Ekonomové předpovídají evropské a potažmo i české ekonomice chladný podzim a zimu. Kvůli dramaticky rostoucím cenám plynu zdražuje také elektřina, což tvrdě zasahuje především průmysl. Kvůli chybějící jasné koncepci české vlády, jak firmám s drahotou pomoci, hrozí podle podnikatelů omezení či úplné zavření některých fabrik.
Ve stavebnictví se dopady války na Ukrajině zatím neodráží tak dramaticky. V prvním pololetí se stavebním firmám dařilo relativně dobře a bankroty či podobný otřes, jaký se na trhu odehrál v recesi po velké finanční krizi v roce 2008, zatím neočekávají.
I stavební trh ale zažívá mnoho komplikací. Nevyzpytatelné ceny stavebních materiálů, skákající o desítky procent v řádu týdnů, komplikují sestavování rozpočtů jednotlivých projektů. Část firem pocítila také odchod ukrajinských dělníků ze staveb. Nepomáhají ani drahé hypotéky, které snižují poptávku po nových bytech a domech.
Problémy do budoucna může způsobit i úsporná politika státu, která opozdí některé veřejné zakázky. Developerům se navíc dramaticky zdražily úvěry. Kombinace všech nepříznivých faktorů vyvolává obavy z příštích měsíců. Do stavebnictví totiž obvykle komplikace dorazí oproti jiným sektorům ekonomiky až se zpožděním.
Podle expertních odhadů se letos nepříznivá ekonomická situace projeví meziročním poklesem sektoru stavebnictví o 1,9 procenta. Optimismem stavaři nehýří ani pro příští rok. Podle průzkumu společnosti CEEC očekávají manažeři stavebních firem v roce 2023 další pokles výkonu celého trhu, a to dokonce o 2,7 procenta ve srovnání s letoškem.
„Stavební firmy nyní pracují na zakázkách, které byly vypsány v době pandemie. Například jen u veřejných zakázek v minulém roce došlo ke zvýšení jejich objemu o 30,6 procenta,“ tvrdí výkonný ředitel společnosti CEEC Michal Vacek. I on ale očekává v příštích měsících zpomalení. „Mezi hlavní příčiny patří zejména vysoké úrokové sazby, ale i rychle rostoucí ceny stavebních materiálů, spojené navíc s jejich nedostatkem,“ dodává Vacek.
Optimistické pololetí
V letošním prvním pololetí se ještě problémy akcelerované válkou na Ukrajině neprojevily naplno. Podle statistiků za prvních šest měsíců roku celý český stavební sektor vykázal meziroční růst. Stavební produkce vzrostla oproti loňsku o 5,4 procenta.
Zdánlivě dobrá čísla ale při detailnějším pohledu nedávají příliš důvodů k optimismu. S postupem času v průběhu roku se totiž situace zhoršovala a červnové statistiky už vypadají o poznání hůř. Celková stavební produkce v šestém měsíci roku sice oproti loňsku nepatrně vzrostla, oproti květnu ale byla naopak nižší skoro o procento.
„Stavební produkce byla v červnu meziročně mírně vyšší zásluhou pozemního stavitelství. Loňská základna byla přitom poměrně vysoko, byl dokonce zaznamenán druhý nejvyšší růst v roce 2021. Meziměsíční pokles jde za inženýrským stavitelstvím,“ upřesňuje Petra Cuřínová, vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ.
Z rezidenčního sektoru přicházejí smíšené zprávy, které naznačují nepříliš pozitivní vývoj pro příští měsíce. Počet zahájených bytů se v červnu prudce propadl. Oproti minulému roku byl nižší téměř o třetinu. Relativně dobré statistiky tak vycházejí z dobíhání některých projektů, dokončených bytů bylo v červnu meziročně o pět procent více.
I tady ale existují velké rozdíly. Problémy se projevily hlavně u menších investorů. „Počet dokončených bytů rostl díky kategorii bytových domů. Dokončování rodinných domů vázne také z důvodu růstu cen materiálů a nedostatku stavebních kapacit,“ tvrdí Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ.
Ještě horší zprávy ze stavebnictví přišly v červenci. „Stavební produkce v červenci po patnácti měsících meziročně klesla, když se k nevýrazným výkonům v inženýrském stavitelství přidaly také pozemní stavby. S ohledem na poměrně nízkou srovnávací základnu to není zcela uspokojivý výsledek,“ říká Petra Cuřínová. Výkon inženýrského stavitelství meziročně klesl o čtyři procenta, pozemní stavitelství si oproti loňsku pohoršilo o 2,7 procenta.
Ceny na houpačce
Problémy s přetrháním dodavatelských řetězců řeší stavební společnosti už od pandemie koronaviru. Zavřené hranice a logistika komplikovaná lockdowny s sebou přinesla prudké zdražení prakticky všech materiálů. A také jejich nedostatek.
Ruská invaze na Ukrajinu problémy ještě prohloubila. V letošním prvním pololetí proto zdražování pokračovalo a výkyvy v cenách se počítaly na desítky i stovky procent, a to během relativně krátké doby. Vývoj byl přitom prakticky neodhadnutelný. Ceníky prodejců stavebnin se bez velké nadsázky měnily i v průběhu jediného dne.
„Válka měla velký vliv na nedostatek a zdražení oceli. Razantní zdražení plynu může mít vliv na cenu pálených materiálů, jako je dlažba, cihly či tašky,“ říká mluvčí společnosti Metrostav Vojtěch Kostiha. V cenách stavebních výrobků ovšem není zdražení energií promítnuto úplně. „Jde o tak masivní růst cen energií, že to není reálné. Různé stavební materiály mají různý podíl energií na výrobních nákladech. U pálené keramiky – cihel a tašek – se tento podíl pohybuje na úrovni desítek procent. My jsme nakupovali energie v předstihu, počítáme v rozpočtu na příští rok s dopadem dalšího zdražování plynu a elektrické energie v řádech desítek procent. Do cen výrobků se samozřejmě promítají energie také v podobě vyšších nákladů na dopravu, v cenách polotovarů či balení,“ vysvětluje Kamil Jeřábek, generální ředitel společnosti Wienerberger.
V posledních týdnech se situace na trhu stavebnin částečně uklidnila. „Zdá se, že ceny stavebních materiálů narazily na cenový strop,“ odhaduje prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza. Zlevnila například ocel nebo polystyren. O desítky procent než před několika měsíci je levnější také dřevo.
Podle prodejců se zlepšily jednak dodávky, jednak se projevilo jisté ochlazení poptávky. Mnoho stavebních firem totiž nakoupilo materiál do zásoby.
Oproti dřívějším letům jsou však stavební materiály i tak podstatně dražší, v průměru oproti minulému roku o čtvrtinu. Situace se navíc velmi pravděpodobně na podzim zhorší, a to především u toho sortimentu, který je energeticky náročné vyrobit. Zdražovat budou téměř jistě cihelny, ale také hutě.
Podle Jiřího Nouzy se situace jednotlivých výrobců stavebnin liší. Okamžikem zlomu může být poslední prosincový den. S koncem roku vyprší fixace mnoha dalším firmám a další vývoj cen bude záviset na aktuálních podmínkách na trhu.
Přepište rozpočty
Sestavit spolehlivý rozpočet na několik měsíců, či dokonce let dopředu je dnes prakticky nemožné. Podle kvartální analýzy českého stavebnictví nedokáže zohlednit rostoucí náklady v ceně svých staveb zhruba dvacet procent podniků. Ještě komplikovanější je pak pro firmy prodlužování termínu dodávek materiálů.
„Situace ve stavebnictví je nyní velmi nepředvídatelná. Ceny se mění tak rychle, že co platilo ještě před týdnem, dnes už platit nemusí. Týká se to hlavně cen, které stavební firmy nejsou schopné držet déle než několik týdnů,“ konstatuje majitel developerské společnosti Ekospol Evžen Korec. Projevuje se to na určité opatrnosti investorů. Část z nich s odstartováním nových projektů raději vyčkává.
Nejistota se odrazila i ve statistikách, a to na velmi výrazném poklesu nových zahájených projektů v červnu. A naopak – data za celé první pololetí mohou být částečně matoucí. Do statistik totiž vstoupily některé velké developerské projekty především v Praze. Podobně velké akce se ale na zbytek letošního roku neplánují.
Problémy se navíc začínají vyskytovat i u projektů, kde jsou smlouvy dávno podepsané. Některé stavební firmy, které vyhrály výběrové řízení díky nízké ceně a s rozpočtem šly na hranu, se snaží vycouvat. „Raději zaplatí smluvní pokutu za vypovězení smlouvy, než by riskovaly ještě větší ztrátu realizací zakázky za nyní nereálnou cenu. Některým firmám ani tento trik nepomůže a zkrachují,“ dodává Evžen Korec.
Potíže s rostoucími cenami mají nejen velcí nebo střední investoři a jejich dodavatelé. Do problémů se dostali také lidé, kteří si plánovali postavit vlastní dům. Zatímco loni by stavba menšího rodinného domu vyšla na pět milionů korun, letos se za stejný rozsah prací a použití stejných materiálů platí klidně o milion více.
Malé firmy couvají
Na developerském trhu se nejistota projevuje různě v jednotlivých sektorech. Zatímco velké developerské firmy se silným ekonomickým zázemím dál pokračují v rozjetých projektech a pomalu zahajují i nové stavby, někteří menší hráči z opatrnosti už projekty škrtají.
Potvrzují to například zkušenosti společnosti Home Portal, která zprostředkovává prodeje novostaveb. „Jen během července se nám sešlo přes čtyřicet realitních projektů k prodeji ze strany menších investorů, kteří se vinou rostoucích nákladů rozhodli svůj projekt prodat před zahájením stavebních prací. Většinou se jedná o menší bytové projekty do dvaceti bytů umístěných po celé republice,“ popisuje obchodní ředitel Home Portal Jan Vitvera.
Prodávající obvykle nemají s udáním připraveného developerského projektu potíže. Zájemců mezi silnými developery, kteří mají dostatek hotovosti, je pořád velký. Odkoupení připraveného projektu je pro ně výhodné, protože jim odpadne nutnost vyjednávání s úřady. „Vyřízení územního a stavebního povolení dle situace může zabrat podle složitosti od dvou do šesti let napříč republikou, takže hotové projekty jsou z tohoto hlediska pro investory velmi atraktivní,“ vysvětluje Jan Vitvera.
Výhodný je ovšem prodej oboustranně. Velký developer získá pozemek se stavebním povolením, na transakci netratí ale ani jeho menší konkurent. Peníze dostane hned a díky růstu realitního trhu v posledních letech může vzhledem k takovému prodeji dosáhnout zajímavého výnosu.
Konsolidace trhu ovšem neznamená, že by velké developerské firmy žádné problémy neřešily. Kromě odkládání projektů nebo změny v rozpočtech nyní v některých případech také narážejí na nezájem ze strany dodavatelů. Oproti veřejnému sektoru ale situace není tak vážná. Na rozdíl od státu, krajů nebo měst jsou developeři obvykle flexibilnější při sestavování smluv a sjednání inflační doložky, která dodavatele chrání před dopady zdražování.
Když stát šetří
Podobná nejistota jako v rezidenční výstavbě panuje také u inženýrských staveb. Jejich dodavatelé jsou většinově závislí na zakázkách veřejného sektoru. V minulých letech investice státu i municipalit dosahovaly vysoké úrovně, která se ale v příštích měsících téměř jistě sníží.
Prozatím stavební firmy těží ze zakázek vypsaných v minulých letech. Komplikovaná situace státního rozpočtu, který zatěžují další a další výdaje spojené s pomocí lidem i firmám v energetické krizi, ale vyvolává otázky u veřejných zakázek v příštích měsících. O mnoho lépe na tom nejsou ani kraje nebo obce.
„Méně zakázek bude od státu i municipalit. Finanční zajištění rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury pro letošní rok je asi 95 miliard, což je zhruba o 30 miliard méně než loni,“ upozorňuje Jiří Nouza. Navíc jde podle něj pouze o nominální vyjádření. Po započtení nárůstu cen by fond pro udržení stejného objemu zakázek potřeboval dalších více než 70 miliard korun.
Opatrné jsou v očekávání stavební firmy také pro příští rok. „Vzhledem k úsporným tendencím ve státním rozpočtu očekávám, že v roce příštím dojde k omezení veřejných investic. To v závislosti na tom, jak velké škrty nás čekají, povede k výraznějšímu propadu našeho odvětví,“ míní předseda představenstva Strabag Ondřej Novák.
Už dnes, a to ještě ve větší míře než u soukromých projektů, se zadavatelé setkávají s dříve nevídanou situací, kdy se do výběrového řízení nikdo nepřihlásí. Na rozdíl od developerů v případě veřejných zakázek totiž například neexistují inflační doložky a zdražování vstupů tak jde téměř výhradně za stavební firmou.
Výsledkem všech negativních faktorů bude nevyhnutelný propad stavebnictví letos, a především v příštím roce. Jak hluboký bude, to je ovšem otázka, na kterou dnes nikdo nezná odpověď. Zásadní roli bude hrát, jak k řešení energetické krize přistoupí vláda a zda se astronomické zdražování podaří zastavit a zvrátit.
