Tuzemské stavebnictví produkující více než polovinu všech odpadů v Česku má k udržitelnosti stále daleko. Podle průzkumu CEEC Research se k němu aktivně přihlásila jen čtvrtina místních stavebních firem. Zato development se přinejmenším v oblasti kancelářských budov bez zelených certifikátů už prakticky neobejde.
Právě certifikace, včetně nejznámějších razítek typu BREEAM, LEED nebo WELL totiž slouží jako benchmark pro financující banky, nájemce i investory. Investoři jsou dnes podle Lenky Šindelářové z poradenské společnosti 108 Agency tlačeni utužující se regulatorikou v otázkách ESG, a snaží se tak budovat portfolio, které bude dlouhodobě udržitelné a konkurenceschopné. „Ze strany investorů si všímáme primární selekce na úrovni zelených, šetrných, a hlavně energeticky úsporných budov,“ říká odbornice s tím, že takové nemovitosti preferují díky nižšímu rizikovému profilu i financující banky.
Má to svůj důvod. Evropské státy se v rámci Green Dealu (neboli Zelené dohody pro Evropu) zavázaly snížit do roku 2050 svou uhlíkovou stopu na nulu. „A banky hrají v přechodu k udržitelnosti důležitou úlohu, protože devadesát procent nových investic je financováno úvěrem,“ uvedl Jiří Feix ještě v roli ředitele Hypoteční banky a ČSOB Stavební spořitelny v letošním Trend Reportu vydávaném Asociací pro rozvoj trhu nemovitostí.
Premianti Evropy
Politika environmentální a společenské odpovědnosti jde tak daleko, že západoevropské matky českých bank nedovolují poskytování úvěrů na stavbu nehospodárných budov. „Mnohé budovy s horším energetickým štítkem se tak stávají obtížně financovatelné,“ vysvětluje Ondřej Vlk z poradenské společnosti Knight Frank.
Banky se na zelenou vlnu připravují přesně podle not evropských nařízení. Ať už se týkají ESG reportingu, či taxonomie udržitelných aktivit, které mají zprůhlednit prostředí pro investory, aby věděli, jak si jimi podpořený projekt stojí vůči životnímu prostředí. „Jde o vizi, že čím zelenější projekt, tím nižší riziko a méně regulatorního kapitálu by měl vázat. U starších, tedy méně ekologicky způsobilých projektů zase banky začaly vyžadovat plán kapitálových nákladů na jejich energetický upgrade,“ dodává Jiří Feix.
Kromě bank a investorů tlačí na certifikaci i samotní nájemci, protože pro spoustu z nich, hlavně z řad nadnárodních korporací, je dnes sídlo v necertifikované budově v podstatě tabu. V tomto ohledu si Česko může zatím gratulovat. Podle loni vydané analýzy CBRE má více než čtyřicet procent všech kancelářských nemovitostí na tuzemském trhu jednu z mezinárodně uznávaných certifikací dokládajících jejich udržitelnost.
Česko se tím i s dalšími zeměmi ze střední a východní Evropy, které spojuje relativní mladost realitního trhu a silná developerská aktivita, řadí mezi premianty starého kontinentu. V něm se průměr pohybuje jen kolem dvaceti procent. Ještě lépe je na tom česká metropole, kde se osm z deseti uzavřených smluv týká udržitelných budov.
Překvapivě dobře si v Česku vede i sektor průmyslových budov, jak ukázala nová analýza společnosti 108 Agency. Podle ní bylo v polovině letošního roku certifikováno 49 procent industriálních nemovitostí v Česku. A další mají rychle přibývat, protože drtivá většina nové výstavby již s certifikací počítá.
Promyšleně k ekologii
Zelená cesta se podle odborníků zkrátka vyplatí. Kromě evidentních úspor, které má přinést třeba instalace fotovoltaiky, tepelných čerpadel nebo systémů zadržování a filtrace srážkové a odpadní vody, nabízí i další zajímavé výhody – třeba snížení míry neobsazenosti nebo zvýšení výnosů z nájmu, jak vyplynulo z analýzy CBRE. Podle ní vyberou majitelé certifikovaných nemovitostí napříč Evropou na nájemném v průměru o 21 procent více než vlastníci necertifikovaných budov. Konkrétně v Praze si polepší o 13 procent.
Zelenání ovšem může přinášet i problémy. Jak naznačuje řada výzkumů, zelená infrastruktura, ať už formou certifikací, výsadby stromů, nebo rozšiřování míst, kde je autům vjezd zakázán, může vést k růstu cen nemovitostí a ke spekulacím s nimi. Může ale také zvyšovat náklady na bydlení a vysídlování komunit. Podle barcelonské vědkyně Isabelle Anguelovski měly vlny investic do zelené infrastruktury ve většině evropských a amerických měst za následek gentrifikaci během jedné dekády. Přičemž u poloviny z nich šlo o přímý důsledek tzv. zelenání.
Jenže vědci jedním dechem dodávají, že nežádoucí efekty by se neměly stát argumentem proti zeleným investicím nebo prosazování zelené dopravy. Rizika oteplování jsou totiž příliš vysoká. Podle průzkumu CDP čelilo letos 80 procent velkoměst ve světě významnému klimatickému ohrožení, přičemž 46 procent extrémnímu vedru. „Je proto třeba, aby k ekologizaci docházelo ve vztahu k bytové politice a dalším kontrolním mechanismům při využívání půdy,“ říká James Connolly, výzkumník z univerzity ve Vancouveru.
