Kolik bude stát zlato? Přes 2000 dolarů za trojskou unci, pokud bude slabý dolar. Nebo Až 2700 dolarů. Možných je 3000 dolarů. Mezi 2500 až čtyřmi tisíci dolarů. Předpovědi analytiků ohledně letošního vývoje cen zlata připomínají hodně ostrou licitaci na aukci. Shodně ale drahý kov vidí na metách nad 2000 dolarů za trojskou unci.
Od začátku letošního roku zatím cena opsala oblouk, když se počátkem února vyšplhala až na 1950 dolarů, aby do půli téhož měsíce klesla zpět pod 1850 dolarů. Každopádně se zlato už od začátku roku 2020 trvale pohybuje na nebývale vysokých úrovních. V posledních letech hned dvakrát překročilo hranici 2000 dolarů za unci, a to v létě 2020 a poté na jaře 2022. Cenová křivka se navíc v této dekádě trvale drží v pásmu, kam v minulé dekádě dosahovaly jen ty nejvyšší vrcholky, které ovšem magickou dvoutisícovku nikdy nepřekonaly.
Na vlně měnové expanze
„Za růstem ceny zlata stojí především obrovská měnová expanze, kterou provedly centrální banky po začátku pandemie covidu, a s tím spojené znehodnocování peněz,“ vysvětluje analytik J&T Banky Pavel Ryska. Například ve Spojených státech podle něj vzrostl objem peněz v ekonomice během dvou let zhruba o jednu třetinu, což se od 2. světové války nikdy nestalo. „Tato politika byla tak razantní, že každý čtvrtý dolar, který je nyní v oběhu, vznikl v posledních třech letech,“ dodává Ryska.
Masivní tištění peněz vyvolalo cenovou inflaci, tedy znehodnocování peněz, proti němuž se investoři vždy chtějí zajistit. Tentokrát je navíc poháněly i obavy z dopadu covidových restrikcí na ekonomiku a výši státních dluhů. Zlato je k zajištění ideální nástroj, protože jeho nabídka je omezená. Reaguje proto na poptávku určenou především objemem peněz obíhajících v ekonomice. Pokud ten roste, zlato má také tendenci růst na ceně, čímž svého držitele zajišťuje proti inflaci, vysvětluje základní princip Pavel Ryska.
K inflačním tlakům, které způsobily státy podporou ekonomiky v období covidových uzávěr, se přidal ještě vliv úspor nashromážděných domácnostmi. „To vše hrálo ve prospěch zvýšené poptávky po zlatě, kterou navíc podpořily i centrální banky, jež byly v objemu nákupů žlutého kovu v posledních letech rekordně aktivní,“ dodává portfolio manažer Privátního bankovnictví Komerční banky Tomáš Lipový. Také vládci měnové politiky si podle něj považují zlata jako uchovatele hodnot v turbulentní době a oceňují, že oproti dluhopisům nebo měnám je jeho cena nezávislá na emitentovi nebo na vládě. Umožňuje tedy příhodnou diverzifikaci k americkým státním dluhopisům či k dolaru.
Nejvyšší poptávka za více než dekádu
Klíčovou otázkou z pohledu investora je, jak se bude cena zlata pohybovat dál. Protože budoucnost neumíme předpovídat jinak než na základě minulosti, prvním vodítkem je vývoj v loňském roce. „V první rostoucí fázi – do března 2022 – to byla zejména rostoucí inflace a invaze na Ukrajinu, které vyhnaly cenu zlata na maximum,“ říká Tomáš Lipový.
Pokles z březnových maxim pak hodně ovlivnila politika americké centrální banky Fed, která začala zvyšovat úrokové sazby a dávala najevo, že v této politice bude pokračovat. „To byl signál boje s inflací, a poptávka po zlatu coby zajištění proto o něco klesla,“ dodává Pavel Ryska. S růstem sazeb navíc posiloval dolar, takže zlato v jiných měnách zdražovalo, což snižovalo poptávku v regionech mimo USA. V posledních měsících roku 2022 podle Rysky nabyly finanční trhy přesvědčení, že zvyšování sazeb se již blíží ke konci, a nastal tedy opačný proces. Dolar oslabil a zlato začalo růst. Vzhůru mu ovšem pomohly i obavy z recese v roce letošním.
Světová rada pro zlato (WGC) ve svém souhrnu uvádí, že poptávka po žlutém kovu byla loni nejvyšší za posledních jedenáct let. Přispěl k tomu růst investiční poptávky o deset procent a také zmíněný zájem centrálních bank, který dosáhl 55letého maxima, slabší byla naopak spotřeba ve výrobě zlatých šperků a také v technologickém sektoru.
Přichází doba měděná
Analytici se shodují, že zlato navzdory nynějším vysokým nákladům na pořízení neztratilo investiční potenciál. „Nadále jej lze brát jako vhodný prostředek pro diverzifikaci portfolií, a to minimálně do doby, než se podaří zkrotit inflaci a než centrální banky začnou opět snižovat úrokové sazby. Zvýšená poptávka může napomoci dalšímu růstu ceny zlata,“ soudí Tomáš Lipový z Komerční banky.
Světová rada pro zlato očekává, že letošek bude příznivý pro investiční poptávku, které mohou nahrávat slabost dolaru, riziko recese i rostoucí geopolitické hrozby. V poptávce po špercích se bude střetávat více protichůdných faktorů, výhled pro užití v technologickém sektoru zůstává spíše slabý a chování centrálních bank je obecně obtížné předpovídat, ale pravděpodobně budou letos jejich nákupy skromnější než loni. Celkově ale podle rady převládají světlé stránky nad těmi temnějšími.
Pavel Ryska z J&T Banky navíc zdůrazňuje, že na zlato je třeba se dívat dlouhodobě zejména jako na pojistku proti znehodnocování peněz. „Jsem názoru, že tištění peněz bude celosvětově pokračovat, protože se jím budou řešit obrovské dluhy veřejného sektoru. Místo aby vlády tyto dluhy splatily z daní, budou se spoléhat na měnovou politiku, aby je pokryla novými penězi. Toto je podle mě hlavní dlouhodobý faktor, který bude pomáhat zlatu v růstu,“ míní Ryska.
Zlato však není jediným drahým kovem hodným investorské pozornosti. Vedle stříbra, platiny nebo palladia začíná zaujímat zajímavé místo i měď, o niž roste zájem v souvislosti s trendem udržitelné ekonomiky. „Očekává se, že poptávka po mědi vzroste v následujících dvaceti letech až o padesát procent, a pro následující roky je jí tak nedostatek,“ vysvětluje Tomáš Lipový, proč může být tato komodita zajímavou investicí.
Žlutý kov si ale stále drží výsadní postavení. Ceny dalších vzácných kovů jsou totiž mnohem více závislé na průmyslové výrobě. „Ta nyní může být z řady důvodů slabá. Investice do stříbra, platiny nebo palladia je proto podle mého názoru komplikovanější,“ říká Pavel Ryska.
