalizací bývalých průmyslových areálů a možnostech, jak tento proces do budoucna zlepšit. Velkou pozornost na konferenci věnovali tématu financování a novým programům podpory brownfieldů, které by se měly v dohledné době otevřít žadatelům.
„Navazujeme na úspěšný program Regenerace a podnikatelské využití brownfieldů. V rámci Národního plánu obnovy máme pro obce a kraje připraveno skoro 500 milionů korun. Zaměříme se na projekty přinášející energetické úspory a využití obnovitelných zdrojů energie, což je v dnešních dobách energetické krize důležitější než kdy předtím,“ říká Petr Očko, náměstek ministra průmyslu a obchodu, který je zároveň pověřen řízením agentury CzechInvest.
Revitalizaci brownfieldů podpoří v následujícím období i další rezorty, jako je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR či Ministerstvo životního prostředí ČR, které letos spouští výzvy v rámci Modernizačního fondu nebo v Operačním programu Spravedlivá transformace. Ten má podpořit obnovu regionů zasažených těžbou uhlí.
Tisíce brownfieldů čekají na obnov
V Česku je podle databáze CzechInvestu 3565 brownfieldů s celkovou rozlohou 106 kilometrů čtverečních. Oproti předchozímu roku přibylo 287 starých průmyslových lokalit. Nadpoloviční většina brownfieldů je v soukromých rukách, čtvrtina je ve veřejném vlastnictví. Nejvíce se tyto pozemky koncentrují v severních Čechách, v Moravskoslezském kraji a kolem Brna. Na podzim letošního roku by měla být na webových stránkách CzechInvestu k dispozici otevřená data o volných plochách na brownfieldech. Propojí se i s daty v dalších registrech, jako je katastr nemovitostí, nebo s daty z Pasportizace podnikatelského prostředí.
Podle analýzy CzechInvestu poptávka po financích na rekonstrukce brownfieldů vysoce převyšuje nabídku a navzdory dlouhodobé veřejné podpoře ze státních i evropských peněz počty brownfieldů v Česku výrazně neklesají. Systémová změna v podpoře nevyužitých lokalit je tak do budoucna nevyhnutelná. „Chybí nám podpora pro větší rozvojová území, zejména v počátečních fázích projektů, kdy je nezbytná sanace území nebo vytvoření základní technické infrastruktury. Taková podpora pak na sebe může navázat i soukromý kapitál a veřejnému sektoru se tím pádem vyplatí,“ vysvětlil David Petr, ředitel Odboru podnikatelské lokalizace CzechInvestu.
Od roku 2015 stát podpořil regeneraci 630 lokalit částkou převyšující 7,5 miliardy korun. Aktuálně se podpora soustředí převážně na veřejné žadatele a na menší projekty.
Bariéry pro revitalizace
Z hlediska dlouhodobějších změn by měl stát uvažovat o efektivnější práci s pojmem brownfield v územně plánovacích dokumentacích. Měl by se také zaměřit na úpravu rozpočtového určení daní nebo zavést daňové úlevy pro investice do brownfieldů. Na tom se na konferenci shodli zástupci veřejného i soukromého sektoru.
„Existují v zásadě tři hlavní důvody, které z pohledu developerů brání rychlejší rekultivaci brownfieldů. V první řadě jsou to nejednoznačné nebo často se měnící územní plány, které investorům neposkytují jistotu, že dohoda s obcí o rozvoji území bude platit dlouhodobě. Druhým problémem je délka stavebního řízení a třetím je aktuální rozpočtové určení daní,“ okomentoval situaci Tomáš Kadeřábek, ředitel Asociace developerů.
Při snaze o opětovné využití starých průmyslových lokalit se developeři potýkají s komplikovanými povolovacími procesy, nekoncepčním územním plánování či s přísnou legislativou, která má bezprostřední dopad na revitalizaci území. „Často narážíme na vyčerpanou infrastrukturu, jejíž kapacitu využívají rozvojové projekty v okolí,“ dodal Jan Andrejco ze společnosti Panattoni. Ta aktuálně připravuje redevelopment dvou milionů metrů čtverečních. Sanace a demolice už provedla na 800 tisících metrech čtverečních.
Ostrava jako vzor
Ostrava má jasnou strategii rozvoje, inspiruje se úspěšnými projekty evropských měst a má ambice stát se moderní metropolí s atraktivní architekturou. Jednu z klíčových rolí v tomto ohledu hraje právě úspěšná přeměna brownfieldů, která má podporu místní politické reprezentace i veřejnosti. Realizace nadčasových projektů pak přirozeně přitahuje pozornost soukromých investorů.
Společnost P3 Logistic Parks na konferenci ukázala, jak vypadá průmyslový development nové generace. Na místě bývalé surovinové skládky Vítkovických železáren po náročné sanaci území o rozloze asi 44 hektarů připravuje developer obchodně průmyslový park P3 Ostrava Central. „Stavíme s respektem k historii i okolní zástavbě. Nová průmyslová zóna přirozeně naváže na nedaleké centrum, a přinese tak skutečnou přidanou hodnotu nejen zasídleným společnostem, ale všem obyvatelům města,“ říká Tomáš Míček, ředitel P3 pro Českou republiku.
Zdaleka nejde o jediný ostravský projekt. Pozornost už dlouho budí futuristické plány majitele ostravské společnosti Cylinders Holding Jana Světlíka na přeměnu bývalé haldy v Ostravě-Hrabůvce na vodíkové město. Nový domov v něm najdou tisíce nových obyvatel, kteří budou využívat čistou energii z vodíku.
