Regenerace, obnova a udržitelnost se stále více promítají nejen do developmentu, ale také do práce architektů. Na tato kritéria se zaměřila rovněž soutěž Slovenské komory architektů CE ZA AR 2022. Smyslem architektury nemusí být podle pořadatelů vždy nová stavba. Pokud má být výstavba udržitelná, je potřeba se více soustředit na obnovu a péči o již existující budovy.
Příkladem, jak lze citlivě navázat na původní hmotu, je Vila Bôrik, kterou v Žilině v roce 2021 realizovaly ateliéry Plural a Labak. Porota soutěže u této rodinné vily ocenila především výjimečnost celého konceptu, který tvoří jeden konzistentní celek vhodně zapadající mezi sousední domy. Velkoryse koncipovaná třípodlažní vila nijak nevyčnívá, protože jedno patro je schované pod zemí. Každé podlaží zde reprezentuje odlišnou organizaci prostoru a všechny zase propojuje ústřední točité schodiště umístěné mimo čtvercový půdorys hlavní části domu.
Mezi bytovými domy se vymyká projekt bratislavského domu z pera architektů studia JRKVC. Podle porotců jde o vynikající příklad zástavby v proluce, která svou kultivovanou architekturou přispívá k životu města. Stavba se nesnaží poutat pozornost a její koncept je založený na jasném členění objektu, architektonickém detailu a přehledném a srozumitelném dispozičním uspořádání. Fasádu tvoří balkony a lodžie s výhledem do zeleného komunitního prostoru. Vítaným bonusem projektu je společná zahrada, která je v této hustě zastavěné části města velkým osvěžením.
Zahradní centrum Plantex z Piešťan zabodovalo v kategorii občanských a průmyslových staveb. Autorem této kombinované dřevostavby je Adam Lukačovič, který zahradní centrum pojal jako galerii zeleně. Centrum nevyrostlo na městské periferii, ale ve vesnickém prostředí, do něhož je velmi přirozeně zasazeno. Namísto obří krabice typické pro podobné velkoprodejny pracuje autor návrhu s dřevěnou konstrukcí, sedlovou střechou a rozdělením funkcí do několika menších budov. Dřevěný obklad současně vytváří i příjemné zastínění skleněných částí fasády. Světlo je dovnitř přiváděno také galerijními světlíky ve vytápěné části a přes polykarbonátové opláštění v části bez vytápění. Zatím stojí polovina ze čtyř etap projektu.
Pozoruhodnou realizací jsou vestavěné dřevěné buňky v chátrající budově zámečku Coburg v Jelšavě v Banskobystrickém kraji. V historické budově jen velmi pomalu probíhá rekonstrukce, protože se na ni obtížně shánějí finance. Jedná se o nízkorozpočtové řešení, které návštěvníkům umožní krátkodobý pobyt formou ubytovacích buněk přímo v objektu, jde tedy o jakýsi mikrohotel v čase. „Návštěvník se stává součástí záchrany a proměny památky. Jde o ojedinělý a inovativní způsob dočasné zážitkové intervence v našem regionu, který vyvolává zájem o dění v zanedbané a opomíjené lokalitě Slovenska,“ uvádí ve svém závěrečném hodnocení porota.
Okna jako šachovnice
Z architektonicky zajímavých slovenských developerských projektů stojí za připomenutí projekt Záhradné Vily v bratislavské čtvrti Dúbravka od developersko-architektonické společnosti Archikód. V minulosti získal jak nominaci na cenu CE ZA AR Slovenské komory architektů, tak i ocenění za rezidenční architekturu BIG.SEE Architecture Award 2020. Jedná se o urbanistický koncept domů nepravidelného lichoběžníkového tvaru se šachovnicovou kompozicí oken se sníženými parapety a žaluziovými boxy. Horní část těchto domů stojících na svahovitém pozemku tvoří penthousové byty v samostatně stojících objektech na střeše. V nové části Záhradného mesta připravuje developer ve spolupráci s hlavním městem další etapu projektu Pekná vyhliadka.
